Cesmína (Ilex) je rod z čeledi cesmínovitých (Aquifoliaceae). Cesmíny jsou stálezelené nebo opadavé keře, které rostou na všech kontinentech. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.
Ve volné přírodě v Česku cesmína neroste. Ve volné přírodě se ilexu daří na vlhkých stanovištích v horských oblastech i v nížinách. Domovinou tohoto stromu či keře jsou Japonské ostrovy. Nyní hojně roste také v Číně, na Filipínách či v Koreji. Na světě existuje asi 600 druhů cesmín.
Listy cesmín jsou tuhé, okraje můžou být ostnité nebo zcela hladké. U některých druhů listy opadávají. Květy cesmín jsou nejčastěji uspořádány ve svazečcích. Plodem cesmíny je kulovitá dužnatá peckovice, které obsahuje 4-6 semen. Zralé plody jsou červené, hnědé, černé, výjimečně zelené.
Cesmína je svým vzhledem a tvárností využívána k tvorbě smutečních a vánočních (adventních) věnců. Její lesklé zelené listy a červené plody v sobě obsahují základní barvy tradičních vánoc. Na obrazech se často vyskytuje cesmína spolu s červenkou - podle jedné keltské pověsti totiž právě tento drobný ptáček přinesl lidem oheň. Cesmíně byla také připisována moc ochraňovat před čarodějnicemi a černou magií. Cesmína se používala i k věštění - dívky psaly jména hochů na cesmínové listy a vkládly je pod polštář.
U nás mohou růst a přečkat zimu pouze mrazuvzdorné druhy a kultivary. Vybírat můžeme z druhů s tmavými lesklými listy s ostny, kultivary s panašovanými nebo i okrouhlými listy. Důležité je, že většina u nás pěstovaných druhů cesmín je stálezelená, bude tedy tvořit barevný prvek v zahradě po celý rok. Ve voné přírodě dorůstají výšky i 5 m, dobře snáší řez, takže si ji můžeme udržovat ve výšce, která je nám příjemná, a kterou chceme. Cesmínou můžeme vytvořit i živý plot, který svými trny odradí nechtěné návštěvníky. Plody cesmíny vydrží na rostlině od září do března, živý plot může být tedy dostatečně dekorativní i v podzimních měsících. Cesmína dá zahradě v zimě punc nostalgie a vánoc. Cesmína je dlouhověká rostlina, vegetuje i třista let.
Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?
Nejznámější a nejčastěji pěstovaná je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium). Jedná se o stálezelenou rostlinu s lesklými, vykrajovanými listy s ostny. Často jsou pěstované i kultivary s panašovanými listy - odrůda se zlatým lemem listů je Rubricaulis Aurea nebo Golden Qeen, s bílými Handsworth New Silver a Argenteomarginata. Dalším zástupcem je cesmína vroubkovaná (Ilex crenata), která má listy podobné cesmíně ostrolisté, jen navíc zvlněné. Bobule této cesmíny jsou dokonale černé, nezůstávají však na větvích tak dlouho. Oválné nebo vejčité listy bez ostnů má cesmína přeslenitá (Ilex verticillata). Na podzim překrásně hraje žlutými a červenými tóny, nevýhodou ovšem je, že na zimu opadává. Moderní jsou kultivary s modrým nádechem listů, které vznikají zkřížením různých druhů. Patří k nim například kultivar Blue Angel, který vyniká zbarvením listů a násadou plodů, má kompaktní růst, je však méně odolný mrazu.
Cesmíny vyžadují neustále mírný přísun vody, proto jim v suchých obdobích prospěje zálivka. Nesnáší ovšem přelití, to je třeba hlídat zejména u rostlin pěstovaných v květináči. Kvůli tuhým listům se špadně odhaduje nedostatek nebo nadbytek vody, listy totiž neměknou a nesklápějí se. Stanoviště pro cesmínu vybíráme ve stínu nebo polostínu, dobře porostou i pod vyššími stromy. Přímé slunce může cesmíně popálit listy, a to i v zimě. Rostliny vysazujeme nejlépe na jaře, aby měly do zimy čas zakořenit. Množení cesmíny bylo dlouhou dobu tajmstvím. Semena z plodů totiž neklíčí. Teprve později bylo objeveno, že aby vyklíčila, musí semena (stejně jako například u jmelí) projít zažívacím ústrojím ptáků.
