Pokud milujete steaky, následující řádky vás asi nepotěší. Čím dál víc se totiž ukazuje, že snížení spotřeby masa bude nevyhnutelné pro odvrácení či alespoň zmírnění klimatické změny.
Z hlediska ochrany životního prostředí je konzumace masa velmi problematická. Stojí za ní obrovské velkochovy zvířat, ve kterých se „vyrábí“ maso za krutých podmínek. S chovem zvířat se pojí i zvýšená produkce skleníkových plynů, spotřeba vody a pěstování obrovského množství přehnojených krmiv. Ekologičtí guruové lidi nabádají, aby svou spotřebu masa omezili nebo dokonce zcela ukončili.
Hospodářská zvířata zabírají spolu s plodinami pěstovanými pro jejich krmení 83 procent celosvětové zemědělské půdy. Vytváří ale pouze 18 procent kalorií potravin, jak upozorňuje list The Guardian.
V brazislké Amazonii zemědělci úmyslně zakládají lesní požáry - podobně jako v amazonských deštných pralesech, aby uvolnili místo pro chov dobytka a pěstování průmyslového krmiva, jako je sója. Stromy v amazonském deštném pralese produkují vlastní srážky, které udržují celý prales při životě a zdravé. Pokud bude odlesňování (např. Kácením lesů, ničením přírodních stanovišť a používáním toxických pesticidů k pěstování krmiv pro živočišnou výrobu a rozšiřování pastvin přispívá průmyslový masný průmysl k vyhynutí tisíců druhů, z nichž mnohé ještě nebyly ani objeveny.
Vliv na klimatickou změnu je také nezanedbatelný. Dopad masa na klima je naopak obrovský - zhruba odpovídá všem jízdám a letům všech osobních a nákladních automobilů a letadel na světě.
Čtěte také: Normy EU pro kamiony
Původní myšlenka chovu skotu byla logická: hovězí dobytek umí strávit trávu, což my neumíme, a spasená tráva se ve výsledku přetavila v maso, které jsme mohli sníst. V dnešních velkovýkrmnách se ale krávy krmí obilím, které můžeme jíst i my a jeho spotřeba na získání masa není příliš efektivní. Abyste vykrmili obilím kilo hovězího, musíte investovat víc než dostanete zpět. Přímá konzumace rostlinné stravy je tedy z tohoto pohledu efektivnější než krmení zvířat rostlinami a jejich následná konzumace.
Podrobněji se na problematiku podíval britský list The Guardian, který vyvrací argumenty hovořící ve prospěch chovu hovězího dobytka. Řada výzkumů totiž ukazuje, že hovězí dobytek krmený trávou využívá více půdy a produkuje více (nebo přinejlepším podobně ) emisí. Obilí je totiž pro krávy oproti trávě snáz stravitelné a intenzivně chovaný skot žije kratší dobu.
Metan je druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování a skot ho produkuje nejvíc říháním. V atmosféře však zůstává pouze relativně krátce: polovina je rozložena za devět let. Pete Smith z University of Aberdeen a Andrew Balmford z University of Cambridge ale uvádí, že to je pouze „kreativní účetnictví“.
Omezení chovu hospodářských zvířat by však mohlo pastviny i zemědělskou půdu uvolnit třeba pro pěstování stromů, které dokáží zadržet vodu v krajině a ochlazovat okolí, případně pro pěstování bioenergetických plodin, které by nahradily fosilní paliva. V neposlední řadě plodiny, které by se už nepoužívaly pro krmení zvířat, by se mohly stát potravou pro lidi, což by zvýšilo lokální soběstačnost.
Výzkumy dále ukazují, že toto ukládání oxidu uhličitého dosáhne svého limitu za několik desetiletí, zatímco problém s emisemi metanu přetrvá. Uložený oxid uhličitý se může z půdy také znovu uvolnit, například změnou v jejím využívání nebo suchem.
