Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je ústřední státní institucí v České republice v oblastech kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality vody. Cílem činnosti ČHMÚ ve výše uvedených oblastech je zřizování a provoz monitorovacích stanic pomocí telekomunikačních sítí.
Mezi související činnosti patří budování národních sítí pro monitoring atmosféry a hydrosféry, hodnocení pozorování, měření a monitorovacích dat, vytváření a údržba databází v jednotném informačním systému, poskytování informací veřejnosti a podávání zpráv regionálním a národním úřadům/institucím, jakož i orgánům EU. ČHMÚ je pověřen Ministerstvem životního prostředí k provozování Státní sítě monitoringu kvality ovzduší České republiky. Je rovněž pověřen k zajištění dlouhodobého provozu a rozvoje Informačního systému kvality ovzduší včetně národní databáze kvality ovzduší.
Mezi klíčové produkty odboru Informačního systému kvality ovzduší patří mapy kvality ovzduší. SAMIRA (Satellite based Monitoring Initiative for Regional Air quality) byl projekt financovaný Evropskou kosmickou agenturou. Do projektu bylo zapojeno sedm organizací ze čtyř zemí (Norsko, Česká republika, Polsko a Rumunsko), včetně ČHMÚ. Celkovým cílem projektu SAMIRA bylo zlepšit regionální a lokální monitoring kvality ovzduší prostřednictvím synergického využití dat ze stávajících a budoucích satelitů, tradičně používaných sítí monitoringu kvality ovzduší in-situ a výstupů z modelů chemického transportu. Zkoumanými znečišťujícími látkami byly suspendované částice (PM10, PM2.5), oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2).
Cílem projektu je vyvinout metody kontroly kvality ovzduší, identifikace zdrojů znečištění ovzduší a jejich podílu na koncentracích znečišťujících látek, se zaměřením na hlavní stávající problémy s kvalitou ovzduší a obtížně kvantifikovatelné typy znečištění. V návaznosti na výše uvedené je nutné vyvinout modelové nástroje identifikující rozptyl znečištění ovzduší, a to jak s ohledem na současné koncentrace, tak se zaměřením na budoucí technologický rozvoj.
Součástí výzkumu je také vývoj laboratorních metod pro hodnocení kvality ovzduší, a to jak metod manuální, izotopové analýzy prvků ve vzorcích aerosolových částic, tak metod elementární analýzy aerosolových částic. S ohledem na dopad na zdraví obyvatelstva bude vyhodnocen dopad ultrajemných částic na 5 lokalitách v České republice, a to i s ohledem na vnější vlivy, jako jsou meteorologické podmínky. Proběhne také vyhodnocení umístění stanic znečištění ovzduší, což vyústí v návrh na obnovu státní sítě monitoringu znečištění ovzduší. Součástí řešení projektu je také odhad podílu mlhy a námrazy na celkové atmosférické depozici. Zajímavým výsledkem projektu budou také mapy fyto-toxických dávek ozonu pro různé rostliny.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Celý projekt je provázán s hodnocením dopadu dopravy, a to jak na zdraví obyvatelstva, tak na množství emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Nezbytným úkolem tohoto projektu je vývoj metodik a emisních faktorů používaných při přípravě emisních bilancí v souvislosti s mezinárodními požadavky úmluv EU a OSN. Součástí výzkumu metodik skleníkových plynů je analýza potenciálů biomasy a v neposlední řadě predikce budoucích emisí a kvantifikace dopadů politických nástrojů na snižování emisí nebo dodržování emisních stropů na spotřebu energie, ekonomiku a další ukazatele pomocí makromodelů.
ČHMÚ dlouhodobě monitoruje zdroje znečištění ovzduší v různých částech České republiky pomocí receptorových modelů. Zatímco v severních oblastech České republiky spalování uhlí stále významně přispívá ke znečištění ovzduší z domácího vytápění, v jižních částech země převažuje biomasa a celková zátěž z domácností je nižší. Data ČHMÚ také potvrzují dlouhodobý pokles emisí z vytápění domácností v celé zemi. Podle odborníků tento vývoj souvisí především s postupnou výměnou starších kotlů na tuhá paliva za modernější zdroje s účinnějším spalováním. S klesajícími emisemi z domácností a průmyslu nabývá na významu vliv zahraničního znečištění a přírodních zdrojů.
