Zdroje emisí CO2 v České republice

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka.

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. Tato jednotka přepočítává množství různých skleníkových plynů na množství CO2, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu. Klimatická změna závisí na celkovém množství skleníkových plynů v atmosféře, při srovnávání jednotlivých zemí je však také vhodné vyjádření na obyvatele.

Skleníkové plyny, CO2, CO2eq: Skleníkových plynů je řada, nejvýznamnější z nich je oxid uhličitý, tedy CO2. Jednotka tuna CO2 udává tedy výhradně množství oxidu uhličitého. Jednotlivé skleníkové plyny se přepočítávají na tzv. CO2eq (CO2 ekvivalent), tedy na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako množství těchto ostatních vypuštěných plynů. Vzhledem k různému poločasu života jednotlivých plynů v atmosféře se tento příspěvek uvažuje za určitou standardizovanou dobu, zpravidla uvažujeme horizont 100 let a používáme tzv. GWP (Global Warming Potentital) koeficienty.

V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq). V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %. Podíl jednotlivých sektorů na emisích se liší jak v čase, tak napříč zeměmi. V Česku jsou relativně vyšší emise z energetiky oproti ostatním zemím kvůli vyššímu podílu uhelných elektráren a skutečnosti, že Česko je vývozcem elektřiny.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Mnohé přírodní jevy také uvolňují skleníkové plyny. Například dýcháním člověk vyprodukuje přibližně 300 kg CO2 za rok, podobně oxid uhličitý vydechují také jiné organismy. Dýchání však nepřispívá ke klimatické změně, neboť se jedná o uzavřený cyklus uhlíku: veškerý vydechovaný uhlík byl dříve pohlcen z atmosféry při fotosyntéze rostlin. Silným skleníkovým plynem je vodní pára, avšak její cyklus v atmosféře je také uzavřený a množství vypařené vody je dáno teplotou.

Na přibližně 70 % světových emisí skleníkových plynů se podílí oxid uhličitý. Globální oteplování je přibližně přímo úměrné celkovému množství emisí skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry. Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality.

Množství emisí, které lze ještě vypustit, abychom nepřekročili určitou teplotní hranici, se označuje jako uhlíkový rozpočet. Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality. Výraz „net-zero“ můžeme přeložit jako „čistá nula“ a je tím myšleno, že daný stát či firma je klimaticky neutrální, tedy odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako do atmosféry vypouští. Tato situace je také označována jako klimatická neutralita nebo uhlíková neutralita s tím, že druhý z pojmů se většinou týká pouze oxidu uhličitého, nikoli všech skleníkových plynů.

Podíl jednotlivých sektorů na emisích skleníkových plynů poskytuje užitečné vodítko pro zaměření mitigačních snah. Největších emisních úspor může Česko dosáhnout proměnou svého energetického mixu. Emisní intenzita ekonomiky označuje množství skleníkových plynů vyprodukovaných na jednotku HDP a zpravidla se uvádí v gramech CO2eq na jeden dolar. Hospodářsky rozvinutější země mají zpravidla méně emisně náročné ekonomiky, neboť služby tvoří větší podíl jejich hospodářství. Oproti tomu v rozvojových zemích tvoří větší podíl hospodářství emisně náročné sektory: zemědělství, průmysl a stavebnictví.

MŽP zveřejnilo tiskovou zprávu s předběžnými daty z Národní inventarizační zprávy za rok 2023. Podle nich klesly roční emise v roce 2023 meziročně o více než 15 % (17,5 Mt CO2eq.) na 99 Mt CO2eq. Jde o největší meziroční pokles od 90. let. Emise se poprvé dostaly pod hranici 100 Mt CO2eq. Splnění evropského cíle do roku 2030 by znamenalo další snížení až na 85,7 Mt. Od roku 1990 se celkové emise ČR již snížily o 47 %. Evropský cíl pro rok 2030 je pak 55 %.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

„Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %. To v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století, poprvé jsme se dostali pod hranici 100 miliónů tun. Teď musíme zajistit, aby se nejednalo pouze o přechodný výkyv, ale trvalý trend dekarbonizace energetiky a celého hospodářství, bez negativních dopadů na konkurenceschopnost a obyvatele. K tomu by mělo pomoct především pokračování úspěšně rozjetých dotačních programů a nová opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V sektoru energetiky se emise meziročně snížily o sedm miliónů tun. Průmysl k tomuto snížení přispěl dvěma milióny tun a další dva milióny tun ušetřilo vytápění budov. Naopak o zhruba půl miliónu tun rostly emise v sektoru dopravy, které se zvyšovaly i v přechozích letech, s krátkou přestávkou v období pandemie COVID19.

