Obnovitelné Zdroje v České Republice: Cesta k Udržitelné Energetice

Žijeme v době, kdy se konečně přehodnocuje způsob výroby a spotřeby energií s ohledem na planetu a udržitelnost. Obnovitelné zdroje se stávají klíčovým krokem v této proměně a nabízejí slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů, menší závislosti na fosilních palivech a posilování energetické soběstačnosti.

Energetické zdroje, které jsou přirozeně dostupné a je možné je bez vyčerpání využívat, mají ve srovnání s konvenčními zdroji energie minimální dopad na životní prostředí.

Podle Ministerstva životního prostředí jsou navíc obnovitelné zdroje energie domácího původu a nespoléhají se tak na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti. Přispívají tak ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Obnovitelné zdroje mají nižší dopad na životní prostředí než těžba a spalování fosilních paliv. Fosilní paliva jsou citlivá na změny cen na světových trzích, což může vést k cenovým šokům a nejistotě. To však neplatí u obnovitelných zdrojů.

Není nad klidná nedělní odpoledne u kávy nebo třeba čaje. A co že s tím mají společného obnovitelní zdroje energie? Třeba to, že zmenšují smog a znečištění vzduchu, ale také snižují hluk spojený s těžbou a spalováním fosilních paliv.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Česká republika má nyní jedinečnou možnost transformovat svou energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností. Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích.

Energie s nulovou emisní stopou se totiž brzy stane nutností pro udržení pozice českých firem v nadnárodních dodavatelských řetězcích, ve kterých velcí mezinárodní odběratelé čím dál více požadují po svých subdodavatelích ekologicky udržitelné produkty.

Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v ČR by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.

Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí. Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 % a příjmů centrální vlády o 4,1 %. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat.

Mezinárodní firmy ze všech odvětví zaměstnávají statisíce zaměstnanců v ČR. Budoucí investice těchto firem jsou často vázány na dostupnost bezemisní energie pro plnění jejich skupinových cílů v udržitelnosti. Pokud v ČR nebude energie z obnovitelných zdrojů dostupná, budou tyto firmy investovat jinde. To stejné platí pro české firmy, které působí jako subdodavatelé mezinárodních podniků.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Modernizační fond čeká letos řada změn, například se rozroste o další oblasti podpory. Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu 2 GW, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750 tisíc domácností. Musíme jít ale dál. Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský.

Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023-2030. Pro srovnání: celková roční výroba čisté elektřiny jen ze solárních elektráren může na konci tohoto desetiletí dosáhnout zhruba 17 terawatthodin ročně.

Vedle levné a ekologické elektřiny přinese zajímavé ekonomické benefity i samotná výstavba obnovitelných zdrojů. Pokud Česko využije potenciál současných dotačních titulů, vznikne cca 34 000 nových pracovních míst, příjmy domácností se zvýší o 145 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun a výroba v Česku se zvedne o 721 miliard korun.

České firmy jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, což zvyšuje požadavky na jejich postupnou transformaci směrem k větší udržitelnosti výrobních procesů. Ta je zásadní pro spotřebitele na mezinárodních trzích, kteří více projevují ochotu kupovat především udržitelně vyrobené produkty.

Česko musí v obnovitelných zdrojích přidat. Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroje posilující energetickou bezpečnost. Slunce svítí u nás, vítr fouká u nás. V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Český průmysl bude potřebovat bezemisní energii pro udržení své role v dodavatelských řetězcích a zachování své pozice na evropském trhu. Jen fotovoltaika může v roce 2030 vyrobit dost energie pro produkci 11 milionů osobních vozů Škoda Auto.

Nutnost výstavby obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolování si uvědomuje i Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR). Rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je obrovskou příležitostí pro Česko a jeho tradičně vysoce kvalifikované průmyslové obory. Je to zároveň i šance pro města, obce a celé regiony, které mohou díky inovativním energetickým projektům posilovat svou lokální ekonomiku, zaměstnanost a energetickou soběstačnost. Mohlo by jít také o důležitý impulz o pro rozvoj venkova, kam bychom přitáhli tolik důležité investice.

Typy Obnovitelných Zdroů Energie

Pojďme se podívat na některé z klíčových obnovitelných zdrojů energie, které mají v České republice potenciál:

1. Solární Energie

Tento obnovitelný zdroj energie využívá sluneční záření k tvorbě tepla či elektřiny.

1. Fotovoltaické (PV) panely: Když sluneční záření dopadá na fotovoltaický článek, dochází k uvolnění elektronů a vytvoření elektrického proudu. Tento proud pak může být shromážděn a využíván pro napájení elektrických spotřebičů nebo dodáván do elektrické sítě.
2. Sluneční tepelná energie: Tato energie se využívá pro ohřev vody nebo vzduchu za pomocí slunečního záření.

