Celosvětové emise oxidu uhličitého: Statistiky a trendy

07.03.2026

Globální emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů jsou klíčovým faktorem ovlivňujícím klimatické změny. Rostoucí koncentrace CO2 v atmosféře jsou z hlediska zesilování skleníkového efektu nejdůležitějším faktorem - způsobují zhruba dvě třetiny radiačního působení.

V roce 2023 dosáhly celkové emise všech skleníkových plynů 55 Gt CO2eq. V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. Tato jednotka přepočítává množství různých skleníkových plynů na množství CO2, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla loni rekordní hodnoty 420 ppm (počet částic v milionu), což představuje meziroční nárůst o 2,3 ppm a současně nárůst o 151 % ve srovnání s předindustriální érou.

Oxid uhličitý se podle WMO nahromaďuje v atmosféře nejrychlejším tempem za existenci lidstva, když pouze za posledních 20 let vzrostla jeho koncentrace o 11,4 % (42,9 ppm). Růst koncentrace CO2 v atmosféře byl loni vyšší než v roce 2022, avšak nižší než před třemi lety. Roční růst hodnoty o 2,3 ppm představuje současně dvanáctý rok v řadě s růstem minimálně o 2 ppm.

Globální produkce CO2

Deset největších producentů skleníkového plynu CO2 na světě shrnuje graf s procentuálním podílem jednotlivých zemí na celosvětových emisích v roce 2016. Těchto deset zemí se podílí na celosvětové produkci CO2 z 68 %.

Čtěte také: Trendy v emisích CO2

V levé části jsou celkové roční emise světových regionů za rok 2023 v gigatunách CO2eq včetně procentuálního zastoupení (jedna gigatuna je miliarda tun). Plochy jednotlivých obdélníků odpovídají relativním emisím daného regionu. V pravé části jsou roční emise přepočtené na jednoho obyvatele daného regionu vyjádřeny v tunách CO2eq.

Asie produkuje více než polovinu globálních emisí, zároveň však představuje 59 % globální populace. Z jednotlivých států má v absolutních číslech nejvyšší emise Čína. K prudkému nárůstu emisí zde došlo především mezi lety 2000 a 2011, od roku 2012 čínské emise rostou výrazně pomalejším tempem a od roku 2024 stangují nebo dokonce klesají. V Číně od roku 2021 funguje celostátní program pro obchodování s emisemi v sektoru výroby elektřiny, který mát být od roku 2025 má být rozšířený na další průmyslové sektory.

Trend rostoucích emisí lze pozorovat hlavně v asijských zemích, ale také v celé Latinské Americe a ve většině Afriky. Seznam ekologicky nezodpovědných zemí doplňuje Rusko, které se celkově chová podle rčení „po nás potopa“. Rusové loni vypustili do ovzduší 2,176 miliardy tun skleníkových plynů, tedy skoro stejně jako třikrát lidnatější Evropská unie. Objem ruských emisí setrvale roste od ekonomické krize v roce 1998.

Emise CO2 v Evropě

Země Evropské unie se v rámci Kjótského protokolu zavázaly k různým omezením svých emisí a EU jako celek si pak ve své klimatické politice určila řadu cílů, které chce do budoucna naplnit. Dnes je tak EU lídrem v zavádění politik, které ji mají nasměrovat k nízkouhlíkové ekonomice.

Klimatická politika EU pak zahrnuje jak celoevropské prvky typu EU ETS, nebo zvyšování energetické efektivity zařízení, tak i národní politiky, které jdou ještě dál.

Čtěte také: Česká domácnost a emise

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (již zmiňovaný EU ETS) je hlavním nástrojem pro omezování (resp. regulaci) množství emisí vypouštěných do ovzduší z vybraných průmyslových a energetických sektorů. Jeho principem je, že každý emitent zařazený v systému EU ETS musí za každou tunu emisí skleníkových plynů zakoupit jednu emisní povolenku.

