Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu: Postupy a význam

Pro lesní ekosystémy jsou významným procesem disturbance - narušení stromového patra na malých až velkých plochách.

Nejedná se pouze o velkoplošné disturbance, které jsou typické pro boreální lesní ekosystémy, případně o horské lesy temperátní zóny (Kindlmann et al. 2012).

Lesy v nižších až středních nadmořských výškách střední Evropy se po několik tisíciletí vyvíjely pod vlivem lidské činnosti. Postupně tak vzniklo lesní hospodářství, které bylo charakteristické relativně řídkými a světlými porosty, častým odstraňováním "jemné" biomasy a spontánní obnovou.

Těžba dřeva probíhala výběrně (Dreslerová 2012). Na takové hospodaření se adaptovala celá řada druhů.

Současné lesní hospodářství však tyto postupy zcela opustilo. Současné lesní porosty s vysokým zápojem neumožňují dlouhodobou a trvalou existenci řady druhů, které bývaly běžné za podmínek klasického hospodářství.

Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze

Proto je vzhledem k potřebě zachování vysoké úrovně biodiversity znovu zavést na malé části plochy lesů (v chráněných oblastech) některá pěstební opatření, která budou v souladu se zmíněným klasickým hospodářstvím (nestandardní hospodářské postupy). Taková opatření mají většinou za cíl prosvětlit stromou etáž (v lesnické terminologii snížit zakmenění).

Tím totiž v ploše lesa vznikají stanoviště, která mají charakter ekotonu - přechodu mezi lesem a bezlesím. Jak je známo, právě takové ekotony jsou vysoce významné z hlediska zvýšení biodiversity.

Typickým příkladem jsou ptáci, kteří zde nacházejí příhodná hnízdiště i zdroje potravy (Gram et al. 2003). Proto i na lesní okraje se soustředily různé studie (např. Siitonen et al. 2005). O mnoha druzích je známo, že velmi citlivě reagují na zastínění a zápoj - jako modelový druh můžeme uvést Primula veris (Lehtila et al.

Odlišná situace je v lesích vyšších až středních nadmořských výšek, které se historicky vyvíjely spontánně, bez vlivu člověka. Tam lze za specifická opatření považovat především ponechání lesa samovolnému vývoji (Kindlmann et al.

Dosud se v lesích chráněných území navrhují převážně takzvaně přírodě blízké způsoby hospodaření, tedy tvorba bohatě strukturovaných lesů a lesů výběrných (Vacek et al 2007, Košulič 2010). Tyto postupy se však nehodí ve všech případech.

Čtěte také: Stezka Blíž přírodě

Hospodaření v lesích chráněných území, tedy i v územích Natura 2000, musí mít specifický charakter. Příklady dobré praxe uvádějí například stránky EUROPA (2014). Specifické postupy hospodaření bývají obsaženy i jako návrhy v plánech péče.

Dosud však schází ucelený popis těchto postupů a jejich (pokud možno) všestranné vyhodnocení. Například publikace Míchal, Petříček et al. (1999) uvádí pro lesy pouze velmi málo nestandardních opatření, která by vedla ke zvýšení biodiversity - příkladem mohou být pařeziny.

Pro hodnocení biodiversity bývají v současnosti vybírány specifické skupiny druhů, které reagují nastav ekosystému více či méně známým způsobem a jsou pro fungování zkoumaných ekosystémů významné z hlediska funkce.

Takové druhy (skupiny druhů) bývají označovány jako indikátory (např. Bani et al. 2006) nebo jako "umbrella species" (též Branton et Richardson 2011, Roberge et Angelstam 2004, Suter et al. 2002).

V tomto světle byly v rámci tohoto projektu navrženy pro sledování cévnaté rostliny (vegetace), půdní pancířníci (Oribatida; jako druhy s nízkou pohyblivostí a vysokou indikační schopností; přehled jejich významu pro dva ochranářsky významné regiony - Šumavu a Krkonoše byl zpracován například v práci Starý 2008), epigeičtí brouci (např. Heliola et al. 2001, Boháč et al. 2006) a makromycety (např. Lepšová 2008).

Čtěte také: Rodinný eshop Cesta přírody a jeho cesta k úspěchu

Takové skupiny indikátorů bývají užívány v lesních ekosystémech i pro hodnocení vlivu managementu (Paillet et al.

Projekt se bude doplňovat stávající systém znalostí týkajících se hospodaření v lesích chráněných území, tedy i v územích Natura 2000 (viz např. Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu).

Přestože o vztahu mezi biodiversitou a managementem lesů je toho známo již mnoho (např. Niemela 1997, Forkner et al. 2006, Gram et al. 2003), potřebné je navrhnout a vyhodnotit užití "nestandardních pěstebních opatření".

