Rozmnožování hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství

Zvyšující se zájem o potraviny v bio kvalitě je trendem posledních let nejen u našich západních sousedů. Také tuzemští spotřebitelé poptávají více a více kvalitní potraviny, které jsou vyrobeny podle standardů ekologického zemědělství, způsobem šetrným k životnímu prostředí a krajině, ve které žijeme. Jen za posledních pět let se objem prodeje biopotravin českými subjekty zdvojnásobil a dosáhl 7 mld. Kč. Poptávka převyšuje nabídku především u produkce bio vajec a bio drůbežího masa. To je příležitost nejen pro malé ekofarmy, ale i pro specializované provozy.

Do současné stále více se prosazující myšlenky na trvale udržitelný rozvoj na naší planetě zapadá i rozvoj organického nebo tzv. alternativního ( biologického, ekologického) zemědělství. Existence organického zemědělství se zakládá na principiální kritice dnešního konvenčního hospodaření a je zároveň projevem současných filozofických proudů nastupujícího století. Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, člověka, společnosti a zemědělského podniku, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Jednotlivé formy organického zemědělství navazují na filozofii pojetí přírody, kde příroda je jednotným celkem se svou vlastní přirozenou hodnotou a člověk je zde chápán jako její součást.

Charakteristickými rysy ekologického zemědělství je trvalé úsilí o obnovu a udržení setrvalých biologických cyklů a vztahů v kulturní zemědělské krajině, péče o půdu, vyvážený osevní postup, racionální využívání odpadů z hospodářství a využívání lokálních obnovitelných zdrojů. Ekologické zemědělství je zvláštním druhem zemědělského hospodaření, které se vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezeními či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí, chovem hospodářských zvířat v souladu s jejich etologickými požadavky a přirozenými způsoby chovu s regulovaným využíváním veterinárních léčiv a šetrnými zpracovatelskými postupy. Minerální hnojiva ve formě chemicky upravených solí, syntetické přípravky na ochranu rostlin, geneticky manipulované organismy nebo výrobky odvozené z takových organismů, s výjimkou veterinárních léčiv, jsou zakázány.

Cílem současného zemědělství v podhorských a horských oblastech je produkce zdravotně plnohodnotných potravin, zachování přirozené úrodnosti půdy, přizpůsobení systému chovu hospodářských zvířat jejich přirozenému způsobu života a respektování jejich biologických potřeb, hospodárné využívání přírodních zdrojů a předcházení devastaci životního prostředí a zachování kulturního rázu krajiny. Jednou z hlavních zásad ekologického zemědělství je udržování ekologické stability zemědělských systémů. Od podnikatelů se proto požaduje ochrana, obnova a zachování významných krajinných prvků jakými jsou lesy, vodní toky, rybníky, mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy aj. včetně zachování přechodové zóny mezi zemědělskými a přirozenými ekosystémy.

V ekologickém systému chovu platí některá zpřísňující kritéria ve srovnání s klasickou zemědělskou prvovýrobou. Na druhou stranu je nutné uvést, že i v konvenční zemědělské výrobě dochází v posledních letech k pečlivějšímu a detailnějšímu hodnocení podmínek, které chovatel zvířatům vytváří. Péče o hospodářská zvířata se řídí fyziologickými, etologickými a etickými hledisky, vyjádřenými dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Jsou například vyloučeny klecové chovy, vazné ustájení, trvalý chov zvířat v uzavřených prostorách, používání stimulátorů růstu a jiné hrubé zásahy do přirozeného růstu a vývoje zvířat. Chov zvířat musí být také součástí hospodářství se systémem hospodaření, který je provozován jako ekologický.

Čtěte také: Ochrana zvířat neschopných rozmnožování

Chovatel proto musí dodržovat pokyny pro ekologické zemědělství i pro rostlinnou produkci a s ohledem na zabránění znečištění životního prostředí a přírodních zdrojů jako je půda a voda musí respektovat vzájemnou závislost mezi chovem zvířat a zemědělskou půdou. Z tohoto hlediska je zejména povinen využívat organickou hmotu produkovanou zvířaty ke zlepšování biologické aktivity - úrodnosti půdy. Zabezpečovat produkci statkových krmiv a výživu zvířat využíváním vhodných víceletých rotačních systémů v ekologickém podniku. Musí udržovat a využívat trvalé travní porosty pro pastevní chov zvířat, zajistit a udržovat vhodné skladovací kapacity pro ukládání pevných a kapalných statkových hnojiv a zpracovávat plány jejich rozmísťování. Zvířata musí chovat ve shodě s pravidly pro ekologické zemědělství.

