Dopady Klimatické Změny v Evropě a České Republice

Dopady postupující klimatické změny se již netýkají pouze vzdálených oblastí na druhém konci světa. Vidíme a pociťujeme je již i v České republice. OSN definuje klimatickou změnu jako závažný problém dnešního světa, který bude mít v případě nečinnosti za důsledek nedostatek potravy, nárůst živelných pohrom a mnoho dalšího. I z tohoto důvodu se pojem klimatické změny skloňuje v posledních letech čím dál více, ať už v řadách institucí, mezi odborníky či v rámci široké veřejnosti. Na druhou stranu stále existuje skupina lidí, která vážnost tohoto fenoménu spíše zpochybňuje a nahlíží na něj s chladnější hlavou.

Evropa si uvědomuje naléhavost přípravy na dopady klimatické změny, o čemž svědčí iniciativy jako Mise EU pro adaptaci na změnu klimatu a Zelená dohoda pro Evropu. Právě v prosinci 2019 byl představen jeden z nejambicióznějších plánů Evropské unie v oblasti ochrany klimatu - Zelená dohodu pro Evropu. Ta si klade za cíl dosáhnout v Evropě uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento komplexní dokument obsahuje změny v sektorech jako je energetika, průmysl, zemědělství nebo doprava. Povede k zásadní transformaci hospodářského sektoru na udržitelný model a bude také vyžadovat velké množství investic. Jednotlivé subjekty působící na evropském trhu i členské státy se proto musí na tuto transformaci důkladně připravit.

Tyto programy vybízejí regiony a města k posilování odolnosti a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Právě v tomto kontextu vznikl projekt Pathways2Resilience (P2R), financovaný z programu Horizon Europe, který podpoří 100 vybraných území v celé Evropě v přípravě na klimatické hrozby.

Projekt Pathways2Resilience (P2R) ve Zlínském kraji a Přerově

Zlínský kraj byl za Českou republiku vybrán jako jeden z prvních 40 podpořených území, aby zvýšil svou klimatickou odolnost a sloužil jako příklad na regionální úrovni. Do projektu jsme se aktivně zapojili jako odborný partner, který propojuje evropský rámec s místní realitou. Naším úkolem bylo zajistit odbornou kvalitu výstupů, facilitovat celý proces plánování odolnosti a přinést do něj naše zkušenosti s klimatickou adaptací, inovacemi, participací i datovou analýzou.

Ve Zlínském kraji spolupracujeme s Univerzitou Palackého v Olomouci, která projekt pomáhá koordinovat, a společně pomáháme regionům proměnit evropské cíle v konkrétní kroky. Zlínský kraj i město Přerov jsou pro nás ideálními pilotními lokalitami, jelikož představují dvě úrovně veřejné správy, na nichž lze ověřit tzv. Regional Resilience Journey, tedy metodiky Pathways2Resilience, v různém kontextu.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Zlínský kraj připravuje v projektu svou první strategii odolnosti a Přerov navazuje na již zpracovanou adaptační strategii i SECAP. Spojení strategického plánování a praktických opatření je jedním z klíčových principů projektu. Evropský rámec klade důraz na to, aby adaptační strategie vycházely z reálných potřeb území a byly proveditelné v praxi. V Pathways2Resilience proto usilujeme o plánování odolnosti, které je odborně vedené, datově podložené a zároveň otevřené zkušenostem místních institucí a partnerů.

Klimatické Hrozby ve Zlínském Kraji a Přerově

Zlínský kraj i Přerov se již dnes potýkají s dopady měnícího se klimatu. Regiony mají např. zkušenosti s ničivými povodněmi - v roce 1997 muselo být evakuováno na 25 000 obyvatel a ukázalo se, že tehdejší protipovodňová opatření nebyla dostatečná. Říční povodně (zejm. na řece Moravě a Bečvě) tak zůstávají jednou z největších hrozeb do budoucna. Vedle toho stoupá četnost přívalových dešťů a bleskových povodní, které ohrožují obce v povodích menších toků.

