Obnovitelné zdroje energie v České republice podle Českého statistického úřadu

05.03.2026

Česká energetika na počátku nového milénia reaguje na ekologické požadavky i změny geopolitické situace. Energetika v České republice má dlouhou historii a stabilní základnu v rozsáhlém využívání uhelných paliv díky bohatým uhelným ložiskům. Tato paliva byla široce využívána napříč všemi sektory národního hospodářství, avšak jejich používání po sobě zanechává značnou emisní stopu. Proto v průběhu času dochází k odklonu od nich a k nahrazování jinými typy paliv.

Jedná se především o jadernou energii, a vlivem technologického pokroku se více využívají obnovitelné zdroje energie. Roste význam tepelných čerpadel, fotovoltaických, větrných a také vodních elektráren. Technický pokrok je patrný i v oblasti dopravy, kde se v posledních letech projevuje snaha o nahrazování běžně používaných benzinových a dieselových automobilů elektromobily.

Vývoj primární produkce paliv a energií

V roce 1999 bylo v Česku dosaženo primární produkce paliv a energií 1 209 PJ, do roku 2023 klesla tato produkce na 970 PJ. Na primární produkci se nejvyšší měrou podílela tuhá uhelná paliva, která v roce 1999 představovala 80 %, ovšem do roku 2023 jejich podíl na primární produkci klesl na necelých 42 %. Na významu nabývala průběhu sledovaného období produkce obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie.

V roce 1999 zaujímaly obnovitelné zdroje energie méně než 6 % a jaderná energie 12 % z celkové primární produkce paliv a energií, v roce 2023 to již u obnovitelných zdrojů bylo 23 % a u jaderné energie téměř 33 %. Podobný trend lze sledovat rovněž ve vývoji výroby elektrické energie. V roce 1999 bylo vyrobeno 233 PJ elektrické energie a do roku 2023 její vyrobené množství vrostlo na 277 PJ.

V roce 1999 bylo vyrobeno přes 68 % elektřiny z uhelných paliv, lehce nad 20 % z jaderné energie a necelá 4 % z obnovitelných zdrojů energie. V průběhu sledovaného období se používaná paliva značně proměnila. V roce 2023 pocházelo již více než 39 % elektřiny z jaderné energie, přes 14 % z obnovitelných zdrojů energie a téměř 39 % z uhelných paliv.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Výroba tepelné energie

V případě výroby tepelné energie v teplárnách, bylo v roce 1999 vyrobeno přes 147 PJ tepelné energie a do roku 2023 její produkce klesla na 101 PJ. V roce 1999 se na výrobě tepelné energie nejvíce podílela uhelná paliva, která jí vyrobila přes 64 %. Zemní plyn se v roce 1999 podílel na výrobě tepelné energie 22 %, tepelná energie z obnovitelných zdrojů tvořila 4 %. V roce 2023 zaujímalo uhlí ve výrobě tepelné energie 49 %, zemní plyn 29 % a obnovitelné zdroje 12 %.

Dovoz a vývoz paliv a energií

Ve sledovaném období došlo ke změnám i v oblasti dovozů a vývozů paliv a energií. V roce 1999 bylo do Česka dovezeno více než 761 PJ paliv a energií a do roku 2023 toto množství vzrostlo na téměř 909 PJ. Největší část z dovezených paliv a energií tvořila stabilně ropa a ropné produkty. V roce 1999 to bylo 50 % z celkového dovozu paliv a energií. Dovoz zemního plynu se podílel 41 %, dovoz uhelných paliv 5 % a dovoz elektřiny 4 %. V roce 2023 vycházel podíl ropy a ropných produktů na 54 %, dovoz zemního plynu na 27 % a dovoz uhelných paliv na 13 % z celkového dovozu paliv a energií. Dovoz elektřiny odpovídal 5 % a dovoz obnovitelných zdrojů energie téměř 2 %.

