Červen – Měsíc Myslivosti a Ochrany Přírody: Význam a Tradice

Tradice Červen - měsíc myslivosti vznikla v roce 1959. Od roku 1973 byla rozšířena v obsahu i názvu na Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody. Právě v měsíci nejkratších nocí a nejbujnějšího růstu vegetace se rodí nebo vyvádějí mláďata. Je to měsíc, v němž vše živé ve volnosti potřebuje největší péči a ochranu.

V tento měsíc bychom si měli víc než kdykoliv jindy uvědomovat, že vedle nezbytné sounáležitosti člověka s přírodou je rozhodujícím parametrem stavu myslivosti lidský faktor, tedy myslivec, jeho morálka, etika a disciplína, včetně povinnosti chránit zvěř, ale i prostředí před škodami, které v přírodě působí. Je na místě připomenout, že i myslivci by více měli dbát na svou pověst a nezavdávat příčiny k zhoršujícímu vnímání své činnosti laickou veřejností.

Definice a Význam Myslivosti

Myslivost je významnou hospodářskou aktivitou s celospolečenským ekonomickým dopadem díky stotisícové základně svých příznivců. Myslivost působí kladně na morální a charakterový profil myslivce, zušlechťuje ho a tím i jeho okolí. Myslivost a lov inspirují všechny obory umění (hudba, výtvarné umění, architektura, atp.) a mnoho řemesel.

Rekreační a Zdravotní Význam Myslivosti

Každý ví, jak příjemný a zdravý je pobyt a pohyb v přírodě. A myslivec nejde do přírody jen tehdy, když má chuť, ale musí do honitby za každých okolností. Námaha vyložená na pracích v honitbě i při lovu podporuje rozvíjení svalové síly, zvyšuje tělesnou zdatnost. Organismus se otužuje a získává odolnost vůči počasí. Myslivost posiluje souhru psychiky, nervového systému, zraku, sluchu, rozvíjí se zručnost, obratnost pohybů podmíněná držením zbraně, při střelbě poznáváme své reakce. Je zapotřebí zdůraznit i všeobecně rekreační význam myslivosti pro ty, kdo se jí věnují. Jde vlastně o formu aktivního odpočinku, o spojení jisté fyzické námahy s pobytem na čerstvém vzduchu a o uvolnění od psychického napětí.

Myslivost a Zemědělství

Zemědělské a lesní porosty (popř. vodní plochy) tvoří životní prostředí zvěře. Při nerovnováze mezi životním prostředím a počtem zvěře může dojít k bodu, kdy zvěř působí škody - v lese okusem, ohryzem, loupáním, v zem. kult. spásáním osení, obilí, kukuřice, brambor a jiných plodin, vyléháváním obilí - černá zvěř ryje v zem. kulturách. Monokultury, mechanizace a chemizace působí škody na zvěři. Zvěř prospívá zemědělství a lesnictví - ničí semena plevelů, škodlivý hmyz, plže, hraboše a myši. Významným podílem potravy zvěře jsou traviny, buřen, divoce rostoucí na neplodných půdách, na místech hosp. Je nutno zvyšovat úživnost každé honitby. V lese zakládáním políček pro zvěř, zvyšování výnosů, lesních luk, vysazováním okusných dřevin.

Čtěte také: Oslavy myslivosti a ochrany přírody

Hospodářský Význam Myslivosti

Produkty myslivosti jsou dodávány jako suroviny, průmysl a řemesla dodávají do obchodní sítě výrobky. K myslivosti má vztah masný průmysl, konzervárenství, píšťařství, kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví, preparátorství, řezbářství, výzbroje a výstroje, výroba různých doplňkových a ozdobných předmětů, klenotnictví, v neposlední řadě obchod se živou zvěří.

Myslivost je spojená s velkou částí průmyslu a tudíž přináší velkou škálu pracovních míst. Ať se jedná o oblékání (kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví), píšťařství, preparátorství, výroba zbraní a věcí s nimi spojené (dalekohledy, puškohledy,…) či obornictví.

