Červené kontejnery na odpad: Co do nich patří?

Třídění odpadu je v České republice běžnou praxí. Víme, co se starým papírem, plasty i sklem. Přesto ale mnozí z nás zapomínají při úklidu vyčlenit staré elektro. Spotřebiče přitom obsahují nebezpečné látky jako například rtuť, olovo nebo kadmium. Ty se na klasické skládce uvolňují do půdy, vody a ovzduší a poškozují tím životní prostředí.

Pro usnadnění sběru a recyklace drobného elektroodpadu se v České republice stále více rozšiřuje síť červených kontejnerů. Tyto kontejnery, které nemají v Evropě obdoby, zavedla společnost Asekol jako novou barvu třídění. V současnosti je po celé České republice rozmístěno více než 3 600 červených kontejnerů a další stále přibývají.

Co patří do červených kontejnerů?

Do červených kontejnerů můžete vhazovat:

• Mobilní telefony, vysílačky, navigace
• Přehrávače mp3, diskmany, rádia
• Notebooky, klávesnice, myši
• Baterie a nabíječky, kalkulačky, budíky
• Elektronické hračky, auta na vysílačku, roboti
• Menší kuchyňské spotřebiče (šlehače, toustovače, mixéry, drtiče ledu, rychlovarné konvice aj.)
• Fény a kulmy, elektrické kartáčky, holicí strojky
• Žehličky, ruční vysavače
• Další elektrospotřebiče do velikosti 40 × 50 centimetrů

Do kontejnerů naopak nepatří televizory, počítačové monitory, zářivky, úsporné žárovky a velké domácí spotřebiče (např. ledničky, pračky, chladničky). Větší zařízení se vybírají ve sběrných dvorech, při mobilním svozu, případně je možné je odevzdat v prodejnách nebo opravnách elektrospotřebičů.

Proč třídit staré elektro?

Pokud ale vhodíte drobné elektro do červených kontejnerů, poputují přímo do recyklační linky, kde se z nich pomocí různých separací získávají původní suroviny a materiály ke znovuvyužití. Při správném třídění elektroodpadu se spotřebiče dostanou k recyklaci, při níž se opětovně využije až 80 procent všech materiálů. Navíc díky odbornému zacházení nedochází k uvolňování škodlivých látek, jako je např. rtuť a olovo. Takové riziko hrozí, pokud spotřebiče skončí ve směsném odpadu a na skládkách.

Čtěte také: Červené světlo a jeho role

Kromě ekologického aspektu má třídění elektroodpadu i charitativní rozměr. Za každý kilogram použitého elektrozařízení odloženého do červeného kontejneru přispějete korunou osobám s tělesným hendikepem. Zjednodušeně řečeno, každý, kdo vhodí malé odpadní svítidlo, starý telefon, fén nebo třeba toustovač do jednoho z více než 3 600 červených kontejnerů po celém Česku, pomůže hendikepovaným s jejich pracovním uplatněním. Do současné doby ASEKOL Národní radě osob se zdravotním postižením věnoval již přes 4 000 000 korun.

Umění třídit a červené kontejnery

ASEKOL stále přichází s novými nápady, jak přiblížit lidem téma recyklace elektroodpadu. Pod hlavičkou projektu Umění třídit umístil koncem prázdnin v každém krajském městě červený kontejner obohacený o graffiti design. Na uměleckých a zároveň funkčních instalacích zpodobnili výtvarníci a sprejeři pod vedením Nikoly (Khomy) Vavrouse daná města a jejich dominanty.

Po umístění těchto originálních nádob spustil ASEKOL hlasovací soutěž o nejoblíbenější kontejner. V soutěži mohou obyvatelé celé České republiky vyhrát pro své město finanční dar ve výši 100 000 korun, který má být následně použit na environmentální nebo CSR (corporate social responsibility) aktivity v dané lokalitě.

Celá aktivita okolo červených kontejnerů je navíc orámována charitativním projektem Koruna za kilo. Jde o společnou aktivitu společnosti ASEKOL, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) a organizace Cestazasnem z. s. Za každý kilogram starého elektra sebraného prostřednictvím červených kontejnerů obdrží NRZP jednu korunu. Projekt si klade za cíl podpořit hendikepované občany při získávání pracovních příležitostí.

Kde najít červené kontejnery?

Kde jsou červené kontejnery zjistíte rychle na www.cervenekontejnery.cz.

Čtěte také: Janovice: Poplatky za odpad

Zajímavosti o třídění elektroodpadu

• Nejčastěji do červených kontejnerů vyhazujeme varné konvice.
• V uplynulém roce lidé ve třech čtvrtinách případů vhazovali do červených kontejnerů elektro vyrobené před rokem 2005.
• Češi za loňský rok vyhodili v průměru na osobu 1,89 kg elektra.
• Zpětným odběrem jednoho kusu tiskárny dojde ke snížení produkce nebezpečných odpadů o 36 kilogramů.
• Stejné množství nebezpečného odpadu vyprodukuje za rok 9 domácností.
• Češi používají jeden mobilní telefon v průměru 12-18 měsíců.
• Elektronická hračka je nejčastěji vyhazovaným elektrozařízením do směsného odpadu a má také největší spotřebu baterií.
• Zpětným odběrem jedné televize se sníží produkce skleníkových plynů, protože není vyprodukováno 44 kilogramů CO2.
• Stejné množství CO2 vyprodukuje automobil, který ujede vzdálenost mezi Prahou a Ostravou.