V letních měsících region i město trápí vlny veder a vznik tepelných ostrovů ve městech, které zhoršují kvalitu života a mohou způsobovat zdravotní problémy. Dlouhodobým problémem je také sucho, nejen hydrologické, ale i zemědělské; nedostatek srážek a pokles spodních vod narušuje zemědělskou produkci a může vést k degradaci půdy. Eroze a úbytek ornice již nyní postihují svahy a pole v regionu.

Zlínský kraj se nachází v území, které stále častěji zažívá oba extrémy - ničivé povodně i dlouhá období sucha. Klimatická rizika tu nejsou teoretická, ale konkrétní. Adaptace proto musí propojit krajinu, infrastrukturu i komunity, jinak bude každý sektor řešit jen část problému bez jasně vyčíslených nákladů a vyhodnocených dopadů.

Přerov je typickým příkladem středně velkého města, které se rychle přehřívá, ale zároveň má obrovský potenciál k nápravě. Zeleň, voda a stín se musí stát plnohodnotným typem městské infrastruktury, kterým bude vytvořen dostatečný prostor a zajištěna dlouhodobá údržba.

Čtěte také: Evropa bez turistů

Demografické a Ekonomické Výzvy

Zhoršující se klima se potkává s demografickými a ekonomickými problémy v území. Stárnutí populace a vylidňování jsou palčivé zejména na Přerovsku. Město zaznamenalo za posledních 20 let pokles obyvatel z 47 000 na 41 600 a index stáří (poměr seniorů vůči dětem) stoupl z 95 na alarmujících 178 %. Ubývající mladí lidé a rostoucí počet seniorů znamenají menší pracovní sílu a zároveň vyšší zranitelnost obyvatel (senioři patří k nejohroženějším skupinám vůči horku a dalším extrémům). Region jako celek má relativně nižší ekonomickou výkonnost a některé periferie trpí odlivem mladých lidí.

Nezaměstnanost v Přerově (5,2 % v roce 2021) převyšuje celostátní průměr, což odráží nutnost hospodářské transformace a přílivu investic. Další výzvou je nedostatek financí v obecních rozpočtech. Mnoho obcí i samotné město Přerov se potýkají s napjatým hospodařením a chybějícími zdroji na velké projekty.

Za komplikovanou situací stojí částečně i nízká motivace a omezené kapacity k řešení klimatických témat. Řada strategických dokumentů (např. územní plány či rozvojové koncepce) už sice klimatická rizika zmiňuje, ale podle účastníků workshopů často není dostatečný „drive“ k jejich realizaci v praxi. Malé obce mají omezené odborné zázemí a chybí jim pracovníci věnující se čistě agendě adaptace. Bariérou je i složitá legislativa a administrativní procesy, například zdlouhavé stavební řízení či kritizovaný zákon o veřejných zakázkách, který upřednostňuje nejnižší cenu před kvalitou řešení.

Výsledky Úvodních Workshopů v Rámci P2R

Výstupy úvodních workshopů v rámci P2R tato zjištění potvrdily. Zástupci kraje, města, firem, neziskovek i akademické sféry se shodli, že změna klimatu již reálně dopadá na jejich fungování. Zmiňovali např. rostoucí náklady na energie a údržbu, větší frekvenci extrémů počasí či výskyt nových škůdců v zemědělství. Jako hlavní překážky adaptace jmenovali nedostatek financí, slabou osvětu a malou provázanost mezi aktéry.

Jasně zazněla potřeba lepší spolupráce mezi samosprávami, státem, firmami i veřejností: „chybí setkávání veřejného a soukromého sektoru, koordinace napříč úřady je velmi těžká“, zaznělo na krajském workshopu.

Čtěte také: Charakteristika Severní Evropy

Přístup ASITIS v Projektu P2R

Přístup ASITIS v první fázi projektu P2R lze charakterizovat jako datově podložený, participativní a mezioborový. Nejprve proběhla důkladná analýza dat o regionu a městě - klimatických, geografických i socioekonomických. Zlínský kraj i město Přerov se například zapojil do sebehodnocení pomocí metodiky Resilience Maturity Curve (RMC), které umožnilo objektivně zhodnotit současnou úroveň připravenosti na klimatická rizika.

