Nebezpečná skládka a vyšetřování: Informace z Buštěhradu a Kladna

10.03.2026

Městská policie Kladno intenzivně řeší narůstající problém s nelegálním odkládáním odpadů. Situace kolem odkládání odpadů v Kladně se stává stále neutěšenější - tu sedačka u kontejneru, tu pohozený stavební materiál, jinde zase elektroodpad mimo určená místa. Strážníci proto přitvrzují v dohledávání a trestání provinilců.

Problematikou nesprávného odkládání odpadů se MP zabývá na denní bázi. Všechny tyto poznatky od hlídek, asistentů prevence kriminality i občanů strážníci dále předávají odboru životního prostředí Magistrátu města Kladna, ať už se jedná o nepořádek u kontejnerů, odložené nákupní košíky nebo provizorní přístřešky bezdomovců. Ten operativně vysílá do terénu pracovníky, kteří zajišťují úklid.

„Každý den řešíme několik případů nelegálního odkládání odpadů. Není to jen estetický problém, ale také zdravotní riziko pro obyvatele," upozorňují strážníci.

Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) jako neocenitelný pomocník

Významným pomocníkem při dohledávání provinilců, kteří nejsou schopni s odpady správně naložit, je pro strážníky městský kamerový dohlížecí systém (MKDS). Právě díky němu se nedávno podařilo dohledat například osmadvacetiletého muže z Kladna, který si chtěl usnadnit práci a u kontejnerového stanoviště v ulici P. Holého odložil velké množství elektroodpadu. Podobně dopadl i muž, pro kterého bylo snazší nechat rozebranou sedací soupravu a další kusy nábytku v Ostravské ulici uprostřed trávníku. Díky záznamu z MKDS a svědectví obyvatel bylo dohledáno jeho vozidlo, kterým náklad přivezl. Řidič byl kontaktován a přestupek vyřešen pokutou.

„Kamerový systém je pro nás neocenitelný. Bez něj bychom mnoho případů nevyřešili," dodávají strážníci.

Čtěte také: Buštěhrad znečištění

Podobné chování se nevyplatilo ani devětatřicetiletému muži z Kladna, který 19. července se svým vozem Volkswagen zajel do Rooseveltovy ulice a vyložil tam stavební odpad, který do popelnic ani mimo ně nepatří. Poté, co ho na kamerách viděl operátor MKDS, vyrazila na místo hlídka, která u popelnic skutečně našla kostky Ytongu a dřevěné desky. Majitele dodávky strážníci zjistili do druhého dne.

„V takových případech postupujeme podle zákona o odpadech nebo jako znečišťování veřejného prostranství. Pokuty se pohybují od 1 000 do 10 000 korun, podle závažnosti přestupku," vysvětlují strážníci.

Spolupráce občanů je klíčová

Kladno se v boji s nepořádkem nespoléhá pouze na strážníky a kamery. Důležitou roli hrají také samotní obyvatelé, kteří často upozorňují na nové černé skládky nebo poskytují svědectví.

„Čistota města by měla být zájmem nás všech. Pokud někdo vidí, že někdo vyhazuje odpad mimo kontejnery, neměl by mlčet. Naše město si zaslouží být čisté a příjemné pro život. Proto je důležité, aby každý přispěl svou trochou," apelují strážníci.

Město Kladno pravidelně rozmišťuje po městě kontejnery na velkoobjemový odpad, kam mohou obyvatelé Kladna odpad bezplatně odevzdat.

Čtěte také: Aktuálně: Požár skládky

Požár skládky v Rynholci

Vše začalo telefonátem a stručným popisem, že ze skládky v Rynholci stoupá hustý černý dým a jsou vidět vysoké plameny. Na velikonoční pondělí 21. dubna krátce po půl sedmé v podvečer přijalo Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje oznámení o požáru skládky v obci Rynholec na Rakovnicku. Podle volajícího vstoupal ze skládky hustý černý dým a byly vidět vysoké plameny.

"Operační důstojník rozhodl rovnou o vyhlášení druhého stupně požárního poplachu a vyslání odpovídajících jednotek. Už při příjezdu k místu události bylo zřejmé, že bude zapotřebí velké množství hasební vody, a tak bylo na rybníce v Lánech ihned zřízeno čerpací stanoviště. Požár plastového odpadu, který je zpracováván k dalšímu využití, se rozrostl na plochu 200x200 metrů. Hromada byla navršena do pětimetrové výšky.

