Závazné stanovisko k ochraně ovzduší Uhlířské Janovice: Co to je?

Žalobkyně, PhDr. M., zastoupená advokátkou JUDr., se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2023, č. j. 017538/2023/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí Městského úřadu Uhlířské Janovice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 6. 10. 2022, č. j. MUUJ/4366/20222/dr, kterým byl schválen stavební záměr T. V. (dále jen „stavebník“) novostavby rodinného domu na pozemcích st. p. XA a p. č. XB v k. ú. X (dále též „sporná stavba“, všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v k. ú.

Námitky žalobkyně

Žalobkyně namítá, že se spornou stavbou nesouhlasili také další sousedé, zejména bezprostřední soused F. K. a vlastníci protilehlých pozemků. Tito sousedé však v rozporu s § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) nebyli považováni za účastníky řízení, přestože jsou spornou stavbou dotčeni. Ve společném povolení není uvedeno, jak stavební úřad posoudil otázku účastenství.

Žalobkyně dále namítá nepřezkoumatelnost společného povolení a napadeného rozhodnutí. Společné povolení podle žalobkyně postrádá řadu základních náležitostí stanovených v § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 503/2006 Sb.“). Ve společném povolení například schází informace, v jaké výškové úrovni se nachází první nadzemní podlaží (dále jen „1. NP“). V rozporu s § 9 odst. 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb. není přílohou společného povolení katastrální situační výkres, společné povolení bylo doručeno bez příloh. Výroková část společného povolení neobsahuje podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů, ale pouze „upozornění“ na existenci tří výslovně vymezených stanovisek, které není vymahatelné.

Společné povolení má dle žalobkyně zcela zmatečně dvě odůvodnění, aniž by bylo zřejmé, ke kterým výrokům směřují. Stavební úřad bez odůvodnění konstatoval, že podklady neodporují právním předpisům. Žalobkyně vytýká žalovanému, že se dostatečně nezabýval souladem stavby s územním plánem. Jestliže jsou stavby rodinných domů v ploše pro individuální rekreaci s hlavním účelem využití „stavby pro rodinnou rekreaci“ jen podmíněně přípustné, je nezbytné odůvodnit, proč je stavba rodinného domu přípustná v tomto případě. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 13. 6. 2018, č. j. 3 As 112/2016-37, č. 3771/2018 Sb. NSS, má být podmíněná přípustnost stavby vždy posouzena správním orgánem, což se nestalo.

Dále žalobkyně namítá, že se žalovaný nezabýval vymezením pojmů „rodinný dům“ a „stavba pro rodinnou rekreaci“, které představují samostatné kategorie budov definované vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). Přestože by se stavby rodinných domů a pro rodinnou rekreaci mohly jevit po stavebně technické stránce podobné, není tomu tak. Jelikož je stavba rodinného domu jen podmíněně přípustná, jsou na její umístění kladeny větší nároky s ohledem na dopady do území rodinné rekreace.

Čtěte také: Benešov: Životní prostředí

Podle žalobkyně nadřízený orgán rezignoval na zjištění skutkového stavu, pokud pouze s odkazem na údaje katastru nemovitostí konstatoval, že se ve vzdálenosti cca 80 m a 100 m nachází další rodinné domy. Tyto rodinné domy jsou dle žalobkyně charakterem a velikostí pozemků odlišné. Závazné stanovisko se nezabývá tím, jak tyto „externality“ v území vznikly a zda povolením sporné stavby nedojde k postupné změně charakteru lokality z rodinné rekreace na plochu bydlení.

Dále žalobkyně namítá, že ačkoli má mít samotný rodinný dům zastavěnou plochu 63 m2, navazuje na něj nezastřešená terasa o rozloze 23 m2, a celková zastavěná plocha tak činí 86 m2. Stavba rodinného domu s terasou tak i svou rozlohou vybočuje z limitů stanovených pro hlavní využití dle územního plánu, podle nichž je plocha staveb pro rodinnou rekreaci omezena na 80 m2. Žalobkyně dále namítá rozpor záměru s § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., neboť přístupová komunikace je široká jen cca 4 m. Navíc se jedná o nezpevněnou neasfaltovou vyježděnou polní cestu. Nesprávný je také závěr žalovaného o přístupnosti po asfaltové komunikaci ve vzdálenosti 50 m od sporné stavby, neboť hranice sporné stavby je dle projektu od spodní hranice pozemku vzdálena přes 51 m.

