Brukvovité Rostliny na Suchých Stanovištích

Čeleď brukvovitých (Brassicaceae), dříve známá jako křížaté, zahrnuje rostliny s charakteristickým čtyřčetným květem, který při pohledu shora připomíná křížek. Rostliny této čeledi jsou jedlé, například ředkvička, květák nebo řepka, ale některé z nich jsou i dekorativní.

Tařice (Aurinia, dříve i Alyssum)

Tařice je trvalka, která patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae) a jsou známé svými drobnými květy výrazně bílé, žluté nebo růžové barvy.

Charakteristické znaky tařice:

• Střídavě uspořádané, drobné šedozelené listy.
• Čtyřčetné květy se čtyřmi lístky koruny, uspořádané v hustých květenstvích (latách) a mají sladkou vůni.
• Výška rostliny kolem 15-30 cm, a bývají obdobně široké.

Tařice (Aurinia) je ideální rostlinou pro pěstování jako skalnička. Má nízký vzrůst, odolnost a schopnost růst na suchých, slunných místech, což jsou charakteristické vlastnosti skalniček. Ideálním druhem tařice pro skalky je tařice skalní (Aurinia saxatilis), která se vyskytuje i přirozeně v české přírodě.

Tipy pro pěstování tařice skalní na skalce:

1. Stanoviště: Vyberte slunné místo, kde bude rostlina dostávat přímé sluneční světlo alespoň několik hodin denně.
2. Půda: Tařice preferuje dobře propustnou a mírně suchou půdu. Půda by neměla být příliš vlhká, aby se předešlo hnilobě kořenů. Ideální je skalka, suchá zídka, prostředí kolem kamenných schodů apod.
3. Zálivka: Po výsadbě je důležité pravidelně zalévat, aby se nová rostlina dobře ujala. Postupně, jak se zakoření, je čím dál tím méně náročná na zálivku, ale stále si dávejte pozor, aby nedošlo k přílišnému vysušení zeminy.
4. Rozmnožování: Tařice lze snadno rozmnožovat semeny nebo dělením trsů na jaře.
5. Další péče: Tařice nepotřebuje náročnou údržbu.

Tařice přímořská (Lobularia maritima)

Tařice přímořská nebo také tařicovka přímořská (Lobularia maritima) je nízká, nenáročná a bohatě kvetoucí skalnička. Původně pochází ze Středomoří, ale v České republice se pěstuje v různých kultivarech jako okrasná letnička a na některých místech zplaňuje. Jedná se o jednoletou rostlinu, která ve svém původním areálu výskytu vytváří husté koberce. Rostlina je porostlá šedými, vidlicovitými chloupky, řidčeji se vyskytuje jako lysá. Lodyhy jsou tenké, poléhavé nebo přímé a vyrůstají z bohatého systému kořenů. Drobné bílé, růžové nebo fialové květy jsou vonné a jsou uspořádány do hroznů ve vrcholíkovitých květenstvích. Tařice bílá byla vyšlechtěna z tařice přímořské. U nás můžete sehnat například kultivar Corbeille d’Argent. Jedná se o nízkou, rychle rostoucí kobercovou letničku. Pěstujeme ji stejně jako ostatní tařice či tařicovky, potřebuje tedy slunné stanoviště, lehkou půdu, přiměřenou zálivku. Po odkvětu rostliny zkrátíme asi o třetinu, čímž podpoříme další kvetení.Je to letnička, takže nepotřebuje zazimování. Někdy se sama vysemeňuje a vyklíčí na tomtéž stanovišti na jaře.

Tařice horská (Alyssum montanum)

Tařice horská, známá také jako tařinka horská (Alyssum montanum), je druh tařice, který můžete pěstovat i ve své zahradě. Je to krásná a nenáročná rostlina, která se hojně vyskytuje v horských oblastech, ale lze ji také úspěšně pěstovat jako okrasnou rostlinu.

Čtěte také: Horní Suchá: kvalita ovzduší

Měli byste však dodržet následující podmínky, abyste i této tařici poskytli co nejlepší možnosti růstu a bohatého kvetení:

1. Stanoviště: Tařice horská preferuje slunné stanoviště, ale snese i polostín. Její květy budou hojněji kvést na slunném místě.
2. Půda: Tařice upřednostňuje dobře propustnou půdu s dostatečnou drenáží. Nepříliš bohatá a spíše chudá půda je pro ni ideální.
3. Zálivka: Tařice horská není náročná na zálivku. Během období růstu je vhodné udržovat půdu mírně vlhkou, ale vyvarujte se přemokření.
4. Rozmnožování: Tařice horská se nejčastěji rozmnožuje semeny, která můžete vysévat přímo do půdy na jaře. Semena klíčí poměrně snadno, a pokud je půda dostatečně vlhká, měly by se začít objevovat nové rostlinky.
5. Další péče: Tařice horská nepotřebuje zvláštní péči. Po odkvětu můžete odstřihnout odkvetlé květy, aby se podpořilo další kvetení a udržel se pěkný vzhled rostliny.