Obecné zásady chovu

Na druhou stranu je nutné uvést, že i v konvenční zemědělské výrobě dochází v posledních letech k pečlivějšímu a detailnějšímu hodnocení podmínek, které chovatel zvířatům vytváří. Péče o hospodářská zvířata se řídí fyziologickými, etologickými a etickými hledisky, vyjádřenými dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a zákonem na ochranu zvířat proti týrání.

• velikost stáda musí být v souladu s etologickými potřebami zvířat a nesmí vyvolávat stres,
• zvířata musí mít stále přístup k čerstvé vodě,
• stavby pro ustájení zvířat musí mít přirozenou ventilaci a osvětlení a dostatečný prostor pro pohyb zvířat.

Musí být zajištěna podestýlka ze slámy nebo vhodného přírodního materiálu, prostory pro ležení musí zvířatům plně umožňovat přirozený způsob odpočinku včetně způsobu vstávání a uléhání. Ustájení musí zvířatům umožňovat péči o vlastní tělo, včetně vyhýbání se znečištění, vzájemného čištění a drbání se.

Umístění zvířat v budovách není povinné v oblastech s vhodnými klimatickými podmínkami, které umožňují zvířatům žít venku, musí však být zajištěna dostatečná ochrana proti dešti, větru, slunci a extrémním teplotám v závislosti na místních klimatických podmínkách a daném druhu a plemeni. Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí musí být řádně čištěny, desinfikovány, hmyz a hlodavci musí být pravidelně tlumeny. Ohrady a oplocení nesmějí být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty.

Dojicí stroje musí být udržovány tak, aby se předešlo poškození mléčné žlázy. Úprava paznehtů se provádí dvakrát ročně odborně způsobilou osobou. Je třeba se vyhnout používání mechanických pomůcek při porodu s výjimkou porodních provazů. Dovoleno je označování zvířat tetováním a ušními známkami a implantace identifikačních čipů. Připouští se kastrace samců do osmi týdnů věku, připouští se odrohování telat do osmi týdnů věku vypalováním (kauterizací). Při bolestivých zákrocích je nutné používat lokální znecitlivění.

Čtěte také: Průvodce rozmnožováním agam

Novelizovaným zněním metodického pokynu pro ekologické zemědělství ze dne 26.října 1999 je dále výslovně zakázáno :

• krvavé odrohování dospělých zvířat,
• krvavá kastrace dospělých zvířat,
• trvalé ustájení všech druhů hospodářských zvířat v uzavřených prostorách bez přístupu do výběhu nebo na pastvu.
• odepírat zvířatům potravu a vodu z jiných než zdravotních důvodů.

Dále také vytápět stavby pro ustájení přežvýkavců a prasat s výjimkou ustájení selat, použití roštů, roštových stání a bezstelivových systémů ustájení.

Na základě žádosti chovatele je možné povolit vazné ustájení zvířat za těchto podmínek : u jednotlivých zvířat z důvodu bezpečnosti práce na omezenou dobu, u skotu ustájeného ve stájích postavených před 24. srpnem 2000, za předpokladu že je zvířatům umožněna pastva po celé pastevní období a umožněn přístup do výběhu i v průběhu zimního období minimálně dvakrát týdně.

Chov skotu v ekologickém zemědělství

Ekologický chov skotu je alternativou k jeho konvenčnímu chovu. Konvenční chov je většinou zaměřen na maximalizaci zisku, kdežto ekologický chov má odlišný princip. Principem ekologického hospodaření je získání co nejmenší závislosti na vnějších vstupech, hospodář se snaží pracovat v co největším souladu s přírodou. Zvířata jsou krmena produkcí daného podniku a je jim umožněno, aby žila co nejvíce přirozeně.