Při pěstování cesmíny je důležité si uvědomit, že většina odrůd je dvoudomá, tedy že k opylení potřebujete samčí i samičí rostlinu. Pokud se tedy chcete dočkat barevných bobulí, musíte vysadit alespoň dvě rostliny opačného pohlaví.
Naopak nasekané listy cesmíny jsou používány k přípravě léčivého čaje. Z listů jednoho druhu cesmíny se připravuje i známý čaj Maté. Jedná se o cesmínu paraguayskou, která je ovšem teplomilná a tak nemůže být u nás pěstována venku. Čaj z této rostliny je známý svou schopností probudit ve vás novou energii a bránit ospalosti, účinky jsou podobné kávě, často i silnější. Navíc má pozitivní vliv na paměť a imunitu těla, obsahuje vitaminy a antioxidanty.
Ilex crenata - cesmína vroubkovaná je atraktivní venkovní bonsai. Oblíbená nejen pro svou dekorativní podobu malého stromu, ale i nenáročnost. Z toho důvodu je vhodná i pro začáteční pěstitele bonsají. Na první pohled zaujme svou černošedou kůrou a tmavými neopadavými listy. Ilex crenata je porostlý dekorativním lesklým olistěním. Tuhé listy jsou zbarveny do tmavě zelené barvy. Mají oválný nebo kopinatý tvar, drobného vzrůstu. Během května a června vykvétají malé, matně bílé květy. Z těch se poté plodí černé kulovité plody o velikosti asi 6 mm. Pěkné bobule zdobí bonsai až do zimy.
Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě
Nenáročná bonsai má ráda slunné stanoviště, nebo mírný polostín. Vyhovující je vyšší vlhkost vzduchu. Zemina by měla být propustná a humózní. Ideální je substrát na bonsaje, který dodá dřevině správné složení prvků a živin. Přesazujeme jednou za dva roky, kdy zakrátíme mírně i kořeny. Ilex crenata je mrazuvzdorný a vydrží i silné mrazy. Ale i přesto je vhodné bonsai umístit na chráněné místo před větrem nebo do chladnějšího skleníku. Dřevo je poddajné, proto dobře snáší tvarování drátem a hlubší řez. Stromek poměrně rychle a hustě obrůstá. Zastřiháváním nových výhonků, zachováme požadovaný tvar bonsaje. Zálivka by měla být pravidelná, aby substrát nikdy zcela nevyschnul. Při zalévání musíme být opatrní na přemokření kořenů, které může zavinit žloutnutí a opad listů. Optimální je hnojení v rozmezí jednou za dva týdny během vegetace.
Odrůda cesmíny Bacciflava, dříve nazývaná fructu luteo, je okázalý kousek s nápadně žlutými plody v hojném množství od podzimu do zimy. Plody jsou dlouho tvrdé, tak je ptáci nechají na pokoji až do první významnější zimní oblevy, kdy po mrazech ztvrdlé plody změknou a pak jsou pro ptáky poživatelné. Do té doby zahradu zdobí svou jasně žlutou barvou na pozadí temně zelených, lesklých, neopadavých listů. Tvar listu je zprvu klasicky cesmínovitý - s krátkými ostny podél okrajů, ale jakmile keř povyroste nad asi 1,7m, ostny se ztrácí a nově narůstající listy jsou téměř dokonalé hladké, tzv. celokrajné a nepichlavé. Je to samičí rostlina, která k produkci plodů potřebuje poblíž nějakou samčí odrůdu jako opylovače. Bacciflava roste pomalu až středně rychle (15-20 cm za rok) do vcelku symetricky kuželovitého tvaru se širší základnou. S věkem, jak rostlina dorůstá, se rozdíl mezi úzkou špičkou a širokou podstavou vytrácí a cesmína nabývá zaoblenějšího, lehce válcovitého tvaru s výraznější špicí. V zapojených zahradách dorůstá kolem 3-4 metrů na výšku, ve volné přírodě a v arboretech mohou velmi staré kusy mít až dvojnásobek. Řez je možný kdykoli od jara do poloviny léta. Pro zahuštění je určitě nejlepší raně jarní střih. V zimě není problém pár větviček ostříhat do suchých dekorací.