Následně projekt přistoupil k mapování klíčových systémů a zranitelností. Ve Zlínském kraji tým identifikoval hlavní komunitní systémy (vodní hospodářství, energetika, zdravotnictví, doprava, zemědělská krajina aj.) a pomocí tzv. dopadových řetězců (impact chains) zkoumal, jak by tyto systémy ovlivnily různé klimatické jevy.

Paralelně byla sestavena mapa zainteresovaných stakeholderů, od odborníků krajského úřadu a magistrátu Přerova, přes zástupce firem (např. vodáren, energetických společností, průmyslu), akademiky až po neziskové organizace a komunitní iniciativy. Důraz byl kladen i na zapojení zranitelných skupin obyvatel, jako jsou senioři, děti nebo třeba zemědělci na suchem ohrožených územích.

Celý proces probíhal formou workshopů a moderovaných diskusí. Role facilitátora, kterou plnila společnost Participation Factory, byla zde zásadní. Nezávislé vedení diskuse pomohlo překlenout případné rozpory mezi účastníky a udržet fokus na řešení. Participation Factory zajistila vhodné participativní metody (brainstorming, world café, mentimetrové hlasování apod.) a díky expertním znalostem dokázala vnášet do debaty data a příklady z praxe. Významná byla také mezioborová koordinace. V pracovních skupinách se potkávali odborníci různých profesí, což vedlo k novým vhledům.

Cíle Klimatické Odolnosti a Vize do Budoucna

Díky tomuto přístupu se již v průběhu projektu začaly formovat první návrhy řešení a vize do budoucna. Na workshopech účastníci společně definovali cíle klimatické odolnosti - nejen tvrdá opatření (jako konkrétní stavby či úpravy), ale i širší vize typu „zlepšit kvalitu života a vztah lidí k místu“ či „budovat odolné a soudržné komunity“.

V Přerově si například stakeholdeři vysnili město, které aktivně zapojuje děti do péče o prostředí a kde funguje otevřená komunikace radnice s občany (myšlenka zřídit městského „facilitátora“ pro komunikaci se veřejností). Tyto vize poskytnou směr pro tvorbu strategie - jsou jakýmsi kompasem, aby navržená opatření nesledovala jen izolované cíle, ale přispěla k celkové prosperitě a soudržnosti regionu.

Výstupem metodické fáze je ucelený rámec pro další plánování. Data z analýz, výsledky sebehodnocení i podněty z participace byly shrnuty do Baseline Assessment dokumentů (pro kraj a město) - tyto zprávy tvoří základ pro přípravu navazujících strategií a plánů. Zlínský kraj nyní na základě zjištění P2R připravuje vůbec první komplexní Strategii klimatické odolnosti kraje a související investiční plán adaptačních opatření. V Přerově projekt navazuje na existující Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP) a Adaptační strategii města. Oba dokumenty obohacuje o nové priority a zejména o akční program konkrétních projektů s odhadem nákladů.

Doporučení do Budoucna

Během projektu P2R se podařilo identifikovat hlavní potřeby, rizika a příležitosti pro Zlínský kraj i Přerov a formulovat z nich doporučení do budoucna. Mezi klíčová zjištění patří, že nejzávažnějším rizikem zůstávají povodně (říční i přívalové) a že adaptační kapacita je zatím omezená nedostatečně připravenou infrastrukturou a chybějícím systémovým plánováním. Návrhy proto směřují ke změně dosavadního přístupu. Místo reaktivního řešení následků je potřeba proaktivně posilovat odolnost celého území.

K tomu je nezbytné zajistit několik základních podmínek: stabilní financování, dobrou koordinaci napříč aktéry a zapojení veřejnosti. Z projektu vyplynulo, že Zlínský kraj a Přerov by měly úzce spolupracovat a přenášet dobrou praxi mezi sebou navzájem. To, co se osvědčí v Přerově (např. participativní práce s veřejností či konkrétní pilotní opatření), může kraj rozšířit i do dalších obcí.

Účastníci workshopu v Přerově, zástupci klíčových aktérů z města, velmi přesně pojmenovali, co území trápí. Přehřívání ulic, nedostatek stínu, úbytek zeleně i vody v krajině. Významnou roli přitom hraje i příměstská krajina a zemědělství, které ovlivňují mikroklima města i jeho zázemí. Zároveň sami navrhli řešení: více stromů, vodní prvky, propustné povrchy a lepší hospodaření s krajinou. To je cenné. Když město dokáže naslouchat svým partnerům, vznikají návrhy, které jsou realistické a mají šanci přežít i politické cykly.

