Studentské stávky za klima: Hlas mladé generace za udržitelnou budoucnost

Na sedmnácti českých fakultách probíhala od pondělí do čtvrtka okupační stávka. Studenti jdou do stávky a budou až do 17. Chtějí upozornit na problémy životního prostředí a sociální nerovnosti, které je trápí. Současně vyzývají vládu a univerzity k činnosti.

Požadavky stávkujících studentů

Stávkující po současném kabinetu chtějí, aby řešení klimatické krize určil jako jednu ze svých priorit. Za důležité považují, aby vláda zřídila post ministra pro boj s klimatickou krizí či alespoň post vládního zmocněnce. Mezi požadavky jsou konkrétní kroky k dosažení bezemisní budoucnosti.

Termín pro vypracování nového plánu energetiky stávkující stanovili do konce letošního roku. Kabinet přitom s novou energetickou koncepcí počítá až na konec roku 2023. Lidé z hnutí Univerzity za klima volají také po konci uhelných elektráren do roku 2033. Mluvčí požadují rovněž vystoupení Česka z Energetické charty. Smlouva reagovala v devadesátých letech minulého století na rozpad Sovětského svazu.

V současnosti ji soukromé společnosti využívají při žalobách proti klimatickým plánům jednotlivých států. A vyzývají vládu ke spravedlivému rozložení prostředků určených na transformaci energetiky a boji s energetickou chudobou. Požadavky mají studenti v plánu předložit vládě ve Strakově akademii na konci protestního průvodu, který se uskuteční 17.

Reakce na stávku

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v pondělí 14. listopadu na dotaz novinářů při návštěvě Moravské Nové Vsi na Břeclavsku studenty pochválil. „V době, kdy je nedostatek energií z různých důvodů, je třeba se zabývat i tím, jak energie získat šetrnějším způsobem. V tomto případě nevím, co bych studentům na vysokých školách mohl vytknout. To, že mají zodpovědnost za svoji budoucnost, je jedině dobře.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Na okupační stávku reagoval v pondělí večer i pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V České televizi uvedl, že je podle něj reakce politiků na klimatickou krizi dostatečná. V úterý 15. listopadu pak vyjádřila podporu protestujícím studentům na sociálních sítích Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Témata, která stávka otevírá, považuje za zásadní. Studenty pozvala ke společnému jednání.

Kromě vlády se hnutí Univerzity za klima obrací na vysoké školy. Po univerzitách stávkující chtějí, aby se staly do roku 2027 udržitelnými. Žádají zateplení budov a snižování spotřeby energie. Při setkání na Palachově náměstí ale studenti zdůrazňovali, že stávka nesměřuje proti vedení ani zaměstnancům fakult.

Názory studentů na stávku

Studenti na fakultách mají na stávku různé názory. Někteří jsou nadšení a snahy hnutí Univerzity za klima podporují. Skupině tří studentů Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, kteří se stávky neúčastní a nepřejí si být jmenováni, připadá, že se o stávce málo vědělo. Další ze studentů Filozofické fakulty, který rovněž nechce být jmenován, nesouhlasí s formou okupační stávky jako takové. „Lidi si jenom řeknou, jak je to kontroverzní,“ dodává.

Studentka Fakulty sociálních věd Jana ale namítá, že „je všem jasné, že studenti na univerzitách nebudou spát do chvíle, než se celá krize vyřeší. Přijde mi ale dobré, jakou mediální pozornost stávka získala“. Podle ní by novinové články a televizní reportáže mohly pomoci řešení klimatické krize. Studentovi FSV Tomášovi se nelíbí radikální texty na některých plakátech. „Postavit se za něco, co je důležité, má smysl. Klimatická krize ovlivňuje celý náš život.

Aktivity během stávky

Na jednotlivých fakultách pořádají studenti besedy, přednášky a workshopy. Přístupy se různí. Na některých univerzitách se stávkuje pouze jeden den, na jiných po celou dobu. Ve večerních hodinách se na univerzitní půdě odehrávají koncerty a přednesy poezie. Součástí programu je promítání filmů a čtení knih, které je mnohdy doplněné debatami s autory.

Čtěte také: Morava a klimatická změna

„Přijde mi, že jsme vytvořili poměrně slušný program, který se na celou problematiku klimatické změny dívá komplexně,“ říká jeden ze stávkujících Jan Mikeš, student Filozofické fakulty. Zdůrazňuje, že se věnují nejen klimatické změně, ale i jejím sociálním dopadům. Když se ptám, proč se rozhodl na univerzitě stávkovat, odpovídá, že je pro něj důležité něco dělat. Studenti si chodby univerzit zútulnili.

