Český ráj: Přírodní poklad a turistický ráj

11.03.2026

Český ráj objektivně patří k nejvyhledávanějším turistickým regionálním destinacím České republiky. Rozmanitost a hodnota potenciálu území Českého ráje pro rozvoj cestovního ruchu je vnímána a oceňována snad všemi aktéry. Český ráj představuje významné přírodní, ale současně i kulturní dědictví České republiky.

Odpověď na otázku, proč Český ráj patří k nejnavštěvovanějším místům v České republice, je třeba hledat nejen v jeho výrazné morfologii, ale i v krajinných úpravách realizovaných člověkem od počátku 17. století. Divokost a malebnost krajiny v okolí meandrující řeky Jizery a jejích přítoků s kulisou mocných pískovcových skalních okrajů a sopečných vrcholů s desítkami středověkých hradů lákala poutníky, romantiky a umělce od nepaměti.

Historické vlivy na krajinu Českého ráje

Krajina Českého ráje okouzlila Albrechta z Valdštejna (1583-1634). Jeho italští architekti vytvořili první raně barokní kompozici v krajině v okolí Jičína, sídla propojili s hospodářskými dvory liniovými výsadbami lip. Na valdštejnské cílené krajinářské úpravy navázal architekt Jan Baptista Mathey, který pro hraběte Františka Josefa Schlika (1656-1740) vyprojektoval na jižním okraji Českého ráje sakrální stavby propojené pohledovými osami a cestami (Rychnová 2020).

Západní a severní část Českého ráje velmi významně v 19. století krajinářsky ovlivnili Rohanové, kteří si vybudovali venkovské sídlo na Sychrově. Centrální část Českého ráje s dominantou zámku Hrubá Skála a hradem Trosky od r. 1821 začali zvelebovat Aehrenthalové. V tomto období dochází k rekonstrukci a přestavbě většiny kostelů, na sopečných vrcholcích - dominantách Českého ráje - se budují kaple a u některých vznikají i křížové cesty (Vyskeř a kaple sv. Anny z r.

V roce 1813 Jičínsko navštívil císař František I. Rakouský (1768-1835). V té době byla zpřístupněna nejmohutnější rokle Prachovských skal (délka 200 m, 263 schodů), které se od jeho návštěvy nazývá Císařská chodba. Skalní věž Mnich či Modlitba skal z Císařské chodby patří k nejimpozantnějším skalním věžím v Českém ráji.

Čtěte také: Pohádková skála v Českém ráji

Zajímavý příběh má i rokle Adamovo lože, kdysi zvaná Venušina sluj v Hruboskalském skalním městě. Zde nechal František Adam, hrabě z Valdštejna-Vartenberka (1759-1823) na konci 18. století vytesat sousoší milenecké dvojice, Amora a pohovku se lvy. Majitelé panství však nebyli nakloněni návštěvnosti těchto míst a podél přístupových cest umisťovali cedulky s nápisem „Zapovězená cesta“.

Lékař Antonín Vincenc Šlechta (1810-1886) v letech 1839-1841 s majitelem hruboskalského panství u Sedmihorských pramenů založili vodoléčebné lázně Bad Wartenberg (Lázně Sedmihorky). Malebné místo na jižním úpatí Hruboskalského skalního města v nivě Libuňky si oblíbila řada významných českých i německých intelektuálů, básníků, spisovatelů a dalších osobností českého kulturního i politického života 19. století.

V roce 1866 se územím Českého ráje prohnala prusko-rakouská válka. Vítězství Pruska vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a k boji za obnovu českého práva. Na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště se konal 11. 7. 1868 tábor lidu se 40 000 účastníky. Válečné i politické boje dodnes připomínají četné pomníky a ossaria.

Drábské světničky jsou vyhledávaným turistickým cílem skoro 200 let nejen pro svoji historii, ale i pro úžasné výhledy do nivy Jizery. Hrad byl vybudován na sevorozápadním okraji plošiny Hrada, která je součástí přírodní rezervace Příhrazské skály.

Počátky organizované turistiky

Jedním z prvních příkladů aktivit zaměřených na návštěvníky a turisty Českého ráje jsou stavební aktivity majitelů hruboskalského panství na hradě Valdštejně, jež se spojily s uměleckým a propagačním působením turnovského malíře Jana Prouska. Na přelomu 19. a 20. století Václav Kudrnáč provozoval v Turnově první turistickou poptavárnu (Maierová 2006). Postupně začaly vznikat propagační letáky a později i tištění průvodci.