Ze všech věcí, co myslivost žádá a co se kupuje, je odváděna daň, tudíž přínos myslivosti pro daňový systém má jistou "váhu" a nezanedbatelnost.

V souvislosti se zvěřinou je třeba také zdůraznit, že nejde o pouhou množstevní produkci jistého druhu "masa", ale především o jeho kvalitativní vlastnosti. Zvěřina je živočišnou bílkovinou, která je organismem zvěře produkována v přirozeném prostředí. Zvěř si v něm obvykle vybírá to, co nejlépe vyhovuje jejím potřebám a dokáže tuto energii velmi účelně a velmi hodnotně uložit do svých tkání. Nezanedbatelný je i fakt, že zvěřina obsahuje jenom malé množství tuku prostupující svalovinou. Je tedy potravinou vysoce dietní. Zvěřina je v drtivé většině případů získávána lovem dle mysliveckých zásad (rychlé usmrcení bez stresové zátěže, dokonalé vybarvení kusu) a následně bez prodlení odborně ošetřena, je srovnání s klasickými "jatečními" produkty hospodářských, není tudíž zvěř vystavena stresu.

Myslivost a Životní Prostředí

Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka. Kulturní krajina je v současnosti vnímána též jako předmět ochrany přírodního prostředí a památkových hodnot. Aby neuváženými zásahy nebyla porušována ekologická rovnováha v přírodě.

Čtěte také: Významné osobnosti myslivosti

Ochranářské snahy v myslivosti mají u nás dlouholeté tradice, lesníci a myslivci patřili k prvním ochráncům přírody. Již v minulosti je vedla láska k přírodě, k tomu, že se zasazovali jak o vyhlášení ochrany přírodních památek, tak o záchranu druhů zvěře, kterým hrozilo vyhubení (např. medvěd, kamzík). V současné době jsou to taktéž myslivci a lesníci, kteří jsou v praktickém provádění nejvýznamnějšími ochránci ohrožených stavů naší zvěře jak dosud tzv. běžné (zajíc, bažant), tak i vzácné (např.

Myslivost a Kulturní Dědictví

Úsilí o zachování přírody a krajiny, její ochrana včetně volně žijící zvěře. Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty… zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejich biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic jako používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování.

Dodržování tradic, mluvy, zvyků, propagace myslivosti veřejnosti (výstavy, přehlídky, besedy, práce s dětmi a mládeží,…). Udržování přirozené rovnováhy v krajině, zkvalitňování životního prostředí, prosperující chov zvěře, kvalitní trofeje.

Myslivecké Činnosti ve Vztahu k Veřejnému Mínění a k Médiím

Veřejné mínění je souhrn názorů a hodnocení, které členové veřejnosti vyjadřují k určitému tématu, nebo jako shoda názorů mezi členy veřejnosti dosažená vzájemnou diskuzí (jednoduše řečeno je to názor či smyšlení společnosti. Někdy může být též označováno jako „pověst“, „fáma“, „hlas lidu“, veřejná (obecná) „reputace“, „souhlas lidu“ atp. Vztah veřejnosti je překvapivě pozitivní.

Úkolem je vysvětlit nemyslivecké veřejnosti, co znamená věnovat se myslivosti ukázat, co vše myslivci dělají právě pro tuto veřejnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlasti i v zahraničí.

Čtěte také: Zprávy o 112 v ohrožení života (2008)

Prezentovat myslivost jako ochrana a chov zvěře a přírody. Prezentovat myslivost v dobrém světle. Ukázat co myslivci dělají pro tuto společnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlastní i v zahraničí.

Nezveřejňujeme fotografie, kde je vidět vývrh, barva,…. Fotografie zveřejňujeme tak, aby to bylo v souladu s mysliveckou etikou, zvyky a s tradicemi (zvěř na správném boku, poslední hryz,…).

