Jako panda byl poprvé označován právě tento druh, mnohem později bylo toto jméno přeneseno na pandu velkou. Svým vzhledem nijak nepřipomíná známější pandu velkou, i když žije podobně a hrozí jí tedy podobná nebezpečí. Jejím domovem jsou horské lesy a bambusové houštiny v Číně, Indii, Bhútánu a Barmě.
Podle nejnovějších fylogenetických výzkumů a analýzy DNA se zjistilo, že pandy mají společný šelmí původ, avšak panda velká se řadí do čeledi medvědovitých, zatímco pro pandu červenou se vytvořila vlastní čeleď, Ailuridae - pandy malé, a zařazena byla do nadčeledi Musteloidea, společně s mývaly, vydrami, skunky či lasicemi.
Panda červené patří mezi nejvýše žijící zvířata na světě, vyskytuje se i ve více než 4 000 m n. m. Přes den panda často spí na větvích a v závislosti na okolní teplotě je buď stočená do klubíčka s ocasem položeným přes hlavu (je-li zima) nebo s nohama volně visícíma dolů (v případě vyšších teplot). Jde o soumračného až nočního živočicha, který je aktivní obvykle jen v pozdních odpoledních a večerních hodinách.
Má protáhlé tělo, krátké nohy a dlouhý ocas. Tělo je rezavé, nohy tmavohnědé, obličej světlejší, s bílou maskou, ocas příčně pruhovaný. Typický je krátký čenich a trojúhelníkovité boltce.
Dokáže stát na zadních končetinách až 30 vteřin nebo urazit i několikametrovou vzdálenost. V případě ohrožení strne nebo předstírá smrt.
Čtěte také: Definice znečištění
Podobně jako panda velká má zvláštní „palec“, což je výrůstek zápěstní kosti, ovšem daleko menší. Listy bambusu i jiných rostlin tedy není schopna zdrhnout. Místo toho si za pomoci „palce“ tlapou přitáhne větev a listy okusuje. Do jídelníčku pandy červené patří i ptačí vejce a menší živočichové, nepohrdne ani sladkými plody či kořínky a živí se dokonce i lišejníky. Za potravou se vydává za soumraku a v noci.
Žije převážně samotářsky, a tak veškerou péči o mláďata obstarává samice.
Panda červená byla zařazena na Červený seznam ohrožených druhů do kategorie ohrožený druh, protože se její populace za poslední tři generace snížila o 50%. Jedním z hlavních rizik je pro pandy masivní úbytek horských lesů v oblastech, kde žijí. Pandy červené jsou také velmi náchylné na psinku, k jejíž rychlému šíření přispívá stále častější kontakt mezi pandami a pasteveckými psy. Dalším velkým ohrožením je pro pandy lov.
V roce 2001 se u nás podařilo jako v první zoo v České republice odchovat mládě (sameček Shiroshima), na což navázal v roce 2007 úspěšný odchov dvojčat Pata a Mata. Naše pandy červené můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv.
Pandy červené najdete hned u vchodu do zoo. Obývají zde skalnatý výběh, který byl v pražské zoo vybudován jako úplně první. První dvě pandy přišly do zoo sice už v roce 1955, ale chov těchto choulostivých šelem byl velmi obtížný, a tak dlouho nepřežily. Totéž platilo pro dva páry, které dorazily v roce 1964. Až v 70. letech se začalo pandám dařit, i když se zatím nerozmnožovaly. Na první úspěšný odchov jsme si museli počkat až do roku 2012, kdy se narodil sameček Akim - potomek samičky Marii z Madridu a otce Pata z ústecké zoo.
Čtěte také: Jak se stát učitelem přírodopisu?
Čtěte také: Rezervace Askanija-Nova
tags: #stupeň #ohrožení #pandy #červené