Kácení Lesů a Ochrana Přírody v České Republice

Kácení stromů a keřů (dále jen dřevin) rostoucích mimo les se řídí podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon) a vyhláškou č.

Povolení ke Kácení Dřevin

Dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů jsou dle § 7 všechny dřeviny chráněny před poškozováním a ničením. Dle § 8, odst.1 je ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody.

Kdy Není Povolení Třeba?

Dle odst.2 povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků ( dle § 47 zákona oč. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů), k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy, prováděném při provozování těchto soustav ( dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tzv. energetický zákon), a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Dle odst.3 povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou.

V případě, kdy je stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, není potřeba povolení ke kácení.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Oznámení o Kácení

Oznámení o kácení dřevin se podává písemně nejméně 15 dnů předem, a to z důvodů pěstebních, za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, důvodů zdravotních, případně při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (např. do 15 dnů od provedení kácení. Součástí oznámení je také dle § 4, odst.2, písm.e) vyhlášky č.189/2013 Sb.

Kdo Podává Žádost?

Žádost nebo oznámení podává vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku (případně jejich zplnomocněný zástupce), na kterém dřeviny rostou. Pozemek se musí nacházet v Městské části Praha 14. Oznámení o kácení dřevin, v případě uvedeném v bodě 04.

Podání Žádosti

a. Podání písemné žádosti s přílohami b. a c. Podání písemného oznámení obsahujícího stejné náležitosti jako žádost (viz a.

Náležitosti Žádosti

Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin a žádosti o závazné stanovisko ke kácení dřevinVyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, nebyla novelizována zároveň s uzákoněním závazných stanovisek orgánů ochrany přírody ke kácení pro účely stavebních záměrů a až do aktuální novely č. 86/2019 Sb. stanovovala pouze náležitosti žádosti o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona), tj. klasicky správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody.

Proto v období do novely vyhlášky bylo nutné vycházet z výkladu Ministerstva životního prostředí, podle nějž žádost o závazné stanovisko OOP podle § 8 odst. 6 ZOPK musela splňovat náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin vyplývající z § 4 odst. 1 vyhlášky č.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

• identifikace a lokalizace pozemku ( parcelní číslo, katastrální území, popř.
• případně další posudky (např.

Legislativa

• Zákon č. ust.
• Vyhlášky MŽP ČR č.
• Zákon č.

Ochrana Přírody a Stavební Zákon

Stavební zákon v § 178 odst. 4 vznik fikce souhlasného JES vydávaného namísto souhlasu s povolením kácení dřevin nevylučuje. Ale právě v obratu „souhlas s povolením kácení“ je zakopaný pes.

Rozsáhlá judikatura zdůrazňuje význam odůvodnění rozhodnutí o povolení kácení dřevin, neboť jinak nelze přezkoumat, zda nedošlo k překročení mezí správního uvážení atp.

Zastávám proto názor, že v případě vzniku fikce souhlasného JES, které má být pokladem pro rozhodnutí stavebního úřadu o povolení (či nepovolení) kácení, nezbývá než její náprava vydáním nového (skutečného) závazného stanoviska (JES) nadřízeným správním orgánem podle § 179 odst. 1 stavebního zákona.

Přitom důvodová zpráva k návrhu novely ZOPK správně říká, že by v prvé řadě měla motivovat k minimalizaci kácení pro stavby.

Souběh s Jinými Ochrannými Režimy

Je známou skutečností, že určitým záměrem (v případě, kterému je věnován tento článek, zamýšleným kácením dřevin) mohou být dotčeny různé zájmy chráněné jednotlivými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOPK“ či „zákon“).

Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?

Takže postup vůči orgánu ochrany přírody je pouhou formalitou, tj. orgán ochrany přírody nemůže oznámené kácení omezit, pozastavit, zakázat, příp. orgán ochrany přírody musí kácení automaticky povolit. Takové názory jsou samozřejmě v příkrém rozporu s výslovnou právní úpravou, ať již ustanovením § 8 odst. 2 ZOPK (orgán ochrany přírody může oznámené kácení pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin) nebo ustanovením § 8 odst.

Tabulka: Kategorie a věk porostů v ČR (2021)

Je otázkou, kde je historická hranice původnosti porostů. Člověk totiž do dřevinné skladby lesa zasahuje už od středověku. Tam lze najít počátky trvale udržitelného lesnického hospodaření.

Podle Lesního zákona skutečně každý vstupuje do lesa na vlastní nebezpečí. Kdo ale neviděl padat strom, těžko si dokáže takové nebezpečí představit. A v okamžiku, kdy si to uvědomí, je už zpravidla na jakoukoliv reakci pozdě. Proto musí vlastníci a správci porostů zbytečným rizikům a neštěstím předcházet.

tags: #časopis #ochrana #přírody #kácení #lesů

Oblíbené příspěvky:

• Grónská velryba a její budoucnost
• Znaky a loga regionů
• Krbová kamna a emisní limity
• Členové lesní ekologie
• Obnovitelné zdroje v Evropě