Žalobkyně dále brojí proti řešení likvidace splaškové vody bezodtokovou jímkou o objemu 5 m3. Je nutné předpokládat užívání stavby tří až čtyřčlennou rodinou, neboť počet osob nemůže být závazně regulován. Pokud má běžná tříčlenná rodina průměrnou spotřebu vody 90 m3/rok, musel by být odvoz splašků prováděn 18 x ročně. Ačkoliv je pozemek z jedné strany přístupný z asfaltové komunikace, jímka bude přístupná po cestě neasfaltové. Dosah fekálních vozů je okolo 30 m, přičemž asfaltová silnice bude od jímky vzdálena cca 60 m, zatímco od neasfaltové cesty cca 12 m. Zatížení způsobené tím, že po neasfaltové cestě podléhající přírodním vlivům bude každých 20 dní projíždět 13t fekální vůz, povede k devastaci cesty pro sousední stavby.

V horším případě stavebník zanedbá svou povinnost a začne vypouštět splašky do zahrady, čímž ohrozí vodu čerpanou ze studní. Provozem fekálního vozu dojde i k narušení klidného prostředí v okolní chaty hlukem a zápachem. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem žalovaného, že dojde pouze k přiměřenému navýšení odběru vody. Spotřeba vody se spornou stavbou s ohledem na trvalé osídlení a způsob využití významně zvýší. Voda má být čerpána ze studny, nicméně v místě je kritická hydrologická situace a nelze očekávat zlepšení. Umístění rodinného domu je dle územního plánu podmíněně přípustné, a mělo tedy dojít k přísnějšímu přezkumu. Jeho umístění by mělo být výjimkou při minimálním zatížení okolí. Nevyžádání hydrologického posudku ohrožuje vlastníky okolních nemovitostí a oblast jako takovou.

Žalobkyně též namítla obtěžování imisemi. Uvádí, že parametry sporné stavby považuje s ohledem na charakter lokality za nepřijatelné. Sporná stavba bude o více než 4 m vyšší než stávající zástavba, čímž dojde k zásadnímu narušení výhledu. Sporná stavba tím vybočuje z urbanistické koncepce lokality, která je navržena tak, aby vytvářela maximální klid, výhled do zeleně a soukromí. Okna budou situována směrem k zahradě žalobkyně, čímž naruší užívání její odpočinkové zóny. Za spornou stavbou se rozprostírá terasa nad úrovní terénu. Tepelné čerpadlo umístěné bezprostředně u hranice pozemku, které je v kombinaci s elektrickým podlahovým přímotopem jediným zdrojem tepla, bude narušovat klidné rekreační prostředí konstantním hlukem, což žalovaný nevypořádal.

Čtěte také: Závazné stanovisko

Podle žalobkyně tak vzniknou spornou stavbou nové extrémní přímé imise pohledem, hlukem, zápachem a narušením dopravní infrastruktury. Umístěním stavby by došlo ke zhoršení stávajícího stavu a znehodnocení pozemků žalobkyně, k němuž měly správní orgány přihlížet. Žalobkyně v podání ze dne 23. 3. 2023 doplnila, že jí bylo upřeno právo seznámit se s poklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Obecné sdělení o možnosti nahlížet do podkladů není dostatečné. Nemohla se tak vyjádřit k námitkám F. K., stanoviskům Městského úřadu Kutná Hora, Krajské hygienické stanice Středočeského kraje, distributorů služeb či obce X.

