Český svaz ochránců přírody Uherskobrodsko: Aktivity zaměřené na ochranu mokřadů a environmentální vzdělávání

Mokřady patří ze své podstaty mezi nejdůležitější a díky probíhajícím ekologickým změnám i nejohroženější biotopy. Nikoho jistě nepřekvapí, že se i Český svaz ochránců přírody (ČSOP) touto problematikou dlouhodobě zabývá a v historii jeho činnosti můžeme najít řadu úspěšně ukončených či stále probíhajících „mokřadních“ projektů.

Projekt využívá celou škálu informačních a vzdělávacích nástrojů od webových stránek, přes odborné exkurze, soutěže, konferenci či celostátní kampaň, až po praktické workshopy a provedení ukázkových revitalizací. Většinu těchto aktivit se ČSOP daří realizovat prostřednictvím svých základních organizací (ZO; cca 300 pobočných spolků), které disponují řadou odborníků s praktickými zkušenostmi.

Využívá tak celostátní síť ekocenter, jejichž zapojení zaručuje rovnoměrnou distribuci a profesionální úroveň edukačních aktivit. Ekocentrum Veronica Hostětín se, jako součást ZO ČSOP Veronica, rozhodlo k tomuto projektu rovněž přidat a navázat tak na svůj předchozí úspěšný počin „Vzhůru do mokřadu“, který se uskutečnil v průběhu roku 2022. Tehdy se jednalo o tvorbu a ověřování terénních, badatelsky orientovaných a místně ukotvených výukových programů pro 1. stupeň základní školy.

Na základě těchto zkušeností jsme se v rámci současného projektu zavázali k realizaci dvou terénních exkurzí a dvou workshopů či přednášek pro veřejnost a to v průběhu let 2024 - 2025. S cílem zdůraznit význam lokálních, spíše neznámých, přirozených i umělých mokřadů, preferujeme pro naše aktivity území Bojkovska a Uherskobrodska.

Ornitologická exkurze k mokřadům pro veřejnost

První aktivitou, kterou se nám v rámci projektu „Naše mokřady v době klimatické změny“ a osvětové kampaně neziskovky Líska „Ptáci a my“ podařilo zrealizovat, byla „Ornitologická exkurze k mokřadům pro veřejnost“. Sraz účastníků proběhl o sobotním dopoledni, 20. dubna 2024, na železniční stanici v Újezdci, dříve samostatné obci, dnes místní části Uherského Brodu.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Mokřady totiž hrají důležitou roli v životních cyklech mnoha druhů ptáků a v jejich bezprostředním okolí hnízdí přibližně 30 % všech ptačích druhů ČR. Řada z těchto druhů není vůči znečištění a změnám životního prostředí citlivá, jiné druhy se mu ale přizpůsobit neumí. Hned na začátku vycházky jsme si proto vysvětlili, že charakter, původnost či biotickou hodnotu stanovišť je možné posuzovat kromě celkového dojmu, také na základě námi pozorovaných druhů ptáků a jejich preferencí pro hnízdní prostředí či celoroční výskyt.

Po opuštění intravilánu Újezdce jsme pokračovali proti proudu Olšavy. Tato řeka pramení v Bílých Karpatech a v celé své 45 km délce teče přibližně západním směrem, aby nakonec u obce Kostelany nad Moravou zaústila právě do řeky Moravy. Drtivá většina toku Olšavy byla za minulého režimu necitlivě regulována a v jednotlivých obcích dostála spíše podoby sterilní odvodňovací stoky a to zejména v Uherském Brodě.

Několikasetmetrový úsek řeky nad jejím soutokem se Šťávnicí, který jsme během exkurze navštívili, je další světlou výjimkou. Zde si Olšava, díky štěrkovým lavicím, vysokým písčitým břehům, bujné příbřežní vegetaci a slepému rameni, uchovává divočejší charakter. Dokládá to i námi zaznamenaná skladba druhů, kde převažovali ptáci lesních stanovišť jako například pěnkava obecná, sýkora koňadra a modřinka, pěnice černohlavá, drozd zpěvný, střízlík obecný, budníček menší, strakapoud velký a brhlík lesní. U řeky jsme rovněž zaznamenali ptáky polootevřené krajiny v podobě kukačky obecné a žluny zelené a druhy vázané spíše na lužní a břehové porosty, reprezentované drozdem kvíčalou, konipasem bílým a roztomilým mlynaříkem dlouhoocasým.

Po levém břehu řeky jsme postupně doputovali na lokalitu Za Mlýnem a tím i k hlavnímu cíli naší vycházky, čímž byla polyfunkční či retenční nádrž Újezdec, vybudovaná v roce 2020 městem Uherský Brod. Stavba umělého mokřadu si vyžádala náklady ve výši 8,1 mil. Kč, z toho obligátní dotace od Ministerstva zemědělství činila 4,1 mil. Kč.