V neposlední řadě se významně zlepšila emisní bilance české krajiny. Ta se v posledních několika letech potýkala s důsledky rozsáhlé kůrovcové kalamity, se kterou byly spojené významné emise skleníkových plynů z lesních porostů. Ještě v roce 2022 byl sektor využívání krajiny a lesnictví zdrojem 1,5 miliónů tun emisí, ale v roce 2023 již opět pohltil a ve formě uhlíku uložil 3,5 miliónu tun emisí.

Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Zároveň však došlo k největšímu zaznamenanému poklesu v odvětvích spadajících pod nařízení o sdílení úsilí v sektorech mimo EU ETS, kde došlo k meziročnímu snížení emisí o více než 7 %, tedy přibližně o 4,7 miliónů tun.

O 13 % klesly v roce 2024 emise skleníkových plynů vypuštěné do ovzduší v České republice ve srovnání s rokem 2023. Tato skutečnost vyplývá z údajů evidovaných v jednotném rejstříku Evropské Unie, který v ČR administruje akciová společnost OTE. Tyto emise za rok 2024 v ČR činily 40,9 mil. tun CO2e, což je meziroční pokles o 13 %.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Povinnost sledovat a reportovat své emise skleníkových plynů vypuštěných do ovzduší v předchozím kalendářním roce a následně odevzdat povolenky v množství odpovídajícím jejich emisím se konkrétně týká provozovatelů zařízení pro každé zařízení, které má vydané povolení Ministerstva životního prostředí k vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, a provozovatelů letadel pro každé letadlo, které má provozní licenci vydanou v ČR nebo spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí.

“Snížení emisí v České republice bylo za loňský rok vyšší než průměrné snížení emisí v Evropě, které činilo 5 %. Je to dáno silnějším zastoupením průmyslu v české ekonomice i českým energetickým výrobním mixem s větším podílem uhelných elektráren, které se z ekonomických důvodů meziročně využívají relativně méně. Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU v oblasti klimatu a jejím klíčovým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů. Jedná se o první trh s uhlíkem na světě a stále patří k těm největším.

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20.

Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů. Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, který pomáhá s úsporami energií díky zateplení nebo výměně zdroje tepla v kombinaci se zvýhodněným úvěrem.

Česká republika dnes v Bruselu nepodpoří návrh závazného klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Před jednáním se svými kolegy z dalších zemí unie to zopakoval český ministr životního prostředí Petr Hladík. Cíl podle něj není projednaný a nejsou jasné jeho dopady. Dánské předsednictví v Radě EU chtělo původně nechat o věci hlasovat právě na dnešní ministerské schůzce. Česko se ale spolu s Německem či Francií vyslovilo proti už v pátek na jednání velvyslanců a Dánsku tak bylo jasné, že potřebná kvalifikovaná teď pro návrh není. "Jsem rád, že dneska nebudeme hlasovat o klimatickém cíli pro rok 2040, protože si myslím, že není dojednaný a nejsou jasné dopady," řekl novinářům v Bruselu Hladík.

Praha chce podle Hladíka znát jasné dopady navrženého klimatického cíle na jednotlivá průmyslová odvětví a chce, aby byl stanovený cíl realistický. Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být unie takzvaně klimaticky neutrální do roku 2050. Podle ministra Hladíka výpočty českých expertů ukazují, že realistický klimatický cíl pro ČR by se pro rok 2040 měl pohybovat kolem 83 procent. Zdůraznil, že Česko není zemí, která je pozadu a zaostává. "Česká republika splní emisní cíle pro rok 2030. S velkou pravděpodobností je i překonáme," uvedl ministr.

Ještě před dnešním jednáním se setkal se svými kolegy, kteří zastávají směrem k novému návrhu EK podobné postoje. "Už mnoho měsíců říkám komisi jednoduchou věc. Návrhem komise se nejspíš budou na konci října na summitu zabývat prezidenti a premiéři zemí unie. Právě po projednání na nejvyšší úrovni volalo několik unijních států, včetně Česka.

Přehled emisí CO2 v ČR dle sektorů (údaj z roku 2023)

tags: #ceska #republika #co2 #zdroje #emisi

Oblíbené příspěvky:

• Bytový kompostér: princip a rady
• Rozměry úvodní fotografie na Facebooku
• WC Kutná Hora - čištění
• Kontejnery na elektroodpad v Přerově
• Environmentální problémy spojené s masem