Česko a Indikativní Cíle Snížení Emisí o 80 Procent

Vláda schválila Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NKEP). Dokument stanovuje pro Česko cíl snižovat emise v souladu s balíčkem Fit for 55, zajistit alespoň 30,1% podíl obnovitelných zdrojů a směřovat k cíli 852 PJ konečné spotřeby energie. Aktualizované závazky tak do českých koncepčních dokumentů propisují dohodnuté evropské cíle z posledních let.

Hlavním důvodem aktualizace zmíněných dokumentů bylo zahrnutí schválených cílů a legislativy na evropské úrovni. Nyní byl schválen první z nich, u něhož Česko tlačil čas a v listopadu zahájené řízení ze strany Evropské komise pro nesplnění termínu pro jeho odevzdání do konce června. Osud aktualizací SEK a POK je zatím nejistý.

Zvolené české cíle vychází z balíčku Fit for 55, který poskytl základní rámec, a zároveň z provedeného modelování SEEPIA, které předpokládá implementaci dohodnutých evropských politik a odstranění finančních i nefinančních bariér. Počítá se s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, úsporami energie a zejména útlumem fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Právě zde totiž vzniká nejvíce emisí.

Snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 s otazníkem

NKEP se vyhýbá stanovení celkového cíle emisí pro Českou republiku a závazek ČR obecně formuluje jako „snižování emisí v souladu se závazky vyplývajícími z balíčku Fit for 55„. Ten pro rok 2030 na evropské úrovni cílí na snížení emisí o 55 % oproti úrovni roku 1990.

V roce 2022 jsme byli na úrovni 120 Mt CO2 eq., tj. snížení asi o 37 % oproti roku 1990. Úroveň 55% snížení by pro Česko znamenala dosažení hodnoty asi 86 Mt CO2 eq. Modelované scénáře NKEP nicméně ukazují, že prosté plnění dohodnutých cílů v dalších oblastech může vést ještě k rychlejšímu snižování emisí a to jak v základním referenčním scénáři (WEM) -65% tak i v dekarbonizačním (WAM) -68%.

Čtěte také: Udržitelné cestování v Česku

Velké části emisí se ČR zbaví odklonem od uhlí již na přelomu této dekády - jen sektor energetiky počítá s poklesem emisí do roku 2030 o více než 28 Mt CO2 eq. V případě dopravy, odpadů a zemědělství (včetně využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (Land use, land-use change, and forestry - LULUCF)) bude muset dojít k otočení trendu, kdy v posledních letech emise v těchto sektorech rostou.

I tak modelování a indikativní cíle ukazují na „zbytkové“ emise v roce 2050 na úrovni ca 31 Mt CO2eq. ve scénáři WEM a 8 Mt CO2eq. v dekarbonizačním scénáři WAM. Nicméně modelování scénářů vývoje do roku 2050 je omezené řadou nejistot ohledně technologií, jejich dostupnosti a uvažované ceny, kdy nejsou realizována ta opatření, která nyní vychází příliš nákladně.

Dílčí cíle pro emise

• V sektoru ETS je cílem do roku 2030 snížit emise o 62 % oproti úrovni z roku 2005 (evropský cíl).
• V sektoru mimo systém ETS je cílem do roku 2030 snížit emise o 26 % oproti úrovni z roku 2005 (národní cíl).
• V oblasti využívání půdy a lesnictví (Land use, land-use change, and forestry - LULUCF) dosáhnout pohlcování alespoň 1,2 Mt CO2eq. (národní cíl)

Za předpokladu splnění výše uvedených cílů a po prostém součtu výsledných emisí za sektory ETS a emise mimo sektory ETS se v roce 2030 dostaneme na výslednou hodnotu asi 78 Mt CO2, což odpovídalo snížení emisí o 59 %, která byla uváděna ještě v červnové verzi NKEP. V projednané verzi se však s touto hodnotou ani výší celkového cíle neoperuje.

Ke splnění cílů by měl vést zejména odklon od využívání uhlí v energetice, která je většinově právě v sektoru ETS, kde jsou emise zpoplatněny. Těžší situace bude mimo sektory ETS jako je doprava. Tam se spolu se sektorem vytápění budov zavedení tzv. ETS II a tedy zpoplatnění emisí teprve připravuje. Samostatnou kapitolou je pak sektor LULUCF, kde se výrazně negativně projevila kůrovcová kalamita z posledních let, která bilanci emisí v ČR na několik let zhoršila.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 30,1 %

V oblasti obnovitelných zdrojů chce do roku 2030 Česko dosáhnout cíle podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ve výši 30,1 %. Půjde o navýšení ze současného podílu 18,6 %. Nárůsty se očekávají ve všech sledovaných sektorech - v sektoru výroby elektřiny, v oblasti vytápění a chlazení, ale i v dopravě.

