Rozmnožování chameleonů v přírodě

Chameleoni jsou naprostým přírodním unikátem, a to nejen díky své schopnosti měnit barvy, proslulý je i jejich zrak a dokonalá stavba očí. Chameleoni čítají několik desítek druhů, které jsou rozšířeny v Africe, na Madagaskaru, Indii, Srí Lance a jižní Evropě.

Chameleon jemenský (Chamaeleo calyptratus)

Domovinou u nás nejčastěji chovaného chameleona jemenského jsou horské a podhorské oblasti jihozápadu Arabského poloostrova s nadmořskou výškou až 2500 metrů nad mořem. Jedná se o vlhkou oblast s vydatnými dešťovými srážkami o průměrné teplotě 20 stupňů. Životním teritoriem jsou keře a stromy, na nichž ve výšce 1 až 3 metrů přebývají po celý život. Jde o denního tvora upřednostňujícího ke stravě hmyz.

Popis druhu

Chameleon jemenský (Chamaeleo calyptratus) je atraktivní plaz z horských a polohorských pouští Jemenského poloostrova. Srdce chovatelů si získal nejen pro svůj neobvyklý vzhled, ale také pro své zvláštní vlastnosti. Dokáže totiž měnit barvu podle nálady, osvětlení, teploty nebo celkového fyzického stavu.

Jak napovídá jeho obecné jméno, tento druh pochází z Jemenu, konkrétně z jeho západních a jihozápadních oblastí. Chameleoni jemenští žijí v horských oblastech. Tento plaz je jedním z největších druhů chameleonů. Dospělý samec může dosahovat délky těla až 61 cm (včetně ocasu). Samice jsou mnohem menší a drobnější, ale i ty mohou měřit přes 30 cm.

Charakteristickým znakem tohoto druhu je značný výrůstek na temeni hlavy, nazývaný přilba. Pohlavní dimorfismus je u těchto ještěrů ve skutečnosti poměrně výrazný. Samec chameleona je mnohem větší než samice a je intenzivněji zbarvený. V chovech jsou k dispozici ještěrky v nejrůznějších barvách. Naproti tomu samice chameleona jemenského je obvykle zelenohnědá nebo mírně oranžová. Samci mají navíc v blízkosti pat malé výrůstky zvané ostruhy.

Čtěte také: Chov chameleonů

Důležité je, že ještěři tohoto druhu nemění barvu, aby se maskovali s okolím. Zástupci tohoto druhu jsou považováni za mimořádně agresivní plazy. V období páření spolu samci skutečně silně soupeří a pravidelně mezi nimi dochází k soubojům. S výjimkou setkání za účelem rozmnožování se jemenští chameleoni jen zřídkakdy vyskytují ve společnosti. To však neznamená, že by se chameleoni chovali agresivně vůči člověku.

Chov a péče

Chameleon je jeden z mála exotických domácích zvířat, který je aktivní přes den a v noci spí. Jeho chov není nijak náročný, přesto je ale třeba dodržovat určitá pravidla. Doporučuje se pořízení jednoho chameleona. Chameleoni jsou poměrně dost náladoví, plaší, a ne úplně společenští. Manipulovat by se s nimi mělo jen v nejnutnějších případech, neboť jsou velmi náchylní na stres. Nikdy chameleona nevytahujte z terária násilím, zacházejte s ním velmi opatrně. Chameleoni dorůstají až do velikosti 65 cm, samičky zhruba 45 cm. Samci se mohou v zajetí dožít až 6 let, samičky průměrně žijí 3-4 roky - život jim zkracují snůšky, které je velmi vyčerpávají. Samičku je třeba po každé snůšce zkontrolovat, neboť může dojít k vyhřeznutí kloaky. V takovém případě je nutné okamžitě vyhledat veterináře.

Terárium

Péče o chameleona je náročnější než například o agamu. Chameleon dosahující délky 40 cm (nejčastěji chovaný chameleon jemenský) potřebuje terárium o rozměrech 50x50x100 cm. Důležité je vytvořit v teráriu podobné podmínky, jaké má druh chovaného chameleona ve volné přírodě (pomocí bodových a UV lamp, vodních čerpadel, větví..). Ve volné přírodě chameleoni tráví den nejčastěji v korunách stromů, proto pro chov svého nového mazlíčka pořiďte terárium orientované na výšku. Pro dospělého jedince budete potřebovat rozměr nejméně 90 x 45 x 90 cm.