Hlavním cílem projektu je vytvořit katalog nestandardních opatření v lesích, který bude obsahovat popis jednotlivých opatření, možnosti jejich aplikace (rozhodnutí o uplatnění na základě vybraných podmínek), metodiku provádění, vyhodnocení vlivu na biodiversitu, vhodnost aplikace v rámci druhové ochrany, ochrany vybraných ekosystémů a ochrany přírodních procesů a vyhodnocení vlivu na produkční schopnost lesního porostu. Příklad území s vhodným uplatněním, případně území, kde se již uplatňuje.

Ponechání samovolnému vývoji (např. Kindlmann et al. Převod porostu na výběrný les (popř. Pastva v lesích (včetně jejího vztahu k současné absenci velkých herbivorů a naopak vysokým stavům spárkaté zvěře; viz např. články v British Wildlife, Vol. 20, Issue 5, 2009; van Uytvancka et al. Práce s "přestárlými stromy" a odumřelým dřevem, které souvisí s diferenciací věkové struktury porostů Bylo dokázáno, že taková diferenciace je významná i pro hmyz (např. Forkner et al.

Literatura

• Bani L., Massimino D., Bottoni L., and Massa R. (2006): A multiscale method for selecting indicator species and priority conservation areas: A case study for broadleaved forests in Lombardy, Italy.
• Belsky A.J. and Blumenthal D.M. (1997): Effects of livestock grazing on stand dynamics and soils in upland forests of the interior West.
• Boháč J., Šrubař V., Matějka K., Šťastný J. (2006): The impact of turism and landscape management in the Šumava National Park and the Šumava Landscape Protected Area on the epigeic beetle communities.
• Branton M. and Richardson J.S. (2011): Assessing the Value of the Umbrella-Species Concept for Conservation Planning with Meta-Analysis.
• Dreslerová D. (2012): Les v pravěké krajině II.
• Fleischner T.L. (1994): Ecological Costs of Livestock Grazing in Western North-America.
• Forkner R.E., Marquis R.J., Lill J.T., Le Corff J. (2006): Impacts of alternative timber harvest practices on leaf-chewing herbivores of oak.
• Gram W.K., Porneluzi P.A., Clawson R.L., Faaborg J., Richter S.C. (2003): Effects of experimental forest management on density and nesting success of bird species in Missouri Ozark Forests.
• Heliola J., Koivula M., Niemela J. (2001): Distribution of carabid beetles (Coleoptera, Carabidae) across a boreal forest-clearcut ecotone.
• Hovi M., Kytö H., Rautio S.-K. [Eds.] (2008): Fire and forest. The International Forest Fire Symposium in Kajaani 13.-14.11.2007. In: Nature Protection Publications of Metsähallitus, Series A, Vol. 175.
• Kindlmann P., Matějka K., Doležal P. (2012): Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody.
• Košulič M. (2010): Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu.
• Kuusipalo J. Kangas J. (1994): Managing Biodiversity in A Forestry Environment.
• Lehtila K., Syrjanen K., Leimu R., Garcia M.B., Ehrlen J. (2006): Habitat change and demography of Primula veris: Identification of management targets.
• Míchal I., Petříček V. (eds.) (1999): Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva.
• Niemela J. (1997): Invertebrates and boreal forest management.
• Pahlén T. (2000): Att restaurera forna tiders best?ndsstruktur. Ett exempel fr?n Jämtgaveln.
• Paillet Y., Berges L., Hjalten J., Odor P., Avon C., Bernhardt-Romermann M., Bijlsma R.J., De Bruyn L., Fuhr M., Grandin U., Kanka R., Lundin L., Luque S., Magura T., Matesanz S., Meszaros I., Sebastia M.T., Schmidt W., Standovar T., Tothmeresz B., Uotila A., Valladares F., Vellak K., Virtanen R. (2010): Biodiversity Differences between Managed and Unmanaged Forests: Meta-Analysis of Species Richness in Europe.
• Roberge J.M. Angelstam P. (2004): Usefulness of the umbrella species concept as a conservation tool.
• Siitonen P., Lehtinen A., Siitonen M. (2005): Effects of forest edges on the distribution, abundance, and regional persistence of wood-rotting fungi.
• Similä M., Junninen K. (eds) (2012): Ecological restoration and management in boreal forests - best practices from Finland.
• Suter W., Graf R.F., Hess R. (2002): Capercaillie (Tetrao urogallus) and avian biodiversity: Testing the umbrella-species concept.
• Vacek S., Simon J., Remeš J. et al. (2007): Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů. Lesnická práce, Kostelec n.
• van Uytvancka J., Maes D., Vandenhaute D., Hoffmann M. (2008): Restoration of woodpasture on former agricultural land: The importance of safe sites and time gaps before grazing for tree seedlings.

tags: #cesta #k #prirode #blizkemu #hospodarskemu #lesu

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s Rodinným Penzionem v Přírodě
• Význam pro 7. třídu
• Učebna v přírodě Ostrava
• Snižování odpadu
• Svoz odpadu Blansko