Likvidace Černé Skládky Nebezpečného Odpadu v České Republice

Ukládání odpadu mimo místa k tomu vyhrazená se v České republice postupně stalo poměrně běžným. Nelegální skládky a odpad je tak možné nalézt na rozličných místech a mnohé obce s fenoménem tzv. černých skládek více či méně úspěšně bojují.

Nelegální skládky jsou velkým problémem, který může výrazně ohrozit zdraví a životní prostředí, především proto, že neprobíhá žádná kontrola odpadu, který je ukládán. Ten může být nevhodně smíšen, často dochází k průsakům či uvolňování nebezpečných látek, v důsledku čehož mohou být kontaminovány zejména vodní zdroje a ovzduší.

Černé skládky výrazně neubývají ani přesto, že na mnoha místech (i když dosud nedostatečně) jsou umístěny kontejnery a vznikla řada sběrných dvorů, kde se mohou lidé zbavovat odpadu zpravidla bezplatně.

Právní Rámec Skládkování Odpadů

Otázky skládkování odpadů řeší především zákon č. Zákon o odpadech stanoví několik druhů povinností. Mezi ty všeobecné se počítá kupříkladu povinnost odstraňovat odpady způsobem neohrožujícím lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem o odpadech a se zvláštními právními předpisy.

Vedle toho je stanovena celá řada povinností původcům odpadů (§ 16 zákona o odpadech). Speciálně jsou upraveny povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem (§ 17 zákona o odpadech).

Čtěte také: Řešení problému černých skládek

Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem. V souladu se zvláštními právními předpisy je obec povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (například zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla).

Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených. A ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, pak komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy. Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy, poplatku za komunální odpad nebo místního poplatku.

Jak Může Obec Postupovat při Výskytu Černé Skládky?

Často se stane, že se na území obce vyskytne místo, kde se objeví nežádoucí odpad. Jak by měla obec v takovém případě postupovat, kdo je povinen odpad odstranit, kdo může být za takovéto nelegální ukládání odpadu postižen a jakým způsobem? Především by obec měla stanovit výše popsaný systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území, aby fyzické osoby mohly plnit svoje povinnosti.

Dále na tomto místě budeme vycházet především ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích) a zákona č. 200/18990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích) a budeme se věnovat spíše správně právnímu náhledu na tuto problematiku. Obec může především využít možnosti uložit povinnosti obecně závaznou vyhláškou (§ 10), a to k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně1) a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.

Čtěte také: Připomínka pochodů smrti

Představme si, že byla na území obce založena černá skládka. Prvním krokem zpravidla bývá zjištění, zda skutečně jde o odpad a druhým identifikace vlastníka pozemku. Zákon o odpadech dovoluje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby zajistil ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo (§ 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).

Jestliže by šlo o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelem, může jí obec uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže tato osoba neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce. Navíc jí může obec uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo (§ 58 zákona o obcích). Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Je však třeba, aby obec sledovala výskyt černých skládek ve svém územním obvodu, neboť výše popsané pokuty mohou být uloženy pouze v určených lhůtách.2) Důležité je, že uložení pokuty nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

Větší problém nastává, když vyjde najevo, že se nelegální skládka odpadu vyskytuje na pozemku ve vlastnictví (užívání) fyzické osoby (bez oprávnění k podnikání). V takovém případě by šlo o přestupek (pokud pomineme takovou závažnost a nebezpečnost jednání pro společnost, že by šlo o trestný čin). Poté se nebude postupovat podle zákona o odpadech, protože neobsahuje ustanovení týkající se přestupků, ale podle zákona o přestupcích. Významný je zejména § 47 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Podle něj může být ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa, postihnut pokutou do 50 000 Kč.

Ovšem aby mohla být uplatňována odpovědnost vůči fyzické osobě, bude třeba prokázat, že fyzická osoba sama závadný stav způsobila (zavinila). To je ale značně složitý moment.

Čtěte také: Řešení problému černé skládky

Jak jsem již uvedla v úvodu, může nastat situace, že se na černé skládce ocitne látka, která může kontaminovat zdroj vody. Tyto otázky řeší v některých ohledech zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách (dále jen vodní zákon), a to v hlavě páté, konkrétně ustanovení § 39. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Seznam zvlášť nebezpečných a nebezpečných závadných látek je uveden v příloze č. 1 k vodnímu zákonu. V ustanovení je i řada povinností uložených těm, kteří zacházejí s těmito látkami.

Pokud by obec zjistila, že se na černé skládce situované v blízkosti vodního zdroje nacházejí zbytky závadných látek (některé povinnosti se vztahují i na nakládání s obaly od těchto látek § 39 odst. 5 vodního zákona), může se tím otevřít cesta k snadnějšímu odhalení pachatele - kupříkladu v této skládce bude s takovými látkami zpravidla nakládat jen několik subjektů. Jaké sankce a komu ukládá vodní zákon? Podle ustanovení § 116 odst. písm. c) uloží Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě, která znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami (pokud nejde o trestný čin). Jestliže by se takového činu (který by opět nebyl trestným činem) dopustila fyzická osoba, bylo by třeba použít § 34 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích.

