Vytváření pozitivního klimatu ve třídě: Metody a doporučení

Vytváření pozitivního klimatu ve třídě je komplexní téma, na které neexistuje jednoduchá odpověď. Českým dětem často chybí radost ze školy, cítí malou vrstevnickou oporu a nedůvěřují učitelům. Výuka jim připadá nezajímavá a mají potíže se školním stresem. Je čas to změnit malými kroky, které lze snadno zavést do praxe.

Odkud začít rozplétat? Od sebe. Učitelé sobě.

Učitelé by měli začít u sebe a svého osobního pocitu pohody. Průběžná práce na wellbeingu ovlivňuje nejen osobní pohodu učitele, ale pozitivně působí také na jeho okolí, především na vztahy uvnitř učitelského kolektivu. Ty se pak přirozeně propisují i do školního a třídního klimatu.

Škola voní od hlavy.

Vedení školy je klíčovým tvůrcem „nálady“. Šéf celé organizace je první instancí, jež nastavuje hodnotový rámec školy, je vzorem ve všem, co se ve škole děje směrem k učitelům, dětem i rodičům. Moderní lídr pozoruje, naslouchá, směřuje, vede a vytváří optimální podmínky pro fungování školy.

S rodiči na jedné lodi.

Zapojení a vnímavost rodičů k potřebám dětí a školy je důležitá i na druhém stupni. Trojúhelník děti - škola - rodiče se neustále vyvíjí a každá z jeho součástí hraje důležitou roli. Vztah žáka ke škole se formuje na základě jeho prožitků a zkušeností ve třídě a v jednotlivých hodinách.

To, jak o škole smýšlejí a mluví rodiče doma, ovlivňuje názor dítěte na školu a druhotně i klima celé třídy. Kdy naposledy jste jako rodič pochválili učitele svých dětí?

Čtěte také: Tetřívci a sekundární stanoviště

Učitel má kouzelnou moc.

Každý učitel má ve svém vyučování šanci na žáka zapůsobit, ovlivnit ho, podpořit ho a rozvíjet jeho kompetence. Příjemné pracovní prostředí, tj. pozitivní třídní klima, je zásadní proto, aby se žáci mohli učit a rozvíjet. Pokud se dítě cítí ve škole bezpečně, cítí se být součástí kolektivu, má důvěru v učitele a zažívá úspěch, bude se zvyšovat i jeho zájem o vzdělání. A tak, je potřeba začít myslet tzv.

Zamyslete se nad svou třídou.

Abyste mohli dobře pracovat s třídním klimatem a vztahy, je zapotřebí si uvědomit, v jaké situaci se vaše třída nachází. Zkuste si doplnit myšlenkovou mapu a udělat si plán, jak budete postupovat a kam se chcete se svou třídou posunout. Za nějaký čas (v polovině školního roku či na konci školního roku) si udělejte myšlenkovou mapu znovu a porovnejte si klíčové parametry.

Na co myslím, když myslím klimaticky. Jak učit, aby se děti těšily.

Děti se do školy více těší, když se mohou bez obav ptát a sdělovat své postřehy. Je pro ně zábavnější mohou-li na úkolech, aktivitách, projektech vzájemně spolupracovat a učit se jeden od druhého. Každý z nich potřebuje zažít úspěch a ocenění.

Česká školní inspekce uvádí, že jen přibližně 11 % žáků z 9. tříd se těší na to, co se bude každý den učit. Inspirujte se suportivními, aktivizačními metodami a formami, které doporučují odborníci. Suportivní a aktivizační metody nemají být výplní mezi výukou, ale součástí výuky samotné.

Benefitů venkovní výuky je hned několik. Jedním z nich je bádání. Vyzdvihli bychom zapojení pohybu a snižování stresu působením pobytu v přírodě. Vyražte se s dětmi učit ven.

Čtěte také: Jaké překážky brání příznivému klimatu ve škole?

Na čem to celé stojí? Na nenásilné komunikaci a podporujícím hodnocení.

Základem dobrého vztahu a pozitivního klimatu je komunikace. Jednu z metod kvalitní komunikace popisuje autor nenásilné komunikace Marshall Rosenberg.

Vztah učitele a žáka dítěte.

Učitel je jednou z klíčových postav v životě dítěte. Ti, kteří upřednostňují budování dobrých vztahů se zájmem o děti jsou mnohem efektivnější v učebním procesu než učitelé, kteří to tak nedělají. Kolik času tráví dítě ve škole ve společnosti učitelů? Mnohdy více než s vlastními rodiči.