Vývoz paliv a energií v roce 1999 činil 351 PJ a do roku 2023 se snížil na 238 PJ. Převážnou část vyváženého množství v roce 1999 tvořila uhelná paliva, která se na celkovém vývozu paliv a energií podílela 72 %. Vývoz ropy a ropných produktů zaujímal 16 % a vývoz elektrické energie 13 %. Podíl uhelných paliv na vývozu do roku 2023 klesl na 22 %. Vývoz ropy a ropných produktů představoval v roce 2023 přes 36 % a vývoz elektřiny přes 34 % z celkového vyváženého množství paliv a energií. Vývoz obnovitelných zdrojů energie téměř 8 %.

Konečná spotřeba paliv a energií

Pro konečnou spotřebu paliv a energií bylo v roce 1999 k dispozici 1 064 PJ, v roce 2023 pak 1 059 PJ. V průběhu sledovaného období došlo ke změně struktury spotřebovávaných paliv a energií. V roce 1999 bylo k dispozici pro konečnou spotřebu přes 121 PJ uhelných paliv. Uhelná paliva představovala více než 11 % ze všech dostupných paliv a energií ke konečné spotřebě. Zemního plynu bylo k dispozici téměř 257 PJ, tedy 24 %. Kapalná paliva zajistila 314 PJ (30 %), elektrická energie 173 PJ (16 %), tepelná energie 124 PJ (12 %). Obnovitelných zdrojů energie bylo v roce 1999 k dispozici pro konečnou spotřebu 52 PJ (5 %).

Do roku 2023 vzrostlo spotřebovávané množství kapalných paliv na 384 PJ (36 %), naproti tomu klesla spotřeba zemního plynu na 182 PJ (17 %). Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se navýšila na 141 PJ (13 %), naopak množství spotřebovaných uhelných paliv spadlo na 56 PJ. Uhelná paliva tak představovala již jen 5 %.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Spotřeba v průmyslu, domácnostech a dopravě

Nejvíce paliv a energií bylo v roce 1999 spotřebováno v sektoru průmyslu (359 PJ), a tento sektor se tak na celkové spotřebě národního hospodářství podílel 37 %. Druhý v pořadí byl sektor domácností, který v roce 1999 spotřeboval přes 273 PJ paliv a energií (28 %). Třetí příčku obsadil sektor dopravy se 174 PJ (18 %).

Do roku 2023 se pořadí prohodilo. Největší spotřebu vykázal sektor dopravy 294 PJ (31 %), který tak zaznamenal největší nárůst spotřeby vůbec. Za uvedených 25 let vystoupala o téměř 121 PJ. Druhé místo i v roce 2023 patřilo sektoru domácností (269 PJ, 28 %) a na třetí pozici se propadl sektor průmyslu (250 PJ, 26 %). Právě v něm došlo k největším energetickým úsporám. Rozdíl hodnot na začátku a na konci sledovaného období představoval 109 PJ.

V sektoru průmyslu měl v roce 1999 největší podíl na spotřebě zemní plyn (32 %), následovaly spotřeby uhelných paliv (20 %), elektřiny (19 %) a obnovitelných zdrojů (3 %). V roce 2023 tvořila spotřeba zemního plynu 30 %, spotřeba uhelných paliv 11 %, elektřiny 33 % a obnovitelných zdrojů 9 %.

V roce 1999 bylo z celkové spotřeby v průmyslovém sektoru spotřebováno 24 % paliv a energií v odvětví výroby železa a oceli. Druhým energeticky nejnáročnějším odvětvím byl chemický a petrochemický průmysl (15 %), třetím pak těžba a zpracování nekovových minerálů (14 %). Do roku 2023 se stal energeticky nejnáročnějším odvětvím chemický a petrochemický průmysl (17 %). Následovaly těžba a zpracování nekovových minerálů (16 %) a výroba železa a oceli (11 %).