Významné Mezníky v Dějinách Naší Myslivosti

• 950 - první doklady o loveckém právu - kníže Boleslav I.
• 1388 - nařízení krále Václava IV.
• 1573 - usnesení Českého sněmu - právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. (Panovník, šlechta, kláštery). Nadále platí Dominikální právo.
• 1641 - Lovecký řád císaře Ferdinanda III.
• 1675 - císař Leopold I.
• 1713 - Karel VI. vydává patent o lovu, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce.
• 1754 - Marie Terezie - Lovecký řád výrazně omezoval práva majitelů panství prodloužením doby hájení zvěře.
• 1786 - císař Josef II. vydává řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňoval poddané z roboty při lovech, upravoval ochranu polních plodin, ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří. Nařizoval černou zvěř uzavřít do obor.
• 1849 - císař František Josef I. vydává říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154 - právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy.
• 1866 - zemský zákon o myslivosti pro Čechy - omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku.
• 1948 - zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb.
• 1962 - zákon o myslivosti 23/1962 Sb.
• 1992 - zákon o myslivosti č. 270/1992 Sb.
• 2002 - zákon o myslivosti 449/2001 Sb. - s účinností od 1. 7.
• 22.4. 1923 založení ČESKOSLOVENSKÉ MYSLIVECKÉ JEDNOTY
• 2010 nový Občanský zákoník

Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD.

V polovině 18. století lesní řády Marie Terezie výrazně omezovaly práva majitelů panství prodloužením doby hájení zvěře. Situace se nelepšila, proto jen o čtyři roky později vychází další zásadní nařízení, které ukládalo povinnost uzavřít veškerou černou zvěř do obor. Na tento stav navázal syn Marie Terezie, císař Josef II, který v roce 1786 vydává nový patent, který zakazuje chov černé zvěře ve volných honitbách a povoluje její chov jen v oborách. Mimo obory byla černá považována za škodnou, kterou bylo nutno nemilosrdně hubit. A takovýto stav vydržel téměř 170 let, tedy až do konce druhé světové války. Černá zvěř se ve volnosti vyskytovala jen zřídka, přičemž se jednalo o jedince, kteří buď unikli z obor, nebo k nám pronikli ze Slovenska. Tyto věty jasně potvrzuje fakt, že podle oficiálních statistik se v roce 1935 ulovilo jen 23 kusů černé zvěře. Obdobně tomu bylo ještě bezprostředně po skončení války, kdy v roce 1946 bylo uloveno 26 kusů.

Osobnost Myslivce a Etika v Myslivecké Praxi

Etika v myslivosti vysvětluje, jak by se měl myslivec ve společnosti ale i v soukromém životě chovat. Jak by měl přemýšlet a jak reprezentovat myslivost jako takovou. Myslivec nesmí zvěř trýznit, má o ni pečovat a chránit ji.

Myslivecký řád je závazný pro členy ČMMJ. Vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších. Dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou.

Vývoj, Význam a Pravidla Použití Myslivecké Mluvy

Myslivecká mluva vznikla již ve středověku (1620 Bílá Hora - poněmčení) a od té doby se neustále vyvíjí. Vznikla k jakémusi odlišení myslivců od obyčejné veřejnosti - nadřazenost (ostatní nerozumí). Příklady nesprávných výrazů: Telko místo koloucha, deka místo kůže, dosledovaná zvěř je padlá zvěř,…