Dále namítla, že se žalovaný nevypořádal s námitkami absence zpevněné komunikace končící nejdále 50 m od sporné stavby, úbytku vody v sousedních studních, nepřezkoumatelnosti společného povolení, pokud jde o vypořádání námitky neohleduplnosti a nezákonných imisí, a nezabýval se imisemi ve vztahu k ořešáku a obtěžování pohledem. Žalovaný se také nezabýval námitkou nesouladu s územním plánem, podle něhož má být zástavba maximálně přízemní s obytným podkrovím. Podle žalobkyně se jedná o stavbu se dvěma nadzemními podlažími, neboť prostor nad 1. NP není z větší části pod šikmou střechou. I z tohoto důvodu sporná stavba, která je o více než 4 metry vyšší než původní, zasáhne do kvality prostředí sloužícího k rekreaci žalobkyně, naruší charakter lokality a zvýšenými rozhledovými poměry nepřiměřeně naruší soukromí žalobkyně.

Stanovisko žalovaného

Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Zdůraznil, že sporná stavba splňuje požadavky stavebních předpisů. Z koordinační situace je zjevné splnění odstupových vzdáleností od sousedních staveb podle § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vlastník pozemku nemá právo, aby poměry v místě zůstaly zcela nezměněny. Protože odvolání směřovalo proti závaznému stanovisku Městského úřadu Kutná Hora, Odboru regionálního rozvoje a územního plánování (dále jen „orgán územního plánování“) ze dne 20. 6. 2022, žalovaný je postoupil Krajskému úřadu Středočeského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen „nadřízený orgán územního plánování“), který je potvrdil.

Orgán územního plánování se zabýval souladem s územně plánovací dokumentací. Opomněl sice zmínit změnu č. 1 územního plánu X, regulativy však uvedl správně. Funkční využití plochy rekreace individuálně připouští rodinné domy, záměr splňuje regulativy zastavěnosti i velikosti pozemku. K námitce negativního vlivu na pohodu bydlení žalovaný odkázal na rozsudek NSS ze dne 4. 3. 2015, č. j. 6 As 72/2014-88, a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, č. j. 46 A 78/2014-104. Za předpokladu dodržení odstupových vzdáleností by nemělo dojít k imisím, které by omezovaly obvyklé užívání sousedních pozemků. Zhoršení výhledu žalobkyně nepodpořila žádným důkazem, na zachování stávajícího výhledu navíc není právní nárok. K námitce snížení využitelnosti zahrady odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, č. j. 43 A 118/2018-99.

S odkazem na § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. žalovaný uvedl, že pro příjezd integrovaného záchranného systému a fekálního vozu není stavební úřad oprávněn požadovat existenci asfaltové komunikace až ke stavebnímu pozemku. K námitce hlučnosti tepelného čerpadla odkázal na závazné stanovisko krajské hygienické stanice, jehož závěry žalobkyně nenapadla. K požadavku na hydrologický posudek uvedl, že sporná stavba bude zásobována ze studny stavebníka. Hydrogeologický posudek je podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), potřebný, má-li se budovat nový vodní zdroj, nebo se řeší vypouštění odpadní a dešťové vody. Sporná stavba nevyžaduje hydrogeologický posudek. Stavba bude užívána dvěma osobami s maximální hodinovou spotřebou vody 15 l. Navýšení spotřeby je přiměřené.

Čtěte také: Dělení lesa a stanovisko orgánu ochrany přírody

Dendrologické posudky jsou požadovány pro významné aleje, památné stromy, dřeviny na významných veřejných prostranstvích apod. Z projektové dokumentace neplyne, že by mělo dojít k poškození stromu. Závazné stanovisko Městského úřadu Kutná Hora, Odboru životního prostředí, neobsahuje připomínky. Žalobkyně poškození stromu nijak nezdůvodnila. Podle § 1127 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) lze požadovat ořezání větví přesahujících na pozemek souseda.

Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 11. 4. 2023 zdůraznila, že v prvostupňovém řízení jí stavební úřad podle § 36 odst. 3 správního řádu neseznámil s podklady pro rozhodnutí. Žalovaný ji sice poučil podle § 36 odst. 3 správního řádu, její včasné vyjádření však zcela pominul. Žalobkyně doplnila, že jí bylo doručeno oznámení o zahájení společného řízení ze dne 24. 4. 2024, z něhož vyplývá, že vodoprávní úřad vede na základě žádosti L. V., na níž byl převeden pozemek stavebníkem, řízení o vydání povolení k odběru podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona a o vydání společného povolení ke zřízení vodního díla „domovní vrtaná studna vč. vodovodní a elektro přípojky na pozemku dle KN parc. č. XB v katastrálním území X“.

