Česko Stav Klimatické Nouze: Důsledky a Reakce

Léto je v plném proudu a Českou republiku zasahuje další vlna veder, teploty výrazně přesahují třicet stupňů Celsia. Ve městech jsou čísla na teploměrech ještě vyšší. Když člověk přijíždí do jejich center z periferních částí, udeří na něj tento teplotní rozdíl nejznatelněji. Velké betonové plochy rychle prohřívají okolní prostředí. Usychající stromy, prasklé tramvajové koleje a také zatopené ulice prozrazují, že současná města nejsou na klimatickou krizi připravena.

Ve městech, kde dnes žije většina světové populace, je a bude v důsledku klimatické změny pro jejich obyvatele život čím dál náročnější. Klimatická krize s sebou přináší abnormální horka, s nimiž se zejména v posledních letech pere většina světových metropolí. Klimatická krize navíc nedopadá na všechny lidi žijící ve městech stejným dílem. Studie ukazují, že nejvíce ohroženi jsou lidé v nouzi.

Dopady na Zranitelné Skupiny

„Horko nás ohrožuje všechny, ale nejzranitelnější skupinou jsou senioři a chronicky nemocní lidé. Velké teplo jim může kromě kolapsů způsobit i další komplikace, jako je například porucha vědomí nebo srdeční zástava, tady už dochází k ohrožení životních funkcí, takže následky mohou být velmi vážné,“ líčí rizika extrémního horka mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.

„V letních měsících vyřídí naši operátoři denně i tisíc hovorů, výjezdů pak evidujeme dvě stě padesát až tři sta, nejvíce jich máme v Brně. V červnu a červenci jsme v Jihomoravském kraji vyjížděli přibližně čtyřistapadesátkrát ke kolapsům, které s největší pravděpodobností souvisely s horkem. Je to poměrně vysoké číslo, podobně jako v posledních letech,“ vysvětluje Bothová. „Někdy jsme kvůli teplu měli až desítky výjezdů denně. Často jezdíme na otevřená prostranství před obchodními centry, na zastávky městské hromadné dopravy nebo k seniorům domů. Ti se sice před sluncem schovávají, ale jejich byty jsou úplně přehřáté,“ dodává Bothová.

Extrémní vedra působí nejhůře na zranitelné. Například na lidi žijící v nevyhovujících podmínkách, sociální izolaci nebo ty, kteří nemají střechu nad hlavou.

Čtěte také: Udržitelné cestování v Česku

Bydlení a Klimatická Krize

Napříč republikou se však táhne tendence zavírání ubytoven a počet sociálně vyloučených lokalit stále roste. Jenom v Brně skončily za poslední rok a půl tři ubytovny. Přes dvě stě padesát lidí, včetně desítek dětí a seniorů, se muselo vystěhovat z domů na ulicích Šámalova, Hybešová a Olomoucká. Téměř všichni skončili opět na ubytovnách nebo v jiných nevyhovujících ubytovacích zařízeních, kde nadále doplácí na neřízený byznys s chudobou.

Města proti tomu bojují tvořením zón, kde lidem nevyplácejí doplatky na bydlení. Podle některých se tím ale boj proti byznysu s chudobou mění na boj proti chudým. Lidé v nouzi jsou vytlačováni z okraje společnosti i na periferie měst a podle chystané zatím neveřejné změny zákona ministerstva práce a sociálních věcí by mohli už do tří let úplně přijít o dávky na bydlení i všichni z ubytoven. Drtivá většina měst nemá nachystané koncepce bytových politik, které by lidem v nouzi pomohly.

„Jsem přesvědčena, že o klimatické krizi a krizi bydlení nemůžeme uvažovat a mluvit jako o dvou odlišných tématech. Občas se zapomíná, že je klimatická spravedlnost rovněž požadavkem sociální spravedlnosti a že lidé v nouzi pocítí dopady klimatické krize nejvíc,“ říká Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení, která sdružuje organizace a odborníky za cílem prosadit zákon o sociálním bydlení.

