Časopis Rybářství, Ochrana Přírody a Vliv Lobby

Tradiční český časopis Rybářství pro všechny rybáře a milovníky přírody vychází od roku 1897, čímž se řadí mezi nejdéle vycházející česká, ale i evropská periodika. Je určen pro nejširší vrstvy příznivců rybaření. Čtenáři na jeho stránkách najdou odborné i odpočinkové čtení, rady i návody, reportáže, rozhovory, polemiky, cestopisné příspěvky z domova i zahraničí, právní poradnu, stránky pro děti a v neposlední řady i nejrůznější soutěže o hodnotné ceny.

Odborný časopis Ochrana přírody se zabývá problematikou ochrany přírody a krajiny v nejširších souvislostech a vychází již od roku 1945. Je určen především profesionálním pracovníkům ochrany přírody a vědecko-výzkumných institucí, zájemcům z řad nestátních neziskových organizací, pedagogickým pracovníkům a všem zájemcům o ochranu přírody.

Publikuje odborné články a aktuální informace týkající se problematiky péče o krajinu, ochrany zvláště chráněných území, druhové ochrany živočichů a rostlin i právních aspektů ochrany přírody. Přináší výsledky výzkumu a monitoringu, informuje o plnění mezinárodních úmluv; vyjadřuje se k soustavě Natura 2000, uvádí odborné informace ze zahraničí. Vydává ho šestkrát ročně Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Myslivost a Ochrana Přírody

Často se diskutuje o roli myslivců v ochraně přírody. Po přečtení několika článků z časopisu Myslivost / Stráž myslivosti, vydávaného Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ), se nabízí otázka, jak se myslivost staví k ochraně přírody.

Zajímavý je fakt, že ačkoli je ve většině článků nějaká zmínka o tom, jak pozitivně působí myslivost na zvěř, přírodu a krajinu, největší část článků je věnována jedinému tématu - lovu. I bez ohledu na tematickou dominanci lovu v tomto časopise se člověk po přečtení téměř jakéhokoli textu neubrání dojmu, že právě lov je jediným a hlavním cílem výkonu myslivosti.

Čtěte také: Více o venkovské zeleni

Pokud se někde mluví o zvěři, pak často pouze jako o nositeli trofeje, kterou se posléze může šťastný lovec pyšnit. Když je zmiňována péče o zvěř, často se jedním dechem dodává, že tato péče zajišťuje kvalitní trofej.

Myslivci nutnost každoročního odstřelu zvěře zdůvodňují regulací početních stavů, aby byla zachována rovnováha především v soužití zvěře a okolní přírody. Otázkou však je, proč tolik myslivců cítí nenávist k šelmám, které loví stejnou zvěř jako oni (především vlk a rys), když tyto šelmy jsou schopny sehrát velmi účinnou roli v regulaci rovnováhy mezi zvěří a jejím okolím?

Vliv Myslivecké Lobby

Původní článek poukazoval na fakt, že Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) vydává časopis Myslivost, v němž překvapivě mnoho prostoru dostávají lidé, kteří svoji seberealizaci nacházejí v lovu zvířat pro zábavu, ať už jako myslivci, či jako poplatkoví lovci. Regulace početních stavů zvěře je pak dalším zajímavým bodem.

Mnoho myslivců se na toto ustanovení zákona odvolává stejně úlevně, jako pan Králíček. Nelze zde však nevidět zásadní rozpor: ve chvíli, kdy příroda sama reguluje početní stavy zvěře tím, že je dané území prostě schopno uživit jen určitou velikost populace, nařizuje zákon myslivcům zvěř přikrmovat.

Četné výzkumy a pozorování dokazují, že v krajině našeho typu jsou predátoři jako vlk či rys schopni sehrát velmi pozitivní úlohu a převzít na svá bedra mnoho regulačních funkcí, které dnes v potu tváře plní naši myslivci.

Čtěte také: Pohledy na ochranu přírody

Vlci a Pastevectví

Od roku 1994 se u nás objevili vlci. Lépe by bylo za počátek skutečného výskytu považovat rok 2014, kdy se podle AOPK začali vlci u nás rozmnožovat. V prvé řadě je ale závažným ohrožením pastevního chovu ovcí, skotu a koní. V širší souvislosti vlci už ohrožují zaměstnání lidí, prosperitu farmářů, jejich dodavatelů i příjem obcí.

Z materiálu Program péče o vlka obecného uvádím v tabulce výši vyplacených náhrad škod způsobených vlkem obecným v letech 2002 až 2019 v ČR (stav k 31. 12.):

Ale pokud chovatelé už od roku 2017, z praktického dopadu od počátku roku 2018 uplatňovali výši škod podle úpravy, pak je nárůst mezi rokem 2018 a 2019 nejen hrozivý, ale svědčí spíše o tom, že asi nejde o zvyšování jejich stavů pouhou přirozenou migrací nebo reprodukcí.