2. Vodní Energie

Vodní elektrárny jsou v Česku významným zdrojem obnovitelné energie a přispívají k celkovému energetickému mixu země. Přesto je důležité zmínit, že toky v České republice nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký.

3. Větrná Energie

I větrná energie je důležitou součástí obnovitelných energetických zdrojů České republiky. Větrné elektrárny využívají pohyb vzduchu k pohánění větrných turbín, které generují elektrickou energii. Na našem území se nacházejí především na kopcovitých územích a na hřebenech hor.

4. Biomasa a Bioplyn

V České republice je biomasa využívána především ve formě pevného paliva (např. dřevní pelety nebo štěpky) a biomasy tekutých paliv (např. biolíh, biopaliva). Biomasa může být spalována pro vytápění, elektřinu nebo teplou vodu, což ji činí všestranným zdrojem obnovitelné energie.

Bioplyn je u nás využíván k výrobě elektřiny a tepla v bioplynových stanicích. Jde o plynnou směs, která vzniká anaerobním rozkladem biomasy za přítomnosti bakterií a enzymů. Bioplynové stanice jsou často postaveny na zemědělských farmách nebo například skládkách odpadů.

Výzvy a Překážky

Samá pozitiva, říkáte si. Nic ale není černobílé, tak se pojďme podívat i na nějaká ta negativa obnovitelných zdrojů energie. Slunce ne vždy svítí, vítr ne vždy fouká, a voda ne vždy proudí. Například instalace větrných turbín nebo solárních panelů může měnit celkový vzhled krajiny.

Česká republika má před sebou nyní pěknou výzvu. Budoucí politická rozhodnutí a změny v legislativě logicky mohou a musí ovlivnit směřování tuzemské energetické politiky. Za zmínku na konec stojí to, že povolovací procesy pro stavbu např. větrných elektráren dnes v Česku mohou trvat i víc než 7 let.

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná.

Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let. Zvláště u větrných elektráren tak jejich povolovací procesy výrazně přesahují horizont, po který jsou pro Česko k dispozici finance z Modernizačního fondu a dalších dotačních titulů. Výstavba větrných elektráren je přitom z důvodu rovnováhy v přenosové a distribuční soustavě vhodná. Větrné elektrárny vyrábějí i v noci a více v zimě, a dobře tak doplňují fotovoltaiku, která dodává přes den a v letních měsících.

Změna klimatu se děje, a tak i u nás pracujeme na tom, abychom snížili její dopady. Jednou z cest je právě snížení závislosti na fosilních palivech. Zavádíme proto různá opatření k podpoře obnovitelných zdrojů energie.

• Podpora fotovoltaiky a větrné energie: Fondy a dotace pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie podporují nové instalace fotovoltaických panelů a větrných elektráren.
• Uhelný phase-out: Postupný odklon od uhlí, tzv. phase-out, je zásadní krok na cestě k čistější energii.

Česko se propadlo na poslední pozici v podílu elektřiny z OZE v rámci zemí EU

Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Kvůli nízké výrobě vodních a větrných elektráren došlo v EU jako celku k poklesu uvedeného ukazatele meziročně o 4,3 procentních bodů. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.

Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b.

Významný nárůst výroby elektřiny ze solárních elektráren (ze 40,9 TWh v prvním čtvrtletí 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí 2025) nebyl dostatečný, aby vykompenzoval pokles výroby z vodních a větrných elektráren (z 260,5 TWh na 218,5 TWh za stejné období).

Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %).

V 19 zemích EU poklesl v prvním čtvrtletí roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí jednotlivých zemí. Způsobeno to bylo zejména poklesem výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren. Největší propad tak měly Řecko (-12,4 p.b.), Litva (-12,0 p.b.) a Slovensko (-10,6 p.b.).

Ze zveřejněných statistik dále vyplývá, že vítr zůstal i přes uvedený významný pokles suverénně největším zdrojem elektřiny z OZE, když měl na celkové výrobě elektřiny z OZE v EU 42,5% podíl. Vodní elektrárny měly 29,2% podíl, solární 18,1% podíl, elektrárny spalující obnovitelná paliva 9,8% podíl a geotermální elektrárny 0,5% podíl.

Podíl obnovitelných zdrojů na čisté výrobě elektřiny v zemích EU v prvním čtvrtletí 2024 a 2025

V portfoliu energetických zdrojů, které využívá Skupina ČEZ, mají své nezastupitelné místo i obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí. Z hlediska výroby elektrické energie sice zatím nehrají rozhodující roli, jejich význam však do budoucna výrazně poroste. ČEZ si v rámci strategie Čistá energie zítřka vytyčil cíl investovat do roku 2030 za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR až 40 miliard korun do nových obnovitelných zdrojů.

