Celkové emise z dopravy a jejich snižování v ČR

Z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Pro téměř polovinu států světa platí, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, které jsou spojeny s výrobou energie, má právě sektor dopravy. V globálním měřítku je necelá polovina (46 %) všech emisí z dopravy spojena s přepravou nákladu, zbytek (54 %) vzniká při přepravování osob.

Tento text se zaměřuje především na osobní dopravu a její emise, a to zejména v evropském kontextu a s ohledem na specifika osobní dopravy v Česku. Její transformace je klíčová pro zpomalení tempa oteplování planety, k němuž se zavázala Evropa i Česko ve svých klimatických cílech.

Výzvou ale není jen jak účinně snížit emise z dopravy a zlepšit tak prostředí pro život, ale také jak dopravu zároveň udělat dostupnou pro všechny, včetně lidí ohrožených dopravní chudobou - omezenou možností plnit své dopravní potřeby, ať už jde o práci, zdravotní péči nebo společenský život.

Emise z dopravy v EU

Celkové emise z dopravy v EU v roce 2020 dosáhly 670 milionů tun CO2, což je srovnatelné s celkovými emisemi evropského průmyslu. Celkový výkon osobní dopravy byl v témže roce 8 750 miliard osobokilometrů.

Emisní intenzita různých druhů dopravy

Různé druhy osobní dopravy přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v různé míře. Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu - auta s 52 % výkonu mají 64% podíl na emisích, letadla s 20 % výkonu se na emisích podílejí z 24 %.

Čtěte také: Spotřeba energie a obnovitelné zdroje

Poměr mezi množstvím emisí a přepravním výkonem se nazývá emisní intenzita. V osobní dopravě se emisní intenzita počítá v emisích na osobokilometr (oskm). Znalost emisní intenzity umožňuje srovnat různé druhy dopravy a jejich vliv na životní prostředí. Kromě emisní intenzity hraje u emisí z osobní dopravy významnou roli i vzdálenost, na kterou se cestující dopravují.

Vliv vzdálenosti na volbu dopravního prostředku

Mezinárodní a meziměstská osobní doprava se využívá hlavně při pracovních cestách a pro turistické účely. Na kratší trasy do vzdálenosti 500 kilometrů, jako je například cesta z Prahy do Brna, volí lidé nejčastěji osobní auto nebo vlak. Na středně dlouhých trasách mezi 500 a 3 000 kilometry (např. cesta z Prahy do Bruselu) převažuje využití automobilů.

Emise z osobní dopravy na velké vzdálenosti je možné snížit například změnou některých cestovních zvyklostí, jako je výměna delších cest za kratší (třeba prostřednictvím podpory místní turistiky), ne vždy je také cestování nutné (některé služební cesty může nahradit videokonference).

Regionální a městská doprava

Převaha osobních automobilů v regionální osobní dopravě je do značné míry způsobena jejich pohodlností a flexibilitou, což je obzvláště důležité v oblastech, kde je hromadná doprava omezená nebo neexistuje. Tento trend byl v minulosti ještě zesilován územním plánováním, které v řadě případů upřednostňovalo silniční sítě před infrastrukturou veřejné dopravy, takže používání automobilů není v mnoha případech pouze osobní preferencí, ale leckdy i nutností.

Protože v následujících dekádách bude pravděpodobně dál přibývat lidí žijících ve městech, poptávka po dopravě v regionech bude zřejmě časem opadat (v Evropě se očekává pokles až o 22 %), a i nadále se zde tedy bude hodně jezdit auty. Rychlé nahrazení aut se spalovacími motory elektrickými vozy je ovšem v regionální osobní dopravě jen částečným řešením - výrazně sice pomůže její dekarbonizaci, nezvýší však dostupnost dopravy pro ty, kteří si takový vůz nebudou moci dovolit.

Čtěte také: Srovnání odpadového hospodářství

I zde převažuje využívání osobních automobilů (produkujících přes 80 % emisí). Lidé dají přednost autu, jestliže pro ně hromadná doprava není atraktivní - není dostupná, bezpečná a spolehlivá nebo nejezdí dostatečně často.

Současné trendy, jako je rostoucí popularita práce na dálku a online nakupování, mění i způsoby, jak lidé městský prostor využívají. S tím, jak lidí ve městech přibývá, nabývá na významu také potřeba kvalitní městské a příměstské dopravy. Při dalším strategickém plánování proto bude důležité více myslet na udržitelnější způsoby osobní dopravy.