Pro domácnosti měla největší význam v roce 1999 spotřeba zemního plynu, která se na celkové spotřebě paliv a energií v domácnostech podílela téměř 32 %. Dálkové vytápění zajistilo 20 % z celkové spotřeby, elektrická energie 19 %, obnovitelné zdroje energie 14 % a uhelná paliva 14 %. Do roku 2023 klesl podíl zemního plynu na 23 %, naopak stále více rostl význam obnovitelných zdrojů energie. Ty se v roce 2023 podílely na celkové spotřebě domácností již 36 %.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

ENERGO 2021: Šetření o spotřebě energií v domácnostech

V roce 2021 se v Česku po šesti letech konalo další šetření Energo zaměřené na zmapování struktury spotřeby paliv a energií v domácnostech. Zúčastnilo se ho 10 000 domácností. Proběhlo v druhé polovině roku, tedy v době, kdy doznívala pandemie covidu a netušilo se, že dojde k válce na Ukrajině, která do značné míry odstartovala nebývalý růst cen energií. Podobně jako lockdowny během pandemie nutily domácnosti pořizovat si další výpočetní techniku, aby bylo možné zvládnout práci a výuku z domova, současná situace na trhu s energiemi nastartovala, respektive urychlila rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2022 jsme svědky vysoké poptávky po fotovoltaických elektrárnách a teplených čerpadlech pro zajištění elektřiny a tepla v domácnostech. Dokládají to rovněž informace z programu Nová zelená úsporám, v němž raketově roste počet žádostí. Zároveň lidé hledají další cesty, jak na topení a provozu domácnosti ušetřit.

Domácnosti se na celkové konečné spotřebě paliv a energií v České republice dlouhodobě podílejí zhruba 30 %, podobně jako průmysl. Číslo každý rok mírně kolísá v závislosti na průběhu počasí, výkonnosti ekonomiky a dalších faktorech. Z celkové spotřeby domácností připadá největší část, zhruba dvě třetiny, na vytápění.

V převážné většině mají domácnosti k dispozici jeden zdroj vytápění, více zdrojů tepla může k vytápění využít méně než pětina z nich. Z domácností, které využívají více zdrojů tepla, téměř 65 % uvádí jako vedlejší palivo některý z obnovitelných zdrojů energie, nejčastěji se jedná o palivové dřevo. Obecně jsme v oblasti vytápění byli za posledních šest let svědky odklonu od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům energie, postupně roste význam geotermální a solární energie.

Spotřeba paliv a energií určených pro vytápění domácností je závislá na mnoha faktorech. Mezi ty klíčové patří technický stav a zateplení domu, od nichž se odvíjejí energetické ztráty objektu, a tedy i potřebné množství energie na vytápění. Kromě toho hraje roli i složení domácnosti a chování jejích členů. Ze srovnání výsledků jednotlivých šetření Energo 2015 a 2021 mimo jiné vyplývá, že jsme si zvykli na vyšší teplotní standard. V roce 2015 přes 60 % domácností (2 600 000) uvedlo, že svůj byt vytápí na 22 a více stupňů, v roce 2021 bylo takových domácností o 400 tisíc více. Pro úplnost je nutné zmínit, že spotřebu na vytápění dále ovlivňuje geografická poloha a ráz počasí.

Druhou nejvýznamnější položkou jsou energie na ohřev vody, které zaujímají v průměru 16 % z celkové spotřeby paliv a energií domácnostmi. V panelových domech a v objektech s dálkovým vytápěním je nejčastějším zdrojem pro ohřev vody tzv. dálkové teplo. V převážné míře se jedná o teplo dodávané teplárnami. V rodinných domech a tam, kde si ohřev vody řídí domácnost sama, se nejčastěji používá plyn nebo elektřina.

Ze všech domácností využívá pro ohřev vody 34 % zemní plyn, 26,7 % nakupované teplo, 24,4 % elektřinu, 13,4 % obnovitelné zdroje a 1,5 % tuhá paliva.

