Celosvětová regulace emisí skleníkových plynů

Svět čelí naléhavé potřebě snižování emisí skleníkových plynů, aby se zabránilo nejhorším dopadům klimatické krize. Mezi klíčové skleníkové plyny patří oxid uhličitý (CO2) a metan, přičemž metan má v krátkodobém horizontu výraznější vliv na oteplování planety.

V rámci boje proti změně klimatu přijal Evropský parlament takzvaný evropský zákon o klimatu, který si klade za cíl výrazně snížit emise CO2 do roku 2030 a činí klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou. Pro udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C vzhledem k předindustriálnímu období je potřeba do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu celosvětově, nejen v rámci EU. Evropská unie (EU-27, bez Spojeného království) se v roce 2020 na těchto emisích podílela 7,5 %.

Mezinárodní dohody a iniciativy

Regulace emisí skleníkových plynů je řešena na mezinárodní úrovni prostřednictvím dohod a iniciativ. Mezi nejdůležitější patří:

Kjótský protokol

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Zlomem se stala konference o změnách klimatu v Dauhá, kde byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020. Cílem takzvaného Kjótského protokolu II bylo do roku 2024 snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o osmnáct procent v porovnání s rokem 1990.

Dokument měl od počátku řadu kritiků. Jedni mu vyčítali, že je vzhledem k vynaloženým nákladů neefektivní, jiní jej zase kritizovali jako málo ambiciózní. Realita byla v podstatě přesně opačná: podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře od roku 2000 zvýšila asi o dvacet procent.

Čtěte také: Trendy v emisích CO2

Například Spojené státy sice Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly ho pak ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství. Hlavním důvodem amerického odmítnutí byl fakt, že se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily Čína a Indie. Právě USA a Čína jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. I Kanada od protokolu odstoupila.

Pařížská dohoda

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016, nahradila Kjótský protokol. Podle nové globální dohody o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Kritici dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

Úmluva ukládá všem smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky a dodržovat je. Na jejím základě se Česko společně s ostatními členskými státy EU zavázalo ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně čtyřicet procent ve srovnání s rokem 1990.

Pařížská úmluva OSN o ochraně klimatu je jedním z hlavních bodů, které projednávají každoroční konference OSN o změně klimatu (COP). Na předposlední z nich, klimatické konferenci COP28 v Dubaji se v roce 2023 představitelé téměř dvou stovek zemí shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny.

Spojené státy během prvního mandátu Donalda Trumpa od pařížské smlouvy v roce 2017 odstoupily. Trump tehdy uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů v propadu HDP, znamenala rušení pracovních míst a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Trumpův nástupce Joe Biden toto rozhodnutí zvrátil, ale po svém druhém zvolení Trump oznámil, že jeho země od smlouvy opět odstoupí. Mělo by se tak stát k lednu příštího roku.

Čtěte také: Česká domácnost a emise

Regulace emisí v Evropské unii

Evropská unie hraje klíčovou roli v regulaci emisí skleníkových plynů. Mezi hlavní nástroje patří:

EU ETS (European Union Emissions Trading System)

Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami. Systému zpoplatnění, tzv. EU ETS (EU Emissions Trading System), podléhají v současnosti velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Emise ze silniční dopravy a budov však na celoevropské úrovni dosud zpoplatněny nebyly.

ETS 2

Nový systém tzv. ETS 2 naváže od roku 2028 na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva). Zatímco ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 35 % všech emisí skleníkových plynů EU, ETS 2 pokryje dalších 39 %. Více než 70 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění.

Kde emise spadající pod ETS 2 vznikají? V silniční dopravě hrají zásadní roli auta se spalovacími motory, v menší míře pak autobusy a nákladní vozidla. V případě budov nejde o emise vznikající při jejich stavbě, ale primárně o emise vznikající při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření či ty, které produkují malé teplárny a výtopny. Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla.