Popis Myslivecké Činnosti Mysliveckou Mluvou

Individuální lov provádí jedna osoba (pokud ji provází lovecký průvodce, stále se jedná o individuální lov) a loví se při něm převážně zvěř velká a šelmy. Používají se kulové zbraně a náboje. K individuálnímu lovu je potřeba lovecký lístek a povolenku k lovu ( u skupinových lovů - honů, náháněk, nátlače... Šoulačka: Nejsložitější způsob lovu. Lovec sám prochází (šoulá) známými cestičkami a stezkami - šoulacími chodníky - a snaží se ke zvěři přiblížit na bezpečný dostřel tak, aby nebyl zavětřen (aby jej zvěř neucítila), uslyšen ani uviděn - aby zvěř "nezradil". K postupu se používá různých přirozených krytů (stromy, křoví, skály). Čekaná: Dříve označováno jako čekání. Způsob lovu, při kterém lovec čeká na vhodném místě. K tomu si vytvoří buď dočasné krytí (kryt z natrhaných větviček, přenosný posed) nebo použije již dopředu připravených zařízení určených k tomuto lovu (posedy, kazatelny). Jelení zvěř se tímto způsobem loví hlavně z posedu (alespoň 8 m vysokých, aby lovec nebyl zpozorován a zavětřen) za ranního svítání nebo při večerním soumraku, kdy se jeleni chodí pást na své oblíbené pastviny. Podobně se čeká na dančí, srnčí a černou zvěř. Divoké vodní ptactvo se loví z upravených budek za rozbřesku nebo soumraku. K lovu holubů se používá krytí stromů nebo keřů. Slídění: Při tomto způsobu lovu prochází lovec často křovinatý terén s myslivecky upotřebitelným psem ze skupiny slídičů. Psa nemusí mít samotný myslivec, ale častěji mu při lovu pomáhá jiná osoba. Lov na újedi: Tento lov patří mezi skupinu lestných lovů. Probíhá podobně jako čekaná, jen k přilákání zvěře se používá návnad, kterou tvoří tělo nebo část uhynulé nebo ulovené zvěře (velké šelmy). Může se ale používat i rostlinná potrava (vařené brambory), např. pro lov černé zvěře. Místo lovu se pak nazývá újediště. Velikost újedi se liší podle druhu zvěře, která je lovena (na medvěda se jako újeď používá např. kůň, kdežto na černou zvěř stačí pár vařených brambor). V každém případě je podle zákona nutné po lovu újeď odklidit. Vábení: Vábení patří do skupiny lestných lovů. Spočívá v přilákání zvěře napodobením jejího hlasu nebo hlasu kořisti. K tomu se používá vábniček, které se vyrábí k napodobení určitého druhu zvěře. Vábení je velice obtížné a existuje mnoho způsobů, jak zvěř přivábit v různých situacích.

Na společném lovu se loví drobná srstnatá i pernatá zvěř (např. zajíc, bažant, povolené druhy kachen …) a zvěř černá (lončák a sele). Společného lovu se účastní větší počet lidí - lovců a honců. Používají se brokové zbraně s brokovými či jednotnými náboji, ale i zbraně kulové s kulovými náboji ( jen u naháněk a nátlaček na černou zvěř). Kruhová leč: Kruhová leč je společný lov, tudíž nespadá do individuálních lovů. Lovci se rozestoupí do kruhu (odtud název kruhová) a na povel vedoucího honu (hospodář nebo jím pověřená osoba) zahájí lov. Střelci, vodiči se psi se začnou pohybovat směrem do středu. Po přiblížení střelců na dostřel dává vedoucí honu povel Z kola ven, což znamená, že střelci nesmí střílet do kruhu, ale jen na zvěř vybíhající s kruhu ven. Po zvážení vedoucí honu dá povel konec leče, tudíž střelec vybíjí zbraň a je zakázána jakákoli střelba. U tohoto lovu je nutná vysoká disciplína ( nebezpečí postřelení lovců a psů, kteří se pohybují v leči) a organisovanost. Také terén by měl být přehledný.

Pokud kus, na který se střílelo, nezůstal ihned v ohni, je třeba vyčkat, a to cca 20-30 minut.

tags: #červen #měsíc #myslivosti #a #ochrany #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Experiment: 4 roky bez vyhazování odpadků
• České turistické trasy
• Informace o drtičích zahradního odpadu do 12 cm
• Služby pro Eko-vědomé v Rychalticích
• Srovnání košů 20l českého původu