Ploty a ohrady k plně spolehlivému zabránění útoků vlků ale vybudovat prostě nelze, už jen pro negativa působící proti vzhledu krajiny, migraci volně žijících zvířat, pohybu lidí, ale i kvůli členitosti terénu. Náklady na vybudování a údržbu plotů či ohrad podstatně zhoršují ekonomiku chovu ovcí a pokud jsou ještě zvýšeny střežením, nemůže být chov rentabilní.

Legislativní Změny

Na stránkách časopisu Myslivost jsem čtenáře od roku 2013 průběžně informoval o vývoji legislativy tzv. nepůvodních druhů. Velmi žádoucí novinkou, na které se všichni vzácně shodují, myslivci, MZe, MŽP i ochranáři, je, že konečně padne bariéra při lovu invazních živočichů.

Čtěte také: Články z Ekologie a Právo

Dosud může lovit invazní druhy (mývala, psíka, norka, nutrii) jen myslivecká stráž, resp. hospodář. Nově na základě § 11 bude moci uživatel honitby pověřit kohokoliv s loveckým lístkem, aby prováděl regulaci nejen celoevropsky zakázaných invazních druhů, ale i dalších živočichů stanovených prováděcím předpisem, protože invazně se mohou chovat a regulaci mohou vyžadovat v době klimatických změn i některé původní druhy.

Nově § 68 obsahuje zmocnění, aby MZe v dohodě s MŽP vydalo prováděcí vyhlášku pro usmrcování invazních nepůvodních druhů živočichů a dalších živočichů, kteří nejsou zvěří, vyžadující regulaci, uživatelem honitby v rámci mysliveckého hospodaření. Díky tomu bude moci být lov mývalů, psíků mývalovitých a jiných nežádoucích druhů dotován v nějaké formě zástřelného.

Kulturní a Společenský Přínos Myslivosti

Myslivost má u nás unikátní tisíciletou tradici, kterou nám v jiných částech světa právem závidí. Zatímco mimo středoevropský region je myslivost vnímána pouze jako lov či sport, u nás lze mysliveckou filozofii vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá.

Naše myslivost zahrnuje řadu aktivit a tradic s lovem a péčí o zvěř spojených, zejména: chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejích biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii; myslivecké zvyky a tradice jako je myslivecké odívání, používání myslivecké mluvy, dodržování myslivecké etiky, konání výřadů a výloží, pasování, lovecké troubení, myslivecké svatby a křtiny aj.

Není bez zajímavosti, že ve většině z šesti tisíc obcí v ČR, jsou právě myslivci hlavními nositeli kultury, kteří zajišťují kulturní aktivity na venkově formou mysliveckých plesů, výstav, slavností, posvícení, dnů dětí, Hubertských zábav a jiných společenských akcí. Kromě kulturního přínosu myslivci v dnešní době věnují spoustu času a úsilí péči o přírodu při uklízení nepořádku v honitbě, při likvidaci skládek, údržbě remízků, políček a při nápravách ekologických škod, které způsobili ostatní.

Současné Výzvy a Hrozby

Zatímco celé minulé tisíciletí bylo v českých zemích pro myslivost příznivé, od začátku nového tisíciletí čelíme velmi nebezpečnému legislativnímu a mediálnímu tlaku. Nastala totiž nová doba tzv. environmentalismu.

Pro naši myslivost by však byl nejničivější zákaz chovu bažanta či rovnou jeho odstranění z přírody, a z rostlin bude bolestivý zákaz topinambur (na Slovensku už zákaz platí). Dalším veřejným nepřítelem v EU je dlouhodobě olovo. Bylo již zakázáno v benzínu, v pájkách pro elektroprůmysl, a zatím zůstává v akumulátorech a střelivu. Ale jak dlouho? V hlavě bruselského úředního šimla se rodí legislativní nápady na úplný plošný zákaz olověného střeliva a navíc je to korunované snahou o značení každé jednotlivé střely!

Zdaleka největším nebezpečím je však tendence proti dlouhodobou praxí ověřenému principu trvale udržitelného hospodaření v krajině, ve prospěch tzv. principu předběžné opatrnosti.

tags: #časopis #rybářství #ochrana #přírody #loby

Oblíbené příspěvky:

• Článek o návratu k přírodě
• Ideální škola v přírodě
• Recenze a informace o zednických a výkopových pracích
• Recyklace odpadů v Ladeveské skládce
• Průvodce výběrem outdoorových kalhot