Největším provozovatelem ekologických elektráren na bázi obnovitelných zdrojů je v rámci Skupiny ČEZ společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Její výrobní portfolio o celkovém instalovaném výkonu více než 200 MW tvoří průtočné a akumulační vodní elektrárny na Labi, Divoké Orlici, Berounce, Vydře, Chrudimce, Moravě a Svratce.

V rámci Evropské unie došlo k dohodě na zvýšení ambice u cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost. Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Až 65 % Čechů vnímá dopady klimatické změny, třetina z nich očekává značné zhoršení v příští dekádě. Výrazně také podporují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy vodních, větrných nebo solárních elektráren. Třetina tuzemské populace očekává, že v příštích deseti letech pocítíme dopady klimatické krize výrazněji, ať už formou extrémního počasí, v ceně energií a vody nebo úbytkem biologické rozmanitosti.

Ačkoliv Česká republika patří mezi země s nejpomalejším tempem výstavby větrných elektráren, 80 % respondentů podporuje využití větrné energie. Každý pátý Čech si myslí, že by ČR měla raději zůstat u klasických zdrojů jako je plyn nebo uhlí, dokud nebudou obnovitelné technologie efektivnější.

Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů. Deklarativní podpora udržitelnosti se promítá i do osobního chování. Celkem 84 % dotázaných říká, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Avšak 56 % z nich přiznává, že se v zájmu udržitelnosti nechce nijak omezovat, a dalších 16 % uvádí, že odpovědněji žít chce, ale prakticky jim to nevyhovuje.

Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Většina lidí očekává, že hlavní roli sehrají stát a firmy. Tedy že my zajistíme spolehlivost sítě, investice do obnovitelných zdrojů i srozumitelné služby pro zákazníky. To je zcela pochopitelný postoj, a právě proto vnímáme naši roli jako klíčovou. Většina Čechů volí při úsporách hlavně jednoduchá opatření: zhasínání světel (78 %), snižování teploty topení (56 %) nebo úplné vypínání spotřebičů (47 %).

Konkrétně zateplení realizovalo nebo dokončuje 41 % rodin, dalších 21 % o něm uvažuje. Výměnu oken či dveří provedlo 49 % domácností a 18 % ji plánuje. Za nejpřínosnější opatření v oblasti ochrany biodiverzity považuje většina lidí sázení stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovávaných věcí.

Lidé často nevědí, co si pod udržitelností představit a jaká opatření mají reálný dopad na životní prostředí nebo úspory energií. Skupina E.ON v příštích pěti letech plánuje do transformace evropské energetiky investovat zhruba 27 miliard eur - především do modernizace distribučních sítí, jejich digitalizace a rozvoje chytrých energetických služeb pro domácnosti i firmy.

Energetika v Česku je odjakživa ovlivněna dostupností zdrojů. A jde jak o obnovitelné, tak neobnovitelné zdroje energie. Za poslední desetiletí jsme ale prošli řadou změn, které mají za cíl snížit závislost na fosilních palivech a podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů.

Zdroje energie v ČR

Zdroje energie v ČR sice stále stojí na neobnovitelných zdrojích, jako je uhlí a jádro, ale obnovitelné zdroje energie se postupně stále víc prosazují. Díky modernizačním programům, dotacím a evropským iniciativám dochází k růstu podílu sluneční, vodní i větrné energie, přičemž biomasa a bioplyn jsou pořád zásadními složkami českého energetického mixu.

Neobnovitelné zdroje energie

Neobnovitelný zdroj energie je jednoduše ten, který jednou vyčerpáme.

• Uhlí: Patří mezi nejvyužívanější zdroje energie v ČR. Hnědé uhlí se spaluje třeba v elektrárně Prunéřov nebo Tušimice. Černé uhlí je důležité pro elektrárnu v Dětmarovicích. V roce 2022 se uhlí podílelo na výrobě elektřiny přibližně 44 %. Spalování uhlí - ač je u nás v energetice na prvním místě - je však největším zdrojem emisí CO2.
• Jádro: Je dalším stěžejním neobnovitelným zdrojem energie. U nás je důležité hlavně pro elektrárnu Dukovany a Temelín. V roce 2022 tvořilo jádro zhruba 37 % veškeré vyrobené elektřiny.
• Zemní plyn: Má v českém energetickém mixu stále významnou roli, i když ho musíme dovážet. Používá se jak v teplárenství, tak při výrobě elektřiny v paroplynových elektrárnách, jako je třeba ta v Počeradech. V roce 2022 tvořil zemní plyn asi 6 % z celkové výroby elektřiny. Má sice nižší emise CO2 ve srovnání s uhlím, ale i tak se snažíme postupně snižovat závislost na něm.

tags: #obnovitelné #zdroje #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Vhodné stanoviště pro včely
• Pohled na ekologii
• Typy WC odpadu
• Vliv znečištění na zdraví
• Sběr dat v ekologii rostlin