Cesmíny pěstujte na plném slunci nebo v polostínu, přednostně v kyselé až neutrální, lehké a propustné, živné zemi, která bude dobře odvodněná, ale zůstane vlhká - nemají rády dlouhodobé vyschnutí. Cesmínám většinou nevyhovuje typický český jíl v horních vrstvách půdy, proto je lepší rostlinu vysadit o něco výše a dosypat směsí původní země a kvalitního kyselého substrátu. Naopak za jíl ve spodních vrstvách, kam se samy prokoření, budou vděčné. Hnojení je v chudších půdách důležité a ještě lepší je při výsadbě použít mykorhizní houby. Cesmíny porostou i ve stínu, ale ztratí tam svůj tvar. Tato odrůda dobře zvládá i silné mrazy. Pokud bydlíte v oblastech s častými a silnými mrazy v zimě, radíme sázet na místo chráněné před větrem a do polostínu, kde ji nemůže spálit ostré zimní slunce v kombinaci s nízkou teplotou. Před zimou a během ní, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte.
Cesmína Ammerland je dalším klenotem do skupiny stálezelených keřů s atraktivními listy. Jsou neopadavé, tmavě zelené, kožovité a velmi lesklé. Patří do skupiny cesmín ostrolistých, přesto více než polovina jejích listů není pichlavé ale dokonale hladká - celokrajná. S příchodem chladného počasí nabírají temně modrofialový odstín blížící se barvě větviček, podobně jako to dělají některé modré cesmíny. Připomíná odrůdy Camelliifolia, oproti které má širší listy. Jedná se o samičí odrůdu a když je opylená pylem ze samčí rostliny rostoucí v dosahu blízkého doletu včel (ideálně v rámci jedné čtvrti), na podzim nabídne jasně červené korálky plodů. Jsou dlouho tvrdé, tak je ptáci nechají na pokoji až do první významnější zimní oblevy, kdy po mrazech ztvrdlé plody změknou a pak jsou pro ptáky poživatelné. Pro člověka nejsou jedovaté, ale obsahují malé množství saponinů, které mohou způsobit zažívací obtíže. Keř roste pomalu až středně rychle (15-20 cm za rok) do široce kuželovitého tvaru se širší základnou. S věkem, jak rostlina dorůstá, se rozdíl mezi úzkou špičkou a širokou podstavou vytrácí a cesmína nabývá zaoblenějšího, lehce válcovitého tvaru s výraznější špicí. V zapojených zahradách dorůstá kolem 3-4 metrů na výšku, ve volné přírodě a v arboretech mohou velmi staré kusy mít až dvojnásobek. Řez je možný kdykoli od jara do poloviny léta. Pro zahuštění je určitě nejlepší raně jarní střih. V zimě není problém pár větviček ostříhat do suchých dekorací.
Cesmíny pěstujte na plném slunci nebo v polostínu, přednostně v kyselé až neutrální, lehké a propustné, živné zemi, která bude dobře odvodněná, ale zůstane vlhká - nemají rády dlouhodobé vyschnutí. Cesmínám většinou nevyhovuje typický český jíl v horních vrstvách půdy, proto je lepší rostlinu vysadit o něco výše a dosypat směsí původní země a kvalitního kyselého substrátu. Naopak za jíl ve spodních vrstvách, kam se samy prokoření, budou vděčné. Hnojení je v chudších půdách důležité a ještě lepší je při výsadbě použít mykorhizní houby. Cesmíny porostou i ve stínu, ale ztratí tam svůj tvar. Tato odrůda dobře zvládá i silné mrazy. Pokud bydlíte v oblastech s častými a silnými mrazy v zimě, radíme sázet na místo chráněné před větrem a do polostínu, kde ji nemůže spálit ostré zimní slunce v kombinaci s nízkou teplotou. Před zimou a během ní, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte.
Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě
Yerba maté je povzbuzující nápoj, který se vyrábí z listů a větviček cesmíny paraguayské (Ilex paraguariensis). Jedná se o stálezelený strom, který se přirozeně vyskytuje pouze v určitých oblastech Jižní Ameriky, a to v Brazílii, Paraguayi, Argentině a Uruguayi. Tam roste cesmína paraguayská jak ve volné přírodě, tak na plantážích, které často existují vedle přirozených ekosystémů a poskytují jí vhodné podmínky k růstu. Může dosahovat maximální výšky až 15 metrů, obvykle však nedosahuje ani 10 metrů. Cesmína paraguayská má tvrdé, lesklé a sytě zelené listy s jemně zubatými okraji. Na svrchní straně jsou tmavé, zatímco jejich spodní strana je o něco světlejší. Chuť a energetický potenciál výsledné yerby maté z jejích listů a větviček do značné míry závisí na poloze plantáže, z níž cesmínový keř pochází.
Mnoho milovníků yerby maté se ptá, zda je možné si ji vypěstovat doma. Samozřejmě to můžete zkusit i vy. Takový experiment se jistě ukáže jako velmi zajímavý a může přinést zajímavé výsledky. Yerba maté se nachází pouze ve čtyřech jihoamerických zemích. Je to proto, že ke správnému růstu potřebuje striktně vymezené podmínky: správnou kvalitu půdy, vlhkost a teplotu vzduchu a danou míru slunečního záření. Důležité je, že mladé rostliny jsou velmi citlivé, a proto potřebují jemné rozptýlené sluneční světlo. Takové podmínky poskytují vysoké stromy rostoucí v amazonské džungli, které poskytují ochranu před sluncem. Pro správný vývoj cesmíny paraguayské je velmi důležité pH půdy, které by se mělo pohybovat mezi 5,8 a 6,8. A protože přirozeným stanovištěm této rostliny jsou úrodné jihoamerické půdy obklopené tropickými pralesy, nesmí se zapomínat na správnou vlhkost a teplotu. Optimální je teplota mezi 20 a 23 stupni Celsia a mírná vlhkost vzduchu. Vzhledem k těmto faktorům lze snadno dojít k závěru, že pěstování cesmíny v Čechách by bylo opravdu komplikované. Nic vám však nebrání v tom, abyste to zkusili. Semena cesmíny lze zakoupit ve specializovaném obchodě. Někdy lze sehnat i hotové sazenice. Když se pouštíte do dobrodružství pěstování yerby maté ze semen, měli byste je nejprve na 24 hodin namočit do vody a poté je zasít do země do hloubky asi 3-4 milimetrů, přičemž nezapomeňte na správné pH půdy. Rostlina potřebuje trpělivost - klíčení může trvat až několik měsíců, ale vyplatí se počkat! Ze začátku je cesmína citlivá na světlo, takže je třeba ji clonit. V pozdější fázi vývoje již potřebuje dostatek přirozeného světla. Rovněž vyžaduje přiměřené množství vody: nejlépe zalévat každé tři dny, přičemž je třeba dbát na to, aby rostlina nebyla "přemokřena". Pokud se vám podaří yerbu maté vypěstovat doma, nebude samozřejmě nikdy dosahovat velikosti keřů, které se vyskytují v Jižní Americe, a nálev z jejích listů nebude mít vlastnosti typické pro "plnohodnotnou" rostlinu.
| Druh/Odrůda | Listy | Plody | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Ilex aquifolium (Cesmína ostrolistá) | Tuhé, trnitě zubaté, lesklé | Červené | Nejznámější a nejčastěji pěstovaná |
| Rubricaulis Aurea | Panasované, zlatý lem | Červené | Kultivar cesmíny ostrolisté |
| Handsworth New Silver | Panasované, bílý lem | Červené | Kultivar cesmíny ostrolisté |
| Ilex crenata (Cesmína vroubkovaná) | Podobné ostrolisté, zvlněné | Černé | Vhodná pro bonsaje |
| Ilex verticillata (Cesmína přeslenitá) | Oválné, vejčité, bez ostnů | Červené | Na zimu opadává |
| Blue Angel | Modrý nádech | Červené | Kompaktní růst, méně odolná mrazu |
| Bacciflava | Zprvu ostnité, později hladké | Žluté | Okázalá odrůda s žlutými plody |
| Ammerland | Tmavě zelené, lesklé, částečně hladké | Červené | S příchodem chladu modrofialové |
| Ilex paraguariensis (Cesmína paraguayská) | Tvrdé, lesklé, sytě zelené, zubaté | - | Pro přípravu Yerba Maté |
tags: #cesmina #volne #v #prirode #pestovani