Meteorologické jaro je tu! Jeho začátek 1. března je pevně daný, na rozdíl od jara astronomického, které začíná 20. března. Příroda to pozná zcela bez problémů - jaro je pro ni v našich zeměpisných podmínkách dobou, kdy se otepluje, a může se tak začít probouzet ze zimního spánku. Co vlastně znamená, že je tu jaro?
Jako první přichází jaro meteorologické nebo taky klimatické. Má pevně stanovené tříměsíční období mezi 1. březnem a 31. květnem. Meteorologové používají tento termín, protože je pro ně jednodušší a konzistentnější sledovat teplotní změny a sezónní přechody podle kalendářního data. Začátek je určen na základě průměrných teplot a klimatických podmínek, nikoliv astronomickými jevy.
Astronomické jaro u nás začíná jarní rovnodenností, tj. okamžikem, kdy se střed Slunce ocitne přesně nad rovníkem. Od prvního jarního dne se noc zkracuje a den prodlužuje. To trvá do letního slunovratu, kdy je den dvakrát delší než noc. Léto začne v neděli 21. června v 10:24 hodin.
A máme ještě jedno jaro - vegetační neboli přírodní či fenologické. Je to bezesporu nejkrásnější období roku, kdy se příroda probouzí a nabízí to nejkrásnější. Právě toto jaro netrpělivě vyhlížejí všichni zahrádkáři. Není vymezeno žádným konkrétním datem.
Přelom února a března v Česku nabídne převážně slunečné počasí a nadprůměrné teploty. Bude i o 10 °C víc, než je pro toto období obvyklé. I když o víkendových ránech může mrznout. V nejbližších dnech nečekají meteorologové žádné srážky. Nemá ani pršet, ani sněžit.
Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera
Teplé jarní počasí o víkendu bude lákat ven na zahradu. Jakmile zahrádkář zaslechne slovo březen, už se začíná tetelit blahem. Nesmíte se ale nechat omámit prvními silnějšími slunečními paprsky. Mírněte proto své nadšení, protože za týden, za dva, může ještě pořádně mrznout a předčasný řez nebo výsadba může rostliny nenávratně poškodit.
A pokud chcete přece jen venku něco dělat, můžete na volné záhony začít vysévat například ředkvičky, hrášek, petržel nebo mrkev. Na co ale už je čas, to je boj se slimáky. Mladé výhonky jim velmi chutnají. Pokud s vlezlými plzáky nechcete válčit chemií, tak dobře teď fungují například rozdrcené vaječné skořápky, nasypané kolem rostlin.
Už najdeme mladé kopřivy, sedmikrásky, popenec či plicník. V březnu sbíráme první jarní bylinky.
Jaro láká k jarním procházkám a novým zážitkům. Objevte nejkrásnější jarní procházky v Česku, unikátní parky, vyhlídky, naučné stezky a přírodní rezervace. Pokud chcete do přírody, něco zajímavého vidět, seznámit se s historií nebo si společně s kamarády či rodinou vyjít na hezkou procházku, jistě si vyberete z našich tipů pro krásné jarní dny. Mezi oblíbené cíle patří:
Další tipy na krásné jarní dny:
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Jaro je ideálním obdobím pro rodinné výlety do přírody. Po zimě se příroda probouzí, teploty jsou příjemné a krajina se zelená.
1. Ptáci křičí, je tu jaro! Zdá se vám na jaře zpěv ptáků hlasitější? Máte pravdu. Zpěv ptáků má ale víc důvodů. Samečci si tak značkují území a varují ostatní samečky, že toto teritorium je již zabráno. Ptáci také komunikují zpěvem. Proč ptáci zpívají nejvíce brzy ráno? Protože hmyz, kterým se většina z nich živí, je ještě schovaný. Mají tak vlastně na zpěv čas. Dalšími důvodem může být také to, že časně bývají lepší podmínky pro šíření zvuku na větší vzdálenost.
2. Na jaře začíná výsadba nových porostů. Plody této důležité práce budou sklízet naši potomci za 80 až 100 let. Na jaře je vysazováno až 90 % z celkového ročního objemu.
3. Proč mláďata přicházejí na svět na jaře? Je to prosté. Na jaře je dostatek potravy pro hladové potomky. Všude je dostatek zeleně, hmyzu i dalších tvorů na nižších stupních potravního řetězce. Rybím potěrem a pulci bude hemžit téměř každá stojatá voda.
4. Co se děje s hmyzem? Hmyz je silně ovlivněn průběhem počasí. Mírné jaro přeje i larvám a kuklám. Samičky lýkožrouta si na jaře vyhloubí takzvanou snubní komůrku. Těch může na jednoho samečka připadnout až pět. Z vajíček se po několika dnech líhnou malé larvičky. Brouci, kteří před výletem musí přibližně dva týdny přijímat potravu, vyhledávají další stromy. Celý proces se může opakovat až třikrát.
Čtěte také: Příroda v designu interiéru
5. Proč kvetou rostliny na jaře? Světelná pokrývka už se mění v průběhu února a března. V lese je pak nejvíce světla časně na jaře, když na stromech není zatím žádné listí. Toho využívá mnoho druhů květin. Zhruba od dubna je lesní podrost samá barva a kvítek. Například šťavelem kyselým, kerblíkem lesním nebo česnekem medvědím. V křovinách můžeme objevit kvetoucí kokoříky vonné a v bukových porostech nás svou vůní omámí konvalinka vonná. Suché lesní okraje jsou ideálním útočištěm pro janovce metlaté. Některé rostliny nemají vyvinuté květy a právě to z nich činí často těžce rozpoznatelné rostliny.
6. Proč nemáme sahat na mláďata? Mnoho lidí si myslí, že mládě je opuštěné a bezmocné. Zdání ale klame. Matka se k němu pravidelně vrací, aby jej nakojila a s mládětem komunikuje. Pokud na mládě sáhneme, přeneseme na jeho kůži náš pach a matka ho poté opustí. Mnoho mláďat je k nim přineseno zcela zbytečně. Pouze v případech, kdy je mládě v ohrožení - například se blíží traktor, který seká porost atd. Je vhodné mládě přenést do bezpečí. Matka si ho zase najde. Mláďata nepotřebují pomoc dříve, než umí létat.
7. Alergie na jaře. V lese se nám tu dýchá dobře, díky vlhkosti. To ale nemusí platit na jaře. Keře šíří okolo sebe pyl, na který může vzniknout alergie. Alergie má svou sezónu. Pyl se šíří na veliké vzdálenosti a jejich alergenicita je malá. Plísně alergizují nejvíce jejich spory. Optimální podmínky představují teplo a vlhko. Na jaře převažují spory hub rodu Ganoderma, žijících na tlejícím dřevu. Tradičním představitelem těchto hub je u nás choroš. Alergika ohrožují také plísně a houby, a také hmyz.
tags: #ceska #priroda #jaro #zajimavosti