Průměrné emise CO2 na osobu v Evropě představují 6,61 t. Země Evropské Unie (EU28) mají průměr nižší (5,71 t) než zbytek Evropy (8,57 t). Vůbec nejvyšší emise CO2 na obyvatele má v Evropě Lucembursko, konkrétně je to 13,06 t, následované Ruskem (10,81 t) a Islandem (8,60 t). Naopak nejnižší má poměrové emise CO2 Moldávie (1,28 t) a Albáni

Lídrem ve snižování emisí jsou země Evropské unie, které mezi lety 2018 a 2023 srazily objem emisí skleníkových plynů o 538 milionů tun na 2,656 miliardy tun. Na globálních emisích se tak podílejí už jen drobným podílem ve výši 6,6 procenta. Trend poklesu lze sledovat ve všech zemích EU včetně České republiky, která vykázala za sledovaných pět let snížení o 22 milionů tun na necelých 88 milionů tun.

Emise skleníkových plynů v České republice

Česká republika patří (jak je patrné z Dashboardu D2, Grafu G1) v přepočtu na osobu mezi větší producenty skleníkových plynů. V roce 2023 činila tato hodnota 7,92 tun CO2ekv. na osobu ročně. To je 1,7x více než světový průměr a 1,4x více než průměr EU.

Podíváme-li se na vývoj celkových emisí skleníkových plynů v horizontu od roku 2016 do roku 2021 (viz Dashboard D1, Graf G1), došlo k poklesu z 130,25 Mt CO2ekv. na 119,04 Mt CO2ekv., což je o cca 9 %. Ke znatelnějšímu meziročnímu poklesu celkových emisí dochází v roce 2020 (113,72 Mt CO2ekv.), což je způsobené pravděpodobně vlivem celosvětové pandemie. Za sledované období je pak trend celkových emisí klesající.

Čtěte také: Regulace emisí skleníkových plynů

Nejvýznamnějším antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (viz Dashboard D1, Graf G2). Emise CO2 pocházejí zejména ze spalování fosilních paliv, rozkladu uhličitanů při výrobě cementu, vápna, skla atd. V ČR k emisím oxidu uhličitého ze spalovacích procesů přispívají nejvíce tuhá paliva. V roce 2016 byl celkový úhrn emisí CO2 bez LULUCF 106,66 Mt CO2ekv., v roce 2021 pak 96,67 Mt CO2ekv., což znamená pokles o cca 10 %. Pokles je způsoben především poklesem v odvětvích energetiky díky zavádění nových technologií apod.

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20.

V sektoru energetiky se emise meziročně snížily o sedm miliónů tun. Průmysl a stavebnictví k tomuto snížení přispělo třemi milióny tun a další dva milióny tun ušetřilo vytápění budov. V neposlední řadě se významně zlepšila emisní bilance české krajiny. Ta se v posledních několika letech potýkala s důsledky rozsáhlé kůrovcové kalamity, se kterou byly spojené významné emise skleníkových plynů z lesních porostů. Ještě v roce 2022 byl sektor využívání krajiny a lesnictví zdrojem 1,5 miliónů tun emisí, ale v roce 2023 již opět pohltil a ve formě uhlíku uložil 3,5 miliónu tun emisí.

Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace.

Největší společnosti produkující CO2

Analýza Carbon Majors neziskového think tanku InfluenceMap použila nejnovější strukturovaná data, která se týkají nejen států, jak je obvyklé, ale i konkrétních společností -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už státních, nebo soukromých. Údaje jsou za celý rok 2023 a podle nich mají největší podíl na emisích CO2 fosilní společnosti, respektive 36 z nich.

Největší producenti CO2 na světěDeset největších producentů skleníkového plynu CO2 na světě shrnuje graf s procentuálním podílem jednotlivých zemí na celosvětových emisích v roce 2016. Těchto deset zemí se podílí na celosvětové produkci CO2 z 68 %.

Největším soukromým znečišťovatelem je saúdskoarabská společnost Saudi Aramco. Kdyby byla Saudi Aramco státem, byla by v současnosti čtvrtým největším znečišťovatelem na světě: po Číně, USA a Indii.

Mezi 36 společnostmi, které byly v roce 2023 zodpovědné za polovinu celosvětových emisí, jsou především společnosti plně vlastněné státem, například China Energy, Národní íránská ropná společnost, ruský Gazprom a Adnoc ze Spojených arabských emirátů. Některé státní podniky jsou ale i akciové společnosti, kde stát drží většinu -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například Petrobras se sídlem v Brazílii a italská Eni.

