Historie a současnost chemické skládky Chabařovice

Skládka Chabařovice, jeden z nejhorších pozůstatků likvidace odpadů minulosti, který budil ze sna nejen severočeské ekology a který reálně ohrožoval obyvatele a životní prostředí širokého okolí včetně ekosystému řeky Labe, se konečně dočkal asanace.

Po dlouhém období průzkumů, variantních řešení způsobu asanace a dvou výběrových řízeních se po více než desetiletém úsilí vlastníka skládky, státních a samosprávných orgánů, přikročilo v loňském roce k vlastním asanačním pracím. Investorem asanace je v rámci privatizace státního majetku a s ní spojenými nápravami starých ekologických zátěží Fond národního majetku, vlastníkem skládky a zadavatelem asanace je Spolek pro chemickou a hutní výrobu, hlavním dodavatelem asanace je a. s. Metrostav.

Proč a čím tento kopec odpadů, který vyrůstá za humny severočeského městečka Chabařovice nadohled od krajského města Ústí nad Labem a který svým tvarem zapadá do reliéfu Českého středohoří, tolik strašil a vlastně ještě do ukončení asanace strašit bude? Odpověď dává stručný pohled do minulosti skládky.

Administrativně byla skládka povolena jako deponie popelovin a škváry z textilního, sklářského a chemického průmyslu roku 1908, některé historické údaje naznačují, že byla v provozu již dokonce v osmdesátých letech 19. století. Původně zemník, ze kterého byly těženy sprašové hlíny a podložní tercierní jíly pro cihlářskou a keramickou výrobu, byl postupně zaplněn statisíci kubických metrů inertních, ale i značně nebezpečných odpadů.

Detailní informace o uložených odpadech deponovaných po dobu životnosti skládky jsou však nedostupné, zcela chybí například údaje z 20. - 40. let minulého století. Halda popela a škváry rostla až do padesátých let, kdy se popeloviny začaly odtěžovat pro použití v otvíraném dolu Milada Petri v blízkosti skládky. Reziduální těleso skládky ve tvaru půlměsíce bylo od počátku sedmdesátých let zpětně zaplňováno chemickými odpady, především redukčními kaly z výroby organických barviv, kaly z produkce žíravých louhů rtuťovou elektrolýzou, kaly s arzeničitanem vápenatým, kaly z produkce hypermanganu.

Čtěte také: Kontakty na Městském Úřadě Chabařovice

Na skládku bylo volně vysypáno velké množství (uvádí se 40-60 tisíc kusů) “prázdných” kovových, plastových a papírových obalů a sudů, železný šrot, vyřazená technologická zařízení a stavební odpad. Ve vrcholové části skládky byly uloženy sudy s hexachlorbenzenem, rovněž asi v počtu 40 tisíc kusů v šesti vrstvách, které jsou zality kyselou sádrou obsahující 2-3 % kyseliny sírové. Na skládku se ukládaly i zbytky a prázdné obaly od agrochemikálií, desetitisíce tun hydroxidu vápenatého, kaly z biologické ČOV a odpady z průmyslových havárií. Vše řádově v desítkách tisíc tun.

Tekuté odpady byly vylévány do centrální části skládky, kde vznikla laguna tekutých odpadů. Při průzkumu tělesa skládky byla uvnitř skládkového materiálu zjištěna ohniska se zvýšenou teplotou, kde exotermickými reakcemi došlo k nárůstu teploty až k hodnotám okolo 80°C. O charakteru vod, které vytékaly ze skládky a volně se vlévaly do Ždírnického potoka, přítoku Bíliny a dále Labe, svědčí poetické názvy záchytných nádrží - Zelený a Žlutý rybník. Již výše uvedený výčet názvů ukládaných chemikálií musí vyvolávat hrůzu i u lidí bez vzdělání příslušného směru.