„Ať učím cokoliv, vždycky se na začátku hodiny dětí ptám, jak se mají. Při budování dobrých vztahů s žáky se mi dlouhodobě osvědčilo být lidská a férová.

Co dalšího pomáhá rozvíjet pozitivní třídní klima? Inspirativní, voňavé a čisté prostředí třídy.

Na pozitivní třídní klima má velký vliv prostředí, ve kterém výuka probíhá. Vyzkoušejte změnit učebnu, rozestavení lavic, pracovat s žáky na zemi či vytvořit učební zóny. Je vhodné podívat se na to, jak je třída vybavena, vyzdobena (méně je více), uspořádána (např. lavice do půlkruhu, které podporují diskusi, nebo tzv. hnízda, která vybízí k práci v malé skupině a kooperativnímu učení). Vyzvěte žáky, ať navrhnou úpravu třídy, aby se tam všichni cítili dobře.

Být jeden tým - vztahy mezi spolužáky.

Lidé se potřebují cítit být součástí sociální skupiny. Pokud tato potřeba není naplňována, pak se spouští stresová reakce se všemi níže popsanými důsledky. Z výsledků HBSC studie víme, že české děti cítí ve třídách malou vrstevnickou oporu, což může negativně ovlivňovat jejich emočně-sociální vývoj.

Čtěte také: Tvorba ekologicky hodnotného biotopu

„…co je v životě důležité? Láska, láska, láska… vlastně nic jiného. Pro cílenou práci se vztahy doporučujeme sledovat stav třídního kolektivu, minimálně 1x za měsíc mít od žáků zpětnou vazbu (např.

Nádech a ještě delší výdech -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zvládání stresu.

Stres je tělesná a duševní reakce na situace, které vnímáme jako náročné nebo ohrožující. Není řešením se obtížným situacím vyhýbat, ale naučit se je zvládat a porozumět biologické reakci našeho těla. Ze studie HBSC víme, že české děti zažívají obavu spojenou s rozhodováním o své budoucnosti. Roste počet dívek, které se vlivem školních povinností cítí ve stresu a znepokojují je velká očekávání ze strany učitelů.

Díky nejrůznějším technikám a nástrojům lze regulaci efektivně trénovat, a tím zlepšovat celkovou odolnost nervového systému neuroplasticita mozku jak u dětí, tak u dospělých. Každý člověk má jinou kapacitu nervového systému, která ovlivňuje, jak se bude umět se stresem vypořádat, tzv. jej regulovat. Vyberte si některou z technik a zkuste ji pravidelně zařazovat do své výuky. Vyzkoušejte s žáky 9. (ale i 5.

Velmi účinným nástrojem pro subjektivní snížení hladiny vnímaného stresu je využívání tzv. nevýkonového (formativního) hodnocení.

Popisné hodnocení pomáhá žákovi se dobře zorientovat v situaci, kde se v procesu učení nachází. Díky hodnocení z více zdrojů si žák srovná své vnímání, vnímání pedagoga i spolužáků. Zorientovaný nervový systém rozvíjí pocit bezpečí.

Obava z budoucnosti.

Z výzkumu víme, že pro žáky je jeden z největších stresorů strach z budoucnosti. Formou her se potkají s každým novým učitelem. Během programu s deváťáky se rozptýlí jejich obavy a společně s třídním učitelem se připraví na nové výzvy. „Na naší škole již několik let pořádáme v 5. třídě výjezdový kurz Zaplouváme. Během tří dnů se děti seznamují s tím, co je čeká na druhém stupni.

Součástí života ve škole by měl být rozvoj měkkých dovedností a hledání vlastního potenciálu. Měkké dovednosti pomáhají dětem zvyšovat sebevědomí a jsou hlavní cestou k uplatnění každého člověka ve společnosti, především na trhu práce. Strachu z budoucnosti lze u dětí předcházet systematickou prací během celého základního vzdělávání.

„Osm dovedností bylo vybráno na základě poptávky pracovního trhu. Oba dva směry, rozvoj měkkých dovedností a práce se silnými stránkami, by měly být součástí běžného vyučování a vzdělávacích aktivit. Máme pro vás dvě praktické metody, které vám pomohou vytvářet ve třídě bezpečné prostředí a zároveň rozvíjet pozitivní klima a sociální dovednosti dětí.

1. Komunitní kruh

Budovat dobré vztahy ve třídě můžete prostřednictvím komunitního kruhu. Skutečnost, že se v jedné třídě setkávají rozdílné povahy, děti z různého sociálního prostředí, které mají rozličné zájmy a názory, má své plusy a minusy. Berme to jako příležitost rozvíjet důležité životní dovednosti dětí, jako je tolerance, zodpovědnost, vzájemný respekt, citlivost vůči potřebám druhých, obrana proti násilí, obrana proti manipulaci. Tento přístup vychází z myšlenky, že škola není jen místem předávání znalostí v různých předmětech, ale slouží i sociálnímu učení.