Další sledovanou kategorií je spotřeba energií potřebných na osvětlení a provoz domácích spotřebičů. Její podíl na celkové spotřebě domácností činil v roce 2021 přibližně 7 %. V drtivé většině se jedná o elektřinu, jejíž celková spotřeba v posledních letech neustále mírně rostla. Příčinou je kromě zvyšování počtu bytů i to, že domácnosti si pořizují stále více spotřebičů, které i přes snižování energetické náročnosti spotřebu navyšují svým množstvím. Největší nárůst můžeme vidět u domácností, které si pořídily v posledních šesti letech sušičku na prádlo či myčku nádobí.

Další ze spotřebičů, jichž v domácnostech za mapované období výrazně přibylo, jsou počítače a notebooky. Zatímco vybavenost výpočetní technikou byla u domácností v roce 2015 zhruba na úrovni 70 %, do roku 2021 se zvýšila o 10 procentních bodů. Odhadem přibylo v domácnostech více než 1,5 milionu kusů této techniky. Jak již bylo uvedeno výše, lze to z části připsat důsledkům pandemie, během níž byla řada rodin nucena pořídit si další počítač.

Velmi podobný podíl na celkové spotřebě v domácnostech jako osvětlení má vaření. Domácnosti na něj využijí zhruba 6 % veškeré spotřebované energie. Pro zajímavost můžeme uvést, že podle údajů z posledního šetření vaří domácnosti v průměru 5 jídel za týden. To je podobné jako před sedmi lety.

Značně nízký podíl, nedosahující ani jednoho procenta, zaujímají v domácnostech energie vydané na chlazení. V českých domácnostech vzhledem ke geografickým podmínkám zatím není příliš rozšířena klimatizace, nicméně počet těchto zařízení od roku 2015 mírně roste.

Poslední, svým způsobem okrajovou záležitostí z pohledu spotřeby domácností, je ostatní užití s podílem do 2 %. Do této kategorie patří například spotřeba při využívání zahradní techniky a podobně.

Výsledky šetření ENERGO

Výsledky šetření ve formě tabulek, doplněných o stručné analytické komentáře k jednotlivým oblastem lze najít na webových stránkách ČSÚ v části věnované statistice energetiky. Hospodaření českých domácností s energiemi sledovalo šetření Energo, které probíhalo na podzim loňského roku.

Výroba a spotřeba elektřiny v Jihomoravském kraji

Z elektráren využívajících obnovitelné zdroje pocházelo v roce 2024 rekordních 45,1 % vyrobené elektrické energie v Jihomoravském kraji, čehož bylo dosaženo především nárůstem fotovoltaiky. Jeden obyvatel jihomoravské domácnosti v průměru spotřeboval 1 276,0 kWh elektrické energie. Spotřeba energie se v domácnostech kraje meziročně o 1,4 % zvýšila, celková spotřeba elektrické energie zahrnující všechna odvětví hospodářství kraje vzrostla o 0,9 %.

Instalovaný výkon elektráren v České republice dosáhl k 31. 12. 2024 hodnoty 22 929,0 MW. Nejvyšší podíl na instalovaném výkonu měly parní elektrárny, a to 41,2 %, 18,7 % připadalo na jaderné elektrárny, 17,2 % na fotovoltaické elektrárny, 5,9 % na paroplynové, 5,4 % na plynové a spalovací, 4,8 % na vodní, a 1,5 % na větrné elektrárny.

V Jihomoravském kraji na konci roku 2024 byly elektrárny o výkonu 1 153,9 MW a na instalovaném výkonu elektráren ČR se podílely hodnotou 5,0 %. Ve srovnání s ostatními kraji to byl podíl 8. nejnižší. Prvenství dlouhodobě patří Ústeckému kraji, instalovaný výkon 5 410,5 MW tvořil 23,6 % celorepublikové kapacity.

