Život v ohrožení: Co dělat a jak pomoci

Tato příručka obsahuje některé obecné návody a doporučení, podle kterých bychom se měli chovat a jednat, když se ocitneme v situaci ohrožení života a zdraví, majetku nebo životního prostředí v důsledku vzniku mimořádné události. NEZAPOMEŇTE: ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM!

Varovné signály a mimořádné události

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech.

Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach“. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin).

Jak reagovat na varovný signál:

1. OKAMŽITĚ SE UKRYJTE: Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově.
2. ZAVŘETE DVEŘE A OKNA: Když jste v budově, zavřete dveře a okna. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů.
3. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI: Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie.

První pomoc v nečekaných situacích

Záchrana života v nečekané situaci je často otázka dobrého a rychlého rozhodování.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Pomoc zdravotnické záchranné služby se vyžaduje při všech stavech ohrožujících život.

Co děje, když zavolám záchrankuAť už zavoláte 112 nebo 155, děláte dobře. Integrovaný záchranný systém se spojí a informace o dopravní nehodě se automaticky dostane lékařům, hasičům i policistům.

„Důležité je říct, kde se nacházíme. Potom je potřeba popsat, co se vlastně stalo. Kolik lidí potřebuje poskytnout první pomoc. A poté se operátorka ptá na závažnost zdravotního stavu,“ vysvětluje Helena Škuligová.

Komu pomoct jako prvnímuTen kdo je při vědomí a komunikuje, počká. Věnujeme se v první řadě tepennému krvácení, potom osobám v bezvědomí.

Pokud jste bezradní, buďte stále ve spojení s operátorkou.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

U pacientů v bezvědomí si všímáme, jak dýchají. Tepenné krvácení Krev vystřikuje z rány.

Musíme postupovat rychle, člověk může vykrvácet a zemřít během několika minut. Jako první stiskneme tlakový bod a pokud se jedná o končetinu, snažíme se jí v rámci možností dostat nad srdce. Poté přiložíme tlakový obvaz nebo v případě nutnosti jakoukoliv překážku a snažíme se krvácení zastavit.

Tepnu uzavřeme tlakem na kost.

ResuscitaceKlekneme si vedle postiženého. Přiložíme hranu dlaně jedné ruky doprostřed hrudníku (dolní polovina hrudní kosti), druhou ruku přiložíme shora přes první, ověříme polohu rukou a s napnutými pažemi zahájíme stlačování hrudníku.

Hloubka by měla být mezi 5-6cm. Po každém stlačení by mělo nastat úplné uvolnění tlaku, ale ruce zůstávají stále na hrudníku. Komprese provádíme s frekvencí mezi 100-120 za minutu.

Čtěte také: Pracovní rizika

Dobré rady při první pomocinevytahujeme jazyk - stačí nemocnému nechat hlavu v neutrální poloze a lehce zakloníme, aby brada směřovala k nebi. Dýchací cesty jsou v této poloze zprůchodněné.umělé dýchání není důležité - v první řadě se zaměřte na srdeční masážpoužijte rukavice - najdete je v autolékárničce, ochráníte tak svoje zdravínevytahujte předměty z rány - můžete tím pacientovi ublížit, hrozí mu vykrvácenípři poranění páteře zvažte priority - pokud takový člověk krvácí, nebo má zástavu srdce, je záchrana života důležitějšítonutí - pokud nejste dobří plavci, je taková první pomoc na hranici ohrožení vlastního životapopáleniny - nedávejte na postižené místo žádné mastičky a zásypy. U těžkých popálenin ránu jen lehce přikryjeme sterilní látkou. U mírnějších popálenin je důležité chlazení.

Správný postup při řešení náhlé poruchy zdraví

Náhlá porucha zdraví či ohrožení života postiženého bývá velmi často pro pacienta i jeho okolí zcela nečekaná. Vyvolává proto nezřídka silné emoce a obavy o blízkou osobu.

Často je možno setkat se s tím, že takto zasažené okolí postiženého není schopno v situaci účelně reagovat.

Z těchto důvodů je velmi důležité mít jako zachránce ujasněné priority a dokázat se v takové obtížné situaci dobře orientovat. Tím lze v maximální míře zvýšit možnost pacientovi úspěšně a efektivně pomoci.

