Bydlení na břehu přírody: Výhody a nevýhody

Při hledání bydlení stojíme před celou řadou otázek. Vedle toho, jestli bydlet v bytě nebo domě se často ptáme, zda se usadit v centru, nebo raději na okraji velkoměsta. Obě varianty mají své výhody a nevýhody. Investice do vlastního bydlení je většinou závazkem na celý život. Financování bytu nebo domu se zpravidla neobejde bez hypotéky, a když už ji budete splácet, měli byste být s novým bydlením spokojení. Jestli se i tímto směrem ubírají vaše úvahy, určitě přemýšlíte také nad lokalitou, kde se natrvalo usadíte. Bude to centrum města, nebo raději jeho okraj?

Okraj velkoměsta vs. Centrum města

Zatímco ještě před několika lety byla satelitní městečka jasným trendem, dnes o ně zájem postupně pomalu opadá. Důvodů je hned několik. Často jsou postavena na zelené louce, což má své výhody i nevýhody. Blízkost přírody je vykoupena tím, že bez auta se neobejdete. Satelitní městečka také většinou nemají rozvinutou občanskou vybavenost. To znamená, že blízko nebývají školy, školky, obchody, hospody, pošta a často chybí třeba i dětská hřiště. V jisté fázi života to nemusí být na obtíž, ale v jiných zase ano. Pokud totiž budete každý den dojíždět do centra města za prací nebo vozit děti do školy a na kroužky, často strávíte v autě hodiny a vytoužené zahrady si ani moc neužijete.

Většina českých i moravských měst mají krásná historická centra a bydlení ve starém domě zavání romantikou. Jenže není pro každého. Pořízení bytu v samotném srdci Prahy přijde velmi draho. Na druhou stranu, všude je blízko. Můžete chodit pěšky, což je prospěšné pro vaše zdraví. Uvnitř centra většinou nevedou rušné dopravní tepny. Za kulturou, do divadla, do kavárny nebo na výstavu to máte kousek a nemusíte se večer trmácet MHD přes půlku města.

Kompromis: Bydlení v širším centru

Jestli jste se zatím nenašli ani v jednom příkladě a hledáte kompromis, zkuste se rozhlédnout po bydlení v širším centru. Například v Praze nyní vzniká řada různých developerských projektů, které reflektují nový trend. Tedy žití blízko centra s dobrou dopravní dostupností a zároveň i blízko zeleně. Tento kompromis do jisté míry kombinuje výhody obou předchozích variant. Nové výstavby v původní zástavbě s sebou přinášejí hned několik výhod. Nevznikají na zelené louce, takže v místě už je rozvinutá občanská vybavenost i dopravní infrastruktura. Protože se jedná o širší centrum města, do samotného jádra se dostanete relativně rychle a pohodlně. Developeři myslí většinou i na blízkost přírody, proto podobné projekty vznikají nedaleko zeleně a současně daleko od hluku a ruchu velkoměsta.

Ačkoli jsme shrnuli hlavní výhody a nevýhody jednotlivých možností, vždy záleží na konkrétním místě. Proto dobře prozkoumejte lokalitu, která vás zaujala. Prohlédněte si ji do detailu. Projděte si okolí vašeho potenciálního domova. Zjistěte, zda je to s dostupností do centra opravdu tak snadné, jak slibuje v inzerátech realitní kancelář. Je škola a školka skutečně za rohem? Není nákupní středisko pouze večerka s omezeným výběrem zboží? Zaparkujete před domem pohodlně? Je blízko dětské hřiště?

Čtěte také: Bydlení v přírodě: Detailní článek

Dřevostavba ve svahu: Realita nebo utopie?

Svažitý pozemek a rádi byste na něm postavili dřevostavbu? Možná jste se hned při nastínění svého plánu setkali se skeptickými radami či poznámkami, že dřevostavba pro tento typ pozemku není dobrou volbou a je vhodnější na klasickou, spíše rovinatou parcelu, která jí poskytne dostatečně stabilní základy. I když je technologie dřevostaveb dnes na opravdu vysoké úrovni a plně se vyrovná klasické zděné stavbě (a možná ji i v některých aspektech dokonce předčí), stále se najdou ostrůvky nedůvěřivých skeptiků, pro které je dřevostavba synonymem dřevěné chatky v kempu na břehu přehrady.

V první řadě ale jedno přiznání. Rovinaté pozemky jsou obecně, a to i z pohledu nás - zkušených stavitelů, brány jako ty, na nichž je možné ve většině případů začít stavět prakticky ihned, a i drobné zemní a výkopové práce pro přípravu terénu pro položení základové desky zde lze v celkovém kontextu považovat za jemné kosmetické úpravy. Stavba na rovince je oproti té do svahu rozhodně rychlejší a určitě i jednodušší. V podstatě platí, že čím členitější či specifičtější pozemek, tím je příprava a někdy i samotná stavba náročnější.

První možnost je umělé vytvoření roviny pro klasické usazení domu výkopem, nebo navezením zeminy či jiného materiálu. Druhou možností je přizpůsobení budoucí stavby zcela terénu pozemku. To znamená hlavně zapojení šikovného projektanta, který se postará v podstatě o co nejpřirozenější zasazení domu do krajiny. Tento způsob je poslední roky stále oblíbenější. Proč? Kvalitní a stabilní základy jsou klíčové pro každou stavbu rodinného domu. Svažitý povrch v otázkách stability přirozeně vyvolává pochybnosti. Pokud i vám dělají vrásky obavy o stabilitu základů, s klidným svědomím je hoďte za hlavu. Současné stavební technologie i projektanti si dokáží poradit s terénem takřka jakéhokoliv složení a to i toho, který byl ještě před pár lety označován jako problematický či nevhodný pro stavbu.