Tařice horská je skvělou volbou pro okrasné zahrady, skalky a předzahrádky. Její jemné, bílé nebo světle žluté květy vytvářejí krásný kontrast s tmavě zelenými listy a přinášejí na zahradu atraktivní a nenáročné rostliny.

Tařinka akamaská

Tařinka akamaská je nízká, polštářovitě rostoucí trvalka ideální pro skalky a suché zídky. Vytváří husté koberce stříbřitě šedých, plstnatých listů. Od dubna do května je celá rostlina pokryta záplavou drobných, zářivě žlutých květů uspořádaných v hroznech. Je nenáročná na pěstování, vyžaduje plné slunce a dobře propustnou, spíše chudší půdu. Jako zástupce čeledi brukvovitých (Brassicaceae) obsahuje glukosinoláty, které jsou zodpovědné za mírně štiplavou chuť a mohou sloužit jako obrana proti býložravcům; dále jsou přítomny flavonoidy.

Katrán tatarský (Crambe tataria)

Katrán tatarský je vytrvalá bylina s mohutným kořenem, rostoucí na suchých a výslunných stanovištích. V době květu rostliny tvoří statné, až metrové bílé koule. Po odkvětu se celá rostlina odlomí a vítr ji koulí po okolí, přičemž se postupně uvolňují semena. Takové druhy se nazývají stepními běžci.

Ochrana Katránu tatarského

Katrán tatarský je zařazen mezi silně ohrožené druhy rostlin ČR (C2), zákonem je zvláště chráněný dokonce jako kriticky ohrožený taxon (§1). Je zahrnut v Červené knize vyšších rostlin ČR a SR. Dále patří mezi druhy chráněné evropskou legislativou (NATURA 2000). Jeho ohrožení na našem území je zapříčiněno hlavně tím, že se zdejší lokality nacházejí na severozápadní hranici celkového areálu druhu, z čehož vyplývá jeho zranitelnost. V současnosti jej ohrožuje sukcese náletových dřevin či vysazování akátin. Druh je však ve skutečnosti poměrně přizpůsobivý a bezproblémový, na lokalitách roste stále v hojném počtu a má schopnost se šířit. Téměř všechny jeho výskyty se nacházejí v chráněných územích, kde je zajištěno správné obhospodařování, tedy sečení a odstraňování náletových dřevin, a tudíž nehrozí zarostení lokalit.

Čtěte také: Pěstování ovoce v suchých oblastech

Měsíčnice roční (Lunaria annua) a Večernice vonná (Hesperis matronalis)

Měsíčnice roční a Večernice vonná jsou brukvovité rostliny, které se vyznačují čtyřčetným květem. Měsíčnice roční je nenáročná dvouletka, která v prvním roce vytvoří přízemní růžici listů a ve druhém řídce větvený stonek s bohatou násadou květů. Dorůstá do zhruba 90 cm a kvete fialovými, avšak nevonnými květy (od dubna do června, podle podmínek). Plody jsou zploštělé eliptické šešule, díky nimž získala rostlina jméno měsíčnice.

Večernice vonná je dvouletá rostlina (někdy i krátkodobá trvalka), která kvete od května či června do konce července fialovými květy. Zajímavé na nich je, že se opojně rozvoní až v odpoledních a večerních hodinách, aby přilákaly noční motýly. Rostlina dorůstá do výšky 90 cm, přičemž v horní polovině se větví. Vytváří spíše podlouhlé a drobně pilovité až celokrajné listy. Plodem jsou oblé šešule, dlouhé 5-10 cm.

Rozdíly mezi měsíčnicí a večernicí:

Další brukvovité rostliny na suchých stanovištích

Kromě výše zmíněných existují i další druhy brukvovitých rostlin, které se dobře adaptovaly na suché podmínky. Patří mezi ně například:

• Huseník (Arabis suendermannii): Nízká vytrvalá skalnička tvořící kompaktní polštářovité trsy. Vyžaduje sušší, dobře propustné půdy a slunné stanoviště.
• Chudina zední (Draba muralis): Evropský druh, který osidluje kamenité stráně, svahy a okraje polí. V ČR patří mezi zvláště chráněné druhy.
• Iberka (Iberis hyb.): V době květu vytváří souvislý koberec květů. Vyžaduje plné slunce a velmi dobře propustnou půdu.

Čtěte také: Suchomilné popínavé rostliny

tags: #brukvovité #suché #stanoviště

Oblíbené příspěvky:

• Zelenější domácnost s ekologickým praním
• Byznys budoucnosti
• Materiály odpadkových košů
• Schéma recyklace betonu
• Pesticidy v ekologickém zemědělství v ČR