Čtěte také: Trh s biopotravinami v ČR
Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství uvádí, že přes 96 procent sóji z amazonské oblasti je spotřebováno na krmení krav, prasat a kuřat po celém světě. Bezmála 97 procent brazilské sóji je navíc geneticky modifikováno a v mnoha zemích je konzumace takto upravené soji zakázána a zřídka kdy se používá na výrobu tofu a sojového mléka. Výroba sojového mléka také produkuje menší emise, potřebuje méně vody a půdy než produkce kravského mléka.
Určitý způsob produkce mandlí může způsobovat environmentální problémy. Důvodem je především to, že rychlá poptávka vedla některé pěstitele, například v Kalifornii, k intenzifikaci krajiny, což by však bylo možné řešit regulacemi. Například tradiční produkce mandlí v jižní Evropě nevyužívá žádné zavlažování. Podle listu stojí za zmínku také to, že včely, které ve velkém umírají v Kalifornii po opylování mandloní, nejsou divoké, ale chované farmáři jako hospodářská zvířata.
Avokádo produkuje třikrát méně emisí než kuře, čtyřikrát méně než vepřové a dvacetkrát méně než hovězí maso. Například rostlinné hamburgery, které jsou stále populárnější a do své nabídky je zařazují i renomované restaurace, opravdu nemusejí být zdravější než ty z masa. Problém je v dochucovadlech, které mají napodobit chuť opravdového masa a také v barvivech, které mají napodobit jeho barvu. Vliv na zdraví je tedy diskutabilní, vývoj rostlinných hamburgerů se také bude zřejmě dál zlepšovat.
Řešení neznamená vzdát se masa. Ale opravdu potřebujeme konzumovat maso v takovém měřítku? Od roku 1970 se populace zvířat chovaných na maso, mléko a vejce ztrojnásobila a živočišná výroba potravin nyní potřebuje 26 procent povrchu Země. Zkusme maso omezit.
Napadlo vás někdy, že nejlepší způsob, jak snížit dopad člověka na životní prostředí je omezit spotřebu masa a mléka? To zjistil nový nejrozsáhlejší výzkum. Maso a mléko poskytují lidem pouze 18 % kalorií a 37 % bílkovin, ale spotřebují 83 % veškeré farmářské půdy a produkují 60 % zemědělských skleníkových plynů.
Čtěte také: Česká energetika a emise
Studie dále uvádí, že ani regionální či lokální potraviny nejsou automaticky pro klima lepší. Nejčistší svědomí mohou mít vegani konzumující pouze (bio) rostlinnou stravu.
Před nedávnem vyvolala mediální zájem a veřejnou kritiku kampaň Agrární komory Žeru maso. Kampaň Žeru maso, která je financována státem, však účelově neuvádí informace napsané v předchozích odstavcích a manipuluje tak veřejným míněním ve prospěch masného průmyslu. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by masný průmysl nebyl zodpovědný za globální environmentální problémy a při nadměrné konzumaci masných výrobků za některé zdravotní problémy.
Evropští chovatelé by rádi představili své hovězí jako zboží nejvyšší kvality, udržitelný produkt, vytvářený s respektem k welfare chovaných zvířat i k životnímu prostředí. Pochopitelně, toho z evropských trhů. Což v době, kdy se spíše hovoří o omezení konzumace masa jako prostředku ochrany klimatu, přináší poněkud nekonzistentní poselství.
Například nevládní organizace Greenpeace letos v březnu zmínila, že bez snížení spotřeby masa o 70 % se evropské země klimatickému rozvratu nevyhnou. Evropská komise nyní podporou reklamní kampaně zaujímá postoj, že evropské maso neškodí a vlastně je úplně v pořádku.
Propagace konzumace hovězího masa je jednoznačně správný počin. Hovězí maso má vysokou výživovou hodnotu, výbornou chuť a dobře zasytí, takže jeho zařazení do jídelníčku je jednoznačně vhodné.
Ve výkalech skotu je spousta živin. Kromě dnes nenáviděného dusíku obsahuje také draslík, fosfor, vápník, hořčík a organické látky, kterými se dnes také zaklíná kde kdo.