Víceúčelová vodní nádrž Újezdec o výměře 2,5 ha a maximální hloubce 2,5 m, měla dle projektu chránit a akcentovat přírodní hodnoty říční nivy a sloužit jako územní systém ekologické stability (ÚSES). Ve finále se však jedná spíše o rybník s převážně kamenitou hrází a zcela zanedbatelnou plochou litorální zóny, která ani náhodou nedosahuje doporučených 50 % vodní plochy. Bez pozvolných přechodů z vody do podmáčených luk s vyšším porostem, zde chybí vhodné hnízdní biotopy pro kachny a bahňáky.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Na břehu nádrže jsme měli možnost pozorovat pouze nervózního konipasa bílého, jehož hnízdo objevil jeden z nejmladších účastníků vycházky, pod lávkou vedoucí ke stavidlu rybníka a ledňáčka říčního, který lovil rybky v ostrůvkovitých rákosinách u protějšího břehu. Z druhů stojatých vod zde bývá k vidění volavka bílá a popelavá, kachna divoká a labuť velká (na základě celkem čtyř jarních vycházek autora).

U stavidla jsme si ukázali měření průhlednosti vody Secchiho deskou, která zde dosahovala 58 cm, což značí buď velké eutrofní znečištění, nebo zakalenost způsobenou substrátem dna. Nízká průhlednost vody, v kombinaci se značnou rybí obsádkou a nedostatečnou rozlohou pozvolné litorální zóny, vysvětlovala absenci většího počtu vodního ptactva, především potápivých kachen typu poláka velkého, kterým tyto podmínky znesnadňují hnízdění a získávání potravy.

Lokalita má rovinatý charakter, vymezený stávajícím korytem řeky Olšavy a patou dnes intenzivně zemědělsky obhospodařovaného svahu, který byl historicky nárazovým břehem meandrujícího koryta. Původními porosty zde byly lužní lesy, dnes ale převažují intenzivně kosené, druhotné, údolní louky, plynule přecházející do orné půdy. Z tohoto důvodu jsme zde zaznamenali rovněž druhy typické pro polní, luční a travnaté plochy, jako bažanta obecného, lindušku luční a čápa bílého.

Hlavní nádrž je doplněna o dva poldry, ve kterých se vytváří sezónní tůně. Tyto tůně jsou pevně odděleny od samotné vodní plochy průceznou hrázkou, jenž zabraňuje přístupu rybí obsádky. Funkcí poldrů a tůňového biotopu je vytvářet přirozené prostředí pro rostliny a živočichy, podpora retenční kapacity území a estetické doplnění okolí toku Olšavy. Tůně jsou přirozeně zatěžovány minerálními a organickými látkami a dochází tak k jejich postupnému zazemňování a zarůstání rákosem.

Přes malou rozlohu rákosových porostů zde na nás čekalo překvapení v podobě samečka strnada rákosního, typického obyvatele bažinných porostů. Exkurzi jsme následně doplnili badatelským programem pro děti. Nejmenší účastníci obdrželi odchytové síťky, ilustrované určovací klíče a kresby a měli za úkol zjistit, co všechno může žít pod hladinou a na hladině rybníka a přilehlých tůněk. Zanedlouho se odchytové vaničky hemžily znakoplavkami, pulci, drobnými korýši, larvami vážek a nejrůznějšími exempláři dalších bezobratlých živočichů vázaných na vodní prostředí.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

V blízkosti vybudované vodní plochy se na opačném břehu Olšavy nachází zachovalá část původního meandru řeky v podobě slepého ramene. Tato přírodní vodní plocha je obklopená fragmentem starého lužního lesa s významným zastoupením doupných stromů i do vody padlých kmenů. Slepé rameno už jsme bohužel nestihli společně navštívit. Zaprvé proto, že by to vyžadovalo brodění řeky a za druhé kvůli všemi očekávanému lijáku, který účastníky naší exkurze nemilosrdně rozehnal.

Nicméně letmý pohled do tváří dvacítky nadšených milovníků přírody všeho věku, během našeho loučení, kteří navzdory nevlídné předpovědi počasí do Újezdce dorazili, prozrazoval spokojenost a příslib dalšího shledání při podobné příležitosti.

Michal Kysučan (1984) je ornitolog. Pracuje jako lektor Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ZO ČSOP Veronica, kde je rovněž zodpovědný za projekty Českého svazu ochránců přírody.

tags: #Český #svaz #ochránců #přírody #Uherskobrodsko #aktivity

Oblíbené příspěvky:

• Odpad z auto myček a jeho likvidace
• Návody pro kreslení tužkou
• Setkání s tygrem ve volné přírodě
• Vratné lahve: Ekologické řešení
• Třinec a okolí