Legal regulation of nature conservation and landscape protection, including protection of wild animals and plants, is one of the fields with the longest tradition in the Czech environmental law. The core of current legal regulation is the Act No. 114/1992 Coll., on the Conservation of Nature and Landscape, as amended.
Česká krajina prošla v nedávné historii velkými zátěžemi, jako je kanalizace vodního režimu, systematické ničení ekologické infrastruktury při socialistickém zemědělství a vysoká imisní zátěž většiny našich pohoří. Nově je doplňuje postupující urbanizace, fragmentace krajiny dopravními stavbami či obtížně odhadnutelné dopady klimatické změny.
Náš současný systém ochrany přírodního a krajinného prostředí patří i přes některé slabiny k těm nejvyspělejším na světě. Zákon o ochraně přírody a krajiny, který byl přijat před pětadvaceti lety, vnesl do tohoto oboru zásadní změnu. Vedle vymezení kompetencí obecní státní správy (tehdy pro okresní a obecní úřady) byla nově založena i speciální státní správa pro národně významná chráněná území a do ochrany krajiny byly také nově zahrnuty územní systémy ekologické stability.
Zákon prošel během let řadou dílčích změn, zejména po našem vstupu do Evropské unie. Pro ochranu přírody byly rovněž velmi důležité poslední dva roky, protože byla legislativně jasně upravena správa národních parků, chráněných krajinných oblastí (CHKO), národních přírodních rezervací (NPR) a národních přírodních památek (NPP) vykonávaná správami národních parků a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Od začátku devadesátých let se téměř dvojnásobně zvýšil počet chráněných území a zvětšila se i jejich plocha. Vyhlášení části nových chráněných území bylo odborně připraveno už na sklonku socialismu, takže určitý boom následoval hned po sametové revoluci. Podobný jev nastal i v souvislosti se začleněním evropské legislativy, která vytváří soustavu Natura 2000.
Čtěte také: Více o venkovské zeleni
Přestože systému české ochrany přírody k úplné dokonalosti stále mnohé chybí, celkově lze jeho vývoj a stav po čtvrtstoletí hodnotit pozitivně. Ochrana přírody není ze své podstaty (přírodo)vědeckou disciplínou, ale společenským oborem, který musí využívat výsledky výzkumu.
Před rokem 1989 i těsně poté byla ochrana přírody na celkem přijatelné odborné úrovni, ale chyběla funkční legislativa. Zákon o ochraně přírody č. 40/1956 Sb. byl obsahově na dobu svého vzniku moderní, ale v praxi téměř nepoužitelný. Po roce 1989 byla proto prioritou příprava legislativy, která se bude opírat o nové poznatky a propojí odborné zázemí a výkonné kompetence.
Kromě vlastních zkušeností byl určitým vodítkem i dlouhodobě funkční a propracovaný americký systém ochrany přírody. Nový legislativní rámec byl zásadní, ale sám o sobě by na lepší péči o přírodu nestačil. Postupně se začaly objevovat účelově vázané dotační programy, zpočátku skromné, ale postupně se množství financí zvyšovalo a do ochrany přírody začaly také pronikat nestátní zdroje.
Například v roce 1990 bylo v CHKO Jizerské hory k dispozici na praktickou ochranu přírody pouze tristních deset tisíc korun. V roce 1995 to byly v souhrnu už tři miliony korun. Kromě národních, tzv. krajinotvorných programů (většinou se pohybují do 200 milionů Kč ročně) se objevily se vstupem do Evropské unie finanční zdroje řádově vyšší - Operační program Životní prostředí.
Na velmi slušné úrovni je sběr dat - probíhá pravidelný monitoring stavu evropsky i národně významných druhů a stanovišť. AOPK ČR provozuje Informační systém ochrany přírody, jehož součástí je veřejně přístupná nálezová databáze, která obsahuje už přes dvacet milionů záznamů.
Čtěte také: Pohledy na ochranu přírody
Státní ochrana přírody v současné době překonává velký dluh v dlouhodobě zanedbávané práci s veřejností. Je jasné, že bez její pomoci - počínaje vlastníky pozemků a hospodáři přes samosprávy až po turisty - přírodu účinně chránit nelze. Až v posledních letech vzniká ve větším měřítku návštěvnická infrastruktura od naučných stezek, ptačích pozorovatelen až po návštěvnická centra v chráněných územích.
Jedním ze zásadních koncepčních problémů, na které naše ochrana přírody naráží, je oborový resortismus, vzájemná nedůvěra a nízká úroveň spolupráce. Příkladem může být Státní program ochrany přírody a krajiny nebo Národní lesnický program. Oba schválila vláda, oba měly poměrně ambiciózní cíle a u obou plnění úkolů kvůli nedostatečné spolupráci mezi resorty značně pokulhává.
Obdobné je to při snaze zlepšit vodní režim krajiny a ideální není ani propojení vědy a ochrany přírody. Přitom jeden z nejpalčivějších problémů současnosti - klimatická změna a výzkum jejích dopadů - prostupuje mnoha obory. Zásadní je nejen pro ochranu přírody, ale i pro lesnictví, zemědělství, vodohospodářství a vědu.
Význam spolupráce vidíme i na stavu našich lesů. Ty pokrývají třetinu státu a nejsou jako celek v dobré kondici. Řešením není zázračná dřevina, která by nahradila smrk, nebo včasná indikace škůdců, ale spíše přírodě blízké lesní hospodaření respektující rozmanité přírodní podmínky a pečlivě prováděný výzkum.
