Jádro klimatické krize: Realistický pohled na dekarbonizaci

Heslo aktuálního COP25 je „Čas pro akci“. Ale co s tím?

Současný stav a problémy

Podíl jaderné energetiky na globální výrobě elektřiny mírně poklesl na 10,15 %. Naproti tomu fosilní paliva poskytují 81,1 % energie (tepla/elektřiny) (IEA data). Tři ze čtyř nejsilnějších světových ekonomik - Čína, Japonsko a Německo - vyrábějí větší množství elektřiny z nových obnovitelných zdrojů (bez započítání produkce vodních elektráren) než z jádra.

Tvrdí, jak jsou fotovoltaika a vítr levné, ale je v tom něco jiného. Jde především o zdroj / uskladnění energie. Solární panely a k nim baterie na několik dní nemohou pokrýt 100 % spotřeby neomezeně dlouhý čas. Realistická záloha pro fotovoltaiku a větrníky v Německu a Dánsku je ve většině případů uhlí a plyn.

Důsledky a výzvy

Zástupci České republiky v čele s předsedou vlády odjíždí na výroční konferenci OSN o změně klimatu COP25 s prázdnýma rukama. Pokud by to byla pravda, máme fatální problém. Museli bychom spalovat hnědé uhlí pro výrobu elektřiny přinejmenším do roku 2040, kdy nejdřív by se teoreticky mohlo podařit jeden jaderný blok v Dukovanech postavit.

V Evropě je situace tragická. Vezměme si příklad Berlínského letiště. Začátek 2006, předpoklad otevření 2011. V roce 2009 byl rozpočet na výstavbu 2,8 mld EUR, nyní se odhaduje na 10 miliardám. Podobně tristní je situace u výstavby jaderných elektráren včetně Olkiluoto 3, Hinkley Point C a Flamanville 3.

Čtěte také: Ekologická výchova v ČR a Jiří Kulich

Ekonomický model

Zdánlivý „detail“ je ekonomický model, který se používá. Jaderná energie má návratnost investice po dobu životnosti tohoto zdroje elektřiny. Pokud se použije vysoká diskontní sazba (cash flow nad řekněme 20 let), jaderná energie vyjde velmi drahá.

Řešení a možnosti

Naštěstí máme šanci na dekarbonizaci. A jaká funguje? Ta, která vede k obnově životního prostředí, jak u nás nádherným způsobem ukazuje například pastevní rezervace v Milovicích.

Řešením je výstavba jaderných elektráren. Během patnácti let po ropné krizi bylo instalováno velké množství reaktorů. Jaderné elektrárny mohou pokrýt 70% celkové spotřeby energie.

Je třeba co nejrychleji začít budovat první nový blok III. generace v Dukovanech, ukázat, že to zvládáme a už v průběhu jeho stavby začít dva nové temelínské bloky. V době, kdy se podaří v Americe nebo Evropě licencovat a uvést do provozu malé modulární reaktory (předpokládám, že to bude v třicátých letech) je začít využívat o v Česku optimálním způsobem jako menší decentralizované zdroje tepla i elektřiny. Velké bloky a ty malé modulární si nekonkurují ale vzájemně se doplňují. I proto by měla být v době, kdy se dosáhne velmi velkého podílu elektrifikace dopravy a průmyslu, uvažovat i o třetí velké jaderné elektrárně.

Modulární jaderné reaktory

V budoucnu se počítá se systémem modulárních jaderných reaktorů. Ty mohou pokrýt i 1/2 z potřeby centrálního vytápění. Důležitý je i vývoj jaderných zdrojů IV. generace, které mají u některých technologií i možnost významně menší spotřeby vody.

Čtěte také: Doubravice nad Svitavou: Historie a události

Malé modulární reaktory vyhovují jen dílčím řešením lokálních - ostrovních zdrojů. To byla smart technologie v reálné praxi. Precedentem je například čínský podíl v Langer Heinrich dolu (Kazachstán).

Palivo a odpad

Co s jaderným odpadem? Můžeme ho použít jako palivo. Zmíním dvě společnosti, které se tím zabývají: TerraPower (konkrétně reaktor Molten Chloride Fast Reactor) a Moltex SSR-W (konkrétně proces WATSS, resp. spent oxide fuel to SSR chloride fuel). První SSR-W reaktor bude stát v Kanadě, v New Brunswicku. Zájem projevilo i Estonsko a UK.

Pořizovací cena paliva není jediným kritériem. Důležitá je i sociální podpora a diverzifikace dodavatelů - např. KHNP, CGN, Westinghouse.

Konkrétní kroky a doporučení

Celá zoufalost snah o ochranu klimatu spočívá v tom, že politici ovládaní fosilním lobby a lobby obnovitelných zdrojů (OZE) nejsou ochotni dostatečně zdanit těžbu VEŠKERÝCH fosliních paliv natolik, aby se je časem nevyplatilo využívat a vznikl v této oblasti férový nedotovaný trh.

