Čáp černý: Skrytý život a hnízdo v ohrožení

Čáp černý (Ciconia nigra) je méně známý příbuzný čápa bílého. Odlišuje se tmavým zbarvením, lesklými pery a výrazně plachým chováním. Tělo je převážně černé s kovově zeleným až purpurovým leskem, zatímco břicho a spodní část hrudi jsou bílé. Zobák a nohy jsou červené, štíhlé a dlouhé. Rozpětí křídel dosahuje přibližně 185-205 cm a hmotnost se pohybuje kolem 3 kg.

Je rozšířen z centrální Evropy po sibiřskou tajgu až po severovýchodní Čínu a Koreu. Chybí na britských ostrovech, v Irsku a Skandinávii. Na začátku 20. století druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Početnost dnes stoupá v Bělorusku, Litvě, Polsku, Slovensku, Španělsku i v České republice.

Život a hnízdění čápa černého

Čáp černý je mnohem rybožravější než čáp bílý, loví s oblibou v menších vodních tocích ryby až do velikosti 25 cm. Kromě toho nepohrdne rozličným hmyzem, žábami ani mloky, na vlhkých loukách loví rovněž drobné hlodavce a mladé ptáky. Potravu nosí mláďatům až ze vzdálenosti 10 km.

Na rozdíl od čápa bílého je čáp černý vázán na lesní prostředí a vyhýbá se lidské přítomnosti. Hnízdí v odlehlých lesích, často v blízkosti potoků, říček, rybníků nebo tůní, kde nachází dostatek potravy. Lesní pták hnízdí v lesích, čím hlouběji, tím lépe. Vybírá si klidné listnaté nebo smíšené lesy, nejčastěji v horách a podhůří, občas i v nížinách. Hnízdí výhradně v lesích, obvykle na vysokých stromech, občas i na skalách. Čáp černý si totiž v této oblasti staví mnohem častěji skalní hnízda.

Hnízdo je velká konstrukce z větví, umístěná vysoko na stromě, často v koruně nebo na silné větvi. Samice klade obvykle 3-5 vajec, na jejichž sezení se podílejí oba rodiče. U nás obsazuje hnízdiště asi o dva týdny později než čápi bílí. Stromová hnízda rovněž pravidelně dostavuje, někdy využívá jako základ hnízda dravců. Jeden z partnerů nosí na hnízdo materiál, druhý je dostavuje. Pohlavně čápi černí dospívají ve třech letech, kdy se jim původně šedý zobák a nohy zbarví výrazně červeně. Páří se na hnízdě. Samice snáší 2-5 bílých vajec, inkubace trvá okolo 30 dní. Průběh hnízdění je podobný jako u čápa bílého.

Čtěte také: Průvodce autobusovým nádražím Černý Most

Ačkoliv jeho hnízdo bývá úctyhodných rozměrů, v průměru asi tak na rozpětí lidských paží, což bývá okolo dvou metrů, jen tak snadno je nenajdete. Je totiž velmi plachý a člověku se vyhýbá. Aktivní je převážně přes den, ale vyhýbá se otevřeným a rušným místům.

Migrace a projekt Africká odysea

Jedná se o stěhovavého ptáka, který se na sklonku léta vydává na cestu do zimovišť mezi jižním okrajem Sahary a rovníkem. Sledování čápů označených satelitními a pozemními vysílači, které řadu let probíhalo v rámci projektu Africká odysea, ukázalo, že směřují buď západní cestou přes Gibraltar do západní Afriky, anebo východní cestou přes Balkán do střední a východní Afriky.

Mláďata přitom létají do zimovišť nezávisle na rodičích a také dospělí ptáci, kteří spolu hnízdili, mohou zcela rozdílnými cestami směřovat do různých míst. Za den čápi obvykle uletí 100 až 300 kilometrů, dokáží však překonat i vzdálenost téměř 500 kilometrů.

Ohrožení čápa černého

Čáp černý je považován za indikátor klidných, málo narušených lesních a vodních ekosystémů. Mezi hlavní hrozby patří rušení v hnízdních oblastech, těžba dřeva v době hnízdění, úbytek starých lesů a znečištění vodních toků. Čáp černý je v České republice zvláště chráněným a silně ohroženým druhem.

Začneme-li mluvit o ohrožení čápů, vybaví se nám asi jako první zničená hnízda. Přesto jde o výjimečné situace, které znamenají jednoznačně tragédii pro danou čapí rodinu, na celkovém stavu populace se ale těžko projeví. Většina lidí má stále čápy ráda a v případě potřeby jde hnízdo z ohroženého místa úspěšně přesunout.