Jak jste již asi pochopili, dřevostavba ve svahu rozhodně není nereálným požadavkem. Jakákoliv stavba ve svahu, tedy včetně dřevostaveb, ale s sebou přináší balíček jistých mínusů a nevýhod, s nimiž je nutné počítat a jsou tak trochu daní za unikátnost finální stavby. S ohledem na to, že je nutné, jak jsme již nastínili výše, stavbu pozemku více méně zcela přizpůsobit, je nezbytné oslovit také zkušeného projektanta. Profesionál, který zná technologii a fungování dřevostaveb do detailů, je schopen nejen stavbu usadit do daného terénu a určit její správnou orientaci, ale dokáže navrhnout i zcela specifické úpravy s ohledem na okolní prostředí. Nachází-li se pozemek v blízkosti lesa nebo uprostřed přírody - co takhle velká prosklená stěna s přímým výhledem do krajiny?

Život na chatě: Alternativa pro každého?

Výhody bydlení na chatě jsou zřejmé. Je to levnější, klidnější i dostatečně komfortní. „Během lockdownu to byl parádní home office, internet tu je dostatečně silný, elektřina bez problémů, plynovou bombu si sem vozíme. Trochu problém je voda. Když jí je málo, musím nanosit do studny ze studánky,“ vysvětluje Petr, který zájemcům o chatu radí především zjistit, jaké jsou možnosti dojíždění z odlehlých míst. V chatě na rozdíl od chatky v zahrádkářské kolonii lze mít trvalý pobyt a Petr s Karlem sem dostávají i poštu.

Čtěte také: Letecká doprava a kvalita bydlení

Prostor pro stěhování z měst na chalupy a chaty rozhodně je díky české vášni pro chalupaření. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že každý pátý dům v Česku je určený k rekreaci. V roce 2015 stálo v Česku 287 tisíc chat a chalup. Výzkum agentury STEM/MARK z května roku 2021 pro Stavební spořitelnu ukázal, že 1,3 milionu obyvatel chalupu nebo chatu vlastní. Šedesát procent těchto nemovitostí je celoročně obyvatelných a přibližuje se úrovni standardního bydlení. S menší rekonstrukcí za účelem trvalého bydlení, nejčastěji do 300 tisíc korun, počítala v květnu přibližně třetina vlastníků. Realitní makléři odhadují, že ceny rekreačních nemovitostí stouply meziročně o čtvrtinu až třetinu a poptávka výrazně převyšuje nabídku zvlášť v některých lokalitách.

Aby bylo kde bydlet To potvrzuje analytik společnosti Patron Daniel Horňák: „Může za to trochu covid-19, ale především je to levnější varianta bydlení, o kterou je velký zájem. Pro někoho je nákup rekreační nemovitosti investice, stále častěji ale lidé nakupují, aby měli kde bydlet, a mají-li ještě byt ve městě, tak ho pronajímají.

Jurta: Bydlení v souladu s přírodou

Jurta představuje obraz Univerza, tedy úplnosti, která se vždy zobrazuje kruhovým nebo kulovitým tvarem. Myslím, že konstrukčně to není možné. Navíc jurta představuje obraz Univerza, tedy úplnosti, která se vždy zobrazuje kruhovým nebo kulovitým tvarem.

Je dobré jednou za dva až tři roky naimpregnovat vnější plachtu - podle toho, jaké jsou klimatické podmínky. Nejlepší údržba je samotné bydlení v jurtě. Záruka na plachtu je pět let - ovšem po roce bydlení mám dojem, že skutečná životnost bude nejméně dvojnásobná. Jinak nová plachta stojí zlomek ceny celé jurty - asi 20.000 kč. Ostatní materiál je modřínové dřevo - zatím nevidím známky únavy materiálu. Těžkosti nějak nevidím. Pro mne je nejtěžší po delším pobytu na jurtě přijmout to šílenství, které panuje ve městě. Najednou to daleko víc vnímám. Naštěstí už druhý třetí den obvykle citlivost ztrácím.

Podlaha je taky z modřínového dřeva. Silné palubky a pod nimi 15 cm kamenné vlny. Perfektně izoluje a navíc akumuluje teplo, takže nemusím topit, když v jurtě nejsem, ovšem po zatopení je do deseti minut velice příjemně vyhřáto. A to i v silných mrazech. Proud mám zavedený takzvaným „psem“ - víc zásuvek na jednom kabelu. Snažím se tuhle energii používat co nejméně. Do budoucnosti počítám s fotovoltaikou. Kouřovod je veden ven přímo stěnou jurty - v místě kontaktu je nehořlavá deska.

Čtěte také: Výhody a nevýhody bydlení v lese

Byli jsme tam s celou rodinou v těch nejsilnějších mrazech - malý Toník byl v té době asi čtyřměsíční. Bylo nám krásně teplo. Chlad jsme pociťovali v kamenných domech. Na záchod zatím chodíme na hnůj. Je to tisíce let osvědčené. Ostatně znáte sedláky - proč by daň Matce Zemi odkládali do pitné vody? Jurta má výhody stanu - jste v kontaktu s realitou. A nemá jeho nevýhody - můžete si v ní zatopit, je tam víc prostoru. A taky má výhody domu - dobře chrání, Ale nemá jeho nevýhody - neizoluje. Na nevýhody jsem ještě nenarazil. Ke stavbě jurty nepotřebujete stavební povolení.

tags: #bydleni #na #brehu #prirody #vyhody #nevyhody

Oblíbené příspěvky:

• Havárie v Černobylu a její dopad na životní prostředí
• Význam hub
• Pečlivý odpadový management
• Evidence odpadů: praktický průvodce
• Ekologické kotle od českého výrobce: Zkušenosti uživatelů