Před půl osmou večer, tedy necelou hodinu od nahlášení události, byl požární poplachový stupeň zvýšen na třetí a za další hodinu dokonce na nejvyšší možný - zvláštní. "K události byly povolány další jednotky požární ochrany. Pro přehlednější práce na místě zásahu bylo požářiště rozděleno na čtyři úseky, každý s vlastním velitelem. "Zřízen byl také štáb velitele zásahu. Na místo zamířila Chemická laboratoř, která monitorovala škodliviny v ovzduší. Laboratoř monitoruje okolí kontinuálně se stejným negativním výsledkem. K události byli přizváni také pracovníci životního prostředí.

Kolem druhé hodiny ranní zažívali hasiči při zásahu skutečně dramatické chvíle. "Hrozilo, že se požár rozšíří nejen na přilehlý les, ale také na druhou hromadu a odtud na halu na zpracování plastů. Les se nakonec podařilo uchránit stejně jako druhou část skládky. V úterních ranních hodinách 22. dubna probíhalo střídání zasahujících hasičů. Kolem deváté hodiny ráno se podařilo snížit intenzitu plamenného hoření.

"V dopoledních hodinách bylo rozhodnuto, že hasební zásah bude nadále probíhat za pomoci těžké techniky a kontejneru na hašení elektromobilů. Celá zasažená hromada bude postupně rozebrána a po částech namáčena v kontejneru naplněným vodou se smáčedlem, aby došlo k důkladnému dohašení. Následně budou takto uhašené části plastového odpadu přemisťovány na předem připravenou plochu. Od vyhlášení zvláštního stupně požární poplachu na místě zasahuje zhruba 250 lidí z 50 jednotek.

Čtěte také: Makedonská příroda: Na co si dát pozor?

Sběrné místo města Buštěhradu

Sběrné místo města Buštěhradu je místem, kde občané Buštěhradu (nepodnikající fyzické osoby) mohou odkládat odpad v množství přiměřeném produkci odpadu domácnosti v daném č.p. a to po předložení speciální známky, na které je uvedeno číslo popisné jejich domu. Odpad se odkládá do velkoobjemových kontejnerů a nádob tak, aby mohl být maximálně využit jejich prostor tzn. papírové krabice rozřezané, plastové láhve sešlápnuté, plastové desky přesahující velikost 1 m x 1 m rozbité, nábytek rozebraný. O státních svátcích a v období od 18. 12. 2025 do 1. 1.

Při likvidaci většího množství objemného odpadu a biologického odpadu rostlinného původu, si mohou občané města objednat svoz kontejnerem u TS Buštěhrad. Kontejner bude přistaven k č.p.

Objemný komunální odpad
Nebezpečný odpad
Vysloužilé elektrospotřebiče jako např. pračky, ledničky, sporáky, monitory, televize, zahradní sekačky, počítače, tiskárny, drobné elektrospotřebiče dále pak svítidla

Klesající míra sběru PET lahví a nutnost zálohového systému

Česká republika se ocitá pod tlakem evropských legislativních cílů v oblasti recyklace nápojových obalů, současný systém třídění je splnit nepomůže. Jak potvrzují nejnovější data společnosti EKO-KOM, bez zavedení funkčního zálohového systému na PET lahve a plechovky je splnění požadavků Evropské unie prakticky nemožné. Míra zpětného sběru PET lahví v Česku dokonce meziročně klesla. Oproti 75 % v roce 2023, auditovaná čísla za rok 2024 ukazují pokles na 73 %.

„Současný systém třídění narazil na neviditelnou zeď, a čísla to jasně dokazují. Sběr PET lahví v Česku už několik let přešlapuje na místě, plechovek se vysbírá minimum a většina končí rovnou ve směsném odpadu a následně na skládce či ve spalovně,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Absence zálohového systému se promítá do obrovských finančních ztrát, které podle analýzy Institutu cirkulární ekonomiky každoročně přesahují 1,5 miliardy korun. Tato částka zahrnuje poplatky, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie za nerecyklovaný obalový plast, ale i ztrátu hodnoty materiálů, které se mohly recyklovat či náklady obcí na likvidaci odpadu, o který by se po zavedení zálohování nemusely starat. Konkrétně se jedná o ztrátu hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které se v Česku nedostanou k recyklaci.

Podle odhadů Ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá k výrobě nových lahví. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužívá žádná. Právě zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh i v Česku a z použité lahve stane i u nás opět lahev a z plechovky nová plechovka.

Zálohování nápojových obalů není žádná novinka. V Evropě ho již zavedlo 17 států, což představuje více než polovinu obyvatel EU. V říjnu se k nim navíc přidá i Polsko. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Zavedení zálohového systému v České republice je nejen nutností pro splnění evropských cílů a ochranu životního prostředí, ale také ekonomicky rozumným krokem, který uleví veřejným rozpočtům a vrátí cenné suroviny zpět do oběhu.

Míra zpětného sběru PET lahví v ČR