Podle údajů Platformy pro sociální bydlení se až 83 000 lidí, z toho 20 500 dětí, v republice nachází v závažné bytové nouzi, z čehož polovina žije ve čtrnácti městech republiky. Ročně tento počet vzroste až o 11 700 domácností. Mezi lety 2015 a 2018 navíc výrazně narostl počet domácností s osobami nad 65 let žijících na ubytovnách až o sedmdesát procent.

Bytová krize však nedopadá jenom na chudé. Do bytové nouze se dostává i střední třída, která si kvůli absenci dobrých bytových politik nemůže dovolit důstojně bydlet. Podle dat konzultační společnosti Deloitte je vlastnictví bytů v České republice stále méně dostupné. Česká republika se stala zemí s nejrychleji rostoucími cenami nových bytů v Evropě a má jedny z nejvyšších nákladů na vlastní bydlení v poměru k příjmům v rámci EU. Ceny bytů meziročně stouply ve všech krajských městech. Nájem v České republice vzrostl za poslední dva roky přibližně o pětinu, zatímco se téměř milion lidí v republice ocitá pod hranicí příjmové chudoby a podobné množství dospělých a dětí je zatíženo exekucemi.

Čtěte také: Zvýšení podílu OZE v Česku

„Klimatická změna střední Evropu neobejde. Již probíhající krize bydlení a cenová nedostupnost bytů budou ještě růst. To nejsou katastrofické scénáře, ale realita, se kterou je potřeba pracovat. Boj za klimatickou spravedlnost je tak současně bojem za sociální spravedlnost, včetně práva na město, které se nejhmatatelji zhmotňuje v právu na bydlení,“ dodává Bírová.

Reakce Měst a Obcí

Když v květnu Praha 7 jako první městská část v České republice vyhlásila stav klimatické nouze, byl to podle mnohých důležitý signál, že začíná sílit snaha radnic adekvátně reagovat na klimatickou krizi. Progresivnější vedení měst začínají investovat do výsadby zeleně a do péče o ni, protože podle odborných studií výrazně ochlazuje prostředí a drží ve městě vlhkost. Někde podporují vznik zelených střech i vodních prvků ve veřejném prostoru, ochlazujících okolí a ovlažujících obyvatele.

Přemýšlejí též, jak lépe ve městě zadržovat vodu. V mnohých obcích se již počítá s lepším zasakováním: betonová dlažba se mění na kazetovou nebo je nahrazována trávníky, dešťová voda stéká do retenčních jezírek, z nichž se pak dá využívat například pro zavlažování veřejné zeleně. Část z nich zase mění vozidla veřejné dopravy na ty poháněné zelenou energií a podporuje cyklistickou nebo pěší dopravu.

Takovéto změny však zavádí jenom zlomek obcí v republice. „Místní politici si dopady klimatických změn neumějí přeložit do konkrétních opatření,“ vysvětluje Viktor Třebický z organizace CI2, která se kromě jiného věnuje měření uhlíkové stopy v obcích a navrhování adaptačních opatření. Některé radnice mají již několik let vypracovány dlouhodobější plány, jak se na klimatickou změnu připravit. Jejich ambicióznost však pokulhává a problematické je zejména uvedení do praxe.

Co však českým městům zcela chybí, je úroveň plánování, která by promýšlela takzvaně klimaticky spravedlivá města. To znamená propojování potřeby dobrého života ve městě, v podobě například dostupného bydlení a služeb, s potřebou přechodu na nízkouhlíková města.

Čtěte také: Greenpeace ČR - financování

Klimatická Změna a Budoucnost

Jelikož vyprodukují většinu emisí oxidu uhličitého, mohou z lokálních pozic ovlivňovat scénáře budoucího oteplování. Nesou s sebou navíc vůči zbytku krajiny dluh: spotřebovávají obrovské množství energie, která se vyrábí v periferních oblastech republiky, postižených chudobou a zdevastovanou krajinou z těžby uhlí. Je do velké míry také na nich, aby se od využívání takovéto energie odklonily, začaly postupně přecházet na obnovitelné zdroje energie a snažily se též co nejvíce energie šetřit.

