Dělení Ekologie: Komplexní Pohled na Vztahy v Přírodě

Ekologie (z řeckého oikos = dům, prostředí) je oblast formování a fungování biologických systémů všech úrovní, od jednotlivých organismů až k biosféře, jejich vzájemného ovlivňování ve vztahu k vlastnímu prostředí, resp. environmentální aspekty života společnosti, životní prostředí. Ekologie je také vědní disciplína vážící se k pojetí ekologie.

Ekologické Faktory

Všechny živé i neživé prvky prostředí působící na organismy se nazývají ekologickými faktory. Mají rozdílnou podstatu a specifiku působení a je možné je členit do těchto základních skupin:

• Abiotické (fyzikálně-chemické) faktory: teplota, sluneční svit, vlhkost, plynné složení vzduchu, atmosférické vlivy atp.
• Biotické faktory: faktory vzájemného ovlivňování živých systémů.
• Antropogenní faktory: formy činnosti člověka přímo a nepřímo ovlivňující život organismů v prostředí.

Každý organismus, populace či společenstvo má určitou ekologickou valenci vůči jednotlivým ekologickým faktorům. Pohybuje se v určitém rozmezí od mezních hodnot k optimální hodnotě, která je pro existenci organismů nejvýhodnější. Mezi ekologickými faktory jsou vždy některé limitující, jež ohraničují možnosti existence biologických systémů.

Historie a Definice Ekologie

Jako vědu vymezil ekologii poprvé E. H. Haeckel v roce 1869. Nejběžnější je definice ekologie E. P. Oduma: je to věda o životním prostředí, resp. biologie prostředí.

Ekologie je běžně vztahována k ochraně životního prostředí nebo přírody, k péči o ně; někdy se přímo s těmito pojmy ztotožňuje. Ekologie jako věda se vyznačuje typickými interdisciplinárními znaky.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Význam Ekologie v Současnosti

V současné době její význam neobyčejně vzrůstá se silným ohrožením životního prostředí nazývaným ekologickou krizí. Rozvíjí se tzv. ekologické vědomí, ekologická etika, vznikají ekologická hnutí, politické strany (strany zelených). Problémem dnešní doby jsou střety ekologických a ekonomických zájmů, resp. nepochopení faktu, že v dlouhodobější perspektivě nemůže jít o zájmy rozporné, neslučitelné.

Do zemědělského hospodaření, zejména hospodaření s půdou, intervenuje ekologie mimo jiné tzv. alternativním zemědělstvím.

Dělení Ekologie

Podle specifikace předmětu studia se ekologie člení na:

• Autoekologii: zkoumá jednotlivé organismy.
• Populační ekologii: zkoumá populaci určitého biologického druhu.
• Synekologii: jejímž předmětem jsou skupiny organismů (společenstva).
• Globální ekologii: vztahující se k biosféře.

Dále je možné hovořit o fyziologické ekologii, zabývající se fyziologickými změnami organismů v procesu jejich přizpůsobování ke změnám prostředí, a o biochemické ekologii, která si klade za úkol objasnit zákonitosti adaptace organismů na molekulární úrovni. Ekologii lze rozlišovat i podle dalších kritérií. Pro sociologii a společenské vědy vůbec má význam zejména ekologie člověka a tzv. hlubinná ekologie.

Vztah Ekologie a Environmentalismu

Ekologie se překrývá s environmentalismem. Sociologie jednak vstupuje do ekologie jako přímá součást tohoto interdisciplinárního oboru, jednak studuje „zvenku“ některé ekologické jevy a souvislosti, např. utváření a fungování nátlakových ekologických skupin, intervenci ekologických hodnot v hodnotovém spektru různých skupin populace a v oblasti utváření a přetváření morálních norem, sociální předpoklady a dopady ekologické krize apod. Termín ekologie se ve společenských vědách používá k vyjádření studia dimenzí sociálního prostoru (viz ekologie sociální).

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Ekologický vs. Environmentální Přístup

Zdá se, že užívání daných slov není prozatím v českém jazyce pevně stanoveno. V některých studiích je užíváno těchto slov jako synonym, jiné slovníky užívání slova environmentální v českém jazyce odmítají či považují za nešťastné, jiné slovníky vycházejí při užívání slov ekologický (ecological) a environmentální (environmental) v jednotlivých slovních spojeních z jejich užívání v anglickém jazyce. Environmentální se týká životního prostředí.

Ekosystémové služby

Ekosystémy lidem přinášejí určité výhody, neboli poskytují ekosystémové služby. Ekosystémové služby jsou úzce spjaté s rozmanitostí života v ekosystémech (biodiverzitou). Lidstvo je na těchto službách prakticky zcela závislé. Ekosystémové služby jsou přímo ovlivňovány biologickými, fyzikálními či chemickými procesy.

Ekosystémové služby lze rozdělit do několika základních kategorií. V rámci poskytovacích služeb člověk z přírody přímo získává určité zdroje. Jedná se třeba o pitnou vodu, jídlo či paliva/prostředky k získání energie. Příroda je též zdrojem nejrůznějších dalších surovin: minerálů a hornin, dřeva/biomasy, konkrétních biochemických látek (ty lze používat např. Do poskytovacích služeb se počítají i genetické zdroje (např.Ekosystémy se do jisté míry dokážou samy regulovat. V rámci regulačních služeb je tedy výhodou, že v přírodě dochází k „vyrovnávání“ negativních procesů. V rámci regulačních služeb dochází např. k určité regulaci klimatu díky zpětným vazbám. K čiš...

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

tags: #dělení #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Měření Emisí
• Tipy pro svatbu na Šumavě
• Soužití organismů: Symbióza
• Informace o odpadech
• Studie o změně klimatu