Správný sled kroků při řešení náhlé poruchy zdraví

1. Zorientovat se a správně vyhodnotit vzniklou situaci
   • Co se stalo?
   • Jaké je riziko poškození zdraví v dané situaci pro zachránce a okolí?
   • Koho mám k dispozici?
   • Mám k dispozici nějaké pomůcky a materiál potřebný k poskytnutí první pomoci?
   • Kdy a jak zajistím následnou profesionální pomoc?
2. Prvotní vyšetření a ošetření postiženého
   • Stavění život ohrožujícího krvácení
   • Zajištění životně důležitých funkcí (stav vědomí, dýchání, krevní oběh)
3. Následné vyšetření, ošetření a zajištění postiženého
   • Celkové vyšetření od hlavy k nohám
   • Ošetření případných dalších zranění
   • Zjištění anamnézy
   • Polohování dle stavu a dle možností zajištěni přiměřeného komfortu

Sebevražedné myšlenky a jak reagovat

Hluboké trápení, pocit bezmoci, ztráta smyslu života. Dlouhodobé duševní trápení nebo náročné životní situace mohou vést k závažným důsledkům. Jedny z těch nejzávažnějších jsou sebevražedné myšlenky. Člověk může mít pocit bezvýchodnosti a nevidí žádnou jinou možnost, než je ukončení života. Ztrácí chuť žít.

Pokud tě někdy napadá, že už nechceš dál žít (nebo někdo z tvých blízkých), možná se může zdát, že už „není pomoci“. Věř, že pomoc existuje a nemusíš na to být sám/sama.

Co dělat, když...

• ...prožívám dlouhodobější vnitřní trápení a cítím bezmoc?

  Ať už je u tebe příčinou cokoli, zkus si o svých pocitech s někým promluvit. V těchto chvílích můžeš také využít několik linek, on-line poraden, kde si o svých potížích můžeš zdarma promluvit s odborníky a společně můžete probrat možnosti řešení.

• ...mám pocit, že můj život nemá smysl?

  Pokud tě špatné pocity a myšlenky pohlcují natolik, že se nedokážeš soustředit na nic jiného, a ani nemáš sílu nebo chuť se starat o své povinnosti, zájmy či blízké, vyhledej odbornou pomoc.

• ...mám pocit, že mi fyzická bolest pomůže přehlušit moje problémy?

  Svěř se se svými pocity někomu, komu důvěřuješ. Společně můžete vyhledat pomoc nebo přijít na další kroky, které ti mohou pomoci.

• ...si myslím, že mi nikdo ani nic nemůže pomoct?

  Rádi bychom tě podpořili, abys pomoc dále hledal/a. Možností, na koho se můžeš obrátit, je několik. Možná, že ti bude vyhovovat jiný přístup nebo typ odborníka.

• ...často myslím na ukončení života, nebo ho dokonce plánuji?

  Věř, že tu je. Jen je možná v tuto chvíli skrytá, protože ji může „přehlušovat“ tvé trápení. Zkus kontaktovat odborníka, ale pokud máš obavy, můžeš se obrátit na někoho z tvých blízkých, který ti pomůže se odborníkem spojit.

• ...si všimnu varovných signálů sebevraždy u někoho z mých blízkých?

  Ať už tvůj blízký o sebevraždě přímo hovoří nebo sis všiml/a nepřímých projevů, věc, kterou můžeš udělat, je popsat signál, který tvoje obavy vyvolal, vyjádřit své obavy a zeptat se, zda pro svého blízkého můžeš něco udělat

Jak pomoci někomu, kdo uvažuje o sebevraždě

Není normální cítit bezmoc a mít obavy, když se přítel zmíní o sebevraždě, i když nepřímo. Samozřejmě, že vám na vašem příteli záleží a chcete ho uklidnit nebo dokonce změnit jeho názor a pocity.

• Projevte zájem: „Trochu se o tebe bojím, protože …. (zmiňte pár věcí, kterých jste si všimli). Záleží mi na tobě a chtěl/a bych ti nějak pomoct“? A pomoc a zájem nabízejte opakovaně.
• Nabídněte pochopení pocitů, ale stůjte na straně života: Vyslechněte si příběh a potíže kamaráda. Možná se dozvíte víc o tom, proč se cítí smutný nebo beznadějný.
• Podporujte přítele ve vyhledání odborné péče: zavoláním na krizovou linku nebo vyhledáním terapeuta (pokud jste už dospělí). Pokud jste ve škole, zkuste školního psychologa. Můžete to zkusit i společně jak ve škole, tak s kontaktováním pomoci zvenčí. Linka bezpečí je zdarma a můžete volat kdykoliv. Pokud přítel váhá, může zkusit chat nebo napsat do poradny.
• Svěřte se: Nejste zodpovědní za zabránění příteli v tom, aby si ublížil. Rozhodnutí se někomu svěřit, je v pořádku. A to i když tvůj kamarád nechce, aby o tom někdo jiný věděl.

Co dělat, když si všimnete varovných signálů sebevraždy u někoho blízkého?

Téma sebevraždy je citlivé a bolestivé nejen pro ty, kteří o ní přímo uvažují, ale i pro jejich blízké, kteří mohou mít o dotyčného obavy. Tyto obavy mohou pramenit i z toho, že se dotyčný o sebevražedných myšlenkách svěří.

