Českomoravská vrchovina: Charakteristika přírody

Českomoravská vrchovina, lidově nazývaná Vysočina, je lesnaté pohoří na pomezí Moravy a Čech. Českomoravská vrchovina se nachází zejména na území kraje Vysočina, zasahuje však i do Jihočeského a Jihomoravského kraje, a díky svému severnímu výběžku, Železným horám, i do krajů Pardubického a Středočeského.

Vrchovina nemá žádné hlavní pohoří a dělí se na několik samostatných celků. Nejvyšší hora Javořice (837 m n. m.) spadá do podcelku Jihlavské vrchy, druhá nejvyšší hora Devět skal (836 m n. m.) se nachází ve Žďárských vrších. Českomoravská vrchovina je druhé nejstarší pohoří v České republice (po Šumavě).

Geomorfologické celky

Českomoravská vrchovina se skládá z několika geomorfologických celků:

• Železné hory
• Žďárské vrchy
• Jihlavské vrchy
• a další

Železné hory

Železné hory jsou pohořím o rozloze 762 km² v severní části Českomoravské vrchoviny, na vymezeném území chráněnou krajinnou oblastí. Z hlediska administrativně správního náleží největší částí své rozlohy do Pardubického kraje, jihozápadní část do Kraje Vysočina a okrajem na severozápadě do Středočeského kraje.

Celé Železné hory jsou bohatě pokryty zelení. Lesy jsou střídány loukami, pastvinami a poli v nadmořských výškách 198-737 m n. m., se střední výškou 480 m n. m. Nadmořská výška vrchoviny klesá severovýchodním směrem k linii měst Chvaletice - Slatiňany - Proseč a na severozápad, nejníže je situovaná hladina řeky Labe v nadmořské výšce 198 m v Týnci nad Labem ve Středočeském kraji. Nejvyšších nadmořských výšek kolem 600 až 700 m dosahují Železné hory na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města Hlinsko. Nejvyšším vrcholem v chráněné krajinné oblasti je Vestec (668 m n. m.) na katastrálním území obce Slavíkov v Kraji Vysočina a v rámci geomorfologického celku vrch U oběšeného (737 m n. m.) na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji. Velkým turistickým magnetem je Sečská přehrada na řece Chrudimce. Jde o největší a nejvyhledávanější rekreační oblast v Pardubickém kraji.

Čtěte také: Charakteristika klimatu Drahanské vrchoviny

Žďárské vrchy

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena roku 1970 na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Její rozloha činí 71 tis. ha, z toho 46 % zaujímají lesy, zastoupené zejména ve vyšší centrální části území. CHKO se rozkládá v nadmořských výškách od 490 do 836 m n. m. (nejvyšší vrchol Devět skal - přírodní památka, jejíž název je odvozen od skalního labyrintu, který tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a třemi malými věžičkami).

Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů. V jejím krajinném rázu, formovaném od středověké kolonizace někdejšího pomezního hvozdu, se pod zalesněnými hřbety Žďárských vrchů prolínají pole a louky s osnovou dřevinné vegetace, malebně začleněnými rybníky i venkovským osídlením s prvky horácké lidové architektury. Významným fenoménem chráněného území je voda. Žďárské vrchy jsou pramennou oblastí na hlavní evropské rozvodnici mezi Severním a Černým mořem, území bylo vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Na zdejší husté síti drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva.

Krajina kolem Žďáru nad Sázavou nabízí nejen přírodu ale i mnoho historických staveb a kulturního vyžití. Největším lákadlem oblasti je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO. Krajina Žďárských vrchů je protkána stovkami kilometrů turistických i cyklistických tras. Žďárské vrchy nabízí i ideální podmínky pro zimní turistiku.

Jihlavské vrchy

Nevelké Jihlavské vrchy jsou nejvyšším pohořím Českomoravské vysočiny. Jedná se o geomorfologický podcelek, náležící do Javořické vrchoviny, která je součástí podsoustavy Českomoravské vrchoviny. Vrchy se rozkládají 10 km severozápadně od Telče, či 10 km jihozápadně od Třeště. Největší část Jihlavských vrchů je souvisle zalesněna.

Nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů i celé Českomoravské vysočiny je Javořice (837 m n. m.), na jejímž vrcholu je zdaleka viditelný 166 m vysoký televizní vysílač, veřejnosti nepřístupný. Skalní útvar Míchova skála s překrásnou vyhlídkou naleznete jen kousek pod Javořicí. V oblasti se nachází hrad Roštejn či zřícena hradu Štamberku. V jižní části se nachází mnoho starých lomů na žulu, v Mrákotíně se žula doposud těží.

Čtěte také: Drahanská vrchovina: Ubytování pro školy

Geologie

Geologicky náleží oblast do Českého masivu do moldanubika. Asi polovina území města je tvořena metamorfovanými horninami, zejména migmatity a ortorulami, jižní a jihovýchodní část leží na pararulách až migmatitech. Podél vodních toků se nacházejí nezpevněné fluviální nivní sedimenty.

Klima

Mírně teplá klimatická oblast MT3 se vyznačuje mírnými, normálně dlouhými až delšími přechodnými obdobími, léto je krátké, mírné až mírně chladné a zima je mírná, až mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.

Půda

Struktura rozložení jednotlivých půdních typů je rozmanitá a ostrůvkovitě členěná.

Ochrana přírody

Velká část města (kromě jihovýchodní části) se rozkládá v CHKO Žďárské vrchy, která byla vyhlášena v roce 1970 a do dnešní doby se zde dochovalo venkovské osídlení s prvky horácké lidové architektury. Jedná se o nejrozmanitější část Českomoravské vrchoviny, které zabírá rozlohu 709 km2, z níž téměř polovinu zaujímají lesy, ty se střídají s lukami a pastvinami. Lesy jsou převážně smrkové, někde se zachovaly porosty jedlobučin.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

tags: #Českomoravská #vrchovina #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro ekologickou domácnost
• Cesta rákosím a Růženin lom
• Materiály a výhody ekologických mezizubních kartáčků
• Legislativa pro třídění odpadu
• Klimatická Opatření v ČR