Evropská federace obnovitelných zdrojů: Co to je a proč je důležitá?

30.11.2025

Evropská unie hraje zásadní roli v zajištění bezpečné a konkurenceschopné budoucnosti obnovitelných zdrojů energie. Evropská federace obnovitelných zdrojů (EREF) je klíčovým hráčem v podpoře rozvoje těchto energií a jejich flexibility na energetickém trhu.

Co je Evropská federace obnovitelných zdrojů (EREF)?

EREF sděluje členským státům a institucím své přímé zkušenosti s vývojem těchto energií a jejich flexibilitě na trhu s energiemi, aby energetické systémy byly ve všech ohledech úspěšné a transparentní. Martin Bursík byl znovu zvolen do funkce prezidenta Evropské federace obnovitelných zdrojů (European Renewable Energies Federation, EREF). Na nedávném valném shromáždění EREF v Berlíně byl znovu zvolen do funkce prezidenta Martin Bursik a zvolena byla také nová správní rada. Do výkonného výboru byl zvolen také Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Martin Bursík prosazuje ambiciózní politiku v oblasti klimatu a energetiky, v nichž je třeba pokračovat i za nastupující Evropské komise. V posledních letech se Martin Bursík intenzívně angažuje v rámci Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) na poli komunitní energetiky a sdílení energie.

Priorita EREF

„Mojí prioritou na úrovni EU je akcelerovat rozvoj evropského průmyslu obnovitelných zdrojů. EU plánuje více než zdvojnásobit instalovaný výkon solárních elektráren až na 600 GW, což odpovídá 9 miliardám kubíků zemního plynu. V současnosti se ročně do EU importují panely v hodnotě 8 miliard EUR, z toho 75 % z Číny. V nové „EU solární strategii“ stojí, že „úroveň koncentrace nabídky snižuje odolnost EU v případě globálních událostí“.

Výzvy a řešení pro EU

Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. EU si to uvědomuje, proto schválila takzvaný Critical Raw Materials Act, kde tyto závislosti pojmenovala a hledá způsob, jak je snížit a zabezpečit dodavatelské řetězce. "Více se na to EU zaměřuje od pandemie covidu-19 a ruské invazi na Ukrajinu, kdy se jasněji ukázaly dopady takových navázaností," dodala.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

V českém kontextu může podle Krulichové hrát roli těžba lithia na Cínovci v Krušných horách, kterou Evropská komise zařadila mezi 47 nových strategických projektů. Je to největší ložisko v Evropě. "Pro Česko jde o významnou příležitost v celém dodavatelském řetězci. V souvislosti s aktualizací průmyslové strategie provedla Evropská komise hloubkové přezkumy řady oblastí, které lze považovat za strategické z hlediska evropských zájmů. Tyto přezkumy se zabývají povahou možných strategických závislostí, jejich dopadem, jakož i příslušnými politickými reakcemi, které v některých případech již probíhají.

Ve svém akčním plánu pro kritické suroviny z roku 2020 stanovila Unie různá opatření na podporu rozvoje odolného dodavatelského řetězce surovin. V zájmu zajištění surovin je třeba diverzifikovat dodávky jak z primárních, tak ze sekundárních zdrojů, snížit závislost a zdroje využívat s vyšší účinností a oběhovostí, k čemuž má přispět i udržitelný produktový design.

Opatření EU pro zajištění strategických dodávek

Evropská aliance pro suroviny: Jejím úkolem je vybudovat odolný dodavatelský řetězec surovin se zvláštním zaměřením na vzácné zeminy do magnetů a motorů.
Evropská bateriová aliance: Podporuje od roku 2017 rozvoj inovativního, konkurenceschopného a udržitelného hodnotového řetězce baterií v Evropě. Pomáhá zejména řešit nedostatečnou kapacitu výroby baterií v EU.
Evropská aliance pro čistý vodík: V souladu s průmyslovou strategií z března 2020 zřídila Komise Evropskou alianci pro čistý vodík.
Aliance pro procesory a polovodičové technologie: Komise připravuje zahájení této aliance, protože je potřeba spojit širokou škálu zúčastněných stran. Aliance pomůže dosáhnout klíčových cílů politiky EU v oblasti mikroelektroniky.
Aliance pro průmyslová data, edge a cloud: Zavedení této aliance v současné době připravuje Komise. Chce spojit širokou škálu zúčastněných stran a pomoci tak posílit postavení evropského průmyslu na celosvětovém trhu s cloud computingem a edge computingem, zejména pokud jde o reakci na trend směrem k rostoucí distribuci a decentralizaci kapacit pro zpracování dat a potřebu federativního cloudového ekosystému nezávislého na prodejci.

Podpora obnovitelných zdrojů v Česku

Vláda Petra Fialy chce podpořit obnovitelné zdroje energie. Pomoci by měly tzv. akcelerační zóny, ve kterých by příprava výstavby větrných nebo solárních elektráren neměla trvat déle než rok. Vedle zjednodušení povolovacího procesu by podle něj vláda měla ještě daleko více podpořit průmysl obnovitelných zdrojů.

„Jsme průmyslová země a měli bychom investovat do průmyslu, který má budoucnost,“ zdůrazňuje Bursík. Elektřina z obnovitelných zdrojů v současnosti tvoří zhruba pětinu české produkce, naproti tomu v Německu nebo ve Španělsku to loni byla polovina a například v Norsku už skoro 100 procent. Loňského evropského průměru, který činil 44 procent, by Česko podle Bursíka mohlo dosáhnout někdy v letech 2032-34.

„Česká republika má přes 6 000 obcí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie se neobejde bez jejich aktivního zapojení,“ uvedl Martin Bursík, hlavní poradce Komory obnovitelných zdrojů energie a prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie (EREF). „Navrhujeme proto, aby byly obce, které hostí projekty větrné nebo solární energie, motivovány tím, že jim provozovatelé zaručí minimální roční pevnou platbu.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Podíl obnovitelných zdrojů v EU

Evropská unie dosáhla v roce 2024 významného pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie - 46,9 % elektřiny bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Import energie ze zemí mimo EU přitom ve stejném roce poklesl.

Mezi zeměmi EU vedlo ve výrobě elektřiny z OZE Dánsko s 88,4 %, elektřinu přitom vyrábělo především z větrné energie. Těsně za ním následovalo Portugalsko s 87,5 %, které využívalo jak větrnou, tak vodní energii, zatímco Chorvatsko dosáhlo 73,7 %, především z vodních zdrojů. Na dolním konci žebříčku se nacházely Lucembursko, Malta a také Česko, které zaznamenaly nejmenší podíly elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 5,1 %, 15,1 % a 15,9 %.

Větrná a vodní energie zůstaly hlavními zdroji elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na celkovém objemu se podílely 39,1 %, resp. 29,9 %. Solární energie pak tvořila 22,4 %.

V letech 2004 až 2023 se podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU téměř ztrojnásobil, a to z 9,6 % na 24,5 %. Aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2023 zvýšila cíl EU pro rok 2030 z 32 % na 42,5 % s dodatečnou snahou dosáhnout 45 %. Dosažení tohoto ambiciózního cíle bude vyžadovat další investice a závazky členských států EU.