Kvalita ovzduší ve Zlíně a Zlínském kraji

Toto hodnocení představuje předběžné vyhodnocení kvality ovzduší na území kraje Jihomoravského (stanice Hodonín, Znojmo, Sivice, Mikulov-Sedlec), Zlínského (stanice Otrokovice-město, Těsnovice, Uherské Hradiště, Zlín, Zlín-ZŠ Kvítková) a Vysočina (stanice Košetice, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Křižanov, Pelhřimov, Jihlava-Znojemská). Do hodnocení byly zahrnuty ty stanice, které splnily podmínku minimální dostupnosti dat v roce 2021 pro danou znečišťující látku. Do hodnocení jsou zahrnuty pouze automatické stanice a znečišťující látky jimi měřené.

Kvalita ovzduší byla v roce 2021 velmi dobrá, rok 2020 ale nepředčila. V roce 2020 totiž panovaly z hlediska kvality ovzduší velice příznivé rozptylové a meteorologické podmínky, což jsou (vedle samotného množství emisí znečišťujících látek) faktory významně ovlivňující kvalitu ovzduší. Příznivý dopad mají na kvalitu ovzduší například vyšší teploty vzduchu v průběhu zimy, a to díky nižší míře vytápění, které často bývá hlavním zdrojem znečišťování ovzduší. Příznivý dopad mají i nižší teploty vzduchu během léta, kdy se díky tomu snižují koncentrace přízemního ozonu, a pozitivní vliv má i dostatečné množství srážek a větrné počasí.

Znečišťující látky a imisní limity

V níže uvedeném textu jsou uvedeny informace o koncentracích hlavních znečišťujících látek v ovzduší v kraji a jejich srovnání s imisními limity stanovenými zákonem.

Částice PM10

V níže uvedeném grafu jsou zobrazeny průměrné roční koncentrace částic PM10 na stanicích v kraji Jihomoravském, Zlín, Vysočina v roce 2021. Červeně jsou zvýrazněny stanice dopravní, zeleně pozaďové. Z grafu je patrné, že na žádné stanici nedošlo k překročení daného imisního limitu. Kromě ročního imisního limitu je v zákoně o ochraně ovzduší stanoven i limit pro 24h průměrnou koncentraci částic PM10. Imisní limit pro 24h koncentraci částic PM10 nebyl překročen na žádné u uvedených stanic s dostatečným množstvím dat.

U uvedených grafů vyplývá, že z dlouhodobého hlediska se průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 ve zmíněných krajích snižují, což demonstruje i křivka lineárního trendu uvedená v každém grafu. Na všech hodnocených stanicích byl počet překročení vyšší než v roce 2020, výjimkou jsou stanice Kuchařovice, Mikulov-Sedlec, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, kde zůstaly hodnoty překročení identické jako v roce 2020. Při pohledu na dlouhodobý vývoj je u valné většiny stanic patrný výrazný sestupný trend.

Čtěte také: Vytápění a Ovzduší

Nejvyšší hodnoty průměrné roční koncentrace PM10 byly naměřeny na pozaďové stanici Zlín-ZŠ Kvítková (25,3 µg.m-3) a na dopravní stanici Uherské Hradiště (25,2 µg.m-3), na žádné ze stanic nedošlo v roce 2021 k překročení 24h imisního limitu.

Částice PM2,5

Níže uvedený graf představuje průměrné roční koncentrace částic PM2,5 na stanicích v kraji Jihomoravském, Zlín, Vysočina v roce 2021. Červeně jsou zvýrazněny stanice dopravní, zeleně pozaďové. Stejně jako v případě částic PM10 byly nejvyšší koncentrace částic PM2,5 v ročním průměru naměřeny na pozaďové stanici Zlín-ZŠ Kvítková, kde dokonce došlo k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci PM2,5, a to o 0,9 µg.m-3. Druhá nejvyšší hodnota byla zjištěna na pozaďové stanici Valašské Meziříčí, k překročení limitu zde ale již nedošlo.