Systém pro obchodování s emisními povolenkami je jedním z nástrojů zpoplatnění emisí založených na principu znečišťovatel platí. Producenti skleníkových plynů zařazení do systému (např. elektrárny) musí za každou tunu emisí vypuštěnou do atmosféry vyřadit jednu povolenku. Jejich množství na trhu je však omezené (princip cap-and-trade) a v čase se na základě předem stanovené trajektorie snižuje, což vytváří tlak na růst ceny povolenky. Výnosy z prodeje povolenek pak mají státy k dispozici pro investice do dekarbonizačních opatření.

Čtěte také: Statistiky emisí CO2

Od roku 2026 do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky.

Další opatření EU

Fit for 55, balíček legislativních návrhů, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, byl Evropskou komisí představen v červenci 2021. Balíček obsahuje jak návrhy upravující stávající směrnice či nařízení, tak úplně nové legislativní návrhy, přičemž se zaměřuje na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví.

Fit for 55 je součástí širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). V létě 2021 pak nabyl účinnosti Evropský právní rámec pro klima, známý též jako Evropský klimatický zákon (European Climate Law), který činí dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 právně závazným.

Regulace metanu

Kromě oxidu uhličitého se pozornost zaměřuje i na regulaci emisí metanu. Změnit by to mohla například strategie, se kterou přišla loni v říjnu Evropská komise. „Z klíčových sektorů energetiky, zemědělství a odpadového hospodářství lze snížení emisí provést nejrychleji a za nejnižší náklady právě v energetice,“ popsala zaměření strategie eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Tažení proti méně známému skleníkovému plynu pozvolna zahajují i Spojené státy americké. Tamní senátoři minulý týden odhlasovali znovuzavedení Trumpem zrušeného opatření, které stanovuje limity pro vypouštění metanu při těžbě ropy a plynu. Demokraté s podporou tří republikánů tak vůbec poprvé použili zákon, který jim umožňuje zvrátit rozhodnutí předcházející administrativy pomocí prosté většiny hlasů. Podporu znovuzavedení regulace naopak vyjádřil americký prezident Joe Biden.

Dopady regulace emisí na firmy

V souvislosti s nástupem nové regulace vyjadřuje řada malých a středních firem obavy z možných negativních dopadů plánované normy. „V krátkodobém horizontu vnímají malé a střední podniky ETS2 spíš jako riziko. Nejčastěji zaznívají obavy ze zdražení energií a paliv a také ze zvýšené administrativy. Oprávněně se obávají dopadu ETS2 na jejich marže. Firmy, které včas investují do energetické soběstačnosti a nízkoemisní logistiky, získají nejen imunitu vůči kolísavým cenám emisních povolenek, ale také konkurenční výhodu v dodavatelských řetězcích. Už teď je třeba si zmapovat energetické toky. Každá úspora v zateplení haly nebo optimalizaci rozvozových tras je potřeba.

Emisní povolenky se o rok odkládají. Právě malé a střední firmy to přitom nebudou mít jednoduché se zajištěním financování přechodu na ETS2. Pro malé podniky jsou navíc často administrativně náročné. Česká republika jako jedna z mála zemí EU dosud netransponovala ETS2 do svého právního systému a tím si zbytečně komplikuje přístup k penězům, které mají dopady ETS2 tlumit. Právě velikost podniku může hrát při přechodu na nový typ emisních povolenek důležitou roli. Státy s levnější energií nebo silnou státní podporou případně hotovými průmyslovými zónami budou zvýhodněny. ČR přitom patří mezi státy s vysokými cenami energií, pomalým povolováním v praxi a slabší fiskální kapacitou, například ve srovnání s Německem a Francií.

Zpoplatnění emisí v různých státech

Emise ze silniční dopravy a budov byly k roku 2024 zpoplatněny v 18 státech světa (a v 11 případech na nižší než celostátní úrovni, například v Britské Kolumbii). Pouze budovy jsou pak zpoplatněny v dalších 8 místech, doprava ve 4. Rakousko: Tamní vláda od roku 2023 zavedla tzv. Klimabonus, kdy dochází k vrácení prostředků zpět k domácnostem.

tags: #celosvětové #emise #regulace

Oblíbené příspěvky:

• Státní orgán CHKO Beskydy
• Ekologická stopa USA
• Houby a lišejníky pro děti
• Komorní Lhotka a třídění odpadu
• Ekologie rysa a srnce: Podrobný výzkum