Češi se nadále zlepšují ve třídění odpadu a v rámci Evropské unie patří k státům, kterým se v tomto směru dlouhodobě daří. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu došlo také k poklesu celkového objemu vyprodukovaného odpadu.
V roce 2023 dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 38 milionů tun a meziročně se snížila o 3,1 procent, což bylo o jeden milion tun odpadů méně. Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 procent), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 procent), následovaný směsným odpadem (11,5 procent) a nekovovým odpadem (7,5 procent).
Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 procent), odpadních plastů (23,6 procent), skleněného odpadu (11,4 procent) a odpadu ze dřeva (10,6 procent). Dále statistika uvádí, že bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun komunálního odpadu, přičemž pocházelo 4,4 milionu tun z obcí. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.
V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg.
Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.
V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně.
Každým rokem sbírá společnost EKO-KOM prostřednictvím dotazníkového šetření data o odpadovém hospodářství jednotlivých obcí. Celkový vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2023, byl sestaven z 5 894 obcí (tj. 95,3 % všech obcí v ČR) s více než 10,74 mil. obyvatel (tj. cca 99,2 % obyvatel ČR).
Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek, které obce v Dotazníku vyplňují. Jak je vidět v následujícím Grafu 1, který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2023 to bylo 48 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 23 %. Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1 454 Kč.
Obce mají v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů (který mohou obce stanovit různými způsoby). Celkem obce získaly v roce 2023 v průměru 965 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 691 Kč/ob. Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Množství směsného odpadu přitom snížit lze. Příklady oceněných obcí z minulých ročníků to dokazují. Po podrobné analýze v roce 2020 město zjistilo, že polovinu komunálního odpadu tvoří bioodpad. Proto dotací podpořilo majitele rodinných domů, aby pořizovali kompostéry. Díky třídění bioodpadu si mírně meziročně přilepšila i Praha. Počet kontejnerů na bioodpad je v hlavním městě podle webu Pražských služeb aktuálně na 34,9 tisíce, což je šestinásobně více než v dřívějších letech. Od loňského ledna totiž je možné si objednat hnědou popelnici bezplatně. Pražské domácnosti loni vyprodukovaly o 4,5 tisíce tun méně směsného komunálního odpadu než v roce 2021. Do černých popelnic ho putovalo 256 tisíc tun. Do směsného odpadu se započítávají i koše na ulicích, takže v přepočtu na obyvatele se jedná o 208 kg za rok 2022.
Podle ust. § 10h odst. 1 zákona o místních poplatcích činí poplatek za systém odpadového hospodářství nejvýše 1 200 Kč za kalendářní rok. Zákon stanoví nejvyšší možnou hranici poplatku s tím, že obec již nemá zákonem stanovenou povinnost vycházet při stanovení výše poplatku z nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu tak, jak tomu bylo dle právní úpravy platné do 31. 12. 2020. Podle ust. § 10l zákona o místních poplatcích činí sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci nejvýše 6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu a 1 Kč za l, pokud je základem objem odpadu, nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.
Ministerstvo životního prostředí chce také docílit, aby v odpadu skončilo co nejméně jídla. Investuje proto padesát milionů korun do potravinových bank. „Potravinové banky pomáhají snižovat množství odpadu, který by jinak skončil na skládkách, a zároveň pomáhají lidem v těžké životní situaci. Za posledních deset let jsme do rozvoje potravinových bank investovali již více než 504 milionů korun a nyní přidáváme dalších padesát milionů. Finanční prostředky v aktuální výzvě vyhlášené pod číslem 79 z Operačního programu Životní prostředí putují konkrétně na modernizaci skladů, pořízení techniky a zařízení, která zefektivní zpracování a distribuci potravin.
Rok 2024 se zapsal do historie evropské recyklace plastů jako období, kdy se dlouholetý růst náhle zastavil a začal se obracet opačným směrem. Produkce recyklátu se snížila z 7,7 milionu tun na zhruba 7,5 milionu tun a celkový obrat sektoru klesl z 9,1 miliardy eur na 8,6 miliardy eur, tedy o 5,5 procenta. Zhruba 850 recyklačních firem působících v EU27+3 muselo během roku reagovat omezením provozu, snižováním počtu směn a v nejhorších případech úplným odstavením linek. Výsledkem je největší útlum kapacit v moderní historii evropského recyklačního průmyslu.
V roce 2024 byly odstaveny recyklační linky odpovídající 300 kilotunám kapacity a celkově se mezi roky 2023 a 2024 ztratilo již 440 kilotun. Nejvíce zasažené byly segmenty polyolefinových filmů (tenké plastové fólie vyrobené z polyethylenu PE a polypropylenu PP, používané například na potravinové obaly, sáčky, tašky či průmyslové a zemědělské fólie) a PET, z nichž každý tvoří čtvrtinu uzavřených kapacit.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Instalovaná kapacita všech evropských recyklačních zařízení činila v roce 2024 celkem 13,5 milionu tun. Podle nařízení PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation) však bude Evropě k dosažení cílů oběhového hospodářství do roku 2030 a 2040 nezbytné udržovat stabilní meziroční růst kapacit přibližně o šest procent. Rok 2024 byl prvním rokem od roku 2017, kdy se tento růst zastavil.
Strategický dokument evropských organizací doporučuje zavedení takzvaných zrcadlových opatření, tedy povinné uplatňování stejných požadavků na kvalitu a bezpečnost dovozů, jaké platí pro evropské recykláty. V dalších doporučeních strategický dokument volá po začlenění recyklace do schémat energetické podpory v rámci předpisů NZIA (Net Zero Industry Act), CISAF (Clean Industrial State Aid Framework), IDAA (Industrial Decarbonisation Accelerator Act) a CEEAG (Climate, Environment and Energy Aid Guidelines). Upozorňuje také, že příjmy z evropského systému obchodování s emisními povolenkami ETS (Emissions Trading System) i z poplatků za plasty by měly být přímo reinvestovány do modernizace recyklační infrastruktury.
tags: #recyklace #snížila #odpad #statistiky