Značnou rezervu má i rozvoj ekonomických nástrojů, mezi které patří ekologizace daňové soustavy či evaluace ekosystémových služeb. Ale ani stávající dotační programy nejsou komfortně nastavené a přehledně uspořádané. Problémy přináší třeba fakt, že většina činností ochrany přírody sice vyplývá z platné legislativy, avšak peníze se hledají v rozmanitých finančních zdrojích namísto toho, aby byly dlouhodobě alokovány jako mandatorní výdaje ve státním rozpočtu.
Čtěte také: Články z Ekologie a Právo
Bez problémů není ani nastavení zemědělských dotačních programů a jejich dopad na přírodu a krajinu. Naopak dobrým nástrojem jsou určitě kompenzace vlastníkům a hospodářům za omezené hospodářské využívání krajiny kvůli ochraně přírody či proplácení škod způsobených některými chráněnými živočichy.
Pro ochranu přírody totiž budou vlastníci a hospodáři vždy klíčovými partnery. V České republice však existuje celoevropský a možná celosvětový „unikát“. Stát vyplácí náhradu újmy nejen privátním a samosprávným subjektům, ale i sám sobě na státních pozemcích.
Také je třeba přiznat, že ne vždy se profesionálním ochranářům daří rozlišovat mezi podstatným a marginálním. Prioritou ochrany přírody je zvýšení kvality péče o stávající chráněná území a krajinu obecně.
Do budoucna však nelze vyloučit doplnění dalších velkoplošných chráněných území, která u nás pokrývají 16 % rozlohy státu (zhruba evropský průměr). O některých kandidátech - například o národním parku Křivoklátsko - se už koneckonců několik let veřejně diskutuje. Při dotváření sítě se musí zohlednit odborné aspekty, jako je zachovalost přírodního prostředí a jeho celková reprezentativnost.
Z hlediska reprezentativnosti krajinných ekosystémů jsou prioritou zejména níže položené typy přírodních stanovišť. Zcela zásadní pak je, že pro případný vznik jakýchkoliv chráněných území jsou vedle ekologických aspektů stejně důležitými faktory společenská objednávka a přijatelnost pro veřejnost.
Z pohledu ochrany přírody je sběr nálezových dat nezbytným předpokladem pro úspěšné a metodicky jednotné řešení ochrany druhů a jejich stanovišť. Zároveň je zřejmé, že shromážděná data musí být na základě určených pravidel přístupná všem subjektům, které se na druhové ochraně podílejí.
Aplikace Filtr nálezových dat zajišťuje vyhledávání, zobrazení a export vyhledaných záznamů nálezových dat uložených v Nálezové databázi ochrany přírody (dále nálezová databáze).
Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji. V článku Jindřicha Horáčka Padesát let lázeňské krajiny se dočtete, že první podnět na její ochranu se objevil už v roce 1948. Článek popisuje motivy, které vedly k vyhlášení chráněné krajinné oblasti, a také, jak se péče o toto území postupně vyvíjela.
Přírodní hodnoty CHKO Slavkovský les shrnuje text Přemysla Tájka, na ochranu přírodních léčivých vodních zdrojů se v dalším článku zaměřuje Tomáš Vylita. Na konkrétních příkladech se můžete seznámit s tím, jaké péče se dostává těm nejcennějším přírodním fenoménům, jako jsou rašeliniště, vřesoviště či čerktusové louky s hnědáskem chrastavcovým.
V časopise ale najdete i další zajímavé texty. Dozvíte se, že v České republice je už dvacet let zaveden institut vyplácení finanční náhrady za ztížení hospodaření v důsledku omezení, která s sebou nese ochrana přírody. V poslední době doznaly významnějších úprav dvě příslušné prováděcí vyhlášky, za dvacet let se také vyvinula a upřesnila metodika pro posuzování oprávněnosti a výše újmy.
Spojuje nadzemí s podzemím - tak by se dal stručně charakterizovat Dům přírody Českého krasu, který byl koncem března slavnostně otevřen v areálu Koněpruských jeskyní. Na podobě expozice se společně podíleli odborníci Správy jeskyní České republiky, České geologické služby a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Mimořádnou zajímavostí je lebka nalezená v Koněpruských jeskyních, jejíž genom před časem datoval mezinárodní vědecký tým na základě přítomnosti neandertálských genů do období před více než 45 tisíci roky. Nejen kvůli tomu má cenu se do Domu přírody Českého krasu vypravit.
Tím výčet nekončí - přečíst si můžete také o jihokorejských národních parcích nebo třeba o tom, jak pomáhá ochranářská genetika v péči o přírodu a krajinu.
To, v jakém stavu jsou naše řeky a potoky, zjišťuje tým odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Získané údaje o výpustích, příčných překážkách, nevhodném opevnění či zatrubnění koryt i o jiných problémech se ukládají do databáze. Ta bude podkladem pro plánování vhodné péče o naše vodní toky i jejich blízké okolí. Mapování se může zúčastnit každý, kdo si stáhne aplikaci HydroMAP. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ji spustila při příležitosti Světového dne mokřadů, který připadá na neděli 2.
The article deals with legal aspects of public interest in nature conservation and landscape protection proceeding. Firstly, it defines the concept of nature conservation and landscape protection and focuses on the subjects of preservation. Secondly, it provides the definition of public interest in nature conservation and landscape protection as a legally defined value shared by whole society. Thirdly, the article focuses on conflicts of various public interests.
tags: #časopis #ochrana #přírody #issn #databáze