Globální kumulace problémů s odpady

Je všeobecně známý i vědecky prokázaný fakt, že čím je výrobek menší, tím je větší pravděpodobnost, že se jej spotřebitel zbaví jako odpadu nesprávnou cestou - např. vhozením do kontejneru na směsný odpad nebo prostě jen pohozením někde na ulici či v přírodě.

Věděli jste např., že největší lidmi vytvořenou strukturou na Zemi je bývalá americká skládka Fresh Kills, která se nachází v newyorské oblasti Staten Island a stejně jako Velká čínská zeď je viditelná z vesmíru? Tuto skládku zásobovalo dvacet nákladních lodí denně a každá z nich přivážela 650 t odpadu včetně různých elektroodpadů. V letech 1947 až 2001 tato oblast sloužila jako městská skládka a postupem let se stala největší na světě.

Ještě před uzavřením této skládky v roce 1997 námořník Charles Moore objevil nový ostrov, který se nachází mezi Havají a západním pobřežím USA a má rozlohu přibližně 1,4 mil. km2, tedy téměř dvacetkrát větší než Česká republika. Jde o „ostrov“ vytvořený z úlomků a kousků plastů, který drží pohromadě lepivými chemikáliemi a je známý pod názvem The Great Pacific Garbage Patch, tedy Velká tichomořská odpadková skvrna.

Fresh Kills a The Great Pacific Garbage Patch jsou jen dva příklady, které ukazují, jak člověk špatně hospodaří s přírodními zdroji.

Lidská činnost jako globální geofyzikální síla

Obecně existují dva druhy zdrojů - přírodní a antropogenní. Mezi přírodní zdroje se počítají např. minerály, voda, vzduch, půda nebo biomasa (včetně rostlin, živočichů i lidí). Antropogenní zdroje jsou ty, které byly vytvořeny nebo přeměněny lidmi - např. kulturní dědictví, technologie nebo umění. Tyto zdroje se nacházejí v tzv. antroposféře, tedy v domácnostech, zemědělství, zdravotnictví, infrastruktuře atd.

Čtěte také: Panda červená: Stupeň ohrožení

Vlivem masivní těžby hornin a minerálů jsou přírodní zdroje přeměňovány na antropogenní zdroje. Tato přeměna je v některých případech tak výrazná, že antropogenní toky svou mocností už překonaly přírodní toky. Například tok kadmia spojený s lidskou činností je asi tři- až čtyřikrát větší než přírodní (geogenní) tok způsobený erozí, počasím, mobilitou nebo vulkanickou činností.

I proto současnou éru někteří autoři nazývají antropocén, jelikož lidská činnost se stala globální geofyzikální silou a hnacím mechanismem celosvětových environmentálních změn.

ASEKOL a cirkulární ekonomika

ASEKOL se jako kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení již od roku 2005 snaží co nejvíce využívat antropogenní zdroje, jakými jsou elektroodpady. Dnes se často mluví o tzv. cirkulární ekonomice či oběhovém hospodářství, což je koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského života zvyšováním efektivity produkce. V tomto myšlenkovém konceptu odpad v podstatě neexistuje, jelikož odpad je vždy surovinou.

Podle směrnice o odpadech 2018/851 „je třeba nakládání s odpady v Unii zlepšit a přeměnit na udržitelné nakládání s materiály, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích, zajistit nové hospodářské příležitosti a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, která se zaměří na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje a uzavře cyklus.“

Červené kontejnery jako řešení pro drobný elektroodpad

Malá svítidla, tedy např. stolní lampičky, ruční svítilny a další menší svítidla, jsou řazena podle zákona o odpadech do skupiny 5, tedy malých zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm. Skupina 5 zahrnuje kromě svítidel také domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty a zařízení pro výrobu elektrického proudu.

Když malá svítidla doslouží, stane se z nich tzv. drobný elektroodpad. ASEKOL řeší sběr drobného elektroodpadu stále hustší sítí pouličních červených kontejnerů. Drobný elektroodpad tvoří pro někoho možná překvapivě téměř 40 % hmotnostních veškerého elektroodpadu, který v současné době v ČR vzniká. Nicméně je jasné, že efektivně sbírat miliony kusů drobného elektra je opravdové „recyklační umění“.

Pro možnost hmotnostně vyrovnat na pomyslných vahách sběr a recyklaci jediné pračky (typický představitel velkého elektroodpadu) bude třeba sebrat k recyklaci asi 60 až 70 stolních lampiček o hmotnosti okolo 1 kg, což jsou z hlediska finančních nákladů a celkově vynaložené energie dva velmi rozdílné úkoly.

tags: #červené #kontejnery #na #odpad #co #do

Oblíbené příspěvky:

• Veřejná recyklace
• Modrá skalice a životní prostředí
• Škoda Felicia a její emisní standardy
• Jak na tisk OLPNO
• Význam ekosystému pole