Cíl snižování emisí

Během roku 2023 většina ze 169 společností v databázi Carbon Majors zvýšila své emise skleníkových plynů. Pokud by měl mít svět šanci omezit nárůst teploty na 1,5 stupně Celsia, což je mezinárodně dohodnutý cíl, musí se celosvětové emise do roku 2030 snížit o 45 procent. Ty ale stále rostou, což otepluje atmosféru, která má více energie a to podporuje extrémní počasí.

V Pařížské dohodě se členské státy zavázaly omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C oproti předindustriálním průměrům. V současné době je průměrný atmosférický nárůst 1,2 oC oproti předindustriálním průměrům. Současná trajektorie emisí není tam, kde by měla být, aby mohlo být cíle dosaženo.

Digitální technologie a emise CO2

Různé formy digitálních technologií používáme ve všech aspektech našeho každodenního života. Jsou v chytrých hodinkách, pouličním osvětlení, senzorech vozidel a téměř ve všem ostatním. Digitální technologie jsou v současnosti zodpovědné za 3,5 % všech emisí skleníkových plynů.

S odhadovanou roční spotřebou 240-340 TWh (rok 2022) je globální spotřeba energie datových center srovnatelná s energetickými potřebami mnoha zemí. Celkem tedy spotřebovávají cca 1,3 % světové elektřiny. V současnosti naprostá většina elektrické energie pochází z fosilních paliv.

Telekomunikační korporace udržují spotřebu energie v posledním desetiletí relativně konstantní, přestože jejich datový provoz v průběhu času neustále roste. Nicméně, je zajímavé, že streamovací služby např. na Spotify nebo Apple Music mají menší uhlíkovou stopu než tradiční hudební nosiče jako jsou CD nebo gramodesky.

Nárůst emisí s nástupem AI je signifikantní. Průmysl umělé inteligence zažívá růst popularity. Zejména se jedná o NLP (natural language processing), modely zpracování přirozeného jazyka, technologie na pomezí lingvistiky, informatiky, akustiky a dalších. Rozvíjení modelů na napodobení lidské řeči, souborů dat pro trénování AI, to vše vedek exponenciálnímu růstu spotřeby energie.

Odvětví kryptoměn s bitcoinem v čele je i nadále velkým přispěvatelem ke globálním emisím skleníkových plynů.

Globální trh "doručování ve stejný den" předpokládá zdvojnásobení z 7,93 miliard USD v r. 2023 na 15,8 mld USD v r. 2027. To znamená zvýšení emisí o 15 %. Zásilka ve stejný den má obrovský dopad na emise, protože nutí doručovatele, aby zvolili rychlejší, špatně optimalizované trasy.

Opatření ke snížení emisí

Ke snížení produkce CO2 mohou přispět hlavně běžní uživatelé. Pro snížení digitální stopy doporučuje neodebírat zbytečné newslettery, které jen padají do schránky. Smartphony mnoha lidí jsou studnicí zapomenutých aplikací, nepovedených fotografií a duplicitních souborů, které zbytečně zabírají místo a spotřebovávají baterii. Ukliďme Česko proto doporučuje pečlivě projít telefon, tablet nebo počítač a vymazat všechny dlouho nepoužívané aplikace a hry. Vhodné je také projít a případně smazat staré uživatelské účty a související data, která se již nevyužívají. Vhodné je projít i digitální úložiště.

Více než polovina dohod o čisté energii uzavřených v roce 2022 byla podepsána velkými technologickými giganty Amazon, Meta, Google a Microsoft. Začínáme být svědky masivních - a rostoucích - investic do technologií, které umožňují rozsáhlé odklony od zdrojů energie s vysokými emisemi, jako jsou fosilní paliva.

Pokud jde o emise, posledních několik desetiletí bylo rušných. Ve druhé polovině 20. století rostl technologický průmysl i jeho emise z větší části závratným tempem, přičemž jen málo společností projevilo větší snahu emise udržet pod kontrolou. Zejména v posledních dvou desetiletích však stále více technologických společností vykazuje velký pokrok - a obecněji signalizuje záměr dosahovat cílů stanovených Pařížskou dohodou.