Smog a kvalita ovzduší: Co potřebujete vědět


30.03.2026

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky. Z tohoto důvodu MŽP každoročně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zpracovává Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon). Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci. Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby). Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ.

Jak se chovat v době smogové situace

Ještě než se objeví smogová situace, je dobré myslet na své zdraví a posílit obranyschopnost - imunitu vlastního organismu: racionální výživou s dostatečným přívodem vitamínů C, E, A, dostatkem spánku, minimem stresů, vhodnou kompenzací psychické a fyzické zátěže, vyloučením toxikománií (kouření, alkoholu a jiných drog), otužováním, nebo třeba také očkováním proti chřipce.

Čtěte také: Budoucnost třídění v Teplicích

Doporučení, jak se chovat v době smogové situace jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání „smogu“ nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. po nemoci).

Pokud jste zjistili, že patříte do citlivé skupiny obyvatel, omezte dobu pobytu venku, (to neznamená, že byste měli zůstat zavření v bytě a nejít ani nakoupit, nebo ke známým na návštěvu), jen zkraťte dobu pobytu. Venku nesportujte ani nedělejte těžší fyzickou práci. V takových případech člověk dýchá se zvýšenou intenzitou a tím vdechne větší množství znečištěného vzduchu. Zvažte taky, ve kterou denní dobu půjdete ven, tedy pokud je toto rozhodnutí jen na vás. Koncentrace v průběhu dne kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus aktivity obyvatel (vytápění, intenzita dopravy). Nejvyšší hodnoty bývají v ranních hodinách a večer po západu slunce. Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou tudíž v brzkých odpoledních hodinách.

Větrat je potřeba, i když je smog, ale větrání by mělo být krátké, 3-4 minuty, a intenzivní. Odložte práce, které zhoršují ovzduší v bytě a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, apod. V případě, že se u vás objeví obtíže nebo zhoršení příznaků vašeho chronického onemocnění, vezměte si včas léky, které pro tyto případy máte předepsané svým lékařem.

Pokud se považujete za zdravého člověka, který do citlivé skupiny nepatří, riziko bezprostředních zdravotních obtíží vám s vysokou pravděpodobností nehrozí. Zamyslete se také nad tím, jestli sami nepřispíváte ke znečištění venkovního ovzduší. Dejte přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek).

Zvažte, jestli nepřetápíte obytné místnosti. Nikdy (nejen v době smogu) nespalujte v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. „Pet lahev“).

Čtěte také: Problémy s ovzduším v Česku

Informace o kvalitě ovzduší

Souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší za uplynulý rok zpracovává MŽP. Následně je předkládána členům vlády a poté zveřejněna. Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o kvalitě ovzduší, která jsou dostupná i přes aplikaci ČHMÚ+.

Vývoj znečištění ovzduší v České republice

V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech naší republiky mezi nejhorší v Evropě. Po roce 1989 byla zavedena řada opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích a díky tomu došlo k poklesu znečištění ovzduší řadou látek (SO2, prachovými částicemi, oxidy dusíku). K zásadnímu poklesu emisí všech základních znečišťujících látek, a to o 50 % (NOx) až téměř 90 % (TZL, SO2), došlo v 90. letech.

V současné době produkce celkových emisí stále mírně klesá, obavy ale vzbuzuje rostoucí trend emisí TZL a NOx z mobilních (zejména ze silniční dopravy) a malých zdrojů, tj. především z vytápění domácností. I přes pokračující pokles emisí od roku 2000 koncentrace znečišťujících látek v ovzduší neklesají - lze zaznamenat spíše stagnaci nebo dokonce mírný růst koncentrací uvedených znečišťujících látek. Občasné výkyvy jsou dány především meteorologickými a rozptylovými podmínkami.

V České republice patří mezi hlavní znečišťující látky ovzduší tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH3). K současným nejvýznamnějším zdrojům emisí patří výroba elektrické a tepelné energie (produkce SO2 a NOx), silniční doprava (produkce NOx, TZL a VOC) a vytápění domácností (produkce TZL a PAU).

Kvalita vnitřního vzduchu

V současné době je velmi aktuálním tématem kvalita vnitřního prostředí budov. Kvalita vnitřního vzduchu je závislá na mnoha faktorech, zejména na: kvalitě venkovního ovzduší, množství vzdušných škodlivin, objemu větracího vzduchu a větracím systému. Ve většině případů je kvalita vzduchu v budovách horší než kvalita vzduchu ve venkovním prostředí. V současnosti je snaha, aby energeticky úsporná budova byla současně i budovou se zdravým vnitřním prostředím.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Kvalita vnitřního vzduchu samozřejmě závisí na kvalitě venkovního ovzduší, neboť do budov přivádíme venkovní vzduch větráním. Větrání venkovním vzduchem sice odvádí škodliviny vzniklé v budově, ale přináší s sebou do interiéru škodliviny z venkovního ovzduší. Zhoršená kvalita vnějšího ovzduší je především výsledek spotřeby energie v dopravě, průmyslu a užívání budov.