Pouhá elektrifikace automobilové dopravy stačit nebude, protože emise skleníkových plynů nejsou jediný problém, který automobily ve městech způsobují. Zabírají také hodně místa, přinášejí další znečištění a snižují bezpečnost dopravního provozu pro ostatní - zejména pro chodce a cyklisty.

Změna vzorců chování a snižování emisí

V osobní dopravě v Evropě i v Česku dnes lidé spoléhají především na auta. To je také důvod, proč emise skleníkových plynů z osobní dopravy každoročně rostou - nová auta jsou sice efektivnější a produkují méně CO2 na kilometr, zároveň ale aut stále přibývá a míra jejich využití stoupá. Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.

• Změna způsobu dopravy - spočívající v tom, že dopravní prostředek s vysokou emisní intenzitou je nahrazen tam, kde to jde.
• Vytváření příležitostí pro změnu chování - navazuje na první bod - aby lidé preferovali méně emisně intenzivní dopravu, musí pro ně být atraktivnější.
• Snižování potřeby cestovat - strategickým plánováním při budování měst a jejich revitalizaci se zaměřovat na snižování vzdáleností, které lidé potřebují urazit na nákup, za prací nebo s dětmi do školky. Kromě toho je možné také podporovat místní turistiku a práci na dálku.

Dopady letecké dopravy

Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.

Čtěte také: Celkové množství odpadu a emisí: Statistika

Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima.

„Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský. Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty.

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem.

Emise z dopravy v Ostravě

Emise z dopravy byly hodnoceny pro poměrně široké spektrum 6 znečišťujících látek. Pro charakteristiku stacionárních zdrojů byly jako referenční škodliviny zvoleny tuhé látky (TZL) jako primární původce imisní zátěže části PM10. K prekurzorům imisní zátěže částicemi PM10 dále také patří emise zejména NOx a SO2.

Obec s rozšířenou působností Ostrava (okres Ostrava - město) je specifickou lokalitou, ve které se nachází čtyři velké zdroje znečišťování ovzduší. Emise z dopravy jsou na rozdíl od velkých zdrojů přízemní. Podíl dopravy na celkovém znečištění ovzduší v okrese Ostrava-město je autory studie uváděn na úrovni cca 12% u TZL.

Vliv lodní dopravy na klima

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Rok 2023 klimatology zaskočil. Globální teploty se totiž během léta zvýšily ještě víc, než předpokládaly modely. Simulace takový skok nepředvídaly, takže se začaly objevovat spekulace o tom, jestli se změna klimatu způsobená člověkem nezačala významně zrychlovat.

Pravda je, že dopad tohoto způsobu dopravy není z hlediska klimatické změny rozhodně zanedbatelný. Odvětví dopravy je opravdu jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů ke znečištění a mezinárodní lodní doprava globálně představuje přibližně tři procenta světových emisí skleníkových plynů. Vliv silniční dopravy je přitom asi pětkrát vyšší.

Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí uvádí, že se lodě v Evropské unii na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví.

Jenže oč méně emisí oxidu uhlíku lodě uvolňují, o to více chrlí do atmosféry jiných zplodin, a to oxidů síry. Ty pocházejí z nekvalitních paliv, jež se v lodní dopravě používají.

Události: Dopravní emise v Česku

Emise skleníkových plynů klesají ve všech oblastech kromě dopravy, ukazuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Od roku 1990 dopravní emise narostly o sedmdesát dva procent. Souvisí to nejen s počty vozidel, ale i větší mobilitou lidí. Ta podle zprávy zůstává závislá na benzinu a naftě. Alternativní pohony v Česku příliš populární nejsou.

Osobních aut v Česku stále přibývá. Jen za první tři čtvrtletí letošního roku se jejich počet zvýšil o víc než sto tisíc. Celkem jich je už zhruba 6,7 milionu. Při započtení ostatních druhů vozidel, jako autobusy nebo nákladní auta, číslo vzroste až na 9,1 milionu vozů.

Roste nejen počet, ale i stáří vozů. Za posledních deset let se průměrné stáří registrovaných aut zvýšilo o více než dva roky. Podle dat Svazu dovozců automobilů teď dosahuje průměrný věk registrovaných osobních aut v Česku zhruba šestnácti let.

Moderní vozy mají nižší emise a zároveň vyšší výkon. Jenže v Česku se vozový park obnovuje pomalu. „Lidé si nechávají stará auta a neodhlašují je. Často si nechávají starší auto jako další auto do rodiny,“ informovala mluvčí společnosti Cebia Barbora Minksová. „Ročně Češi na silnicích najedou 76 miliard kilometrů,“ doplnila.

Ve městech přitom počet najetých kilometrů závisí hlavně na výši příjmu. Podle odborníků je proto důležitý rozvoj veřejné dopravy.