Dno terária vystelte substrátem připomínajícím přirozený biotop chameleonů - ideální je písek smíchaný s rašelinou. Dále přidejte živé rostliny, které pomohou vytvořit ideální mikroklima v teráriu (např. dracény, potos, fíkus, kalatea, bromélie, ibišek…) a dekorace jako jsou různé kameny či kořeny. Chybět by neměly rozhodně ani větve, na kterých může chameleon celý den pobývat.

Pro zajištění optimálních životních podmínek potřebuje UVA žárovku, UVB žárovku, vlhkoměr a teploměr. Ideální teplota se pohybuje od 22 do 35 °C (od nejchladnější po nejteplejší místo s lokálním výhřevem). Důležité je také udržovat správnou vlhkost (50-60 %). Té docílíte pravidelným rosením rozprašovačem (ráno a večer) nebo můžete pořídit mlhovač. Dávejte pozor, abyste chameleonovi nerosili oči. Mohl by dostat zánět.

Čtěte také: Více o chameleonovi jemenském

Každý chameleon jemenský potřebuje v nádrži dostatečnou vlhkost. Ta by měla být udržována na 50-60 %. Nezapomeňte terárium pravidelně postřikovat vodou. Chameleoni jemenští jsou teplomilní, proto by v nádrži měla být umístěna vyhřívací žárovka.

Terárium pro chameleony by mělo být velmi dobře větrané, proto dbejte na to, aby alespoň dvě stěny byly z pletiva.

Krmení

Chameleoni jsou velmi žravá zvířata, která pozřou prakticky vše, na co přijdou. Ideálním krmivem jsou cvrčci, které alespoň jednou za 14 dní obalení ve vitamínech. Rádi si také pochutnají i na švábech, sarančatech, moučných červech či kobylkách. Hmyz ale musí být živý. Mladé chameleony krmte každý den, dospělé stačí ob den, aby se nepřekrmili. Denně kontrolujeme stav terária, odstraňujeme trus apod. Vodu v kapátku měníme každý den. Jednou za pár týdnů omyjeme sklo a prokypříme substrát. Z 99 % tvořena drobným hmyzem (jedno zvíře z 10 přijme i rostlinnou složku, někdy však pouze z důvodu dehydratace).

Strava jemenských chameleonů by měla být vyvážená a co nejpestřejší. Jsou to všežravá zvířata, která se ve volné přírodě živí kromě hmyzu a drobných bezobratlých také rostlinnou potravou. A čím se chameleoni živí v chovu? Na jaře a v létě můžete jídelníček zvířete doplnit pavouky nebo jinými bezobratlými živočichy ulovenými na loukách.

I v našich podmínkách je důležitá pestrost stravy. Podáváním pouze jednoho druhu hmyzu může dojít k deficitu vitaminů a k apatii. Z hmyzu podáváme cvrčky, sarančata, pavouky, mouchy, kobylky, motýly apod. Do potravy je třeba přidávat vitaminové přípravky a drcené vaječné skořápky nebo jiný zdroj vápníku. Vitaminové doplňky podáváme jednoduše tak, že potravu před "naservírováním" v tomto přípravku "obalíme" jako řízky ve strouhance. Pokud chceme zvýšit příjem vitaminů, je vhodné hmyz před obalováním navlhčit.

Čtěte také: Udržitelné rozmnožování hospodářských zvířat

Chameleon pije pouze stékající/kapající vodu. Pro pití stojaté vody z misky není uzpůsoben.

Rozmnožování

Pohlavní dospělosti dosahuje již od 4. měsíce, samice je březí 20 až 30 dnů a naklade 10-70 vajec až 3x do roka. Zajímavostí je možnost oddáleného oplodnění - samice si může uchovat živoucí samčí sperma a naklást oplozená vejce až později. U některých plazů, a uvádí se že i u chameleonů, je možné takzvané partenogenetické rozmnožení - naklazení oplozených vajec bez přítomnosti samce, které slouží jako možnost pro přežití druhu v nepříznivých podmínkách.

Samice dospívají v šesti až sedmi měsících, samci o něco později. V té době je třeba je od sebe oddělit, protože se začínají napadat a mohlo by dojít ke zranění nebo i úmrtí slabšího z nich. Připouštíme je k sobě pouze za účelem páření. V přírodě se tito chameleoni páří v září a v říjnu, v teráriu průběžně po celý rok. Samec a samice se navzájem provokují výstražným zbarvením, nafukují se a předstírají útoky. Samotná kopulace trvá asi 5 minut. Přibližně po 30 až 45 dnech březosti snáší samice 20 až 70 vajec do asi 20 cm hluboké jamky, kterou ihned po snůšce zahrabe. Vejce inkubujeme ve vlhkém vermikulitu (minerální substrát pro inkubaci vajec) při teplotě 27 °C (v noci můžeme teplotu snížit na 22 °C). Mláďata se líhnou za 150-220 dní.