Ve Zlínském kraji bylo naopak znát, že lidé vnímají klimatickou změnu nejen jako ekologické, ale i organizační téma. Opakovala se slova jako koordinace, spolupráce, meziresortnost. Kraj může být tím, kdo tyto linky propojí, nabídne metodiku, data, financování i prostor pro sdílení zkušeností.

Doporučená Opatření

Doporučená opatření vzešlá z P2R pokrývají několik oblastí - od technických řešení po „měkké“ aktivity:

• Modrozelená infrastruktura: Budování parků, alejí, zelených střech a dalších prvků, které spojují výhody městské zeleně a vody. Cílem je ochlazovat rozpálené ulice, zlepšovat mikroklima a zadržovat dešťovou vodu přímo v místě spadu.
• Zadržování vody v krajině: Protipovodňová a retenční opatření v širším území kraje, zejména na vodních tocích a zemědělské půdě. Patří sem budování suchých poldrů, obnova mokřadů, revitalizace meliorovaných potoků či zřizování retenčních nádrží. Například se ukázalo, že plánovaný poldr na řece Bečvě by při nedávné povodni významně snížil škody. Takové projekty existují, ale je nutné dotáhnout je do realizace.
• Zapojení soukromého sektoru a principy ESG: Do financování a realizace opatření je třeba více zapojit firmy a investory, mimo jiné skrze koncepty ESG (Environmental, Social, Governance). V kraji už existují pozitivní příklady: např. potravinářský podnik Orkla Foods (Hamé) v Babicích investoval 85 mil. Kč do recyklace vody a ročně tak ušetří 300 milionů litrů (75 % původní spotřeby) a 5 000 MWh energie. Takové inovativní projekty by měly být propagovány a přenášeny dále. Doporučuje se vytvořit platformu pro sdílení know-how mezi firmami a motivovat podniky k investicím do odolnosti.
• Vzdělávání a osvěta: Proto se doporučuje zavést programy environmentální výchovy od mateřských a základních škol, které děti přirozeně vtáhnou do tématu - děti pak znalosti přenesou i do svých rodin. Vedle formálního vzdělávání je klíčová osvěta veřejnosti (např. informační kampaně o úsporách vody, semináře pro zemědělce o adaptaci, soutěže pro školy na téma klima). Dospělou populaci je vhodné aktivizovat skrze komunitní akce - např. společné sázení stromů, kde si lidé k opatřením vytvoří vztah. Neméně důležité je zvyšovat povědomí mezi rozhodovateli a úředníky.

Kromě výše uvedeného klade projekt důraz na lepší institucionální koordinaci. Jedním z doporučení je zavést na magistrátu či krajském úřadě roli koordinátora pro adaptaci (či zmíněného „městského facilitátora“), který by měl na starosti průběžné sledování plnění klimatických opatření a komunikaci mezi odbory. Taková pozice by pomohla udržet kontinuitu - zajistila by, že navržená opatření se budou posouvat kupředu i při personálních změnách a že informace budou proudit napříč organizací. Celkově platí, že dobrá koordinace (jak mezi městem a krajem, tak mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem) je předpokladem úspěchu. Bez ní nelze efektivně využít finance ani know-how, které jsou k dispozici.

Výsledky Projektu Pathways2Resilience

Realizace projektu Pathways2Resilience přinesla hmotné i nehmotné výsledky, které posunuly Zlínský kraj a Přerov blíže k odolné budoucnosti. Především došlo ke vzniku plánovacího rámce, na který mohou oba subjekty navázat. Zlínský kraj má připraveny podklady pro zpracování strategie klimatické odolnosti a navazujícího akčního plánu/investičního balíčku opatření. Přerov zase v rámci P2R aktualizoval svůj SECAP a Adaptační strategii obohatil je o zásobník konkrétních projektů včetně odhadu investičních nákladů a potenciálních zdrojů financování.

