Mezinárodní srovnání celkové produkce odpadu na obyvatele

Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství je strategickým dokumentem o stavu a vývoji nakládání s odpady v souladu s trvale udržitelným rozvojem.

Jedná se o statistická porovnání a výstupy v souvislosti s předcházením vzniku odpadů, produkcí odpadů, sběrnou sítí obce a nakládáním s vyprodukovanými odpady.

Vyhodnocení stavu je prováděno pomocí stanovených cílů, které vyplývají zejména ze zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, z plánu odpadového hospodářství města, ale také z krajských plánů odpadového hospodářství a plánu odpadového hospodářství České republiky.

Na základě získaných informací o plnění každého úkolu bylo vypracováno odborné hodnocení.

Stručně byl charakterizován stav plnění úkolu ve sledovaném roce (případně, pokud je to k plnění průběžného úkolu relevantní, v letech dalších.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Pro sjednocení závěrů hodnocení jednotlivých cílů byla využita následující stupnice:

• „Cíl je plněn“ - cíle bylo dosaženo, v budoucích letech bude přesto dále sledován, za účelem ověření jeho stálého dodržování.
• „Cíl je plněn částečně“ - cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období, v současné době nejsou realizovány všechny potřebné dílčí kroky nutné ke splnění cíle.
• Přesto z hodnocení vyplývá, že byla uskutečněna řada kroků (činností, opatření) správným směrem.
• „Cíl není plněn“ - plnění cíle nenastalo.
• „Cíl nebyl hodnocen“ - cíl není posuzován, plnění cíle se nevztahuje na obec, případně obec nemá potřebné údaje pro hodnocení plnění cíle.

Zásadní faktor ovlivňující dané výsledky nemusí představovat pouze skupinu lidí, ale i jedince, jejichž jednání může znatelně ovlivnit výsledky vyhodnocení dané obce pro konkrétní rok.

Dalším důležitým faktorem je samozřejmě i nastavení místního systému nakládání s odpady, který může sehrát významnou roli především u předcházení vzniku odpadů i vytřídění využitelných složek odpadů.

Celková produkce odpadů v EU

Produkce odpadů v členských zemích EU se v roce 2022 pohybovala od téměř 20 tun na obyvatele ve Finsku, po 1,3 tuny v Lotyšsku.

V roce 2022 bylo v Evropské unii vyprodukováno přes 2 233 milionů tun odpadu. Největším producentem se stalo Německo s téměř 386 miliony tun, následovala Francie, kde vzniklo více než 345 milionů tun odpadu.

Čtěte také: Plasty a znečištění oceánů: vizualizace

Tyto dvě země dohromady tedy tvořily téměř třetinu produkce celé EU. V Česku byla zaznamenána produkce ve výši 39 milionů tun.

Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Ten v EU dosáhl hodnoty 4 991 kg, a rekordmanem se stalo Finsko s produkcí 19 950 kg.

Na druhém konci pomyslného žebříčku se ocitlo Lotyšsko s 1 330 kg. Jeden Čech vyprodukoval 3 672 kg odpadu, a tuzemsko se tak zařadilo mezi Německo (4 604 kg) a Dánsko (3 333 kg).

Zdroj: Eurostat

Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně.

Čtěte také: Klimatické změny v Libereckém kraji

V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů.

Viditelný pokles v časové řadě byl zaznamenán v „covidovém“ roce 2020, kdy na jednoho obyvatele EU vzniklo 4 817 kilogramů odpadu.

Odpady z těžby a stavebnictví

Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %). Nejvyššího zastoupení těžby a dobývání dosáhlo Rumunsko s 85,2 %.

Stavebnictví se na celkové produkci odpadů nejvíce podílelo na Maltě (77,7 %). V Česku je podíl těžby a dobývání zanedbatelný (0,3 %), nicméně stavebnictví dosahuje 43,8 %.

V některých zemích s vysokým zastoupením zmíněných odvětví a menším počtem obyvatel může být těmito odpady, což jsou typicky zeminy nebo minerální demoliční odpady, celková produkce odpadů na jednoho obyvatele značně zkreslená.

Proto Eurostat sleduje i kategorii „odpady s výjimkou hlavních minerálních odpadů“. V té dosáhla celková produkce na obyvatele Evropské unie 1 777 kg a na obyvatele Česka 1 519 kg.

Od ostatních zemí se značně vychýlilo Estonsko se 7 491 kg, což souvisí s tamní výrobou energie založenou na roponosných břidlicích.

Zdroj: Eurostat

Dalším významným původcem odpadů je zpracovatelský průmysl, který se v EU na celkové produkci podílel 10,3 % a v České republice dokonce 12,5 %.

Na celkových téměř 231 milionech tun odpadu vyprodukovaných zpracovatelským průmyslem v EU mělo nejvyšší podíl Německo s 55 miliony tun, s odstupem následovaly Itálie (28 mil. tun) a Polsko (téměř 26 mil. tun). Česko se s necelými 5 miliony tun ocitlo přibližně v polovině pomyslného žebříčku.

