Český svaz ochránců přírody: Informace o ptactvu a ochraně přírody

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je největší republikovou dobrovolnou organizací přátel přírody, sdružující zájemce o ochranu přírody a životního prostředí. ČSOP se aktivně angažuje v ochraně ptactva a jeho přirozeného prostředí, a to prostřednictvím různých projektů a aktivit.

Ohrožení ptactva a aktivity ČSOP

Ptáci jsou ohroženi zejména ztrátou přirozeného prostředí, ve kterém žijí a získávají potravu. Změny v zemědělství, odvodňování mokřadů, eutrofizace vedou k jejich znečištění a úbytku. Voda je zakalená, není v ní dostatek potravy a snáze se v ní šíří nemoci. Také přibývající suché a horké počasí, které rovněž způsobuje rychlejší šíření nemocí, například botulotoxinu, který je pro ptáky smrtelný, přispívá k nedostatku vody.

ČSOP se snaží upozornit širokou veřejnost na to, že ochrana našich mokřadů je stále nedostatečná a rostlin a živočichů na ně vázaných ubývá. Spolu s dalšími aktivitami je součástí projektu Naše mokřady v době klimatické změny. Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy. Generálním partnerem programu ČSOP Naše mokřady je Nadační fond Veolia.

Nebezpečí ohňostrojů

Ohňostroje způsobují každoročně smrt stovkám, možná i tisícům ptáků. Výstřely a záblesky na smrt vyplašení ptáci vzlétají a protože ve tmě nevidí, narážejí do nejrůznějších překážek. Zakrvácené a popálené labutě spadly přímo mezi diváky ohňostroje. Neměly šanci přežít. V mnoha městech vyspělejší Evropy se zcela vážně uvažuje o zákazu této primitivní zábavy davů, Paříž už ohňostroje dokonce zakázala.

Český svaz ochránců přírody podává podnět České inspekci životního prostředí na porušení Zákona na ochranu přírody a krajiny. Paradoxně díky hlouposti organizátorů ohňostroje je tentokrát dost důkazního materiálu i svědků.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Akce 3x 30 dnů pro mokřady

Po obojživelnících a vážkách startuje 15. září třetí etapa celostátní akce 3x 30 dnů pro mokřady, ve které mohou děti i dospělí opět vyrážet k mokřadům a tentokrát pozorovat ptáky, další ohrožené obyvatele těchto významných a vzácných biotopů. Akcí 3x 30 dnů pro mokřady chce ČSOP upozornit širokou veřejnost na to, že ochrana našich mokřadů je stále nedostatečná a rostlin a živočichů na ně vázaných ubývá.

Do 14. října bude možné se zúčastnit její výherní části. Ve hře je další fotopast a návštěva záchranné stanice pro volně žijící živočichy pro vylosovaný dětský kolektiv. Hlavně však zvýšení povědomí veřejnosti o problémech, s nimiž se mokřady potýkají, a jejich potřebné ochraně.

„Podobně jako ostatní živočichové a rostliny, i ptactvo vázané na mokřady je ohroženo zejména ztrátou svého přirozeného prostředí,“ říká Martina Kišelová z Českého svazu ochránců přírody. Pro zachování nejen vzácných a ohrožených, ale i běžných druhů je proto důležité mokřady chránit a věnovat jim soustavnou pozornost a péči.

Základní organizace ČSOP Leština

Základní organizace Ochránců přírody v Leštině vznikla v roce 1981. V současné době se v ZO sdružuje asi 30 členů s poctivým zájmem o ochranu přírody. Jako prvořadý úkol si nově vzniklá organizace vytýčila uskutečnit rekultivaci skládky domovního odpadu za Čechovými.

Nově vzniklá lokalita má výhodnou geografickou polohu v severní části Hornomoravského úvalu, kde v biokoridoru řeky Moravy probíhá silný jarní a podzimní tah migrujících ptáků. Z těchto důvodů jsme zde v krátkém čase vybudovali ornitologickou kroužkovací stanici. Do dnešních dnů se při kroužkovacích akcích chytilo a bylo okroužkováno několik desítek tisíc ptáků.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Pro mládež i dospělé je každoročně na stanici pořádán den otevřených dveří na počest „Evropského festivalu ptáků“. Návštěvníci mají možnost sledovat práci ornitologů přímo při odchytu ptáků i s odborným výkladem.

Následně jsme v roce 2003 obnovili tři dříve zaniklé vodní tůně pro rozmnožování obojživelníků a čolků. V periodických tůňkách se zde vyskytuje žábronožka sněžní, je to kriticky ohrožený druh korýše, glaciální relikt z doby poledové.

