Budoucnost české energetiky: Jádro, obnovitelné zdroje a energetická bezpečnost

Česká republika zvládla zimu bez dodávek plynu z Ruska a pokračuje ve snižování spotřeby plynu. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se úspěšně zbavuje závislosti na energetických surovinách. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) představilo východiska pro aktualizaci Státní energetické koncepce ČR (SEK ČR), která je postavena na posilování bezpečnosti dodávek energie, dekarbonizaci, udržitelnosti, energetické účinnosti nebo mezinárodní spolupráci. Strategický dokument, který určí vývoj české energetiky do konce roku 2050, ministerstvo předloží vládě do konce tohoto roku.

„Jde o zásadní dokument, který určí budoucnost české energetiky. Cílem Státní energetické koncepce je zajistit českým domácnostem i firmám dostatek energií za dostupné ceny a zároveň umožnit hladký proces dekarbonizace při zajištění energetické bezpečnosti,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že naposledy se však koncepce aktualizovala v roce 2015 a od té doby výrazně zastarala.

Podle ministra Síkely stávající koncepce „neodráží v rámci definice uvedených cílů současnou geopolitickou situaci, tedy především ruskou agresi proti Ukrajině a následné ruské zneužívání energetiky jako zbraně. Podobně nedostatečně reaguje na aktuální trendy v oblasti energetiky.“

Státní energetická koncepce bude definovat základní rámec energetické bezpečnosti, tedy odolnosti energetického systému. MPO navrhuje zachovat pět strategických priorit: energetickou bezpečnost, dekarbonizaci energetického mixu, energetickou účinnost, mezinárodní spolupráci a vzdělávání a výzkum.

Energetický mix a role jádra

Základem tuzemské energetiky bude v budoucnu jádro. Ministerstvo spustilo tendr na dostavbu jednoho reaktoru v Dukovanech. Zároveň je v přípravě výstavba dalších bloků. „Státní energetická koncepce počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48-56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent,“ říká náměstek ministra Petr Třešňák s tím, že vláda připraví také koncepci rozvoje malých a středních modulárních reaktorů.

Čtěte také: Klonové války: Hrozba pro galaxii

Česká veřejnost má k jaderné energetice dlouhodobě pozitivní postoj, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Naprostá většina Čechů (93 %) se shoduje, že by Česká republika měla být ve výrobě elektrické energie soběstačná.

„Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize. Veřejnost si uvědomuje, že v otázce energetické soběstačnosti hrají jaderné elektrárny nezastupitelnou roli,“ říká Michal Straka, konzultant Ipsos pro výzkumy z oblasti energetiky.

Závislost ČR na dovozu elektřiny by podle veřejnosti znamenala hlavně vyšší ceny (65 %) a nestabilní dodávky (46 %). Více než čtvrtina (28 %) by to vnímala jako bezpečnostní riziko.

Více než polovina Čechů by preferovala, aby v budoucnu měl největší podíl na výrobě elektřiny v ČR jaderný zdroj, 36 % by jako hlavní preferovalo obnovitelné zdroje. Plyn či uhlí jako hlavní výrobní zdroj mají jen minimální podporu.

Veřejnost zároveň nevnímá, že by jaderná energetika a obnovitelné zdroje stály proti sobě, za optimální budoucí koncepci energetiky ČR je považována jejich kombinace.

Čtěte také: Klimatická změna

Podpora jaderné energetiky

Postoj české veřejnosti k jaderné energetice je dlouhodobě pozitivní. „Rozvoj jaderné energetiky aktuálně podporuje 77 % dospělé populace, což představuje růst oproti minulým rokům. Zájem o téma posiluje také jeho medializace, mimo jiné v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany i dalšími tématy,“ doplňuje Straka z Ipsosu.

Hlavními důvody podpory rozvoje jaderné energetiky jsou podle veřejnosti zejména očekávané ekonomické úspory, ekologičnost a také posílení energetické soběstačnosti. Jako hlavní důvody proti rozvoji jaderné energetiky veřejnost nejčastěji uvádí obavy z bezpečnostních rizik, nakládání s radioaktivním odpadem a vysoké náklady na výstavbu a provoz jaderných elektráren.

Obnovitelné zdroje energie

Stát v koncepci dále počítá mimo jiné s odstraňováním administrativních bariér pro další rozvoj obnovitelných zdrojů, bude posilovat kapacitu distribuční soustavy pro připojování OZE a urychlovat proces připojování. Navíc také podpoří rozvoj komunitní energetiky a sdílení energie. „Zvýšili jsme limit na stavbu elektrárny bez licence a stavebního povolení na 50 kW,“ dodává ministr Síkela. Zároveň brzy resort předloží na jednání vlády ČR novelu energetického zákona, která umožní vznik energetických společenství, což povede k rozvoji komunitní energetiky.

Ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů ale stále Česká republika zaostává za průměrem Evropské unie. Cílem ministerstva je v postupném navýšení podílu výstavby OZE pokračovat. „Evropskému cíli v Česku odpovídá zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů energie ze 17 na 34 procent v roce 2030.

V roce 2020 bylo připojeno 10 000 střešních fotovoltaik o výkonu do 10 kW a jen za poslední rok se jich připojilo dalších 100 000. Tento trend bude díky dražší ceně elektřiny a dotačním titulům pokračovat, protože samovýroba bude stále atraktivnější možností.

Čtěte také: Vývoj odpadového hospodářství v Česku

Výzvy a rizika transformace

Evropská energetika čelí zásadním výzvám, které lze rozdělit do čtyř oblastí:

1. Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?
2. Jaké zdroje energie budeme mít v roce 2030 a 2050?
3. Jak upravíme energetické sítě?
4. Jak se změní trh, tarifikace a ceny?

Tyto výzvy přinášejí nové otázky a zároveň ukazují limity současného přístupu. Odpovědi mohou vzniknout jen v dialogu mezi průmyslem, státem, regulátory a energetickými firmami.

Zuzana Krejčiříková ze společnosti ČEZ v rozhovoru pro Obnovitelně.cz zdůrazňuje, že základním pilířem energetické bezpečnosti je „nesázet na jednu kartu“. Upozorňuje na tři velké oblasti, kterým se musíme intenzivně věnovat: transformace energetiky, decentralizace energetiky a oblast teplárenství.

Krejčiříková také uvádí, že v tuto chvíli nejsme na růst a rozvoj decentralizovaných a obnovitelných zdrojů připraveni. Nejslabším článkem je kapacita sítí. Distributoři nyní investují rekordní částky. Vynaložené miliardové investice, které se následně socializují na ostatní zákazníky, musí vždy přispívat soustavě jako celku.

Energetická účinnost a úspory

„Jak v dekarbonizaci, tak v zajištění energetické bezpečnosti budou hrát zásadní roli energetické úspory a posílení energetické účinnosti. To zároveň umožňuje snižovat výdaje na energie.

Budoucí energetický mix

K roku 2050 by měl být v EU naplněn cíl klimatické neutrality a budoucí energetický mix ČR se bude zásadně lišit od toho současného. Čeká nás úplný odklon od uhlí v energetice. Uhelné zdroje je tedy nutné rychle nahradit novými plynovými zdroji, rozvojem jaderné energetiky a další výstavbou OZE (FVE i VTE), přičemž nové plynové zdroje již musí být připraveny na budoucí spolu-spalování nízko-emisních a bezemisních plynů, včetně vodíku. V aktualizaci Státní energetické koncepce, která nebyla za předchozí vlády schválena, je energetický mix ČR roku 2050 stavěn na využití jaderné energie a energie OZE.

Roli doplňkového paliva by v tomto ohledu měl hrát zejména zemní plyn, který bude postupně nahrazován obnovitelnými a nízkoemisními alternativami zajišťujícími řízení soustavy, doplněný o rozsáhlé portfolio služeb akumulace, agregace a flexibility.

Diskutující na debatě Budoucnost české energetiky se shodli, že je třeba budoucí energetický mix České republiky postavit na čtyřech pilířích: jaderná energie, obnovitelné zdroje, flexibilní zdroje v podobě plynových stanic a energetické úspory.

Vyladění energetického mixu je velmi složitý rébus. Přesto je podle zúčastněných panelistů dobře, že Česká republika nyní investuje i do rozvoje plynových zásobníků a plynovodů.

Klíčové změny a investice

Investoři i experti se shodují, že klíčovou změnou, kterou by měl stát v nejbližších letech udělat, je zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů. Bez této administrativní revoluce totiž technologie a peníze, které již máme k dispozici, zůstanou nevyužity. S tím souvisí i posílení komunikace s veřejností za účelem získat podporu a přijetí pro nové zdroje a překonat tak NIMBY efekt.

Je zcela nezbytné investovat do nových jaderných zdrojů (velké i malé jádro), sítě, plynové a obnovitelné zdroje.

Podíl výrobních zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030

Podle průzkumu veřejného mínění by měl mít největší podíl na výrobě elektřiny do roku 2030 jaderný zdroj. Následující tabulka shrnuje preference veřejnosti:

tags: #budoucnost #české #energetiky #jádro #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Metody obnovy
• Sběrná místa plechovek Luhačovice
• Nezbytný pomocník v domácnosti
• Zimní kompost
• Ekologie v Městském divadle Zlín