Podstatná část sušiny krmné dávky musí být tvořena objemnými krmivy, což znamená, že skot musí být krmen primárně senem a pastvou, která má obsahovat až 60 %. Počet zvířat na ekologických farmách většinou přímo souvisí s tím, kolik jich daná farma dokáže uživit z vlastních zdrojů. Pokud by došlo k nákupu píce a krmiv z jiných farem, musí mít tyto farmy certifikovaná krmiva. Samotné přesvědčení chovatele o správnosti jeho počínání nestačí.

Čtěte také: Vše o rozmnožování chameleonů

Zvířatům v ekologickém chovu musí být po celý rok umožněn pohyb mimo ustájení, existuje i předepsaná minimální velikost pastviny na kus. Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí. Chovatel se snaží zvířatům zajistit maximální životní pohodu (welfare). Skot je stádovým zvířetem. V rámci stáda (skupiny) si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii, např. se udává, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy.

Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí. Je to nutnost, protože pokud by tak neučinila, hrozilo by nebezpečí, že starší potomek vysaje mlezivo novému mláděti. Zapuzení staršího mláděte není nic neobvyklého a odpovídá chování volně žijících zvířat.

Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Zbytečně nevyhledává pohyb a nepohybuje se bezúčelně. Ta je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou nehledě na skutečnost, že skot má dobře vyvinutou termoregulaci. Stejně důležitá je i jeho ochrana před vysokými teplotami. V zimním období je proto obvykle nutné budovat pro skot takzvaná zimoviště.

Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C. V chovu není povoleno použít látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín). Z minerálních látek je možné použít pouze ty, které jsou povoleny.

Za nejpřirozenější způsob odchovu telat je považován odchov pod matkou. Do odstavu se odchovávají ve skupinách. Telata musejí mít možnost vizuálního a akustického kontaktu mezi sebou, ostatními zvířaty a děním na dvoře. Telata musejí přijímat mlezivo a mléčná výživa musí být zajištěna nativním mlékem až do 3. měsíce věku. Již od 1. týdne věku je telatům předkládáno seno a od 2. Toto období trvá od 6. měsíce věku zvířete až do jeho otelení a následného porodu. Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu.

Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech. V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách.

Neméně důležitým faktorem, který musí každý hospodář brát v potaz, je výběr vhodného plemene pro ekologický chov. Nejčastěji se používají plemena kombinovaná, dávají mléko i maso.

Jedna ze základních podmínek v chovu hospodářských zvířat je zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy. Pro všechny druhy zvířat pak platí, že v zájmu jejich zdraví musí být prováděna preventivní opatření, např. chovatelské postupy, kvalitní krmivo, vhodné ustájení. Pokud se v zájmu zdraví zvířete rozhodne veterinární lékař použít chemicky syntetizovaná alopatická léčiva nebo antibiotika, platí, že ochranná lhůta od posledního podání takového léčiva a následné použití jeho bioproduktu k výrobě potravin je dvojnásobná oproti zákonné ochranné lhůtě.

Jsou upravena také pravidla pro to, jak má vypadat a jak má být velký životní prostor jednotlivých druhů zvířat, výběhy, v některých ohledech pak i kvalita, původ a složení krmiv. Tady platí všeobecně tendence k tomu, krmit krmivy z vlastní zemědělské produkce, případně usilovat o co nejvyšší míru lokálnosti. Taky je tu požadavek na velmi vysokou míru krmiv s původem v EZ a naprostý zákaz GMO krmiv nebo krmiv z GMO získaných.

Základní rozdíl v chovu masného skotu v EZ oproti konvenčním chovům spočívá v povinnosti zajistit přístup zvířatům na pastvu v období pastvy, kdykoliv to podmínky dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zvířata zajištěna přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena.

Ustájení musí být volné, to znamená, že zvířata ve stáji nesmí být přivázána. Intenzita chovu musí zajišťovat pohodlí a welfare. Vazné ustájení je zakázáno (povoleno je na výjimku u malých farem do 50 ks skotu, ale i zde je povinnost minimálně 2x v týdnu umožnit zvířatům volný pohyb). Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 60 %, pokud to není možné, musí být nakoupena od jiných ekologických podnikatelů. Nejméně 50% sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných krmiv.

