Dopad letecké dopravy na znečištění ovzduší a bydlení

Lidská činnost, která mimo jiné spočívá ve spalování uhlí, plynu nebo ropy, způsobila, že v atmosféře je dnes největší množství oxidu uhličitého vůbec. Boj s emisemi CO2 není pouhý výmysl bruselských úředníků snažících se vnucovat průmyslu další normy.

Oxid uhličitý je přirozenou součástí naší atmosféry. Má se za to, že cca 96 % tohoto plynu se uvolňuje z přírodních zdrojů a asi 4 % pocházejí z lidské činnosti. Vědci ovšem zdůrazňují, že toto na první pohled nevelké množství způsobuje zásadní rozdíl, představuje totiž přebytek, který se celá léta v atmosféře kumuluje.

Před průmyslovou revolucí koncentrace CO2 činila méně než 300 ppm (částic na jeden milion), v dubnu 2017 překročila 410 ppm a nadále roste rekordním tempem dvě ppm ročně. Mechanismus přirozeného koloběhu oxidu uhličitého je poměrně prostý. Naše planeta představuje dobře navržený systém směřující k rovnováze.

Zjednodušeně řečeno, zvířata, lidé a částečně rostliny vydechují CO2, přičemž rostliny jej absorbují a využívají ve fotosyntetických procesech k produkci kyslíku. V ideálním systému by se emise oxidu uhličitého měla rovnat jeho spotřebě - lidská činnost ovšem rovnováhu narušila.

Boom levné letecké dopravy s sebou nese i řadu negativních dopadů na životní prostředí. Znečištění se od roku 2005 zvýšilo zhruba o dvě třetiny a růst má i dál. Experti největší dopad přisuzují emisím skleníkových plynů.

Čtěte také: Životní prostředí a letecká doprava

Zpráva TERM o dopravě a životním prostředí 2020 uvádí, že v roce 2018 vypustily různé druhy dopravy v Evropské unii do ovzduší až 25 % všech skleníkových plynů. Tyto emise pocházejí převážně ze 72 % ze silniční dopravy, ale 13 % emisí plynů pochází z letecké dopravy.

Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká.

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Letecká doprava je nejvíce poškozující způsob dopravy. Letadla kromě CO2 vypouští další látky, které v součtu způsobují, že klimatické dopady letectví jsou nejméně dvakrát vyšší než účinek samotného vypouštěného CO2.

Zatímco před dvěma desítkami let bylo létání stále ještě něco neobvyklého, dnes se v zemích globálního Severu stalo normálním si na víkend někam zaletět. Pracovní poměr bývá často postaven na existenci levných letů a stále více zboží je přepravováno letecky.

Čtěte také: Článek o zázracích přírody a letecké akrobacii

Letecká doprava má také významný vliv na to, co dýcháme. Většina, tj. asi 80 %, emisí CO2 pochází z letů, jejichž délka překračuje 1500 km. V přepočtu na jednoho cestujícího tento dopravní prostředek vypustí do atmosféry oxid uhličitý v mnohem větších množstvích než třeba vlak.

Srovnání emisí různých druhů dopravy

Pro srovnání, podívejme se na emise CO2 u jiných dopravních prostředků. Ze zprávy Next Green Car vyplývá, že emise oxidu uhličitého u luxusních modelů dosahují až 200 g/km CO2. V případě hatchbacku s dieselovým motorem budou emise CO2 na desetikilometrové vzdálenosti činit průměrně 940 g. Autol s hybridním pohonem přitom vyprodukuje o jednu čtvrtinu oxidu uhličitého méně.

Současně vypustí do atmosféry 53 g CO2. Například v Česku to v této oblasti nevypadá vůbec špatně. Cyklistika je totiž podle průzkumu portálu SportCentral nejoblíbenějším sportem v České republice a věnuje se jí více než 30 % dotazovaných. Nechává tak za sebou běh nebo fotbal. Je tedy velká šance, že i Češi budou více využívat kola na úkor aut při pohybu po městě.

Jak ukazuje graf výše, různé druhy osobní dopravy přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v různé míře. Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu - auta s 52 % výkonu mají 64% podíl na emisích, letadla s 20 % výkonu se na emisích podílejí z 24 %.

V osobní dopravě v Evropě i v Česku dnes lidé spoléhají především na auta. To je také důvod, proč emise skleníkových plynů z osobní dopravy každoročně rostou - nová auta jsou sice efektivnější a produkují méně CO2 na kilometr, zároveň ale aut stále přibývá a míra jejich využití stoupá.

Čtěte také: Životní prostředí a letecká doprava

Následující tabulka shrnuje podíly emisí z dopravy a porovnává je s celkovými emisemi v EU v roce 2020:

Řešení a alternativy

Trend by mohla změnit novinka - třetí motor, který zajistí efektivnější a ekologičtější způsob dopravy. První letadlo s novou vychytávkou se možná dostane do vzduchu po roce 2030.

Inženýři se domnívají, že úpravy by mohly při dálkových letech ušetřit až 11 procent současné spotřeby paliva, tedy i emise skleníkových plynů, které se v letectví od devadesátých let jen v Evropě více než zdvojnásobily.

Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.

Elektromobily mohou navíc vyrovnávat výkyvy spotřeby elektřiny - nabíjet se, když je jí přebytek, vracet ji, když je o ni nouze a je drahá. Nejnovější výpočty ukazují, že průměrný elektromobil v Evropské unii je z hlediska dopadu na klima již dnes téměř třikrát lepší než ekvivalentní konvenční automobil.

Hlavním cílem mechanismu je udržet od roku 2021 nulový růst emisí CO2 v civilním mezinárodním letectví, a to ve vztahu k emisím z let 2019-2020. Tento mechanismus se vztahuje pouze na dopravce s letadly o maximální vzletové hmotnosti vyšší než 5700 kg, která vypouštějí více než 10 000 tun oxidu uhličitého ročně.

Dále byla v rámci ICAO po konferenci OSN o klimatu v Kodani konané v roce 2009 zřízena Skupina pro mezinárodní změnu klimatu (GIACC). Tímto krokem ICAO efektně předala odpovědnost za otázky změny klimatu od svého výboru pro životní prostředí na skupinu odborníků, kteří se scházejí za zavřenými dveřmi.

Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.

• Změna způsobu dopravy - spočívající v tom, že dopravní prostředek s vysokou emisní intenzitou je nahrazen tam, kde to jde.
• Vytváření příležitostí pro změnu chování - navazuje na první bod - aby lidé preferovali méně emisně intenzivní dopravu, musí pro ně být atraktivnější.
• Snižování potřeby cestovat - strategickým plánováním při budování měst a jejich revitalizaci se zaměřovat na snižování vzdáleností, které lidé potřebují urazit na nákup, za prací nebo s dětmi do školky. Kromě toho je možné také podporovat místní turistiku a práci na dálku.

Kromě těchto zřejmých pilířů dopravy šetrné k životnímu prostředí je tu ještě jeden - sdílení vozidel, tzv. car-sharing, který nám umožní zažívat luxus života bez vlastnictví auta a přitom požívat jeho výhod.

Pokud je to možné, dáváme v práci přednost virtuálním schůzkám, konferencím přes počítač, telefony, videokonferenční hovory. Osobní kontakt je sice nenahraditelný, ale často se už nemusíme sjíždět přes celý kraj či přes celou republiku.

tags: #letecká #doprava #znečištění #ovzduší #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Divoká příroda Aljašky
• Seznam Odpadů v ČR
• Vliv chiptuningu na životní prostředí
• Údržba pračky: Tipy a triky
• Znaky obecného ohrožení