Vysoké teploty mořské vody ve Středozemí a riziko vzniku medikánů

Opakované vlny veder, které letos zažívá především západní a jihozápadní Evropa, se mimo jiné projevují výrazným prohříváním mořské vody, hlavně v západním Středomoří. Aktuální teploty mořské vody jsou výrazně vyšší, než je v této části Středomoří v srpnu obvyklé. Voda je teplejší o dva až čtyři stupně, v oblasti mezi Baleárami a Korsikou dokonce až o pět stupňů. Jde o jedny z nejvyšších hodnot, které kdy byly v této části Středomoří zaznamenány. Tak teplá voda je typická pro Karibik nebo Vietnam.

Turisty na plážích Španělska a Francouzské riviéry čeká voda s teplotou 27 až 29 stupňů Celsia, na Baleárských ostrovech se moře prohřálo dokonce až na 30 stupňů. Turisté, kteří vyrazili do vln, často teplou vodu vítají, hlavně na Francouzské riviéře, která z hlediska teploty vody obecně patří k chladnějším oblastem Středozemního moře. Nedaleko Nice se voda v minulých týdnech prohřála víc než na 29 stupňů Celsia. Na druhé straně ale tak teplá voda už moc osvěžení nenabízí, zejména když teplota vzduchu přesáhne 40 stupňů, jak se stalo o uplynulém víkendu v jihovýchodním Španělsku.

Mořské horké vlny a jejich dopad na ekosystémy

Delší období s výskytem nadprůměrně teplé vody moře se označuje jako mořská horká vlna. Jde o obdobu známých horkých vln na pevnině, kterých se během letošního léta objevilo i v Česku několik. Oproti pevninským jsou ale mořské horké vlny méně prostudované, hlavně kvůli menšímu počtu dat a minimálnímu bezprostřednímu dopadu na lidi.

Mnohem hůř ale mořské horké vlny dopadají na mořské ekosystémy. Letos se to projevilo například přemnožením medúz, k malé radosti koupajících se turistů. Platí to zejména o takzvaných měsíčních medúzách (odborně talířovka ušatá), které mají 20 až 30 centimetrů široký zvon, ale naštěstí jim chybí dlouhá a silně žahavá chapadla. Těm teplá voda vyhovuje a při větru vhodných směrů se pak dokážou nahromadit v mořské zátoce v počtu několika tisíc jedinců.

Horké vlny v mořské vodě ale často vedou k masovému úhynu vodních živočichů, jako se to ve Středomoří stalo během let 2015 až 2019. Současná horká vlna je přitom rozsáhlejší a trvá déle než předchozí. Lze proto čekat, že v nejbližších týdnech dojde k dalšímu masovému úhynu.

Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?

Teplá voda jako palivo pro bouře a medikány

Vysoké teploty mořské vody mohou vyvolat vznik silných bouřkových systémů a za jistých meteorologických podmínek může v oblasti vzniknout i medikán, tedy středomořský hurikán. Podle současných prognóz vydrží nadprůměrně teplá voda v západním Středomoří nejspíš řadu týdnů, tedy až do podzimu. Bude to znamenat rostoucí riziko tvorby silných bouřkových systémů přinášejících přívalové deště, případně vítr a kroupy do přímořských států v jižní a jihozápadní Evropě.

Čím je voda teplejší, tím více vodní páry se z ní totiž odpaří do atmosféry. A více vodní páry znamená možnost tvorby intenzivnějších bouřek doprovázených především prudkým přívalovým deštěm. Ten v často kopcovitém terénu ve středomořské oblasti může vést k rychlým ničivým povodním. Pokud navíc do oblasti pronikne chladnější vzduch z vyšších zeměpisných šířek, což se s postupujícím podzimem stává stále častěji, lze čekat i tvorbu tlakových níží.

V případě mimořádně příznivých meteorologických podmínek mohou vznikat i medikány, tedy středomořské hurikány. Jde o tlakové níže malých rozměrů připomínající hurikány třeba v Karibské oblasti nebo v Atlantiku. Ve středu medikánů se často nachází oko s malou oblačností, kolem něj je naopak hustá a vertikálně mohutná bouřková oblačnost přinášející prudký vítr, nárazy větru mohou přesahovat i 120 kilometrů v hodině. Na pobřeží medikány přinášejí vysoké vlny. Velkým nebezpečím jsou samozřejmě taky prudké lijáky, kdy během několika hodin může spadnout i několik stovek litrů vody na metr čtvereční.

V loňském roce zažili řádění medikánu Apollo obyvatelé jižního Středomoří. Medikán zasáhl severoafrické Tunisko a Alžírsko, následně Maltu a jižní Itálii, zejména pak Sicílii. Sedm lidí zahynulo v rozbouřených vodách, škody dosáhly téměř 250 milionů eur.

Kde a kdy vznikne první medikán letošního podzimu, je zatím obtížné určit, nadprůměrně teplé moře ale toto riziko značně zvyšuje.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Další zajímavosti ze světa vědy a techniky

• V březnu tr. oznámil tým japonských vědců vedený Masaru Okabem, že po dvaceti letech bádání konečně objevili protein, který nazvali izumo a který rozhoduje o vniknutí spermie do vajíčka.
• Skupina s názvem Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial při Imperial Ciollege v Londýně vydala zprávu, že nový typ léčby hypertenze může snížit riziko mrtvice o 25 % a koronárních příhod o 15 %, stejně jako úmrtnost na srdeční a cévní choroby.
• V laboratořích Sandia National Laboratory připravili z porfyrinů dlouhé nanotrubice, které možná budou svými vlastnostmi konkurovat mnohem známějším nanotrubicím uhlíkovým. Takový kompex je pak schopen rozkládat pomocí světla vodu na vodík a kyslík.
• Hamburger z uměle vypěstovaného hovězího masa chce vyrobit profesor fyziologie Mark Post z nizozemské univerzity v Maastrichtu. Náklady na jeho výrobu se odhadují na 250 tisíc eur.

Čtěte také: IPPC v České Republice

tags: #eu #projekt #250 #milionu #sperma #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Dopad Zelené dohody na emise
• Jak se vyhnout problémům s odpady v Táboře
• Vodní ekosystémy Kalifornie
• Vlastnická práva
• Co je certifikát původu?