Chov drůbeže v ekologickém zemědělství

Zatímco stavy skotu v EZ (ekologické zemědělství) stagnují a odbyt biomléka za férovou cenu je stále problematičtější, stavy nosnic i vykrmovaných brojlerů meziročně rostou téměř o 10 %. Celkově bylo v ČR chováno (stav k 31. 12. 2019) téměř 20 000 nosnic a roční produkce (2019) dosahovala 291 050 vajec.

Základní podmínkou v chovu drůbeže je, že jde o chov extenzivní a drůbež nesmí být chována v klecích. Stáje pro veškerou drůbež musí mít nejméně jednu třetinu podlahové plochy pevnou (bez roštů), která je pokryta podestýlkou. Ve stáji pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy jako sběrné místo pro trus. Stáje jsou vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a druhům.

Drůbež musí mít přístup do výběhu alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Výběhy mají být převážně pokryty vegetací, jsou vybaveny ochranným zařízením (např.

Minimální vnitřní plocha je stanovena u nosnic na 1 m2 maximálně 6 kusů, 18 cm délka hřadu na jednu nosnici, jedno hnízdo na 7 nosnic, v případě společného hnízda 120 cm2 na kus, venkovní výběh 4 m2 na nosnici. U drůbeže na výkrm max. počet zvířat je max. 10 kusů na 1 m2 vnitřní plochy nebo max.

Stáje jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství. Cílem chovu drůbeže je předejít využívání intenzivních postupů, drůbež se chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem. Vodní drůbež musí mít přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují.

Chov prasat v ekologickém zemědělství

V chovu prasat platí, že se prasnice chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení. Prasata mají přístup na pastvu, kdykoliv to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zajištěn přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena.

Vazné ustájení nebo izolování zvířat je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, např. Intenzita chovu musí zajišťovat dobré životní podmínky zvířat - min. vnitřní plocha musí být 7,5 m2 na prasnici po porodu se selaty do stáří 40 dní, venkovní plocha výběhu pro volný pohyb zvířat, mimo pastvu min. 2,50 m2.

Podlahy ustájovacích prostor nesmí být kluzké, minimálně polovina podlahy, kde se zvířata pohybují, musí být pevná (max. 50% může být roštová). Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 20 %, pokud to není možné, musí být bio krmivo vyprodukováno v tomtéž regionu. Kupírování ocásku selatům není povoleno, kastrace selat je možná v případě, že ji provádí kvalifikovaný personál a za použití anestetik nebo analgetik.

Vývoj ekologického zemědělství v ČR

V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků . Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.

V roce 2013 dominoval v ekologickém zemědělství převážně chov skotu s 213 303 ks, následoval chov ovcí s 101 528 ks. Nutné je zmínit i zastoupení drůbeže s 36 610 ks. Poměrně nízký stav zaznamenal chov koz s celkovým počtem 7 701 kusů. V roce 2016 vzrostl chov skotu chovaného v ekologickém zemědělství na 247 684 ks. Chov ovcí zaznamenal mírný pokles na 101 022 ks na rozdíl od chovu koz, kde se počet chovaných zvířat zvýšil na 1942 ks.

Chov zvířat hraje v rámci ekologického zemědělství nezastupitelnou roli. Uzavřený koloběh by se bez zvířat a bez produkce organického hnojiva těžko obešel. Nejpříznivější složení ekologického hospodaření je rostlinná výroba, která se skládá z orné půdy a TTP (trvalých travních porostů).

Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare.

Tyto svobody provázejí kompletní chov zvířat. Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.

Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem.

V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den. Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou.

Dále je zakázáno přenášení embryí, podávání stimulátorů růstu, využívání hormonální synchronizace říje a hormonálních preparátů na stimulaci říje a ovulace, zkracování ocásků a odstraňování zubů, odrohování rohů a zkracování zobáků. Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik. V případně nutnosti použití musí být dodržena dvojnásobná ochranná lhůta, než v konvenčním zemědělství.

tags: #rozmnožování #hospodářských #zvířat #v #ekologickém #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Obrovská skládka odpadu v oceánu
• Samolepky na dveře s 3D efektem
• Co je UOL emise dluhopisů?
• Modrý král Brazílie
• Rozměry odpadní trubky 90mm