Řešení asanace skládky

Řešení asanace skládky vychází z postupů, při kterých materiály, které se nacházejí na skládce, nebudou odváženy mimo její areál. Principem je úprava a stabilizace tvaru tělesa skládky, zajištění ohnisek exotermických jevů uvnitř skládky, řízený odvod povrchových vod systémem odvodňovacích příkopů, řízený sběr a odvod podzemních skládkových vod vnitřním obvodovým drénem, úprava všech vod před vypuštěním do vodoteče, zamezení styku okolního geologického prostředí s tělesem skládky a kontaminovaným podložím podzemní těsnicí stěnou a zatěsnění povrchu tělesa skládky kombinací minerálního a fóliového těsnění. Konečnou úpravou povrchu bude jeho rekultivace do podoby volně rostoucího lesoparku s akumulačními nádržemi na srážkovou vodu odvedenou z povrchu skládky.

Zakládání staveb, a. s. se aktivně a úspěšně zúčastnila již prvního výběrového řízení, později zrušeného pro jeho administrativní nedostatky. Ve druhém, již platném výběrovém řízení, se vedoucím pracovníkům a specialistům společnosti podařilo po dlouhodobé aktivní práci při přípravě nabídky, ve spolupráci s dalšími specializovanými firmami pod vedením a. s. Metrostav, znovu uspět a Zakládání staveb, a. s.

Prováděné práce

• Podzemní těsnicí stěna: Tloušťky 60 cm se speciální minerální výplní Sekofix se struskou, vyvinutou laboratoří společnosti Zakládání staveb. Tato hmota má unikátní odolnost proti agresivním podzemním vodám a pohlcuje těžké kovy. Obě tyto vlastnosti těsnicí směsi se na skládce v plné míře uplatní a zaručují prakticky neomezenou životnost vertikálního těsnění skládky. Z celkové projektované plochy podzemní stěny 15 760 m2 chybí provést asi 2 412 m2 (k 5. 6. 2001).
• Stabilizace injektáží: Opatření proti vnitřnímu hoření se provádí v současné době. Na skládce byla vytipována místa, která jsou jednak geotechnicky nestabilní - sesuvné oblasti okrajů tělesa skládky, ve kterých jsou ve svazích uloženy volně sypané sudy a další obaly překryté pouze tenkou vrstvou zeminy hrozící svahovými pohyby - a dále místa, na nichž je předpoklad nadměrných deformací povrchu vlivem postupného sedání tělesa skládky a plochy, pod kterými byly zjištěny exotermické jevy. Na celkem pěti polích se realizují svislé a šikmé vrty vyplňované nízkotlakou injektáží jílopopílkovou injekční směsí. V nestabilních plochách je část vrtů osazena ocelovou výztuží tvořenou žebírkovou ocelí profilu 32 mm. Z celkové výměry 12 966 m vrtů a spotřeby injekčních hmot zhruba 27 tisíc m3 bylo do konce května realizováno 4 500 m vrtů při průměrné spotřebě 1,5 m3 na běžný metr vrtu.
• Obvodový drén: Je budován podél podzemní stěny a slouží k odvodu skládkových vod k čerpacím jímkám, ze kterých budou skládkové vody přečerpány k úpravě před vypuštěním do vodoteče. Drén je projektován jako francouzský se sběrnou perforovanou drenážní trubkou na dně a s drenážním zásypem z kameniva. Drén se zhotovuje v otevřeném výkopu, paženém velkoplošným bedněním. Část trasy, která je budována v hloubkách přes 4,5 m, vyžaduje speciální zajištění stability stěn výkopu pomocí beraněných štětových stěn, které jsou opět rozpírány velkoplošným bedněním. Protože je drén zhotovován v bezprostřední blízkosti již realizované podzemní těsnicí stěny, je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby nebyla výstavbou drénu porušena její vodotěsnost. V současné době je výstavba drénu v plném běhu a z jeho celkové délky 2 140 m při průměrné hloubce 5,5 m bylo realizováno asi 1 700 m (k 5. 6. 2001). Součástí drénu jsou čerpací jímky skládkových vod, které budou zbudovány ve stavebních jamách pažených beraněnými štětovými stěnami.