Spojitost mezi městskou silniční dopravou, emisemi hluku a znečištěním ovzduší

Znečišťování ovzduší je významným problémem napříč Evropou, a to nejen kvůli dopadům na lidské zdraví. Výrazně negativně se na zdraví člověka podepisují především emise jemných částic o průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru (PM2,5). Podle EEA jsou emise PM2,5 spolu s emisemi oxidů dusíku NO2 a přízemního ozónu O3 zodpovědné za více než 480 000 předčasných úmrtí ročně.

Většina prachových částic a dalších znečišťujících látek vzniká spalováním fosilních paliv při různých hospodářských činnostech včetně dopravy. Emise z městské silniční dopravy jsou obzvláště škodlivé, protože postihují oblasti s větší koncentrací obyvatelstva, které je tak látkám znečišťujícím ovzduší více vystaveno. Studie Mezinárodní rady a čisté dopravy (ICCT) ukazuje, že v evropských zemích jako Francie, Itálie nebo Německo 70 až 75 % úmrtí v důsledku emisí z dopravy je způsobeno silniční dopravou.

Jako zvlášť škodlivá pro lidské zdraví jsou označována vozidla s dieselovým motorem, která jsou ve výše uvedených zemích zodpovědná za dvě třetiny úmrtí souvisejících s dopravou.

Evropská unie v této souvislosti přijala legislativní texty ke snížení emisí znečišťujících látek.

Ministr Kupka: Emisní norma Euro VII je pro ČR nepřijatelná

Ministerstvo dopravy se nebrání snižováním emisí a kladení důrazu na zlepšení životního prostředí. Nová emisní norma Euro VII však v současné podobě může poškodit český i evropský automobilový průmysl a může mít tak dalekosáhlé negativní dopady. Ministr dopravy vyslovil odmítavý postoj po setkání se zástupci Škody Auto, IVECO Busu, Sdružením automobilového průmyslu a Sdružením dovozců automobilů.

„Náš postoj ke stávající podobě normy je jednoznačně odmítavý. Chceme šetrná auta k životnímu prostředí, ale tenhle způsob regulace ve výsledku více uškodí, než pomůže. K navrhované normě se detailně vyjádřilo detailně Sdružení automobilového průmyslu. Návrh nových emisních norem Euro 7/VII bude mít podle nich zásadní negativní dopady na vozidla se spalovacím motorem a jejich dostupnost. zanedbatelný přínos pro životní prostředí, neboť při neexistenci systémové podpory obnovy zastarávajícího vozového parku, bude podíl emisí z provozu vozidel splňujících normy starší než Euro 7/VII, dlouhodobě výrazně převyšovat emise z vozidel na trh nově přicházejících.

Přijetí návrhu v předložené podobě bude mít fatální dopady na zaměstnanost u finálních výrobců i v dodavatelských řetězcích. Hrozí, že by v rámci EU o práci přišly statisíce lidí. ŠKODA AUTO upozorňuje, že pokud bude návrh přijat v předložené podobě, dojde k uzavření řady výrobních závodů (a to ne jenom malých vozidel) a nejenom v ČR, ale i v dalších zemích (např. Dle statistiky Sdružení dovozců automobilů[1] tvoří segmenty malých vozů a nižší střední třídy v ČR 30 % nových registrací za uplynulý rok.

Pokud se výrobcům kvůli technické nerealizovatelnosti nevyplatí investovat do vývoje nových motorů a vozidel, tento segment zcela zanikne. Redukce kategorie malých vozů v ceně do půl milionu korun by znamenala, že se pro širokou skupinu obyvatel stane koupě vozu nedostupnou, neboť v dohledné době nebude na trhu k dispozici obdobně dostupná bezemisní varianta.

Zpřísnění emisních limitů pro nákladní vozy a autobusy je technicky téměř neproveditelné. Například přísné limity NOx (oxidy dusíku) jsou na hranici měřitelnosti za použití existující měřící techniky. Investice do splnění požadavků Euro 7 by i podle Evropské komise stálo 2,700 eur na nákladní vozidlo. S ohledem na časový posun a inflaci dojde k dalšímu zvýšení ceny vozu pro zákazníka a zároveň se zvýší náklady na přepravu.

Také záměr znemožnit nastartování vozu po 1000 km od rozpoznání závady (rozsvícení MIL) zvýší vytížení servisů a prodlouží čekací lhůty na opravy vozů, což povede ke krátkodobé ztrátě možnosti individuální mobility (např. dojíždění do práce). Obvykle jsou přitom čekací lhůty v servisech v řádu týdnů.

