Ekologie a výrobky, které záměrně nevydrží po záruce


18.04.2026

Evropská unie si klade vysoké cíle v ochraně klimatu, a i Česká republika přistoupila v této oblasti k významným dekarbonizačním závazkům. Tyto cíle považuji za správné, mám ale obavu, že se je nepodaří naplnit nebo jejich naplnění bude stát Českou republiku mnohem více prostředků, než je nutno. Je i docela pravděpodobné, že pokud bude proklimatická politika prováděna nešikovně a neefektivně, převládnou ve společnosti nálady proti jakékoli ochraně klimatu a ta bude demokraticky odmítnuta. Politická rozhodnutí jsou často prováděna pod nátlakem vlivných zájmových skupin, pro které je rozhodující nikoliv efektivní řešení problému, nýbrž maximalizace jejich zisku.

Proto si myslím, že politika energetiky a ochrany klimatu by měla být prováděna s mnohem větším rozmyslem než dosud, aby se v budoucnu klíny nemusely vyrážet ještě většími klíny a hasit požáry. Dekarbonizace elektroenergetiky je pro ochranu klimatu klíčovým úkolem a vyžaduje promyšlené investice do poměrně vzdálené budoucnosti. Považuji za smysluplné, že jedním z pilířů u nás zůstává jaderná energetika, která bude ve stále větší míře doplňována obnovitelnými zdroji energie (OZE) za účelem vytlačení fosilních paliv.

Plánované zastarávání: Záměr výrobců?

Můj názor je, že výrobci by měli být pořádně postihováni za to, že schválně vyrábějí tak, aby svůj produkt znehodnotili těsně po záruce. Většina zařízení umírá na kondenzátory nebo bezolovnaté pájení. To druhé prosadili ekologové, ty kondenzátory řešitelné jsou, ale je to drahé. My máme v práci zákaz jejich používání, ale náhrada keramikou může být 10-50x dražší. Tj. tisíce na koncové ceně produktu. Kdo je ochoten to zaplatit?

Celý ten článek je do značné míry nesmysl, protože dělá viníky současného stavu z výrobců. Ale tak tomu není. Viníkem jsou spotřebitelé. Já jako výrobce mám možnost vyrobit výrobek, který vydrží klidně sto let nebo třeba jen ty minimální 2 roky. A ten první bude stát třeba 4 tisíce a ten druhý 2 tisíce, protože prostě je potřeba dražších materiálů, pečlivějšího sestavování, více kovů místo plastů a tak dále. A co myslíte, kterých se prodá 95 %?

Spotřebitelé prostě kupují většinově levné věci. Ti co kupují dražší kvalitnější věci, ty si nestěžují. Výrobce je tak tlačen vyrábět tak, aby to stálo co nejméně a přitom to vydrželo ty dva roky, proto to prostě tak dimenzují. Kupte si něco, co má prodlouženou záruku, něco na míru atd. a pochopíte.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Ještě je třeba zdůraznit, že současná podpora polozateplených „nulových“ domů přispívá ke zvětšení sezónní disproporce mezi nabídkou a poptávkou elektřiny (v létě přispívají k převisu nabídky, v zimě přispívají k jejímu nedostatku), která bude muset být řešena dalšími záložními zdroji s dlouhodobou akumulací.

Dopady na životní prostředí

Opakovaná nutnost pořizování nových věcí klade důraz i na to, co s nimi po ukončení jejich životnosti. Množství produkovaných odpadů je totiž stále závratnější. „Pokud budeme pokračovat v kácení lesů, v agresivní těžbě surovin a znečišťování životního prostředí stejným tempem a rozsahem, bude Země za několik desetiletí neobyvatelná.

24. července 1924 založili zástupci firem Osram, Philips, International, Tungsram a další podnikatelé v Ženevě akciovou společnost Phoebus. Došlo k dohodě, že těmito firmami vyráběné žárovky měly namísto 2500 hodin svítit pouhých 1000 hodin. Levné výrobky zvyšují prodej. A také zisky... Že se brzy rozbijí? Od té doby průmysl podle něj dál již i pod vlivem globalizace produkuje veteš. Odůvodňuje se to tím, že se levné výrobky lépe prodávají.

Přitom si někdo dal práci a spočítal, že kdyby se neuplatňovalo plánované zastarávání, ročně by se ušetřilo kolem deseti milionů tun odpadů a více než 100 miliard euro by mohlo jít na jiné účely. Odůvodňuje se to tím, že se levné výrobky lépe prodávají.

Co dělat s elektroodpadem?

Pokud se vám konkrétní zařízení rozbije, zvažte jeho opravu. I po záruce. Případně můžete po výrobci alespoň požadovat náhradní díly a výrobek opraví někdo jiný. Přece jen, snažit se dopravit těžkou pračku z 10. patra paneláku byť jenom do prodejny, není zrovna snadné a praktické. Možností, jak opravu řešit, je hned více. Autorizovaný servis výrobce, opravu zajistí prodejce, ale i jakýkoli opravář v okolí. Alternativou jsou také tzv. reuse centra, kde spotřebiče a další elektroniku opraví a pak nabídnou k dalšímu využití.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Pokud není konkrétní zařízení možné opravit, nehromaďte ho doma, ale správně odevzdejte. Má být využito k recyklaci. A může jít i jen o nepotřebné kabely, staré myši, sluchátka, ale i mobily a adaptéry. Rozhodně nepatří do směsného odpadu, obsahují cenné suroviny (měď, hliník, zlato atd., byť v malém množství).

Vyberte si nejjednodušší cestu k recyklaci. To znamená, že můžete elktroodpad odevzdat ve sběrných dvorech, ale existují i další možnosti. „Využít lidé můžou taky bezplatnou službu Rebalík. Drobnou elektroniku stačí jednoduše zabalit a poslat přes Balíkovnu k recyklaci,“ vysvětlila Denisa Krumlová. Jednoduchý postup pro odeslání starého elektra je na webu www.rebalik.cz.

To samé dělejte i s většími spotřebiči. Existuje například služba „Buď líný“. „Stačí nashromáždit alespoň deset kilogramů elektroniky a na webu www.rema.cloud si bezplatně objednat jejich odvoz. Kurýr si pro nepotřebná zařízení přijede až k domovním dveřím,“ upřesnila Denisa Krumlová.

Je logické že u levného Samsungu, např. Galaxy Pocket, výrobce musí šetřit kde se dá. Nicméně pokud si koupím Samsung za 15 tisíc, tak očekávám, že bude vyroben z kvalitních materiálů, které se po 2 letech nerozpadnou. Jenže co uvidím po vybalení z krabičky? Plast, plast a zase plast. Co uvidím když tento Samsung rozeberu na součástky? Plast, plast, trochu křemíku a trochu kovu v drátech.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

tags: #ekologie #výrobky #záměrně #nevydrží #po #záruce

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]