Čtěte také: Zvýšení podílu OZE v Česku

Výzvou zde bude zejména plnění podílu OZE v sektoru dopravy. Počítá se jak s přimícháváním biopaliv, tak hlavně rozvojem elektromobility. Důležitá budou i opatření v oblasti dopravních módů (přechod na železnici, kombinovanou dopravu atp.).

Snižování spotřeby energie

• Nezávazný vnitrostátní cíl na úrovni nepřekročení 852 PJ1 v konečné spotřebě a 1222 PJ2 v primární spotřebě energie k roku 2030.
• Cíl nových úspor v období 2021-2030 ve výši 145 PJ (669 PJ kumulovaně).

Česko chce pokračovat i ve snižování spotřeby energie, resp. ve zvyšování energetické účinnosti. Pro splnění povinného celoevropského cíle mají členské státy přijít s vlastními indikativní závazky. Česko chce oproti dnešku směřovat ke snížení spotřeby energie asi o 20 %. V oblasti primární spotřeby nám v plnění pomůže odchod od relativně neefektivní výroby elektřiny a tepla z uhlí a tedy změna skladby zdrojů. V oblasti konečné spotřeby energie se spoléhá na nárůst zejména počtu energeticky úsporných renovací budov. Své cíle zde má i veřejný sektor, který má jít v renovacích budov a ve snižování spotřeby energie příkladem.

Přesto Česká republika nepočítá s dosažením cílových hodnot v celkovém poklesu zejména konečné spotřeby energie. Předpokládáno je taktéž nesplnění cílových hodnot kumulativní úspory o cca 109 PJ ve scénáři WAM a o cca 146 PJ ve scénáři WEM. Celkově v modelu spotřeba energie až do roku 2040 příliš neklesá, byť v takto dlouhém období již působí řada nejistot.

Politicky zadané předpoklady dekarbonizačního scénáře

V modelování SEEPIA, které je stejné pro POK, SEK i NKEP jsou ve scénáři WAM zahrnuty některé politicky zadané předpoklady jako například:

• Rozvoj OZE: solární elektrárny maximálně 10,1 GWe v roce 2030 a 26,1 GWe v roce 2050, větrné elektrárny maximálně 1,5 GWe v roce 2030 a 5,5 GWe v roce 2050.
• Rozvoj jádra: nový reaktor v jaderné elektrárně Dukovany (uvedení do provozu v roce 2036), dva nové reaktory v jaderné elektrárně Temelín (uvedení do provozu v roce 2039 a 2041), malý modulární reaktor (uvedení do provozu v roce 2035)
• Dovoz nízkouhlíkového vodíku po roce 2030
• Technologie na zachytávání a ukládání uhlíku (CCUS) na úrovni max. 9 Mt/rok (2033-2042) a max. 18 Mt/rok (2043-2050).

Potřebné investice 2,8 bilionu Kč

Na splnění závazků do roku 2030 odhaduje modelování SEEPIA pro potřeby NKEP, SEK a POK investiční potřebu na úrovni asi 2,8 bil. Kč. Jedná se o výslednou sumu investičních potřeb dekarbonizačního WAM scénáře. Z veřejných prostředků by z této sumy mělo jít 1,3 bil. Kč, ze soukromých prostředků asi 1,5 bil. Kč. Značná část investic, celkem více než 1,1 bil. Kč, jde za snižováním energetické náročnosti budov (zateplování). Dalších více než 0,8 bil. Kč spolkne transformace energetiky - zejména transformace teplárenství, rozvoj obnovitelných zdrojů a výstavba nových jaderných zdrojů.

Čtěte také: Greenpeace ČR - financování

V celkové sumě dekarbonizačního scénáře jsou nicméně zahrnuty jak investice, které by se staly i v referenčním scénáři (přibližně 1,2 bil. Kč), tak náklady na běžnou obnovu kapitálu, které nelze zcela oddělit od dekarbonizace (např. nahrazování technologií efektivnějšími díky technologickému pokroku).

tags: #Česko #indikativní #cíle #snížení #emisí #o

Oblíbené příspěvky:

• Dopady klimatických změn na africká města
• Audiokazety
• Efektivní údržba komunikací v zimě
• ATEM - Ateliér ekologických modelů
• Hlášení Odpadu - Kompletní Průvodce