Čtěte také: Příroda Českého lesa

Krátce po založení Klubu českých turistů (11. června 1888), jehož prvním předsedou byl cestovatel Vojtěch Náprstek, vznikají odbory KČT v Českém ráji. Jejich cílem bylo zpřístupnit přírodní zajímavosti ve svém okolí a poskytnout kvalitní servis návštěvníkům, aby se jimi spravované místo stalo turisticky atraktivní. Ve výchozích místech a uzlových bodech se zakládaly turistické stanice, kde turisté mohli získat vše potřebné pro své putování včetně školeného průvodce (Čermák 2005).

Jako první ke značení turistických cest přistoupili bratři Lepařové a František Veselý z Jičína. V roce 1901 KČT Jičín otevřel v Prachovských skalách penzion Pod Šikmou věží a v roce 1924 Turistickou chatu (Markvart 2006). Do začátku 2. světové války byla na území Českého ráje vybudována nejhustší a nejlépe značená síť turistických tras.

Souběžně s budováním stezek se skalní města stala místem dobývání vrcholů skalních věží. Studenti z jičínského gymnázia založili v roce 1907 Lezecký kroužek Prachov a 4. října dosáhli nejvýznamnějšího vrcholu Prachovských skal - Mnicha. V dobývání hruboskalských věží navázali na německé lezce turnovští lezci, kteří svůj spolek založili o 20 let později. Skalní věže mají svá jména a na jejich vrcholy vedou stovky cest.

Po útrapách I. světové války se do Českého ráje rychle vrátil turistický ruch. Rozšířilo se trávení volného času koupáním v rybnících a v řece Jizeře. Budovaly se jednoduché plovárny a nové betonové bazény (Čermák 2006), např. koupaliště Pelíšek v Prachovských skalách. Na vrcholu Kozákova bylo zřízeno sportovní plachtařské letiště.

Se vznikem Československa a rozvojem městského průmyslu se změnil vztah člověka k přírodě a nastupuje nový kulturní jev - táboření ve skalních dutinách jako forma odpočinku a návratu života k přírodě. Do Českého ráje pronikají skauti a záhy se přidávají „divocí skauti“ - trampové (Jenč 2006). Vznikají první trampské osady a chaty. S pobytem ve skalách jsou spojeny vyryté nápisy. Nejen jejich dokumentace probíhá v rámci projektu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Komárovský rybník (38 ha) u Branžeže patří od 50. let minulého století k vyhledávaným místům k rekreačním pobytům.

Ochrana přírody a současný cestovní ruch

Po roce 1945 byl majetek vlastníků většiny území Českého ráje zkonfiskován a vyvlastněn. Zámky Sychrov, Hrubý Rohozec, Mnichovo Hradiště a hrad Trosky se staly významnými kulturními památkami a patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům. Nastalo období masové rekreace a sportu. Postupně vznikala rekreační střediska a kempy. K vyhlášeným lokalitám dodneška patří Jinolické rybníky, Branžež, Sedmihorky. Velmi oblíbeným se stal orientační běh a pořádání závodů ve skalních městech s tisíci účastníky. Na silničkách Českého ráje se konaly populární automobilové závody Rallye Škoda.

Masová návštěvnost Českého ráje vedla k takové devastaci území, která přestala být na přelomu 70. a 80. let 20. století únosná. Ve skalních městech docházelo k plošné erozi, kamenné schody a stezky se doslova ztrácely před očima. Přesto se dařilo zajišťovat úpravu turistických tras, stavěla se protierozní opatření za pomoci zábran, hydroosevu a travních rohoží (Zeman 1985). Vznikly tři naučné stezky: Hruboskalská (r. 1979), Podtroseckými údolími (r. 1980) a Příhrazská.

V arboretu Bukovina u zámku Hrubá Skála v historickém altánu vzniklo informační středisko s expozicí. Druhé středisko bylo nově postaveno na břehu rybníka Věžický, jehož rekonstrukci aktuálně připravuje AOPK ČR. Na Věžáku se konaly pravidelné výstavy kresleného humoru. Třetí informační středisko bylo umístěno na nádvoří hradu Trosky.

Velké změny v ochraně přírody přinesla 90. léta minulého století. Postupně se navracel majetek původním majitelům, byl schválen nový zákon o ochraně přírody a krajiny, obnovovaly se zrušené spolky a přišly i první finanční prostředky na péči o přírodu. Došlo k redukci přehuštěné sítě turisticky značených cest a velké sportovní akce byly postupně přemisťovány z chráněných území.