Univerzity za klima a jejich cíle

Univerzity za klima jsou hnutím v akademickém prostředí, které apeluje na zodpovědné řešení změn klimatu a na to, aby vláda neignorovala vědecké poznání, ale naopak podle něho jednala a přijímala nezbytné kroky. Ten termín jsme zvolili právě kvůli historické symboličnosti, protože v letech 39, 68 a 89 mladí odvážní lidé stávkovali na univerzitách, okupovali své univerzity a hlásili se o svoji budoucnost, která jim byla upírána tehdejšími totalitními režimy.

My dnes máme tu výsadu, že žijeme ve svobodné zemi a nemusíme bojovat proti totalitnímu režimu, ale o svoji budoucnost opět máme strach, protože nám ji berou změny klimatu a bojíme se o ní. Když naše vlády nejednají a vědecká varování ignorují, klimatická krize se prohlubuje.

Konkrétní požadavky a cíle hnutí

Máme čtyři konkrétní požadavky na vládu ČR, které je možné splnit v krátkém časovém horizontu. Naším druhým požadavkem je, aby vláda ČR představila plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, žádný plán ale dosud nepředstavila. Třetím z našich požadavků je, aby ČR vystoupila z energetické charty, což je zastaralý a nevýhodný dokument, který umožňuje posledním korporacím žalovat stát i u nespravedlivých arbitrážních soudů za jejich klimatickou politiku.

Využívá toho například i český uhlobaron Daniel Křetínský, který vydírá Německo, a dostává tak miliardové kompenzace v eurech, místo aby tyto peníze šly na transformaci uhelných regionů. A posledním z našich požadavků je, aby celá tato transformace proběhla nejen rychle, ale zejména demokraticky, spravedlivě a sociálně citlivě.

Čtěte také: Aktuální stav životního prostředí

Forma protestu a reakce společnosti

Dělat vzdělávací a kulturní program a poklidně přespávat na podlaze naší školy skutečně nevnímáme jako nějakou radikální formu protestu. Naopak, jde nám o mírnou formu protestu v kontextu toho, co se v tuto chvíli děje. V kontextu závažnosti klimatické krize, toho, že naše vláda ignoruje hrozbu takových rozměrů.

Zároveň vnímáme jako naši akademickou odpovědnost, abychom se ozvali v situaci, kdy je věda ignorována. Nestudujeme pro to, aby to vědění zůstalo za zdmi univerzit, ale proto, aby sloužilo společnosti, a proto v tuto chvíli nemůžeme mlčet.

Klimatická spravedlnost a nerovnosti

Současná klimatická krize je jednou z největších nespravedlností současnosti a dopadá nejvíce na ty, kteří se na ní přičinili nejméně. Vydělávají na ní naopak obří fosilní korporace a jejich akcionáři, na které ta krize dopadne nejspíš nejméně.

Proto je nutné řešit krizi způsobem, který zmírňuje nerovnosti ve společnosti, řešit ji sociálně citlivě a spravedlivě tak, aby její náklady nenesli obyčejní občané ČR nebo jakéhokoliv jiného státu, ale aby ji nesli zejména ti, kteří z ní do této chvíle nejvíce profitovali, kteří nás do této krize dostali, jako jsou fosilní korporace a uhlobaroni.

Zapojené univerzity a požadavky na vedení škol

Které univerzity se do stávky za klima zapojily? Co hnutí žádá po vedení univerzit a vysokých škol v Česku? A v čem vláda podle studentů nepostupuje dostatečně razantně?

• Univerzita Karlova
• Masarykova univerzita
• Univerzita Palackého v Olomouci
• Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
• Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Motivace a naděje studentů

„Na co chodit do školy studovat pro budoucnost, když nás možná žádná nečeká?“ To je jeden z nejčastějších argumentů studentů, kteří se nedávno zapojili do mezinárodního hnutí za ochranu klimatu Fridays For Future. V pátek 15. března více než jeden a půl milionu žáků a studentů ze 125 zemí světa vyšlo do ulic, aby rozproudili debatu a donutili politiky jednat.

Chceme pořád podporovat diskuzi, protože je to naléhavé. Budeme pokračovat, jen tak lehce se nevzdáme. Jen osobně bych už ráda stávku přesunula do odpoledních hodin, protože přece jen ráda do školy chodím a ráda se vzdělávám. A na klimatu mi záleží v každém případě.

Alternativní struktury a nehierarchické rozhodování

Například to, že na našich plénech se během rozhodování o tom, co se dál bude během stávky dít, organizujeme nehierarchicky. Chceme vždy docílit konsensu. Chceme totiž co nejproduktivnější a nejpoučenější debaty, abychom společně docílili co nejlepšího závěru. To je pro nás onen alternativní prvek v naší stávce: nehierarchičnost a demokratičnost.