Zdraví

Z onemocnění chameleonů se nejčastěji setkáváme se zažívacími problémy způsobenými podáváním nevhodné stravy. Může dojít k nadýmání až k ucpání střeva. Při zkrmování například tvrdých brouků se stav komplikuje výhřezem kloaky. Překrmujeme-li bílkovinnou stravou, při nedostatečném příjmu tekutin a vysoké teplotě v teráriu, zvyšuje se riziko metabolických problémů jako je dna a selhání ledvin. Je vhodné kontrolovat výskyt vnitřních i vnějších parazitů.

Takzvaná fibrózní osteodystrofie způsobená nedostatkem slunečního záření a přijatého vápníku se u chameleonů projevuje deformací spodní čelisti. Nízkou teplotou v teráriu nutíme plazy k tlačení se k tepelnému zdroji a dochází k popálení těla a jejich přilby.

Chameleon jemenský se svléká z kůže, protože roste celý život a do staré kůže se už nevejde. Svlékání probíhá asi jednou za dva měsíce. Nesvlékají kůži v celku, jako například hadi, ale po kouskách. Proces svlékání trvá jedno odpoledne. Kůže chameleonovi začne praskat a třením o větvičky se postupně odumřelé kůže zbavuje.

Chameleon kobercový

Chameleon kobercový se řadí k menším druhům chameleonů. Jsou sice známi chameleoni s délkou těla až 25 centimetrů, ale na takové jedince se v zajetí narazí jen výjimečně. Zpravidla bývají o něco kratší s délkou do dvaceti centimetrů. Velikost, ale i zbarvení, závisí na oblasti, ze které populace pochází.

Chameleon kobercový má celé tělo pokryto drobnými šupinami. Na hřbetě a hrdle vede malý hřebínek z trnitých šupin, který se směrem k ocasu pomalu vytrácí. Na boku těla jsou výrazné tři nebo čtyři kulaté skvrny, přes které vedou bílé laterální pruhy. Pestrou škálu barev doplňuje červená, oranžová, a dokonce i modrá. Zbarvenější jsou samice, a ještě výrazněji patrné zbarvení mají v období březosti.

Samce lze od samice odlišit díky zduřelému kořenu ocasu, který je ze spodní strany zploštělý a z boku hranatý.

Životní prostředí

Chameleon kobercový obývá ve volné přírodě Madagaskar. Původně osídloval nezalesněná místa centrálních hor. Postupně, s rozšiřováním obyvatelstva na Madagaskaru, docházelo ke kácení lesů a areál výskytu chameleona kobercového se také rozšiřoval dál k jihu a západu Madagaskaru. V dnešní době není náhodné narazit na něj i v hlavním městě Antananarivu, například jak leze v živém plotě kolem zahrad. Jinak je ale jeho životní prostor značně rozmanitý, spatřit jej lze na okrajích polí, na keřích nebo v korunách stromů.

Rozmanitost výskytu znamená i rozmanitost v tamních klimatických podmínkách. Od prosince do dubna vládnou na Madagaskaru monzuny. Hodně rozdílná je nadmořská výška, hlavní město se nachází v 1375 metrech a průměrná lednová teplota dosahuje až 20 °C, zatímco v červenci „jen“ 13 °C. Roční úhrn srážek v Antananarivu, se pohybuje kolem 1350 milimetrů. Oproti tomu na jihu Madagaskaru v Toliaře, je v lednu průměrná teplota 27 °C a v červenci 19 °C. Průměrně tam spadne jen 340 milimetrů srážek. Z důvodu takto rozlišných podmínek, bylo dobré vědět u importovaných jedinců, z jaké oblasti zhruba pochází.

Chov a rozmnožování

Chov chameleona kobercového je možný praktikovat ve skupince (1 samec + více samic) nebo samostatně. Pro chovnou skupinku musí mít terárium rozměry aspoň 50x50x60 cm (Š x H x V). Vnitřek terária osázíme živou zelení a umístíme do něj spleť větviček pro šplhání. Teplotu přes den udržujeme v teráriu na hodnotě kolem 25 °C +- 2 °C. Pod výhřevným místem až 32 °C. V noci je nutný výrazný pokles až na 20 °C nebo ještě o pár stupňů méně. Relativní vlhkost vzduchu zajistíme pravidelným rosením 1-2 x denně. Kromě výhřevného zdroje musí terárium obsahovat ještě jednu zářivku, sloužící jako osvětlení. Zatímco výhřev může během dne vypínat podle potřeby (v případě vysoké teploty), tak bílé světlo svítí od rána do večera.