To, co leze z krávy zadem je mrva (výkaly), padá to na travní porost a tím ho výživuje. Pokud je kráva zavřená, mrva společně s podestýlkou a zbytky krmiva ze stáje se vyváží na hnojiště a zde zráním (fermentace, zahřívání) vzniká vysoce kvalitní organické hnojivo zvané chlévský hnůj. Je to ideální zdroj živin pro půdu, obsahuje organické látky, zlepšuje kvalitu a vododržnost půdy.
Jedním z obrovských problémů našeho zemědělství je, že nám spotřebitelé svým nezájmem o hovězí maso a české mléčné výrobky (dovoz byl levnější, krásně zabalený a měl líbivou reklamu) přivodili masivní úbytek stavů skotu a tím i tragický nedostatek kvalitního hnoje.
Dnes se děsíme metanu, který krávy vykrkají. Na druhou stranu zase hnůj pomáhá udržet kvalitní půdu. Přežvýkavci jsou tedy ideální součástí koloběhu živin.
V okolí chovů hospodářských zvířat je dostatek potravy pro hmyzožravé ptáky, to se týká i hnojišť. Chovy hospodářských zvířat tím podporují biodiverzitu.
Nadměrná spotřeba masa nejen, že zabíjí planetu, ale i ohrožuje naše zdraví. Například studie publikovaná v časopise BMC Medicine vycházejí z analýzy zdravotních záznamů 474 985 Britů středního věku dospěla k závěru, že: „Účastníci, kteří uvedli, že maso konzumují pravidelně (třikrát a vícekrát týdně), měli v průměru více nepříznivých zdravotních návyků a charakteristik než účastníci, kteří maso konzumují méně pravidelně. Vyšší spotřeba nezpracovaného červeného a zpracovaného masa dohromady byla spojena s vyšším rizikem ischemické choroby srdeční, zápalu plic, polypů tlustého střeva a cukrovky a vyšší spotřeba drůbežího masa byla spojena s vyšším rizikem gastroezofageální refluxní choroby, gastritidy a duodenitidy, onemocnění žlučníku a cukrovky.“
Faktem ovšem zůstává, že spotřeba masa na osobu se celosvětově v porovnání s rokem 1961 zdvojnásobila a naši předci maso tak často rozhodně nekonzumovali. Strava našich předků byla velmi prostá a tvořily ji zejména luštěniny a obiloviny, sezónní ovoce a zelenina. Maso se konzumovalo s mírou a nebylo považováno za samozřejmost. A lidé neznali dnešní civilizační choroby jako je například nadváha, vysoký krevní tlak, dna nebo cukrovka.
Dnešní, na živočišných produktech založená strava ovšem přináší řadu problémů nejen pro zdraví lidí, ale i pro klima a biodiverzitu, tedy biologickou rozmanitost druhů na světě. A jedna z příčin? Masný průmysl a stále se zvyšující spotřeba masa, která se celosvětově zdvojnásobila v porovnání s rokem 1961.
Už v roce 2018 IPCC varovala, že zvýšení globální teploty o více než 1,5 °C způsobí klimatickou destabilizaci a každá desetina stupně navíc představuje nezanedbatelný problém. Draft zprávy hovoří o zásadním posunu směrem k vegetariánské a veganské stravě.
V roce 2022 je nás na světě 7,9 miliard lidí (worldometers.info). Průměrný Evropan sní 87 kg masa za rok, Američan až 120 kg. Oproti tomu třeba v Senegalu jí lidé 17 kg masa na osobu ročně, v Indii jen 5,2 kg. V ČR je to konkrétně 77,4 kg masa na osobu za rok.
| Země | Spotřeba masa na osobu za rok (kg) |
|---|---|
| Průměrný Evropan | 87 |
| Američan | 120 |
| Senegal | 17 |
| Indie | 5.2 |
| ČR | 77.4 |
tags: #produkce #masa #environmentální #problémy