Zároveň ale univerzita samotná není naším hlavním cílem. Jsme si vědomi, že například naše rektorka i děkanka dělají hodně proto, aby se univerzita stala udržitelnou. Ale zároveň si myslíme, že jedním z hlavních problémů je to, že vláda nevyčleňuje na tato témata dostatečný prostor nebo prostředky. Výsledkem je, že univerzity mají problém vůbec nějak fungovat a zvládat svou energetickou situaci. I z těchto důvodů naše požadavky primárně směřují na vládu.

Energetická chudoba a kritika vládních kroků

Bavíme-li se o energetické chudobě, můžeme vidět, jak jsou kroky vlády nekoncepční. Na jedné straně osekává sociální výdaje - chce například snižovat dávky v nezaměstnanosti -, což ve výsledku prohlubuje společenské nerovnosti. My si myslíme, že by vláda měla mnohem více mířit na energetické společnosti, které díky rekordním cenám energií hlásí rekordní zisky.

Vláda sice tvrdí, že peníze nejsou, ale spíše to působí, že ty peníze jen nechce najít, a výsledkem je asociální politika, která může vést k sociální krizi, jíž by se vláda měla alespoň snažit zabránit. A nejde tu už jen o to, že je tu nějaké Česko A a Česko B, ale zkrátka o fakt, že vláda upřednostnila zájem horního půl procenta společnosti před zájmem všech ostatních.

Reakce akademické obce a budoucí spolupráce

Vzhledem k tomu, že naše akce neprobíhají centralizovaně, je to záležitost jednotlivých fakult. Jejich naprostá většina ale vyjádřila podporu našim požadavkům a nás těší, že můžeme prezentovat poměrně sjednocený postoj akademické obce. Co se týče dalších vyjednávání, ty už jsou spíše o technických záležitostech průběhu samotné stávky.

Často se můžeme setkávat s tím, že akademická obec není jednotná, nicméně my z akademické obce slyšíme podpůrné hlasy, a to i z vedení. Jednou z těch technických otázek, které diskutujeme, jsou energetické výdaje navíc, jež chceme v rámci našich možností pokrýt. Děláme každopádně vše pro to, aby vedení univerzity bylo s námi a zůstali jsme jednotní.

Rád bych ještě zopakoval, že minimálně vedení Univerzity Karlovy je debatě o udržitelnosti velmi otevřené a například paní rektorka už nám oznámila, že by s námi chtěla navázat dlouhodobou spolupráci. O konkrétní podobě se pochopitelně bude muset rozhodnout v rámci našich plén a diskusí. Hlavním problémem, na nějž poukazujeme, je zkrátka nečinnost naší vlády.

Je to škoda také z toho důvodu, že zelená transformace může být win-win situací, která bude ku prospěchu všech: můžeme se díky ní stát energeticky soběstační a zbavit se závislosti na fosilních palivech a spolupráci s nedemokratickými režimy, jako je třeba Putinovo Rusko. Můžeme se také stát demokratičtější a obecně lepší společností. Tím navazujeme na ideové dědictví listopadových studentských protestů.

Cítíme, že širší akademická obec a vedení fakult jsou na tom přece jen trochu jinak a preferují například osvětu před přímou akcí. Jak už ale bylo řečeno, na spoustě věcí se shodneme - například na tom, že udržitelnost univerzit je žádoucím cílem, ale také na sdíleném přesvědčení, že univerzity mají v otázce klimatické krize hrát roli zprostředkovatele vědeckých a výzkumných závěrů širší společnosti a obecně by měly vstupovat do veřejné diskuse. V pokračování spolupráce s vedením univerzit každopádně doufáme i po stávce.

Širší souvislosti a kritické myšlení

Já vím, že toto zaměření je dáno tím, že krátce předtím měla k diskuzi pozvané bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečka a Václava Cílka. Vašek Cílek se více zaměřuje na úvahy, co se společností, až zkolabuje. A jak je dobré připravit krajinu na tu očekávanou klimatická změna.

Pokusil jsem se i zdůvodnit v populárních článcích, proč si myslím, že růst množství CO2 a jeho antropogenní původ je velmi dobře změřen a prokázán (zde, zde, zde a zde). Také růst globální teploty je podle mě dobře zachycen měřením (zde). Co se týká velikosti vlivu člověka na měřený růst globální teploty a budoucího vývoje předpovídaného klimatickými modely, tam jsou už značné nejistoty. Predikce tak mají značné rozpětí a neurčitosti.

Ještě větší diskuze jsou o smysluplnosti a reálnosti různých opatření, které mají emise omezit. Mým názorem je, že má smysl se snažit o omezení emisí. Tyto snahy by však neměly ohrozit společnost a způsobit její kolaps. K tomu mohou vést například právě drastické a neuvážené zásahy do energetiky či demokratického systému.

tags: #rozhovor #se #studenty #klimatická #změna #stávka

Oblíbené příspěvky:

• More about ČSOP Vlašim
• Postup při likvidaci vozidla
• Ekologické materiály
• Jak recyklovat toaletní role
• Projekty obcí Písecko