Zdroj: Eurostat

Složení nekovových odpadů

Za pozornost stojí i pohled na složení vyprodukovaných odpadů. Eurostat publikuje výsledky dle evropské klasifikace odpadů (EWC-Stat), která sdružuje jednotlivé kódy dle katalogu odpadů do logických celků.

Například nekovový odpad (kód 07) se dělí na několik dílčích kategorií. Jednou z nich je skleněný odpad (kód 071), který se dále skládá ze skleněných obalů (kód 0711) a ostatních skleněných odpadů (0712).

Ty jsou tvořeny několika kódy odpadů dle katalogu odpadů (sklo z autovraků, sklo z demoličních odpadů, sklo z komunálních odpadů, atd.).

Zmíněného skleněného odpadu bylo v EU v roce 2022 vytvořeno více než 18 milionů tun (41 kg na obyv.), přičemž Česko se na tomto množství podílelo přibližné 309 tisíci tun (29 kg na obyv.).

Největším producentem skleněného odpadu byla Itálie s téměř 3,8 miliony tun. V přepočtu na jednoho obyvatele vévodila Belgie se 111 kg.

Itálie dosáhla i nejvyšší produkce odpadních plastů, na celkové produkci EU mírně přesahující 20 milionů tun se svými více než 5 miliony tun (90 kg na obyv.) podílela přibližně 26 %.

Odpadu z papíru a lepenky na území evropské sedmadvacítky vzniklo 44 milionů tun (98 kg na obyv.), což tvořilo 5,5 % z celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů).

V České republice tvořil odpad z papíru a lepenky 8,7 % celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů), tedy 1,4 milionu tun v absolutním vyjádření a 132 kg na jednoho obyvatele.

V rámci EU tvořily největší část nekovových odpadů dřevěné odpady (téměř 47 milionů tun). Německo, Francie a Itálie dohromady přispěly k tomuto množství 58 %, Česko s 270 tisíci tun ani ne jedním procentem.

Nebezpečné odpady

Samostatnou kategorií odpadu jsou pak odpady nebezpečné, které mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nejsou-li likvidovány správně.

Z odpadů vytvořených v EU v roce 2022 bylo jako nebezpečný odpad klasifikováno 119 milionů tun (266 kg na obyv.).

Mezi lety 2020 a 2022 byl pozorován podstatný nárůst celkového množství nebezpečného odpadu (25 %), z velké části způsobený téměř devítinásobným nárůstem jeho objemu ve Finsku.

V roce 2022 se podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů pohyboval mezi 0,7 % v Rumunsku a 26,4 % ve Finsku. V tuzemsku tvořily nebezpečné odpady 4 % z celku.

Komunální odpad

Současná civilizace produkuje obrovské množství odpadů různých druhů a vlastností. Odpadů je dokonce tolik, že mají svůj samostatný obor - odpadové hospodářství.

To se zabývá především technologiemi a možnostmi využití anebo odstranění odpadů. Z pohledu dělení odpadů dle jejich vlastností patří komunální odpad mezi ostatní odpady.

Do skupiny komunálních odpadů zařazujeme všechny odpady vznikající na území obce při činnosti domácností, ale také obcí a malých živnostníků.

Nejběžnějším příkladem komunálních odpadů je směsný komunální odpad (zbytkový, nevytříděný odpad z domácností), vytříditelné složky komunálního odpadu (sklo, papír, plasty), ale také objemný odpad (např. nábytek apod.), nebezpečné odpady (např. odevzdané ve sběrných dvorech) a odpad z udržování zeleně.

Kromě těchto základních komunálních odpadů tvoří významnou a dosud ne zcela řešenou skupinu biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO).

Podíl vytříděného odpadu na celkové produkci komunálního odpadu představuje v ČR cca 50 %. Zbylý odpad (tedy SKO) představuje zbytkovou směs komunálních odpadů, kterou již není možno třídit a následně využít a vyhazujeme ji do běžných kontejnerů.

Komunální odpad se podílí na celkové produkci odpadů v ČR asi 16 %. To je relativně málo, ale týká se každého z nás a produkujeme ho denně.

Obyvatelé ČR jich v roce 2016 vyprodukovali 5,6 milionů tun (o cca 300 tisíc tun více než v roce 2015). Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 531 kg komunálního odpadu.

Protože jde hlavně o odpady z domácností, objevují se v kontejnerech a popelnicích zbytky jídla, papír, plasty, sklo, textil, kovy a obalový materiál.

Spousta těchto materiálů je ale znovu použitelná (recyklovatelná). Proto byl zaveden sběr a třídění odpadu.

Na skládkách skončilo 45 % komunálních odpadů, což je neuspokojivé (směsný komunální odpad tedy tvoří cca 55 % odpadu komunálního).

tags: #graf #mezinárodní #srovnání #celkové #produkce #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Dopady lineární ekonomiky
• Praktické a stylové koše na odpadky
• Význam recyklačních značek
• Průvodce tříděním odpadu
• Likvidácia odpadu Senec