Přírodní rezervace Pod Trlinou

Přírodní rezervace Pod Trlinou, ležící asi z ½ své plochy na katastru Leština, je hodnotné zvláště chráněné území. Bylo vyhlášeno v roce 1996 o celkové ploše asi 52 ha. Je to unikátní biotop, na který je ekologicky vázáno 49 hnízdních druhů ptáků. Pověření členové na zmíněném území provádí již od roku 1960 ornitologické průzkumy.

Zmíněné území přírodní rezervace je vzácné nejen z hlediska ornitologie, kde hnízdí všechny 4 druhy evropských lejsků, ale také z hlediska botanického, entomologického, herpetologického a mykologického. K tomuto stručnému výčtu živočichů uvádíme, že přírodní rezervace Pod Trlinou byla navržena do soustavy NATURA 2000 pod znakem CZ 0710004, jako evropsky významná lokalita.

Mladí ochránci přírody

V roce 1984 byl ustaven kroužek MOP /Mladých ochránců přírody/ „ LEDŇÁČEK“při ZO ČSOP Leština. Děti na svých výpravách prožívaly tisíce hodin uprostřed přírody. V roce 2006 byl opět kroužek Mladých ochránců přírody obnoven pod vedením paní Mgr. Bc. Marie Rychlé, počet dětí majících zájem o přírodu a její ochranu se pohybuje kolem 15, jejich současná vedoucí je paní Mgr. Helena Kantorová.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

Útulek pro zraněné ptáky

Již několik desítek roků máme v provozu útulek pro zraněné ptáky. Do útulku vozí lidé zraněné ptáky z oblasti Mohelnice, Zábřeha a Šumperka, kde se provádí jejich základní ošetření pro obnovení a udržení životních funkcí. Ostatní vyléčení ptáci jsou vypouštěni do volné přírody. Útulek slouží nejen k záchraně ptáků, ale také pro poučení dospělých, mládeže i dětí, kteří zařízení hojně navštěvují.

Rady a doporučení

Co dělat, když ptáci nalétávají na lidi, kočky,… ?

Pokud na vás ptáci nalétávají, znamená to, že někde blízko mají hnízdo nebo čerstvě vyvedená mláďata. To je běžné chování, kterým se snaží zastrašit nepřítele. Rozhodně se nemusíte bát, že by zaútočili. Z toho samého důvodu nalétávají např. na kočku.

Ptáci narážejí do oken

Na skleněných plochách domů, zahradních staveb ale i telefonních budek či autobusových čekáren se zabíjejí tisíce ptáků ročně. Pokud je nutné mít na domě či v zahradě skleněné prvky, je potřeba používat skla taková, která se nezrcadlí nebo nejsou čirá. Když už takovou smrtící past máme, je dobré alespoň sklo co nejvíce zneprůhlednit - záclona, květiny vevnitř i vně, apod.

Co dělat, když se mi přes zimu na chalupě usídlila kuna?

Pokud takového nájemníka nechceme, pak, tak jako v mnoha jiných případech, je nejuniverzálnější radou celý objekt kuně znepřístupnit - tedy zaslepit všechny otvory, kterými může do domu vniknout. Dělejte to až poté, co se přesvědčíte, že kuna a zejména její mláďata v objektu nejsou!

Nález kroužkovaného ptáka

Při nálezu kroužkovaného ptáka (nebo pouze nohy s kroužkem, popř. samotného kroužku) je třeba především zcela přesně zapsat identifikační číslo kroužku a dále uvést všechny důležité údaje: datum nálezu, místo nálezu, okolnosti nálezu (zda byl pták nalezen mrtev, střelen, zabit o dráty, usmrcen dopravním prostředkem atp.), případně o který druh ptáka šlo. Nezapomeňte prosím uvést Vaši adresu pro možnost podání písemné zprávy s údaji o nalezeném ptáku.

Kontakty a další informace

Pokud ve Vašem okolí došlo k poškození přírody, je vhodné obrátit se na místně příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Vlastníte přírodně cennou lokalitu a nemáte možnost o ni pečovat? Kontaktujte nejbližší pozemkový spolek, případně základní organizaci ČSOP, zabývající se údržbou chráněných území, a požádejte je o spolupráci.

tags: #Český #svaz #ochránců #přírody #ptáček #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vzdělávací pobyty Budišov
• Ekologický vztah parazita a hostitele
• Profesionální expozice ovzduší v ČR
• Bonitovaná půdně ekologická jednotka
• Kontroly emisí v Zlíně-Malenovicích