Může hovořit o tom, že už tady nechce být, život nemá žádný smysl nebo že už si přeje konec. Ve společnosti občas panuje mýtus, že ten, kdo o sebevraždě hovoří, ji nakonec nespáchá. To však nemusí být pravda. Pokud se ti někdo svěří se sebevražednými myšlenkami, pravděpodobně prožívá náročné chvíle a může to do jisté míry znamenat, že tím žádá o pomoc. Nebo se snaží vyjádřit, že prožívá velké trápení.

Velmi často však dotyčný o svých pocitech a myšlenkách týkajících se sebevraždy nehovoří, jelikož se může stydět nebo je uzavřený více do sebe. Většinou se však tyto myšlenky a pocity odráží v jiných projevech, zejména v chování. Nejčastěji se člověk přestává starat o své povinnosti, zájmy i blízké. Také může působit zhrzeně nebo být velmi pesimistický a zarmoucený.

Ať už tvůj blízký o sebevraždě přímo hovoří nebo sis všiml/a nepřímých projevů, věc, kterou můžeš udělat, je popsat signál, který tvoje obavy vyvolal, vyjádřit své obavy a zeptat se, zda pro svého blízkého můžeš něco udělat (např.: „Všiml/a jsem si, že jsi poslední dobou velmi skleslý a že často chybíš ve škole. Mám o tebe obavy, jak bych ti mohl/a pomoct?“).

Také můžeš nabídnout, že se společně obrátíte na pomoc - vyhledáte kontakty, společně napíšete na online poradnu nebo se poradit s učitelem, rodičem či jiným dospělým. Pokud je však tvůj blízký v přímém ohrožení života, volej rychlou pomoc (112 tísňové volání, 155 záchranná služba).

Důležité kontakty

• Linka bezpečí: 116 111
• Linka první psychické pomoci: 116 123
• Tísňové volání: 112
• Záchranná služba: 155
• Policie ČR: 158
• Hasičský záchranný sbor ČR: 150

Zotavení po pokusu o sebevraždu

Web popisuje rozporuplné emoce, které může člověk zažívat. Ať už je to strach, vztek, úleva, zmatení nebo zklamání. Klade důraz na to, že všechny emoce a pocity přejdou a návrat do běžného života je možný.

Podrobně také rozebírá, co pro sebe může člověk v takové situaci udělat.

Kde hledat pomoc a informace

• Web P.S.: Poskytuje informace o sebevraždách a sebepoškozování, kontakty na odbornou pomoc a inspirativní příběhy.
• Poradna Nepanikař: Nabízí užitečné informace, odkazy a možnost sdílet svůj příběh.
• Luctus: Nabízí poradenství pro pozůstalé, individuální terapie pro pozůstalé, psychologický debriefing a také podpůrné skupiny pro pozůstalé po sebevraždě.
• Poradna Vigvam: Poradna se věnuje lidem, kteří zažili ztrátu blízkého člověka, a pomáhá se s úmrtím vyrovnat. Nabízí stabilizační a terapeutické služby, podpůrnou skupinu pro děti i pro dospělé.

Trauma: Přes hranice zvládnutelného

Trauma mohou způsobit nejrůznější děsivé události. Trauma přichází nečekaně, proto není možné se na něj připravit. Postižení lidé jsou vystaveni extrémnímu strachu, ztrátě kontroly a bezmoci. Většina lidí následně není schopna tyto situace extrémní bezmoci zpracovat.

Pokud někomu způsobí újmu blízká osoba (např. někdo z rodiny nebo přátel), zanechá tato skutečnost mimořádně hluboké stopy, protože dojde k rozsáhlému zklamání a narušení důvěry. Člověk obvykle jinak zpracovává traumata způsobená jinými lidmi (někdy dokonce těmi, kterým důvěřuje) než například přírodní katastrofy.

Reakce těla a dušeStres má biologický smysl. Extrémní a trvalý stres má však negativní vliv na tělo i na duši. V případě traumatu jde o extrémní zátěž, která může zanechat stopy i v mozku. V akutních, extrémních zátěžových situacích je systém zpracovávající stres přetížen. V důsledku toho může dojít k jeho ochromení a „ztuhnutí“.

Včasná pomoc a podporaPsychická traumata mohou vést k akutním stresovým reakcím, posttraumatickým stresovým poruchám i k trvalým změnám osobnosti. Důsledkem traumatické zkušenosti mohou být i jiné psychické poruchy a onemocnění (např. závislosti, deprese, disociativní poruchy, sebevražedné sklony apod.). Objeví-li se příznaky psychického traumatu, je důležité vyhledat odbornou pomoc.

tags: #byt #v #ohrozeni #zivota #co #delat

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa Odpadového Hospodářství ČR
• Průhonice: Skládky Odpadu
• Skeptický pohled na ekologii
• Drcení betonu a MŽP
• Efektivní metody pro čištění odpadu