Škodliviny spojené s provozem budov činí cca 40 % celkové produkce škodlivin a z toho větrání představuje až 50 % produkce škodlivin. Větrání budov potřebuje po většinu roku úpravu vzduchu - ohřev, chlazení, vlhčení a odvlhčování. V případě nuceného větrání potřebuje dále energii pro transport vzduchu. Takto spotřebovaná celková energie působí další zvýšení venkovního znečištění.

Rozvoj průmyslu a urbanizace vytvořil významné problémy se znečištěním ve městech. Oxid siřičitý, částečky, oxidy dusíku a oxid uhelnatý přímo ovlivňují lidské zdraví. Důležitá je poloha sání větracího vzduchu, protože na každé straně budovy může být různá úroveň znečištění. Důležité je čištění vzduchu, které sníží množství škodlivin, zejména částeček. Čištění vzduchu je ovšem komplikované u přirozeného větrání, neboť se tak sníží průtok vzduchu.

Význam má nejen množství přiváděného venkovního vzduchu, ale také jeho kvalita. Ve většině městských prostředí je kvalita vzduchu horší než v prostředí na venkově. Pro stejnou kvalitu vnitřního vzduchu je tedy ve městě potřeba přivést více vzduchu a lépe ho čistit. I přes tento známý fakt toto neberou požadavky na větrání v úvahu a nestanovují různé množství větracího vzduchu pro znečištěné a neznečištěné vnější ovzduší.

Přiváděním venkovního vzduchu do budovy dochází k ředění škodlivin vznikajících v interiéru, ale současně jsou venkovní škodliviny dopravovány do budov. Nemusí tedy platit, že intenzivním větráním v silně znečištěných lokalitách dosáhneme vyšší kvality. Na druhou stranu škodliviny vně budovy a škodliviny produkované uvnitř budovy nemusí být stejné a pak by intenzivní větrání bylo přínosné.

Složky kvality vnitřního vzduchu

Kvalita vnitřního vzduchu je tvořena: tepelně-vlhkostním, odérovým, aerosolovým, toxickým a mikrobiálním mikroklimatem.

  • Tepelně-vlhkostní mikroklima: Je složka prostředí tvořená tepelnými a vlhkostními toky, které exponují subjekt a spoluvytvářejí tak jeho celkový stav. Je nejdůležitější složkou pro zajištění vnitřního prostředí budov, především z hlediska zdraví a spokojenosti lidí, ale i ve vztahu k životnosti stavebních materiálů, budov, výrobních technologii a podobně.
  • Odérové mikroklima: Je složka prostředí tvořená odéry - toky odérových látek v ovzduší, které exponují subjekt a spoluvytváří tak jeho celkový stav. Odéry jsou plynné složky ovzduší vnímané jako vůně nebo zápachy, produkované člověkem nebo jeho činností, příp. uvolňované ze stavebních konstrukcí.
  • Toxické mikroklima: Je složka prostředí tvořená toky plynných toxických látek s patologickými účinky, které exponují subjekt a spoluvytvářejí jeho celkový stav. Charakteristickými jsou zejména oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), ozon (O3), smog, formaldehyd atd.
  • Aerosolové mikroklima: Je složka prostředí tvořená aerosolovými toky v ovzduší, které exponují subjekt a spoluvytváří tak jeho celkový stav. Aerosoly rozumíme pevné částice (prachy) nebo kapalné částice (mlhy) rozptýlené v ovzduší.
  • Mikrobiální mikroklima: Je tvořeno mikroby neboli mikroorganismy nacházejícími se v ovzduší - pyly, bakterie, viry, plísně a jejich spory, které exponují subjekt a spoluvytvářejí tak jeho celkový stav.

Škodliviny v obytných budovách

Škodliviny v obytných budovách jsou buď produkovány přítomností člověka nebo mohou být přiváděny z venkovního prostředí. V následujícím textu je souhrn nejběžnějších škodlivin, které se vyskytují ve vnitřním a vnějším vzduchu.