Průměrné emise CO₂ nových vozidel v ČR

Průměrné homologované emise oxidu uhličitého (CO₂) nově registrovaných osobních vozidel v České republice v roce 2025 meziročně klesly o 5 g/km na hodnotu 128 g/km, což odpovídá poklesu o 3,8 %. K tomuto vývoji přispěla změna struktury trhu, kdy podíl registrací vozidel s naftovým motorem poprvé klesl pod hranici 20 %, a zároveň rostoucí podíl bateriových elektromobilů (BEV) a hybridních vozidel, včetně plug-in hybridů (PHEV). Každé desáté nově registrované osobní vozidlo v České republice v roce 2025 bylo vybaveno externím dobíjením.

Navzdory pozitivnímu trendu zůstává Česká republika výrazně nad průměrem Evropské unie. Zatímco průměr EU dosáhl v roce 2024 hodnoty 107 g/km, český trh je o 21 g/km výše, což dlouhodobě odráží mimo jiné pomalejší tempo elektrifikace vozového parku.

Centrum dopravního výzkumu prostřednictvím projektu cistadoprava.cz tradičně zveřejňuje srovnání 20 nejvíce registrovaných značek osobních automobilů, které v uplynulém roce představovaly 92,3 % všech nových registrací. Analýza vychází z dat Svazu dovozců automobilů.

Do průměru 128 g/km se v roce 2025 vešlo devět značek z dvacítky nejregistrovanějších. Nejlepšího výsledku dosáhla Toyota, která snížila své průměrné emise o 12 g/km na hodnotu 114 g/km. Zároveň se stala třetí nejregistrovanější značkou na českém trhu. Ze všech sledovaných výrobců zaznamenala největší meziroční pokles emisí a posunula se z 6. na 1. místo žebříčku.

Na dalších příčkách se umístily Volvo (115 g/km), u něhož bylo 35,5 % registrací tvořeno vozidly s externím dobíjením, a Renault (120 g/km). Škoda Auto, jakožto nejregistrovanější značka v České republice, snížila průměrné emise o 9 g/km na 121 g/km. Celkově 12 z 20 nejregistrovanějších značek dokázalo meziročně své průměrné emise CO₂ snížit.

Při rozdělení podle typu pohonu vykázala vozidla s benzínovým motorem průměrné homologované emise CO₂ ve výši 129 g/km, což představuje meziroční pokles o 4 g/km. Vozidla s pohonem na LPG dosáhla průměrné hodnoty 136 g/km, tedy shodné úrovně jako v roce 2024. Naftové motorizace naopak vykázaly nejvyšší průměrné emise CO₂, konkrétně 162 g/km, což znamená meziroční nárůst o 4 g/km.

Meziroční nárůst průměrných emisí CO₂ u naftových motorizací nesouvisí se zhoršením samotné technologie, ale především se změnou struktury trhu, kdy se dieselový pohon koncentruje do větších, těžších a méně elektrifikovaných vozidel, zejména v segmentu SUV.

V roce 2025 tvořila bateriová elektrická vozidla pouze 5,6 % nových registrací, což je přibližně třikrát méně než aktuální průměr EU, který dosáhl dvouciferných hodnot již před čtyřmi lety.

Na celkových emisích se negativně podepisuje (i přes pokles) také stále vysoký podíl vozidel se vznětovým motorem, který byl v České republice v roce 2025 nejvyšší v rámci Evropské unie, a rovněž pokračující růst obliby SUV a terénních vozidel, jejichž podíl dosáhl historického maxima 52 % všech nových registrací.

Všechny značky z TOP 20 registrovaly v roce 2025 lokálně bezemisní (BEV) nebo nízkoemisní vozidla (PHEV). Nejvyšší podíl těchto vozidel na celkových registracích vykázaly značky Volvo (35,5 %), BMW (19,3 %), Ford (15,8 %), Mercedes-Benz (15,5 %) a Volkswagen (12,2 %).

U značky Škoda činil podíl vozidel s externím dobíjením 8,6 % všech nových registrací. Průměr napříč celým trhem dosáhl 10 %, což znamená, že každé desáté nově registrované osobní vozidlo v České republice v roce 2025 bylo vybaveno externím dobíjením (5,6 % BEV a 4,4 % PHEV).

tags: #celkové #emise #z #dopravy #ministerstvo #dopravy

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aspekty práškového lakování
• Emise z dopravy a zdraví
• Recyklace skla
• Klíčové Koncepty Environmentální Geografie
• Autovrakoviště Liberec: podmínky likvidace