Nebezpečí vyplývající z charakteru skládky se odráží i na organizaci a zvláštních opatřeních při provádění všech realizovaných prací, vedoucích k zajištění ochrany zdraví pracovníků. Celý areál skládky je rozdělen do tří zón podle nebezpečnosti možného zasažení pracovníků nebezpečnými splodinami unikajícími ze skládky, případně vznícení při zásazích do tělesa skládky. V jednotlivých zónách je přesně stanoven povolený způsob práce, použití osobních ochranných prostředků včetně respirátorů a plynových masek; definován je pohyb a doba pobytu pracovníků, zakázáno je zde pít, jíst a kouřit. Při těžbě podzemní stěny i vrtání injekčních vrtů je nepřetržitě monitorována kvalita ovzduší a vyhodnocováno složení plynů vystupujících z vrtů. K zamezení nekontrolovatelných úniků plynů a vznícení skládky byla do prováděcího projektu přijata naší společností navržená technologie vrtání pod těžkým výplachem, který tvoří používaná injekční směs.

Čtěte také: O rekultivaci skládky Chabařovice

Přes všechna tato opatření dochází k překračování povolených limitů koncentrací škodlivin a práce musejí být přerušovány na dobu nezbytně nutnou k odvětrání nebezpečných látek, zejména při navrtání sudů se zbytky chemikálií. I tyto skutečnosti kladou zvýšené nároky na řízení prací a disciplínu všech řídících pracovníků i dělníků, kteří se na prováděných pracích podílejí.

Úspěch ve výběrovém řízení na asanaci skládky Chabařovice, jedné z nejnebezpečnějších, z nejrozsáhlejších a v odborné i laické veřejnosti z mediálně nejznámějších ekologických staveb, znovu potvrdil velmi dobrou pověst, kterou si Zakládání staveb, a. s. Chabařovice landfill extends to an area of 41 ha and it is considered to be one of the most dangerous landfills in the Czech Republic. After more than ten years of efforts made by all participating parties, its complete reclamation has finally started. Zákládání Group a. s. has been carrying out a significant part of the special foundation works. This covers for example the realization of cut-off walls and external drain sealing, stabilization of unstable places by grouting and other works, which are important from the point of view of the perfect landfill reclamation.

Poslední květnový víkend došlo nedaleko Ústí nad Labem k přelomové události. Jezero Milada, jemuž se dříve říkalo jednoduše „Jezero Chabařovice“, vzniklo umělým zatopením někdejšího hnědouhelného lomu na území dnes již neexistujících obcí Tuchomyšl, Vyklice a Hrbovice. Těžba zde byla na základě vládního usnesení z roku 1991 ukončena v roce 1997 a byla zahájena rekultivace celého území. S napouštěním se započalo v roce 2001 vodou z Kateřinské nádrže. Plnění jezera trvalo devět let. V srpnu roku 2010 bylo napouštění Milady ukončeno dosažením plánované provozní hladiny 145,7 m n. m. Jezero o rozloze 252,2 ha má bezmála 90% plochy Máchova jezera. Vodní plocha je 3,2 km dlouhá a 0,7 km široká. Maximální hloubka jezera je téměř 25 metrů.

Právě DSO také zorganizoval velmi úspěšný Víkend na Miladě, během kterého došlo k předání jezera dotčeným obcím mj. tím, že byl slavnostně zrušen zákaz vstupu. Teď už bude na jednotlivých přilehlých obcích a městech a na jejich rozpočtech, jak si s rozvojem území poradí. Lokalita má zcela jistě zajímavý turistický potenciál, daný hlavně její polohou (blízkost dálnice D8 - ač dosud nedokončené a nedaleká hranice s Německem), který je na druhou stranu limitován kupříkladu nálepkou „ošklivého průmyslového Ústecka“ a existencí sousedící bývalé chemické skládky, která je dnes již sice také zrekultivovaná avšak nedávné sesuvy půdy blízko ní ukázaly, že je v této části břehu jezera možné zapomenout na jakoukoli výstavbu.

Čtěte také: Vše o recyklaci kovů v Chabařovicích

tags: #chabarovice #chemicka #skladka #historie

Oblíbené příspěvky:

• Příklady revitalizace krajiny
• Co jsou přírodní katastrofy?
• Aplikace pro zobrazení klimatu
• Recenze čištění odpadu Zlín
• Magie Přírody