Demolice Elektrárny Prunéřov I: Konec jedné éry a začátek nové

Uhelná elektrárna Prunéřov I, která fungovala více než padesát let, byla srovnaná se zemí a zbyly po ní jen zbytky sutin. Dokládá to i postupné uzavírání uhelných elektráren v severozápadních Čechách. Jednou z nich je i Prunéřov l, která byla definitivně srovnána se zemí. Dnes je jeho éra pro využívání elektrické a tepelné energie u konce. Před několika sty lety stálo uhlí na počátku průmyslové revoluce.

Z někdejší Elektrárny Prunéřov I zbyly po demolici jen administrativní budova s vrátnicí a objekty se sociální vybaveností a šatnami. Vše ostatní, tedy výrobní a provozní technologii, už jen připomínají stále se zmenšující hromady šrotu a betonové suti.

Historie a provoz Elektrárny Prunéřov I

Prunéřovská jednička byla postavena na konci 60. let minulého století a její osud byl zpečetěn po třiapadesáti letech existence 30. června 2020, kdy byla odstavená a začalo se s její demolicí. Dvě stě metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 23. června loňského roku. Pak následovaly strojovna, kotelna, mezistrojovna, sila na vápenec a další objekty.

Za tu dobu své existence, tedy za 1 533 797 provozních hodin vyrobila prunéřovská jednička 139 193 107 megawatthodin elektrického proudu. Prunéřov l vyrobil rovněž 41 433 487 gigajoulů tepelné energie.

Toto množství železa narůstalo postupně, protože elektrárna prošla několika generálkami a modernizacemi. Zásadní byla ekologizace provozu v druhé polovině 90. let, kdy byl její výkon 660 megawattů snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 megawattů.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

V areálu ještě zůstala stát mladší sestra prunéřovské jedničky, totiž Prunéřov II, která vedle výroby elektřiny rovněž dodává teplo do okolních měst. Její fungování se ale také blíží ke svému konci, jako ostatně u všech ještě stojících uhelných elektráren.

Ekologizace a modernizace

Během modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW (4x 110 MW). Prunéřov je často kritizován kvůli zátěži na životní prostředí.

Demolice a recyklace

S bouráním elektrárny se začalo v roce 2022. Bagry s hydraulickými nůžkami najely do areálu v pátek ráno a začaly postupně rozebírat chladicí věž číslo 6. Od věže číslo 6 by se mělo postupně pokračovat až k budovám hlavního výrobního zařízení.

Hampl podotkl, že použít k demolici výbušniny není v areálu možné. Firma ČEZ, které zařízení patří, chce místo využít například ke stavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Plocha by měla být připravena do konce roku. Samotná demolice bude probíhat postupně.

Část materiálu z elektrárny by podle Hampla mohla ještě najít využití. Ostatní odpady budou podle mluvčího ČEZ Oty Schneppa ekologicky zlikvidovány.

Na recyklačním centru bylo zpracováno více než 145 000 tun stavební suti. Certifikovaný podrcený recyklát byl použit na zásyp podzemních prostorů demolovaných objektů, podzemních kanálů, jímek a dalších prostor. Na stavbu elektrárny Prunéřov I a její provozní vybavení bylo použito zhruba 50.000 tun železa všeho druhu.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Budoucí využití lokality

Na místě prunéřovské elektrárny by měly vyrůst nové ekologicky šetrnější energetické zdroje - pravděpodobně na plyn a biomasu. Hampl uvedl, že ještě teď, kdy už se objekty začínají demolovat, se stále demontují technologie.

Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani nedávno řekl, že ČEZ s dodavateli technologií na výrobu baterií jedná s tím, že mají o lokalitu zájem. V místě, kde elektrárna stojí, by mohla vyrůst například továrna na výrobu baterií do elektroautomobilů. Definitivně však zatím rozhodnuto nebylo.

Lokalita by podle Schneppa dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech ať již přímo v režii Skupiny ČEZ či díky potenciálním investorům.

Administrativní budova a objekty se sociální vybaveností mohou být případně dál využity. Lokalita by dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech ať již přímo v režii Skupiny ČEZ či díky potenciálním investorům.

Podle harmonogramu by měla demolice probíhat zhruba do poloviny příštího roku, ale to jenom v případě, že nedojde k žádným komplikacím.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Elektrárna Prunéřov I vyráběla teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky sousední elektrárny i pro Chomutov a Jirkov. Bude proto podle Schneppa nutné vytyčit část nové trasy pro horkovod z Elektrárny Prunéřov II do Klášterce, respektive přestěhovat horkovod blíže k silnici I/13. To samé se týká přeložky části potrubí čerpací stanice surové vody.

Od topné sezony 2020/21 dodává teplo do Klášterce prunéřovská dvojka. Prunéřovská jednička měla na konci své životnosti 155 zaměstnanců, většina z nich našla uplatnění v Prunéřov II nebo nedaleké elektrárně v Tušimicích, další podle Schneppa byli v důchodovém věku.

Uhelná komise doporučila rok 2038, vláda má pak ve svém programovém prohlášení rok 2033, finální rozhodnutí ale zatím nepadlo. Česko zatím nemá jasno v tom, kdy se vzdá výroby elektřiny z uhlí.

Shrnutí provozních dat Elektrárny Prunéřov I

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen v rámci dekarbonizace a nové strategie Čisté Energie Zítřka deklarované Skupinou ČEZ po třiapadesáti letech existence 30. června 2020. Za tu dobu během celkových 1 533 797 provozních hodin vyrobila 139 193 107 MWh elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie a spotřebovala 138 532 416 tun paliva.

tags: #odpad #elektrarna #prunerov

Oblíbené příspěvky:

• Přednášky o ekologii
• Zázraky české přírody: Lesy
• Ekologické zemědělství a zelené hnojení
• Dokonalý den pod širým nebem
• O Mezinárodním klimatickém týmu