Čtěte také: Tipy pro výběr malého černého koše

Mnohem větší vliv na oba druhy čápů má na evropských hnízdištích počasí. Dlouhotrvající deště v době sezení a krmení malých mláďat, jako tomu bylo v roce 2013, způsobily, že naprostá většina párů skončila bez mláďat. Velký nepřítel pro malá mláďata je nepříznivé počasí v červnu a červenci. Pokud hodně prší a je chladno, čápata prochladnou a mohou uhynout. Špatné počasí v době krmení malých mláďat je pro čápy kritické a o život může přijít až třetina čápat.

Odvodněné lány polních plodin nejsou pro čápy vhodným prostředím. V pahorkatinách je přece jen mozaika krajiny pestřejší a čápi zde nacházejí více potravy. V zemědělství se navíc stále používají na trávení hlodavců a různých rostlinných škůdců rozličné chemikálie, které samozřejmě škodí i těm, kteří se hlodavci živí, jako jsou právě čápi, ale i draví ptáci či sovy.

Také polovinu všech ohrožení, anebo možná mnohem více, musíme hledat mimo náš stát, na dlouhých tahových cestách a v zimovištích. Problémy jsou podobné jako u nás, často ale v mnohem větším rozsahu a s tragičtějšími dopady.

Například snímky stovek mrtvých čápů, kteří za mlhy či v noci narazili do drátů velmi vysokého napětí na Arabském poloostrově, již několikrát obletěly svět. Je přitom jasné, že valnou většinu takovýchto neštěstí na pouštích nikdo neobjeví.

Ještě zásadnější je ale opět stav krajiny. Jako příklad uveďme opakovaná sucha v oblasti Sahelu, v travnatém pásu táhnoucím se po jižním okraji Sahary napříč celou Afrikou. Pro čápy jde o oblast nesmírně důležitou pro doplnění zásob při přeletu Sahary. Je doloženo, že sucho v období migrace znamená pro čápy větší katastrofu než všechna ostatní ohrožení dohromady - pokud hejna nenajdou oázu, kde by se mohla nakrmit a napít, hynou po stovkách a tisících.

Čtěte také: Řešení pro vaše potřeby: černé kontejnery

Ochrana čápů černých

Podobně jako u čápa bílého i početnost jeho černého „dvojčete“ v první polovině 19. století velmi drasticky klesala, až v západní Evropě zcela vymizel. V druhé polovině se však jeho populace zase vzpamatovaly. U nás v současnosti hnízdí přibližně 300 párů.

Aby česká populace černých čápů zůstala zachována, potřebují ochranu a podporu. Proto je část jejich hnízdišť sledována s cílem zabránit rušení při hnízdění - například těžbou. Vyrušení na hnízdě bývá pro tyto plaché ptáky často osudné.

Na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce hnízdí v současné době asi deset párů černých čápů. Ještě před pár lety to však byla sotva polovina. Správy CHKO a národního parku se snaží připravit čápům a dalším ohroženým ptákům podmínky pro úspěšné hnízdění. Lokality, kde hnízdí, je nutné uzavřít pro veřejnost, dokud ptáci nevyvedou mladé. Právě zajištění klidu je nezbytně nutné.

S příchodem návštěvníků a zvýšením ruchu mimo značené cesty by ptáci mohli hnízda opustit a nechat zastydnout vajíčka či hladem uhynout mláďata. Většinou se však neuzavírá žádná turistická trasa, jedná se obvykle o odlehlejší místa. Při hnízdění na skalách je též nutné výjimečně uzavřít i určitou skálu pro horolezce. Děkujeme jim tímto za jejich respekt, pochopení a také pomoc při monitoringu hnízd.

Vzhledem k tomu, že čápi v ČR patří mezi zvláště chráněné druhy (čáp bílý do kategorie ohrožený a čáp černý do kategorie silně ohrožený), je nutné přemístění a úpravu hnízd provádět vždy v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody, které k přemístění hnízda udělují výjimku dle zákona o ochraně přírody a současně se ve většině případů podílí na financování celé akce.

Každý zásah do přirozeného vývoje čápa bílého i černého, a to i přesun hnízda nebo hnízdiště včetně jeho rekonstrukce, snižování a údržby, lze provádět pouze se souhlasem (výjimkou ze zákona 114/1992 sb. Minimalizovat veškerá nebezpečí na lokalitě a v těsném sousedství hnízda.

tags: #cap #cerny #hnízdo #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Vzdělávání v přírodě v Bohnicích
• Návod na kostým z pytle na odpadky
• Borovanská recyklace pneumatik
• Současné problémy ekologických aktivistů a rezervací
• Jak používat urychlovač kompostu Biokompost?