Podzemní voda ze studny má sloužit k rekreačnímu zásobování a závlaze zahrady. Aktuální vodoprávní řízení dle žalobkyně dokazuje, že stavební úřad nezjistil skutkový stav věci a vzal za své tvrzení stavebníka, že stávající vodní zdroj je postačující. Žalobkyně odkázala na odborné vyjádření hydrogeoložky Mgr. Hany Tůmové, které přiložila k opětovné žádosti o přiznání odkladného účinku. Z něj dle žalobkyně vyplývá, že zdroje podzemních vod v lokalitě, v níž jsou studny jediným zdrojem pitné i užitkové vody, jsou velmi vytěžované a zřizování nových vodních zdrojů není vhodné s ohledem na možné negativní ovlivnění zdrojů stávajících. Současně je tím dle žalobkyně vyvrácena úvaha Krajského soudu v Praze v odst. 17 usnesení ze dne 5. 1. 2024, č. j.

Popis sporné stavby

Dne 8. 8. 2022 stavebník podal u stavebního úřadu žádost o vydání společného povolení pro spornou stavbu. Uvedl, že zastavěná plocha rodinného domu činí 63 m2 (86 m2 včetně terasy) a výška 7,8 m nad přilehlým terénem. Z dokumentace pro společné povolení vyplývá, že sporná stavba má být umístěna v chatové oblasti na kopci v meandru řeky Sázavy (výkres č. C1 „Situace širších vztahů“). Odstup sporné stavby od pozemku žalobkyně p. č. XE činí dle výkresu č. C2 „Katastrální situační výkres“ 3,93 m (3,14 m od objektu jímky, viz výkres č. D.1.4.1). Dle výkresu č. C.3 „Koordinační situace“ se chata žalobkyně č. ev. 41 nachází ve vzdálenosti 25,41 m od sporé stavby (vnější jednotky tepelného čerpadla).

Příjezd na pozemek je vyznačen po místní zpevněné komunikaci na pozemku p. č. XC o šířce cca 4 m. Stavba rodinného domu je navržena převážně na půdorysu původní chaty, která bude odstraněna (dle souhrnné technické zprávy se jedná o stavbu 7 x 7,6 m s výškou cca 3,5 m s pultovou střechou ve špatném technickém stavu). Součástí záměru je novostavba rodinného domu, jímka, zpevněné plochy, venkovní rozvody vody, kanalizace do jímky a venkovní domovní rozvody elektro (viz technická zpráva). Rodinný dům má obdélníkový půdorys 8,3 m x 7,3 m a výšku hřebene cca 7,8 m od upraveného terénu (7,34 m od úrovně 1. NP). Střecha je sedlová se sklonem 40°. Celková plocha pozemků p. č. XB a st. XA je 1142 m2, zastavěná plocha rodinného domu je 63 m2, zastavěné a zpevněné plochy činí celkem 137 m2 (viz souhrnná technická zpráva).

Z výkresu č. D1.1.1.5 „Řez A“ je patrné, že sporná stavba je nepodsklepená, nad 1. NP (mírně nad upraveným terénem) je obytné podkroví se zkoseným stropem daným konstrukcí krovu sedlové střechy (se světlou výškou 2 300 mm v nejvyšší části, nejméně 1 200 mm), nad ním se nachází půda pod hřebenem střechy. Podle souhrnné technické zprávy má sporná stavba jednu bytovou jednotku a užitnou plochu 88 m2. V místě stavby se nenachází vzrostlé stromy nebo keře, kácení dřevin se nepředpokládá. Vjezd má být zajištěn ze stávající místní komunikace.

Zásobování vodou bude ze stávající studny na pozemku stavebníka, předpokládaná spotřeba vody na ...

tags: #zavazne #stanovisko #k #ochrane #ovzdusi #uhlirske

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aspekty tripodů
• Cesta Jednoho Odpadku
• PET lahve a recyklace
• Podrobnosti o inventuře emisí EU
• Služby měření emisí v Rynárci