Téměř tři pětiny instalovaného výkonu elektráren v Jihomoravském kraji tvoří fotovoltaické elektrárny (58,1 %). Na území kraje zaznamenaly nejvýraznější rozmach v letech 2009 a 2010. V roce 2009 tvořily tyto elektrárny 23,9 % instalovaného výkonu, v roce 2010 to bylo již 51,0 %. Vlivem rozvoje fotovoltaiky se v roce 2009 instalovaný výkon elektráren v kraji meziročně zvýšil o 27,8 %, v roce 2010 dokonce o 66,0 %. V dalších letech se pak již nijak výrazně neměnil. V roce 2024 tvořily fotovoltaické elektrárny již zmíněných 58,1 % instalovaného výkonu, parní elektrárny 19,6 %, paroplynové elektrárny 10,3 %, na plynové a spalovací elektrárny připadalo 8,2 % výkonu, na vodní 3,1 % a na větrné elektrárny 0,7 % instalovaného výkonu.

V České republice bylo v roce 2024 podle předběžných údajů vyrobeno celkem 73 857,4 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 41,3 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 40,2 % energie, 5,1 % připadlo na plynové a spalovací elektrárny a 4,9 % na fotovoltaické elektrárny. Ve vodních elektrárnách bylo vyrobeno 3,6 % energie, na paroplynové elektrárny připadlo 2,8 % a na větrné 1,0 % vyrobené elektřiny.

V Jihomoravském kraji v roce 2024 elektrárny vyrobily 1 754,0 GWh elektrické energie, což bylo pouze 2,4 % výroby energie v ČR. Ve srovnání s ostatními kraji to byl podíl 8. nejnižší. Na prvním místě se dlouhodobě drží Ústecký kraj, zde bylo vyrobeno 20 101,4 GWh elektrické energie, což bylo 27,2 % výroby ČR.

Více než dvě pětiny (45,1 %) elektrické energie v roce 2024 byly v Jihomoravském kraji vyrobeny v elektrárnách využívajících „obnovitelné zdroje“ - 39,4 % energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny, 4,9 % vodní elektrárny a 0,8 % větrné elektrárny. Celkem 20,0 % elektřiny bylo vyrobeno v parních elektrárnách, 19,2 % v plynových a spalovacích elektrárnách a 15,8 % v paroplynových elektrárnách.

Zatímco podíl Jihomoravského kraje na výrobě elektrické energie v ČR v roce 2024 činil pouze 2,4 %, na republikové spotřebě energie se kraj podílel hodnotou 9,3 %. Spotřeba energie v kraji dosáhla podle předběžných údajů 5 227,8 GWh, meziročně vzrostla o 45,5 GWh, tj. o 0,9 %. Celkově spotřeba elektřiny v hospodářství vzrostla oproti předcházejícímu období o 0,4 %, spotřeba domácností se zvýšila o 1,4 %. Jeden obyvatel jihomoravské domácnosti v roce 2024 spotřeboval v průměru 1 276,0 kWh elektrické energie, což bylo proti roku 2023 o 15,3 kWh více (o 1,2 %).

Tabulky a grafy

Vývoj primární produkce paliv a energií v Česku (TJ)

Zdroj: Eurostat

Rozdělení konečné spotřeby paliv a energií v Česku (%)

Zdroj: Eurostat

Spotřeba paliv a energií v průmyslu v Česku (TJ)

Zdroj: Eurostat

Podíl domácností využívající dané palivo či energii (%)

Zdroj: ČSÚ, Energo 2021

Struktura používaných obnovitelných zdrojů energie v domácnostech (%)

Zdroj: ČSÚ, Energo 2021

Podíl jednotlivých sektorů na celkové spotřebě paliv a energií v Česku (%)

Zdroj: ČSÚ, Energo 2021

Tab. 1 Instalovaný výkon a výroba elektřiny podle typu elektráren v Jihomoravském kraji
Zdroj: Energetický regulační úřad

Graf 1 Struktura instalovaného výkonu a výroby elektřiny podle typu elektráren v Jihomoravském kraji v roce 2024
Zdroj: Energetický regulační úřad

Graf 2 Instalovaný výkon a výroba elektřiny v Jihomoravském kraji
Zdroj: Energetický regulační úřad

Tab. 2 Roční spotřeba elektřiny netto*) v Jihomoravském kraji
Zdroj: Energetický regulační úřad

tags: #Český #statistický #úřad #obnovitelné #zdroje #energie