  • Oxid uhličitý (CO2): Je nejběžnější škodlivinou ovzduší obytných budov. Jeho koncentrace jsou vždy vyšší v interiérech než ve venkovním prostředí. Zdrojem tohoto plynu je především člověk, jeho metabolismus, dýchací a termoregulační pochody. Také spalování pevných paliv je zdrojem oxidu uhličitého a vodní páry.
  • Oxid uhelnatý (CO): Je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, proto i životu nebezpečné zvyšování jeho koncentrací je lidskými smysly nepostřehnutelné. Hlavním zdrojem tohoto plynu ve vnitřním prostředí je nedokonalé spalování - kamna na pevná paliva, plynové spotřebiče bez odtahu, krby, nevětrané kuchyně s plynovým sporákem, ale také garáže v těsné blízkosti obytných prostor. Významným zdrojem CO je také kouření tabákových výrobků.
  • Oxid dusičitý (NO2) a oxid dusnatý (NO): Se ve vnitřním prostředí mohou nacházet v koncentracích způsobující prokazatelný vliv na zdraví. Základním zdrojem oxidů dusíku jsou emise z automobilové dopravy a ze stacionárních zdrojů spalujících fosilní paliva. Zdrojem ve vnitřním prostředí je používání plynu pro vaření, vytápění a ohřev teplé vody.
  • Formaldehyd (CH2O): Je plynná složka, jenž se ve vnitřním prostředí uvolňuje ze stavebních materiálů, kosmetických, čistících a desinfekčních prostředků, nábytku, podlahovin, koberců, tapet a laků. Je obsažen v mnoha mořidlech na dřevo. Výsledná koncentrace formaldehydu v interiéru závisí značně na teplotě a vlhkosti, na stáří a množství nábytku.
  • Těkavé organické látky (VOC): Jsou to sloučeniny schopné za přítomnosti slunečního záření tvořit fotochemické oxidanty reakcí s oxidy dusíku. Hlavním zdrojem těkavých organických látek v interiérech je kouření, používané čistící prostředky, deodoranty, kosmetické přípravky, osvěžovače vzduchu, vonné oleje, nátěry, barvy a laky, koberce, podlahoviny, fungicidy, desinfekční, deratizační a desinsekční prostředky, rozpouštědla a lepidla při rozsáhlých rekonstrukcích místností či budov. Odstranění organických chemických látek z ovzduší je možné pouze dostatečným větráním.
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Představitelem pro hodnocení účinků polycyklických aromatických uhlovodíku na lidské zdraví je benzo(a)pyren. Vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv jak ve stacionárních tak i v mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako je výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště, z mobilních zdrojů se jedná zejména o vznětové motory spalující naftu.
  • Suspendované částice: Hlavním emisním zdrojem suspendovaných částic je silniční doprava, vytápění domácností a výrobní procesy. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi je tudíž problémem zejména v dopravně a průmyslově zatížených oblastech, ale i v malých sídlech v zimním období, pokud domácnosti topí tuhými palivy.
  • Přízemní ozon (O3): Nemá v ovzduší svůj vlastní emisní zdroj. Vzniká v důsledku fotochemických reakcí svých prekurzorů, NOx a VOC. Tyto prekurzory jsou produkovány silniční dopravou (NOx i VOC), spalováním fosilních paliv (NOx) a používáním rozpouštědel (VOC).
  • Radon: Je bezbarvý plyn, těžší než vzduch, bez chuti a zápachu. Vzniká v průběhu uran-radiové rozpadové řady a do domů se dostává z podloží, ze stavebních materiálů, z vody a se zemním plynem.

Index kvality ovzduší a zdravotní doporučení

Následující tabulka shrnuje index kvality ovzduší a doporučení pro různé skupiny obyvatel:

Index kvality ovzduší Popis Doporučení
0 - 50 Dobrý Kvalita ovzduší je považována za uspokojivou a znečištění ovzduší představuje malé nebo žádné riziko. Žádné
50 - 100 Mírný Kvalita ovzduší je přijatelná; u některých znečišťujících látek však může existovat mírný zdravotní problém u velmi malého počtu lidí, kteří jsou neobvykle citliví na znečištění ovzduší. Aktivní děti a dospělí a lidé s onemocněním dýchacích cest, jako je astma, by měli omezit dlouhodobé namáhání v exteriéru.
100 - 150 Nezdravé pro citlivé skupiny Citlivější lidé mohou pociťovat vliv na jejich zdraví. Obecná veřejnost pravděpodobně nebude ovlivněna. Aktivní děti a dospělí a lidé s onemocněním dýchacích cest, jako je astma, by měli omezit delší venkovní aktivity.
150 - 200 Nezdravý Každému se mohou začít objevovat zdravotní problémy; členové náchylnějších skupin mohou mít vážnější účinky na zdraví. Aktivní děti a dospělí a lidé s respiračním onemocněním, jako je astma, by se měli vyvarovat dlouhodobé exercize; všichni ostatní, zejména děti, by měli omezit dlouhodobé namáhání v exteriéru.
200 - 300 Velmi Nezdravé Zdravotní varování při havarijních podmínkách. Celá populace je pravděpodobněji postižena. Aktivní děti, dospělí a lidé s respiračními onemocněními, jako je např. astma, by se měli vyvarovat veškeré námahy v exteriéru; všichni ostatní, zejména děti, by se měli vyvarovat namáhání v exteriéru.
300+ Nebezpečný Zdravotní upozornění: každý může mít vážnější zdravotní účinky Každý by se měl vyvarovat veškeré námahy v exteriéru.

tags: #smog #a #kvalita #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]