U chameleonů z přírody býval problém s příjmem krmiva. Obecně jsou chameleoni kobercoví vybíravějšími než například chameleon pardálí. Krmíme je larvami potemníků nebo brouky z čeledi listorohých. Krmit je lze také housenkami zavíječe moučného a voskového, nymfami švábů nebo larvami i dospělci mouchy domácí. Samozřejmě přijímá i smýkaný hmyz a cvrčky nebo sarančata. V oblibě má chameleon kobercový pavouky. Někteří jedinci čas od času přijmou i rostlinnou složku v podobě mrkve, banánu nebo pomeranče. Vodu přijímají olizováním kapek vody ulpělých na rostlinách nebo stěnách terária.

V období rozmnožování se chovatelům více osvědčuje přeřadit samičku do terária samce. Ten ihned po zpozorování začne trhavými pohyby pokyvovat hlavou a přibližovat se k družce. Podle jejího chování se pozná připravenost k páření. Pokud se začne nafukovat a otevírá výhružně tlamičku, není vhodná dobá k páření. Často také změní barvu, kdy se na tmavě červeném podkladě objevují tmavé kruhy a pruhy.

Samice ochotná se pářit samce nezastrašuje, ale přesto před ním uniká. Zbarvení je oproti výše popsanému mnohem světlejší a barevnější. Dominuje oranžově červená barva s modrými skvrnami. Jakmile sameček samici dohoní, pokusí se na ni vylézt a uchopit ji za hřbet. Samička pak šplhá po teráriu a samec se na ní vozí. Občas z ní spadne a zase si na ni vyleze. V momentě, kdy samec odhadne vhodnou situaci, podsune svoji kloaku pod samiččinu a dochází k páření. Během páření samec samici neustále pozoruje. Pohlavní akt je poměrně dlouhý a trvá od patnácti do třiceti minut.

Samice chameleona kobercového mají březost dlouhou 25-55 dnů. Během tohoto období nabízíme samici každý den pestrou skladbu krmné dávky obohacenou o minerálie a vitamíny. Blížící se snůšku chovatel pozná podle nechutenství samice a zvýšeného příjmu vody. Snůška obsahuje od čtyř do dvaceti tří vajec. Během jedné sezóny snáší samice více snůšek, někdy až pět. Vejce snáší volně na substrát v teráriu, aniž by se je samice pokoušely zahrabat. Někdy pouze vyhrabou několik zkušebních jamek, které však zůstanou prázdné. Ze zkušeností některých chovatelů vyplývá, že při teplotě substrátu 25 °C, dojde ke klasické snůšce do substrátu a následnému zahrabání. Někdy však nepostačí ani to a samice trousí vejce volně po teráriu.

Chovatel vejce z terária opatrně vybere a uloží na vlhký vermikulit do malých krabiček. Prvních čtyřicet dnů inkubujeme vejce chameleona kobercového v teplotním rozmezí od 25 do 28 °C. V dalších 40 dnech se snižuje teplota na 12-18 °C a po této době se teplota opět zvyšuje na původních 25-28 °C. Na této hodnotě už vydrží až do konce inkubace. Výzkum objevil, že v klidovém stavu vydrží vejce bez poškození počkat až 230 dnů na optimální teplotu. Po „odzimování“ následuje normální vývoj zárodku. Tato vlastnost má jasné opodstatnění. Vejce snesená ve volné přírodě v letním nebo podzimním období, dokončí svůj vývoj v tu nejvhodnější dobu. Mláďata přichází na svět na počátku teplého letního období, zhruba sto dnů po zimě.

Čerstvě vylíhlé mládě měří pouhých 2,5-3,5 centimetru. V zajetí je nutné odchovávat je odděleně od rodičů v menších nádobách. Optimální je udržovat vysokou vzdušnou vlhkost s teplotami do 25 °C. Vždy je lepší držet pospolu více mláďat, klidně i deset. Vzájemně se stimulují v příjmu krmiva. Při odpovídající krmné dávce je růst mláďat velice rychlý. Pohlavní dospělosti dosahují už po uplynutí čtyř až šesti měsíců. Samice mohou poprvé snést vejce už v pěti měsících. Tato rozmnožovací ranost dává tušit, že se nejedná o dlouhověká zvířata. V přírodě se chameleon kobercový zpravidla nedožívá déle jak jednoho roku.

Shrnutí chovných podmínek

tags: #chameleon #rozmnožování #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na výlet v Orlických horách
• Zjistěte, které země jsou nejekologičtější
• Adaptace českého zemědělství na změnu klimatu
• Eko vychytávky do domácnosti
• Hudba a ekologie