Od roku 2018 postupně identifikujeme příčiny znečištění ovzduší v různých částech České republiky pomocí receptorových modelů. Prozkoumali jsme již řadu lokalit a shromážděné výsledky ukazují zajímavé dlouhodobé trendy.
V souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 106/2025 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zpřístupnil ověřená primární a agregovaná data o znečišťujících látkách v ovzduší (koncentrace znečišťujících látek z monitorovacích stanic s automatickými a manuálními programy, poskytované v rozsahu a časových agregacích stanovených zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Data zahrnují klíčové znečišťující látky s limitními hodnotami v ovzduší podle platné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOx), přízemní ozon (O₃), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2.5 a oxid siřičitý (SO₂). Data vycházejí z měření ze stanic vlastněných ČHMÚ od roku 1969. Primární data jsou poskytována v intervalech měření 30 minut, 1 hodina nebo 24 hodin, v závislosti na typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat a zahrnují: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počet překročení limitních hodnot v ovzduší.
V souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 106/2025, která provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) poskytuje aktuální operativní (neověřená) hodinová data o znečišťujících látkách v ovzduší (koncentrace znečišťujících látek z monitorovacích stanic s automatizovanými měřicími programy, jak stanoví zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Zpřístupněná data zahrnují klíčové znečišťující látky s limity kvality ovzduší podle platné legislativy: oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), suspendované částice PM₁₀ a PM₂.₅, oxid siřičitý (SO₂) a oxid uhelnatý (CO).
Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?
Cílem této studie bylo shromáždit všechna dostupná data o znečištění ovzduší v Ostravě, která je jednou z nejznečištěnějších oblastí ve střední Evropě, a provést stručné posouzení zdravotních rizik vyplývajících z historické expozice znečišťujícím látkám od začátku monitoringu, tj. od roku 1970 do současnosti. Byly použity všechny dostupné informační zdroje (Český hydrometeorologický ústav, Krajská hygienická stanice v Ostravě nebo publikace). K vyhodnocení expozic byla analyzována jak krátkodobá (hodinová a denní) data, tak dlouhodobá (roční) data za 45 let. Pro posouzení zdravotních rizik byl použit vztah mezi expozicí a biologickými účinky znečišťujících látek publikovaný WHO a US EPA.
Během sledovaného období se roční průměrné koncentrace PM10 pohybovaly od 25 do 96 µg/m3; PM2,5 od 24 do 45 µg/m3; SO2 od 3,4 do 101,5 µg/m3; NO2 od 17,76 do 51,17 µg/m3; benzen od 0,24 do 9,2 µg/m3; benzo[a]pyren od 2,1 do 14 ng/m3; arsen od 1,2 do 9,5 ng/m3. Od přelomu 80. a 90. let 20. století trend koncentrací znečišťujících látek klesal až do přelomu tisíciletí, kdy se zastavil a je konstantní až do současnosti. Prezentované výsledky však ukazují, že obyvatelé Ostravy byli vystaveni relativně vysokým koncentracím znečišťujících látek ve srovnání s jinými podobnými městy. Nejvýznamnějšími znečišťujícími látkami, které přispívají ke zdravotním rizikům, jsou prachové částice (PM10, PM2,5), benzen a benzo[a]pyren.
Dlouhodobé průměrné zdravotní riziko PM10 se zvýšilo v případě postneonatální kojenecké úmrtnosti až o 30 %; prevalence bronchitidy u dětí až o 61 %; a incidence chronické bronchitidy u dospělých až o 89 %. Dlouhodobé průměrné zdravotní riziko PM2,5 se zvýšilo u celkové úmrtnosti u osob ve věku 30+ let až o 22 %; úmrtnosti související s kardiopulmonálními onemocněními až o 25 %; a úmrtnosti související s rakovinou plic až o 39 %. Nejvyšší karcinogenní riziko je pozorováno u benzo[a]pyrenu, kdy se rozsah individuálního celoživotního karcinogenního rizika pohybuje až do 1,25*10-3. Toto hodnocení je platné podle přísného karcinogenního rizika podle WHO, zatímco maximální karcinogenní riziko podle US EPA je 7,2*10-5.
Hodnoty indexu kvality ovzduší (AQI):
Úrovně obav o zdraví:
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
tags: #Czech #Hydrometeorological #Institute #air #quality