Je nutno dosavadní přístupy k řešení zavrhnout a pokusit se to řešit jinak. Pokud vás napadá něco chytřejšího, než globální uklíková daň, řekněte to. Ten nejhorší stav je, neúčelně házet prachy do kanálu a problém neřešit. To je současný stav, který žádá změnu.

Čtěte také: Básník a fotograf Jiří Havel

Je třeba podpořit ve volbách lidi, kteří se nebojí poslat ekoteroristy do háje. Musíme si uvědomit, že jsme ve válce o přežití a bojovat aspoň tak, jak v demokratické společnosti můžeme. Je třeba předně napřít úsilí k rozbití dvojbloku fosilní+OZE lobby.

Technologický pokrok

Není třeba se bát použít JE jako teplárny pro velké aglomerace atd. Co takhle dělat zdroje sériově? Bude vyrábět energii tam kde je to potřeba, po skončení životnosti je možné to odtáhnout na místo likvidace a tam je na lince recyklovat..?

Myslim ze je dobre si uvedomit jak moc je/muze byt advanced nuclear lepsi nez "klasika" co mame. Vlastne nejen nove, protoze reaktor v ponorce/ledoborci/letadlove lodi take funguje prubezne (a ano, je neni to to same).

Klidně by reaktor mohl být na něčem, co plave a je obklopeno tlumiči. Nicméně důležité je, že by to ustálo reálně očekávatelné pohyby země v těch severočeských jezerech. A, mimochodem, už před antikou byly stavěny stavby odolné vůči zemětřesení na bázi prokládání vrstev kamene a dřeva a vydržely stovky let (dokud kvůli mizerné nebo žádné údržbě ze strany barbarů, co tu konkrétní civilizaci nakonec dobyli, to dřevo neshnilo.

Alternativní pohledy

Podle Mycle Schneidera je jaderná energetika nejdražší a nejpomalejší řešení. V příštích letech bude při zachování současných trendů jádro spíše stagnovat. Jenže nahradit spalování uhlí jádrem by znamenalo postavit osm až devět nových reaktorů velikosti uvažované pro nový zdroj v Dukovanech. V případě elektřiny z obnovitelných zdrojů plánuje vláda dalších deset let pokračující stagnace.

Je fajn, že autor je environmentalista a nelze mu, jako mě, vytýkat, že je spojený s jadernou fyzikou a oborem. Mám zhruba podobnou představou o cestě k nízkoemisnímu mixu, jako autor.

Data a statistiky

V roce 2018 navýšily jaderné elektrárny v globálním měřítku svůj instalovaný výkon o 9 GW na celkových 370 GW, což znamená překonání historického maxima (368 GW z roku 2006). K 1. červenci 2019 bylo ve výstavbě 46 reaktorů (z toho 10 v Číně), o čtyři méně než před rokem a o 22 méně než v roce 2013. Více než polovina (59 %) rozestavěných reaktorů má zpoždění oproti harmonogramu výstavby.

Absolutně nebere v úvahu, že fluktuující větrné a fotovoltaické zdroje přinášejí s masivnějším podílem v síti problémy a nelze z nich vytvořit nízkoemisní mix bez jádra (nebo fosilních paliv) Pokud se započte zálohování a regulace, tak najednou už ty jejich ceny i dramaticky rostou.

Temelín má výkon 2000 MWe. Roční koeficient využití je u u takových reaktorů přes 80 %, realisticky 85 %. Roční koeficient využití u našich větrných elektráren je něco málo přes 20 %, pokud budeme předpokládat zlepšení, tak dejme 25 %. Výkon větrníků, který nahradí Temelín, je tak 6800 MW. Na pevnině, tím více v horách, se nebudou stavět větší turbíny, než 3 MW. To je i maximální hodnota, kterou máme u nás. Předpokládejme, že střední hodnota výkonu bude 2,5 MW, což je docela realistické. V tomto případě potřebujeme 2700 turbín.

Odhadovaný potenciál větru je u nás mezi 10 a 20 TWh (podle scénáře výstavby atd..). Což je defakto ekvivalent JETE (15TWh).

Tabulka: Srovnání efektivnosti zdrojů energie (2018)

S cenou také nemáte pravdu. U nás nelze předpokládat ceny dostupné v ideálních podmínkách na severu Německa. A i tam je cena v současných aukcích zhruba 60 EUR/MWh. A to je cena, která je blízká ceně elektřiny z plánovaného jaderného bloku v Maďarsku. U nás by byla cena větrné energie mnohem vyšší.

tags: #jiri #kovalovsky #jadro #klimaticka #krize

Oblíbené příspěvky:

• Dopad klimatických změn na okna
• Přírodní vědy v díle Plinia Staršího
• Emise bankovek v České republice
• Ekologické otázky v umění
• Chorvatsko: Objevte Pakoštane