Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Havlíčkův Brod je aktivní organizace, která se dlouhodobě podílí na ochraně přírody a krajiny v regionu Vysočina. Organizace se začala tvořit na sklonku roku 1981.
V roce 1984 byly práce zaměřeny především na zřízení a vyhlášení Chráněného přírodního výtvoru (CHPV) Údolí Doubravy a sledování zdrojů znečišťujících životní prostředí, včetně nepovolených skládek odpadů. 28. dubna 1986 se snahy organizace splnily a Okresním národním výborem v Havlíčkově Brodě byl zřízen Chráněný přírodní výtvor Údolí Doubravy. V roce 1989 bylo dokončeno rozsáhlé značení CHPV Údolí Doubravy. Jsou to dodnes viditelné červené pruhy na stromech, zároveň s touto akcí bylo provedeno i čistění okolí Doubravy.
11. června 1992 vyšla vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Do kategorie “Přírodní rezervace“ bylo převedeno Údolí Doubravy. 14. listopadu 1993 byla slavnostně otevřena Naučná stezka přírodní rezervace Údolí Doubravy (NS PR ÚD). Předcházelo tomu mnoho práce. Členové sami vyrobili orientační tabule, které byly umístěny u Horního mlýna, pod Sokolohrady a na Bílku. V roce 1993 jsme převzali na návrh Správy CHKO Železné hory PR Zlatá louka u Podmokla. Náklady na tuto akci byly hrazeny z dotace Ministerstva životního prostředí (MŽP).
Od roku 1994 se ČSOP podílí na oslavách Dnu Země v Chotěboři. Spolupracovali jsme na záchraně „ROSNATKY OKROUHLOLISTÉ“ v Písníku u Sokolovce. Rovněž velice důležité rozhodnutí tykající se PR ÚD, bylo zajištění věcného břemene na pozemek u Bílku. Byl tím zajištěn přístup k NS od Bílku. Konec roku 1994 byl pro organizaci velice příznivý. Oznámením MŽP ČR - řídící a koordinační jednotka projektu GEF „BIODIVERZITA“ o výsledku výběrového řízení grantů pro nevládní organizace (Program malých grantů nevládním organizacím GEF Biodiverzita), byl náš projekt “ Zlatá louka u Podmokla“ doporučen k finanční podpoře v celkové výši odpovídající ekvivalentu 1500 USD.
21. října 1996 jsme instalovali první výstavu k 10. výročí vyhlášení PR Údolí Doubravy v Kulturním domě Junior v Chotěboři s názvem „My všichni z Údolí Doubravy“. Na přípravě se podílelo CHKO Železné Hory a Základní škola Maleč, která vyhlásila dětskou výtvarnou soutěž se stejným názvem. Poslední akcí roku 1998 byla výstava s názvem „Doubravka očima nás všech“. Zahájena byla 23.10. a končila 30.10.. Na výstavě se podílely ZO ČSOP Chotěboř, CHKO Železné hory, ZŠ Maleč a KD Junior.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
V roce 2000 započala výstavba terénní stanice v Sobíňově a na naučné stezce PR ÚD se chystala změna v počtu zastavení z původních 9 na 11. V roce 2001 si naučná stezka vyžádala dalších 50 hodin, v nich jsme na instalované kolíky připevňovali tabule s textem jednotlivých zastavení.Poslední léta provází NS velká smůla. Nekonečná jednání Správy CHKO s Městem Chotěboř a technickými službami byla neúspěšná i přes to, že byla dobře finančně zajištěná. Jednalo se o opravu NS ( usazení uvolněných kamenů, zpevnění vodou podemletých břehů a cesty pod bíleckým mostem). V roce 2003 byla dokončena výstavba terénní stanice. V následujících letech organizace se věnovala péči o PR Zlatá louka u Podmoklan a dalším lokalitám. V posledních letech se organizace výrazně podílí na propagaci regionu formou spolupráce na výstavách a vydávání informačních materiálů propagujících ochranu přírody.
ČSOP Havlíčkův Brod se věnuje široké škále činností, zahrnujících:
ČSOP Havlíčkův Brod se aktivně podílí na ochraně obojživelníků a jejich biotopů. Mgr. J. Maštera se mj. a jím zřízeném pozemkovém spolku Mokřady věnuje provádění managementových opatření na přírodovědně významných mokřadních lokalitách, péči o lokality (podpora) nejvíce ohrožených druhů obojživelníků na Vysočině i jinde v ČR, revitalizaci vodního režimu lokalit a realizaci opatření pro zadržení vody v krajině. Dále se provádí managementová opatření na ekologicky významných lokalitách Jihlavska - kosení, prořezávky, budování a obnova tůní.