Z výše uvedeného je zřejmé, že se často nepodaří odhalit původce nelegální skládky odpadů, a tudíž neexistuje subjekt, který by mohl nést právní odpovědnost. Skutečností tak zůstává skládka, která může být nejen neestetická, ale i nebezpečná zdraví a životnímu prostředí. A tak přesto, že obec není původcem a vlastníkem odpadů, které nebyly uloženy na místo k tomu určené, bude zřejmě nakonec na ní, aby odstranila černou skládku, protože se v mnoha případech nepodaří zjistit odpovědný subjekt. K tomu může žádat o poskytnutí dotací od kraje (§ 36 písm. d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích), popřípadě ze Státního fondu životního prostředí, ačkoli na poskytnutí těchto prostředků není právní nárok (zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí). Vedle toho se může obec pokusit vytvořit tzv. svazek obcí podle zákona o obcích. Předmětem činnosti takového svazku může být mj. 3)

Odstranění Černé Skládky a Odpovědnost

Černá skládka, která nebyla nikdy povolena a není ani nikde registrována a přesto je poměrně značného rozsahu lze vlastně odstranit jen na náklady vlastníka. Ve většině případů je obtížné získat na sanaci skládky finanční prostředky. Náklady by měl hradit ten, kdo na místo odpady nelegálně uložil. To se však ve většině případů nedaří zjistit. Další povinnost má majitel pozemku, který se musí o svůj majetek řádně starat a dostupnými prostředky ukládání odpadů zamezit.

Z uvedeného vyplývá, že skládku by měl odstranit majitel pozemku v možné spolupráci s obcí (ve většině případů se jedná o komunální odpad, který na pozemek odložili občané). Pokud by se jednalo o obecní pozemek, šly by veškeré výdaje za obcí. Legislativa však tyto případy jednoznačně neřeší. V minulosti byly snahy o právní úpravu takových případů, ale nakonec se v zákonech nic neobjevilo.

Prevence Vzniku Černých Skládek

Odstranění černé skládky může být finančně náročné. Proto je vhodné jejímu vzniku předcházet. Je to však vůbec možné? A jak se bránit v případě, že již černá skládka vznikne? Vše se dozvíte níže…Problematikou černých skládek a jejich likvidace jsme se již v minulosti zabývali.

Dnes se tedy zaměříme na to, zda je možné se vzniku těchto ilegálních hromad mnohdy nebezpečného odpadu preventivně bránit. Odpověď je přitom kladná. A jak ukazují některé obří skládky (viz např. největší a nejzáhadnější černá skládka v ČR), takové kroky v žádném případě nelze podceňovat. Samozřejmě, že nejvíce riziková jsou místa, která jsou odlehlá a zároveň snadno přístupná. Od tohoto tvrzení se už také mohou odvíjet konkrétní kroky.

Z výše uvedeného vyplývá, že u rizikových lokalit je vhodné ztížení přístupu, a to kupříkladu instalací odolných zábran, tedy oplocení, různých bariér apod. Pomoci mohou i značky, cedule a další upozornění, která budou o zákazu skládky přímo informovat, případně uvedou hrozící sankce. Právě výše pokut za založení černé skládky v daném regionu může spolehlivě odradit od jejího vzniku. Roli však hrají i co nejširší legální možnosti zbavení se odpadu, motivace, osvěta a další obdobné kroky.

V poslední době jsou navíc na stále více místech, která v tomto ohledu patří obecně mezi riziková, využívány fotopasti. Ty sice nemohou zabránit vzniku černé skládky, ale s jejich pomocí lze výrazně snadněji identifikovat viníky. Jedná se totiž o nenápadné a navíc poměrně levné řešení.

Zmiňme ale ještě jednu možnost. Pomoci může i instalace osvětlení, jež rovněž působí jako účinná ochrana, neboť temná zákoutí mohou svádět k činnostem, které si lidé na světle raději dvakrát rozmyslí.

Jak se bránit v případě vzniku černé skládky?

Když již černá skládka vznikne, samozřejmě je nutné postarat se o její odstranění. Nejprve je ale třeba kontaktovat příslušné úřady, tedy místní obec nebo policii, která zahájí kroky k dopadení viníka. Podstatná je pochopitelně rychlost, neboť pak se značně zvyšuje šance, že bude původce černé skládky dopaden a následně také potrestán. Proto by měli majitelé pozemků (obce či fyzické a právnické osoby) rizikové lokality pravidelně kontrolovat.

Včasné nahlášení černé skládky je důležité, protože čím dříve je provedeno její odstranění, případně je zabráněno jejímu dalšímu vytvoření (např. skládka je zároveň nelegální stavbou (např. jedná se o velkou skládku znečišťující životní prostředí (např. skládka působí přímé ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí většího rozsahu, které není možno řešit individuálně (např.

Pokud si nejste jisti, na který úřad se obrátit, obraťte se na obecní úřad obce, ve které se nacházíte. K podnětu můžete připojit případné důkazy (např. Zaslání podnětu je pouze informování úřadu, neznamená automaticky řešení podnětu („zahájení správního řízení z moci úřední“). Proto můžete v podnětu požádat úřad o informování, jak s vaším podnětem naložil (zahájil řízení, neshledal důvod pro zahájení řízení nebo podnět podstoupil jinému úřadu).

tags: #cerna #skladka #nebezpecneho #odpadu #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Projekt "Třídím gastro"
• Otestujte své znalosti z vlastivědy
• Analýza kvality ovzduší v Praze
• Tipy pro domácí kutily
• Tipy pro čištění ucpaného odpadu