Hlavní postavení v oblasti koordinace, organizace a realizace aktivit cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj si svou činností vydobylo Sdružení Český ráj, které zde působí od roku 1999 (Maierová 2006). Sdružení iniciovalo napsání první strategie udržitelného cestovního ruchu v Českém ráji.

Rok 2000 se pro Český ráj stal přelomovým. Silnému větru podlehla Semtinská lípa, jeden z nejznámějších českých stromů, který opěvoval Fráňa Šrámek, Jaroslav Seifert či Karel Čapek. U jejího torza bylo rok poté rozhodnuto o zahájení činností směřujících k rozšíření CHKO Český ráj a o nominaci skalních měst Českého ráje na Seznam světového dědictví UNESCO. Zatímco k rozšíření hranic CHKO došlo 14. 10. 2002, k zápisu na Seznam nedošlo, protože Česká republika stáhla nominaci z důvodu nesouhlasného stanoviska IUCN.

Pro nově vymezenou CHKO byl schválen plán péče na podkladu Analýzy potenciálu turistického regionu Český ráj a výsledků Analýzy profilu návštěvníka Českého ráje. CHKO Český ráj (181,5 km2) byla definována jádrem turistického regionu Český ráj a poznávací turistika za hlavní cíl návštěvníků. Výzkumem byla potvrzena i vysoká návštěvnost území, kdy v 1 dni v červenci se na území pohybovalo přibližně 22 000 návštěvníků (počet trvale bydlících obyvatel v CHKO v té době činil 8 000).

V roce 2005 se CHKO stala součástí Geoparku Český ráj zařazeného do Evropské sítě geoparků, který je od r. 2015 členem Globální sítě geoparků UNESCO. Tento počin přinesl zvýšený zájem především odborné veřejnosti a nový fenomén geoturismus.

S novým krajským uspořádáním a se vstupem do Evropské unie se začaly objevovat nové finanční zdroje na obnovu návštěvnické infrastruktury. Podařilo se obnovit a udržovat informační střediska Bukovinu i Věžák, stávající naučné stezky a zřizovat i nové v Klokočských a Besedických skalách, Průlom Jizery a Kozákov. Nově byly budovány dětské naučné stezky s interaktivními prvky (Příhrazské skály, Sedmihorky).

Bývalá škola v Dolánkách u Turnova byla přestavěna na Dům přírody Českého ráje dle projektu Projektového ateliéru David z Liberce. Dům přírody Českého ráje nakonec postavilo Ekocentrum Oldřichov v Hájích a pro veřejnost ho slavnostně otevřelo 4. 4. 2016. Od otevření Dům navštívilo 113 729 lidí. Současným provozovatelem je Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje (STŘEVLIK) a Dům přírody zároveň plní funkci interpretačního centra Globálního geoparku Český ráj UNESCO. Každoročně pro návštěvníky připravuje více než 100 akcí pro všechny cílové skupiny.

Informační střediska a aktivity pro návštěvníky

Informační středisko CHKO Český ráj - Bukovina je v síti programu Dům přírody již od roku 2014 a jeho provozovatelem je SEV Český ráj, které spravuje i Dětskou lesní naučnou stezku Sedmihorky a pořádá programy pro školy a hosty Autocampu Sedmihorky. Středisko od zahájení provozu v síti navštívilo již 98 882 návštěvníků. Informační středisko Věžák je každoročně otevřeno v létě díky základní organizaci Českého svazu ochránců přírody Bukovina a podpoře Libereckého kraje.

V letech 2018-2021 nechala AOPK ČR zpracovat a projednat s hlavními aktéry cestovního ruchu Koncepci práce s návštěvnickou veřejností pro CHKO Český ráj, která má přispět k ovlivnění a usměrnění aktivit institucí, společností a firem zabývajících se cestovním ruchem v území tak, aby nedocházelo ke zvyšování návštěvnosti CHKO a aby byly respektovány stanovené limity návštěvnosti.

V Českém ráji se prolínají zájmy veřejné správy, podnikatelského sektoru i nestátních neziskových organizací. AOPK ČR hájí zájem veřejný i odborný. Předpokladem zachování přírodních hodnot území je systematická komunikace a spolupráce za využití Koncepce a aktuálního Plánu péče.