Realizované průzkumy a monitoring zahrnují inventarizační průzkumy obratlovců, zejména obojživelníků a plazů v různých lokalitách - např. ověřování výskytu mloka a čolka velkého na Vysočině 2015-2016 (pro Pobočku ČSO na Vysočině), průzkumy obojživelníků čtyř EVL na Vysočině 2015 (pro AOPK ČR), monitoring Zahájského rybníka v PR Niva Doubravy 2016-2017 (pro Kraj Vysočina), průzkumy obojživelníků na desítkách rybníků v kraji Vysočina 2017-2021 (pro Kraj Vysočina), průzkumy obojživelníků a plazů v několika EVL na Vysočině 2018-2021(pro AOPK ČR), průzkumy obojživelníků a plazů ve více lokalitách v péči z.s.
Organizace se také aktivně podílí na ochraně ptactva, a to jak prostřednictvím monitoringu, tak i realizací konkrétních opatření. Pobočka ČSO na Vysočině zapůjčila v letech 2018-2023 zvukové záznamníky AOPK ČR - Regionálnímu pracovišti Vysočina pro ornitologické průzkumy na území CHKO Žďárské vrchy a poskytla data ze svého archivu pro zpracování Avifauny vybraných maloplošných zvláště chráněných území.
Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?
V rámci projektu "Vracíme sovy lesu" probíhá spolupráce s LČR, s.p. Dále se realizuje ornitologický průzkum navrhované PR Hraběcí stolek, k.ú. a ornitologický průzkum navrhované PR Pyšolec, k.ú.
Mezi další projekty patří vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů na lesních pozemcích ve správě LČR v Kraji Vysočina. V roce 2007 bylo označeno 348 stromů, které zůstanou v lesních porostech na dožití. V roce 2008 se do vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů na Vysočině zapojilo 21 lidí, kteří celkem označili 629 stromů, z nichž je 541 stromů doupných s celkovým počtem 1 149 dutin. Dohromady bylo v letech 2007 a 2008 v Kraji Vysočina v hospodářských lesích, které spadají pod krajské ředitelství LČR Jihlava, označeno 984 stromů, z nichž je 852 stromů doupných s celkovým počtem 1 757 dutin. Nejvíce dutin na označených stromech pochází od strakapoudů (819), kterého následují datlové (570) a žluny (117). Mezi označenými stromy výrazně převažují listnaté dřeviny (88 %). Nejčastěji označovanou dřevinou je buk lesní (545 stromů; 55 %).
ČSOP Havlíčkův Brod se aktivně podílí na tvorbě a publikaci odborných materiálů. J. Maštera vytvořil databázi pozorování obojživelníků v okrese Jihlava v letech 2000-2008. Dále vytvořil elektronické prezentace "Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR" a "Poznámky k určování larev obojživelníků ČR".
Trochu netradičně je vydavatelem Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, neboť hlavní sběr a zpracování dat pro tuto publikaci proběhlo v rámci námi koordinovaného projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny, který byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Vydání publikace podpořil též Kraj Vysočina v rámci Fondu Vysočiny a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Byl prokázán pozitivní vliv přítomnosti biopásu na počet jedinců ptáků během sledovaného období, a to celkově jak pro ptáky zdržující se přímo na lokalitě, tak i pro ptáky pouze přeletující a tedy i celkově pro všechny ptáky zaznamenané na lokalitě. Dohromady pro všechny ptáky zaznamenané na lokalitě vychází průkazný vliv biopásu na počet jedinců jak v místě biopásu, tak i ve vzdálenostech do 50 m i od 50 do 100 m. Byl prokázán pozitivní vliv přítomnosti biopásu také na počet druhů ptáků během sledovaného období, a to zejména díky pozitivnímu vlivu přímo v místě biopásu. Z jednotlivých druhů byl prokázán pozitivní vliv přítomnosti biopásu na jeho početnost během sledovaného období pouze pro Strnada obecného (Emberiza citrinella). Dosažené výsledky ukazují, že přítomnost biopásů má pozitivní vliv na biodiverzitu ptáků.
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
tags: #Český #svaz #ochránců #přírody #Havlíčkův #Brod