„Praha 7 společně s Prahou 1 vykazuje významné znaky tepelného ostrova v rámci Prahy. Je tedy jednou z městských částí, na které má sucho a oteplování největší dopad. Situace je velmi vážná. Vycházíme vstříc volání po vyhlášení klimatické nouze, abychom si to uvědomili nejen my, politici. Apelujeme tím také na všechny naše obyvatele, bez kterých se nepodaří žádné změny dosáhnout."

Možnosti městských částí ve zmírňování klimatické katastrofy se mohou zdát z pohledu globálního významu marginální, i na takovéto úrovni je však možné přijít s opatřeními, která - pokud se začnou rychle a aktivně realizovat - mohou být účinná. Ukazuje, že tlak na politickou reprezentaci je účinný a že i u nás existují progresivní radnice, které dokážou zareagovat na blížící se klimatický kolaps. Zároveň je vyhlášení důležitým symbolickým gestem, které, doufejme, inspiruje i další městské části, města a obce v republice.

Klima Česka v roce 2050

Změna klimatu se v Česku zřetelně projevuje už nyní (sucho, úbytek podzemní vody, vlny veder, více generací kůrovce, změny v zemědělství). Za posledních 60 let se u nás průměrná teplota zvedla o 2 stupně Celsia a změny se dále zrychují. Vyspělý svět se sice snaží oteplování zpomalit, ale už teď je jisté, že nás čeká minimálně 30 let dalšího zvyšování teplot.

Podnebí se změní z „mírného s teplými léty“ na „mírné s horkými léty“. Co to znamená? Je to asi jako sestup o 500 metrů nadmořské výšky nebo jako posun o stovky kilometrů na jih. Průměrná teplota v Praze bude vyšší než dnes v chorvatském Záhřebu. Méně optimistický výhled, podnebí bude méně mírné, tj. s většími zvraty počasí a delší dobou trvání jak vysokých teplot a sucha, tak i období chladu či deště.

Stromem, který by to mohl dobře zvládnout, je třeba dub španělský. Jak budou vypadat nové lesy? Budou listnaté, druhově smíšené. Budou mít potíže se zvěří, která je bude ožírat. Místo velkých lesů se možná objeví jen lesní ostrůvky.

Protože jsme střecha Evropy, nemáme velké řeky ani dost podzemní vody, nebude možné většinu zemědělské krajiny zavlažovat. Bez zavlažování bude úroda nejistá - bude záležet na okolnostech v daném roce. Potraviny budou dražší, ale my jako bohatá země si je případně dovezeme odjinud.

Rekord nyní drží Dobřichovice: 40,4 °C. Léto bude teplejší o 7 stupňů, tj. rekord bude činit až 47 stupňů. Bude více tropických dnů (nad 30 °C) a zdvojnásobí se počet tropických nocí (nad 20 °C).

Roční úhrn srážek bude podobný jako dnes, ale srážky budou nárazověji rozložené - častější velké lijáky s povodněmi a častější období sucha. Bude nutné zadržovat vodu v krajině.

Pokud se to podaří, klima se stabilizuje na zvládnutelné variantě. Jak by vypadalo Česko za 70 let, pokud bychom pokračovali jako dosud? Krajina vyprahlá jako v horkém vnitrozemí Středomoří, masová migrace z jihu na sever, nepředvídatelné bouře a změny počasí, epidemie tropických nemocí, simultánní neúroda, války o vodu. Toto ještě máme šanci odvrátit.

tags: #Česko #stav #klimatické #nouze #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Seznamte se s invazivními druhy rostlin
• Dopady znečištění těžkými kovy
• Stav ohrožení povodněmi
• Omezování světelného znečištění
• Povolení pro čerpací stanice