Obě pilotní lokality tak získaly jasný směr: vědí, jaké jsou jejich priority, co chtějí realizovat v nejbližších letech i jaké benefity to přinese. Například Přerov nyní plánuje v horizontu 10-15 let uskutečnit několik zásadních adaptačních projektů (od zelené infrastruktury přes hospodaření s vodou po modernizaci technických sítí). Tyto investice nejen zvýší odolnost města, ale přispějí i ke zlepšení kvality života obyvatel a zatraktivnění městského prostředí.

Z pohledu Zlínského kraje se díky projektu P2R poprvé daří systematicky integrovat téma adaptace do krajských politik. Klimatická opatření budou zakomponována do strategických dokumentů kraje a stanou se součástí běžné agendy (např. v územním plánování, rozvoji venkova či krizovém řízení).

Kromě strategických výstupů projekt nastartoval novou kulturu spolupráce. Poprvé v historii se v regionu sešli u jednoho stolu zástupci různých sektorů, aby společně diskutovali o klimatu a tento dialog bude pokračovat. Vznikla neformální platforma aktérů odolnosti, která může sloužit k dalšímu sdílení informací a zkušeností. Zlínský kraj deklaroval, že chce udržet síť zainteresovaných stran i po skončení projektu a využívat ...

Mezinárodní Soudní Dvůr a Klimatické Závazky

Mezinárodní soudní dvůr ve středu odpověděl na dva dotazy 132 členských států OSN včetně České republiky: Jaké právní povinnosti mají státy za ochranu klimatu pro současné i budoucí generace? A co znamená pro státy, když svou nečinností způsobí významnou škodu?

15 soudců dvoru volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti OSN na devítileté období také jednomyslně shledává, že změna klimatu představuje celoplošné, urgentní a existenční riziko pro každý jednotlivý stát. Soud se řídil zejména třemi mezinárodními konvencemi v oblasti klimatu: Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC, 1992), Kjótským protokolem (1997) a Pařížskou dohodou (2015).

Pro Českou republiku, která je na klimatických vyjednáváních zastoupena prostřednictvím Evropské unie, stanovisko znamená nejen povinnost EU předkládat NDC, ale nutnost předložit takový plán, který představuje nejvyšší možnou ambici řešit změnu klimatu. Loni totiž vyšlo najevo, že i když všechny členské státy OSN do roku 2030 zázračně splní 100 % cílů na snižování emisí, které si sami stanovily, i tak osminásobně přesáhnou bezpečné emisní hodnoty (2024 NDC Synthesis Report). Stejná analýza klimatických plánů také ukázala, že míříme v nejlepším možném scénáři k oteplení o 3 stupně C do konce století - nikoli na maximálně 1.5 stupně, jak udává Pařížská dohoda. Tento nesoulad ode dneška představuje porušení mezinárodního práva.

Zelená Dohoda pro Evropu a Role Občanů

V prosinci 2019 byl představen jeden z nejambicióznějších plánů Evropské unie v oblasti ochrany klimatu - Zelená dohodu pro Evropu. K naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu a k samotné ochraně klimatu je však klíčová i role každého z nás.

Ve kterých oblastech každodenního života pocítí občané dopady transformace probíhající na evropské, ale i národní úrovni? Jaké konkrétní dopady mohou tyto změny mít na lidi a kdy bude možné vnímat jejich pozitivní efekt? V čem spočívá zodpovědnost každého z nás v boji proti klimatické změně a do jaké míry je aktivita občanů pro naplnění cílů Zelené dohody klíčová? Může každý z nás ovlivnit efektivitu plánovaných změn? Jaké oblasti v rámci Zelené dohody jsou nejvíce založeny na podpoře ze strany občanů? Co můžeme již dnes sami dělat ke zlepšení situace a jak motivovat další k tomu, aby řešili probíhající klimatickou změnu a její dopady?

Café Evropa - Diskuze o Evropských Tématech

Café Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry.

Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.

Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci.

tags: #cafe #evropa #dopady #klimaticke #zmeny

Oblíbené příspěvky:

• JES v ČR
• Boj o zdroje a adaptace
• Bohuslav Bink a duševní zdraví
• Benzo(a)pyren v ČR
• Rozdíly mezi BIO a ekoznačkou