Klimatické poměry Drahanské vrchoviny: Charakteristika

23.12.2025

Drahanská vrchovina přísluší severní až severozápadní části okresu Vyškov, výrazná hranice oproti Vyškovské bráně je dána úpatím okrajového zlomového svahu. Základ geologické stavby tvoří souvrství spodnokarbonských (kulmských) sedimentů - břidlic, drob a slepenců.

Z mladších sedimentů se zde místy vyskytují neogenní jíly, písky a štěrby a kvartérní sprašové hlíny, svahoviny a fluviální usazeniny údolních niv. Stavba je typicky klenbovitá. Ploché rozvodní partie nesou stopy třetihorního zarovnaného povrchu.

Po stránce pedologické jsou na celém území výzkumného objektu půdy typu kyselých kambizemí. Půdní profil je vytvořen na různě mocných vrstvách svahoviny s vtroušeným granodioritovým štěrkem a pomístně i balvany. Zvětralina granodioritu bez porušení struktury, která místy vystupuje až do hloubky 40-50 cm, je pro prosakující vodu dosti nepropustná, což je i příčinou občasného převlhčení celého půdního profilu a místy i oglejení.

Po stránce zrnitostní je v jemnozemi zastoupena dosti vysoko jílnatá frakce (< 0,01 mm) 38 a 45 % a lze proto označit tuto půdu jako hlinitou. Jedná se o půdu kyselou, což je podmíněno jednak charakterem matečné horniny, jednak charakterem organického opadu. Nejnižší hodnota pH v H2O je ve vrstvě H (A03) a A - 3,8 a 3,7, ovšem ani hlubší minerální horizonty nepřesahují většinou hodnotu 4,5.

To znamená, že i nasycenost sorpčního komplexu je nízká a v průměru činí tato hodnota 13 % v horizontu A, 16 % v (B) a 43 % v hlubších horizontech (B) Cd. Humus je akumulován převážně v horizontu A (12 %) a pak prudce klesá na 2 a 1 % v hlubších horizontech. Z výměnně poutaných kationtů největší zastoupení má Ca 1,5-3,0 mekv/100g. Poměr obsahu fulvokyselin a huminových kyselin je vyrovnán a to zejména v povrchové vrstvě profilu.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Po stránce fyzikálních poměrů není charakter profilu optimální z hlediska produkce lesních dřevin. Má poměrně omezenou fyziologickou hloubku nepropustnou vrstvou granodioritové zvětraliny, která místy vystupuje až na 50 cm hloubky profilu. To znamená, že prostor rhizosféry stromů je omezen na vrstvu svahoviny, která je poměrně štěrkovitá. Pórovitost klesá dosti značně již ve 40 cm (na 35 %).

Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Tyto údaje byly vypracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950. V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.

Klimatický region VT zahrnuje jižní část Moravy (jižní a střední část Dyjskosvrateckého úvalu, Pavlovské vrchy, Dolnomoravský úval) a jeho rozšíření je totožné s rozšířením velmi teplé černozemní oblasti stanovištních jednotek (ČMt). Klimatický region T2 je rozšířen ve středních Čechách (východně od Vltavy po Kutnou Horu), dále koncentricky kolem regionu T1 v severozápadních Čechách.

Klimatický region MT4 je z klimatických regionů plošně nejrozšířenější. Zaujímá všechny vyšší části pahorkatin a navazuje tak na region MT2: patří sem Tachovská brázda, Chodská pahorkatina, části Středočeské pahorkatiny, Brdská vrchovina, největší část Českomoravské vrchoviny, Drahanská vrchovina, Vizovická vrchovina, Nízký Jeseník, Žulovská pahorkatina, Podkrkonošská pahorkatina atd.

Klimatický region MCH zahrnuje všechna podhůří v nadmořské výšce zpravidla nad 550 m; jeho plocha je zhruba totožná s vrchovinnou oblastí stanovištních jednotek. Zaujímá nižší části Krušných hor a Českého lesa, Šumavské podhůří, nejvyšší části Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny, značnou část Českomoravské vrchoviny, Bílých Karpat, Javorníků a Hostýnských vrchů, nižší část Moravskoslezských Beskyd, nižší část Nízkého Jeseníku, Orlické podhůří, Frýdlantskou pahorkatinu atd.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Klimatický region CH je v podstatě totožný s horskou oblastí stanovištních jednotek, která byla vymezena podle týchž kritérií.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #poměry #Drahanská #vrchovina #charakteristika