Význam bezpečí

Komunitní kruh pomáhá rozvíjet vztahy, posilovat soudržnost, pocit sounáležitosti a přijetí a rozvíjet schopnost projevovat emoce. To je možné jen za předpokladu bezpečí pro všechny. Lidský mozek se lépe učí, pokud člověk necítí ohrožení a organismus tak neplýtvá energií na obranné reakce. Proto v komunitním kruhu dbáme na tyto principy:

• Důvěra - jednáme férově, vyhýbáme se překvapování, náladovosti, vylévání si vzteku. V atmosféře důvěry se může dítě ptát bez obav, hledat pomoc a těšit se na školu.
• Pravdivost - všichni máme právo vědět, na čem jsme a co můžeme od druhých očekávat. Vystupujte před dětmi autenticky a jděte jim příkladem.
• Aktivní naslouchání - naslouchejte dětem, učte je ptát se.
• Respekt - budujte mezi dětmi úctu tím, že je budete respektovat jako osobnosti a hodnotné lidské bytosti, bez ohledu na sociální status nebo školní výsledky.
• Osobní maximum - umožněte dětem hodnotit vlastní práci vzhledem k jejich osobním cílům, bude je to motivovat.

Pravidla komunitního kruhu

Komunitní kruh může vést kterýkoliv učitel, který má k tomuto nástroji dobrý vztah a umí s ním pracovat, hlavně jej ale doporučujeme třídním učitelům. Důležité je dodržovat při komunitním kruhu čtyři základní pravidla:

1. Nasloucháme si. Hovoří vždycky jen jeden. Ostatní se neptají ani nevynášejí hodnotící komentáře.
2. Kdo nechce, nemluví. Děti se tak učí odpovědnosti, dovednosti se rozhodovat, dovednosti něco slušně odmítnout.
3. Jednáme s respektem. V komunitním kruhu přímo nereagujeme na to, co řekl někdo před námi, pouze sdílíme svůj názor.
4. Respektujeme soukromí. Žáci mohou mimo kruh hovořit o dění v kruhu, nesmí však uvádět konkrétní jména.

Tip: Pod článkem najdete Manuál pro komunitní kruh, který obsahuje podrobnější informace, jak tuto techniku používat ve výuce.

Příklady témat pro komunitní kruh

• Co jsme dělali, co jsme zajímavého prožili?
• Na co se těšíme?
• Co se nám tento týden povedlo?
• Co nám udělalo radost?
• Je něco, co se nám tento týden nepodařilo? Co nového jsme se tím o sobě, druhých anebo o té věci naučili?
• Co nás příjemně překvapilo?
• V čem jsme udělali velký pokrok?

Komunitní kruh prakticky

Komunitní kruh můžeme zařazovat pravidelně (každý den či určitý den v týdnu), nebo podle potřeby. Metoda je vhodná i pro použití v mateřské škole. Hodí se ale také pro práci ve střediscích výchovné péče, dětských domovech nebo speciálně pedagogických centrech.

Témata volíme podle věkové struktury dětí a aktuální potřeby (např. výskyt nežádoucího chování ve třídním kolektivu). Komunitní kruh můžeme využívat při sdílení a rozvoji pozitivních témat (viz seznam výše) nebo s jeho pomocí otevřít závažnější oblasti života dětí (např. šikana, kyberšikana, záškoláctví, útěky z domova, návykové chování, krádeže, lhaní, agresivní chování). Doporučujeme začít diskusí o pocitech dětí v souvislosti s daným tématem (např. jak se cítí dítě, které utíká z domova). Dále se můžeme dotknout projevů uvedeného chování (např. jak vypadá dítě, které utíká z domova, jaké to pro něj má důsledky). A následně o možnostech, které má dítě v takové situaci (např. kde najde pomoc, linky důvěry, organizace, které dětem pomáhají). Důležité je probrat také motivy řešeného chování (např. proč děti utíkají z domova).

Důležité: Nepoužívejte komunitní kruh pro přímé řešení konkrétních konfliktů ve třídě. Komunitní kruh by měl být bezpečným prostředím i pro ty, kteří ve svém chování chybují.

2. Monitorovací kalendář - co se mi povedlo a co mě baví

Metoda, která slouží k podpoře rozvoje emoční inteligence dětí, budování jejich sebedůvěry. Pomáhá děti učit mapovat vlastní silné stránky, posiluje pozitivní motivaci dětí.

Dítě si zaznamená každý den do tabulky:

1. Co se mi dnes nejvíce podařilo? Proč jsem na tento úspěch hrdý?
2. Co mě dnes nejvíce bavilo? Proč mě tato aktivita bavila?
3. Co jsem se dnes dozvěděl o sobě?

Dítě může zaznamenávat i drobné úspěchy, dílčí spokojenost a pozitivní pocity a drobné poznatky a příhody. Zápisy mohou být stručné, nicméně neměly by být každý den stejné. Je vhodné, aby dítě uvedlo nějaké detaily, jmenovalo spolužáky, název aktivity.

Aktivita je vhodná pro děti, které se potýkají se školním neúspěchem, vnitřní nejistotou, obtížemi v kolektivu vrstevníků, případně mají obtíže v chování. Podmínkou úspěšnosti aktivity je motivace dítěte, důvěra a dobrý vztah k třídnímu učiteli / asistentovi pedagoga.

Aktivita je vhodná pro děti už od 1. ročníku základní školy. Je vhodné aktivity nastavit například na jeden měsíc na zkoušku, následně vyhodnotit zápisy a s dítětem se domluvit, zda chce pokračovat.

Pravidla:

• Vyplňování je vždy potřeba věnovat pozornost a zápis dělat společně s dítětem po vyučování.
• Se zápisem dítěti může pomoct asistent pedagoga, pokud ve třídě působí. Interakce s dospělým, jeho zájem a povzbuzení jsou důležitou součástí aktivity.
• Učitel / asistent pedagoga učí dítě soustředit se na pozitivní skutečnosti, získávat pozitivní sebenáhled, psát o svých pocitech, vyjadřovat je. Důležitá je důvěra učitele nebo asistenta pedagoga, že dítě je schopné dělat pokroky. Dítě i za dílčí pokroky v rámci psaní monitorovacího kalendáře oceňujeme.
• Zápisu stačí věnovat zhruba 5 minut.
• V případě zájmu rodičů je možné je do vyplňování monitorovacího kalendáře rovněž zapojit. Rodič například na konci každého týdne vepíše do tabulky, co se dítěti nejvíce podařilo a co jej, z jeho pohledu, nejvíce daný týden bavilo.
• Ve chvíli, kdy dítě vyplní přehled za jeden měsíc, nastává chvíle na společnou schůzku s asistentem pedagoga a vždy i třídním učitelem v délce 20-30 minut. Dítě by mělo být o schůzce předem informované.
• Asistent pedagoga i třídní učitel žákovi poskytnou stručnou zpětnou vazbu. Sebehodnocení dítěte může třídní učitel také zahrnout do individuálních (třídních) schůzek s rodiči.
• Na sezení si dítě může rovněž pozvat jednoho spolužáka (kamaráda/kamarádku) ze třídy. Spolužák může pomoct s formulováním odpovědí na dotazy, rovněž také glosovat, jak vnímá svého spolužáka.
• Dítě probere s asistentem pedagoga, třídním učitelem své měsíční úspěchy a zážitky. Sezení by se mělo nést v pozitivním duchu. Dítě může provést sebereflexi, zhodnotit, jak na něj přehled působí, co si o sobě za daný měsíc uvědomilo, co se naučilo. Jeho spolužák může jeho sebereflexi doplnit.

Týden…

Další klíčová témata pro vytváření bezpečného klimatu

• Úprava a přizpůsobení vzdělávací nabídky dětem: Učitelé by měli přizpůsobovat metody, formy a organizaci činností s ohledem na individuální potřeby dětí.
• Plánování společně s dětmi: Zapojení dětí do plánování témat a aktivit zvyšuje jejich motivaci a pocit sounáležitosti.
• Podpora kooperativního učení: Kooperativní učení rozvíjí sociální dovednosti, empatii a schopnost řešit konflikty.
• Zavádění srozumitelných pravidel společně s dětmi: Pravidla by měla být srozumitelná, pozitivní a přiměřená věku dětí.
• Využívání pozitivních vzorců a situací k sociálnímu učení: Učitelé by měli vyzdvihovat pozitivní chování a využívat příběhy a dramatizace k podpoře sociálního učení.
• Podpora samostatnosti dětí při řešení konfliktních situací: Učitelé by měli podporovat děti v samostatném řešení konfliktů a rozvíjet jejich schopnost vyjádřit své potřeby a pocity.

tags: #vytvareni #pozitivniho #klimatu #ve #tride #metody

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie a studenti
• Udržitelnost v lodním průmyslu
• Nalepovací séra a ekologie
• Výskyt v přírodě
• Ohrožení internetu náboženstvím