Následující graf ukazuje srovnání průměrných ročních koncentrací PM2,5 v roce 2021 s předchozími roky. Jak ukazují grafy dlouhodobého vývoje průměrných ročních koncentrací částic PM2,5, přestože došlo od roku 2020 ke snížení hodnoty tohoto limitu o 20 %, v minulosti na stanicích nedocházelo k překračování tohoto limitu.

Oxid dusičitý (NO2)

Hlavním zdrojem oxidu dusičitého a oxidů dusíku obecně je doprava. Níže uvedený graf zobrazuje průměrné roční koncentrace NO2 na stanicích v kraji Jihomoravském, Zlín, Vysočina v roce 2021. Červeně jsou zvýrazněny stanice dopravní, zeleně pozaďové. V roce 2021 byly průměrné roční koncentrace NO2 nejvyšší na dopravních stanicích, naopak nejnižší na pozaďové stanici Košetice.

Následující graf ukazuje srovnání průměrných ročních koncentrací NO2 v roce 2021 s předchozími roky. Jak ukazují grafy průměrných ročních koncentrací NO2, u všech zmíněných stanic došlo ve srovnání s rokem 2020 k mírnému nárůstu hodnot průměrných ročních koncentrací. Nejvýrazněji tomu bylo u stanice Zlín-ZŠ Kvítková. Pro NO2 je v zákoně o ochraně ovzduší stanoven i imisní limit pro hodinovou koncentraci.

Čtěte také: Úsek ochrany ovzduší ČHMÚ

Oxid siřičitý (SO2)

Hlavním zdrojem emisí oxidu siřičitého je spalování pevných fosilních paliv obsahující síru. V minulosti představovaly koncentrace oxidu siřičitého na našem území velký problém znečišťování ovzduší. Od poloviny devadesátých let ale došlo, mimo jiné díky novým nařízením, k prudkému poklesu emisí SO2. V současnosti jsou tak koncentrace SO2 celorepublikově velmi nízké a na naprosté většině území se pohybují hluboko pod hodnotou imisního limitu.

Pro SO2 jsou v zákoně o ochraně ovzduší stanoveny dvě hodnoty imisních limitů - pro 24h průměrnou koncentraci (125 µg.m-3) a pro hodinovou průměrnou koncentraci (350 µg-m3). Nikde v České republice není ani jeden z těchto limitů v současnosti překračován.

Oxid uhelnatý (CO)

Stejně jako v případě oxidu siřičitého jsou dnes koncentrace oxidu uhelnatého celorepublikově hluboko pod hodnotou imisního limitu (10 000 µg.m-3 v max. 8h klouzavém průměru za den). Hlavním zdrojem emisí oxidu uhelnatého jsou primárně lokální vytápění domácností, spalovací procesy a doprava. Hodnota imisního limitu pro CO činí 10 000 µg.m-3 v max.

Smog

Smog je obecně charakterizován jako chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností, které je již zpravidla škodlivé pro lidské zdraví. Literatura popisuje dva typy smogových situací, zimní a letní.

• Letní smog (někdy se také označuje jako fotochemický, losangelský nebo oxidační) se tvoří z oxidů dusíku a uhlovodíků, jejichž zdrojem jsou především výfukové plyny z autodopravy. Tyto látky reagují za slunečního záření v létě a vzniká tzv. přízemní ozon, který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Maxima dosahuje v poledne a odpoledních hodinách.
• Zimní smog (někdy se označuje jako londýnský nebo redukční) vzniká převážně na podzim a v zimě v průmyslových aglomeracích nebo v hustě osídlených oblastech z klasických škodlivin a zesilují ho teplotní inverze a bezvětří.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou překročí zvláštní imisní limit stanovený zákonem. Smog může způsobit záněty dýchacích cest, větší počet astmatických záchvatů a respiračních potíží, dráždění očí až záněty spojivek, při častém opakování snížení délky života.

Čtěte také: Klimatické změny v Česku

Zdroje znečišťování ovzduší

Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů dělí zdroje znečišťování ovzduší na:

1. Zdroje VYJMENOVANÉ uvedené v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší, jsou zdroje jejichž celkový jmenovitý příkon, projektovaná kapacita, spotřeba surovin, emise znečišťujících látek apod. dosahují určité stanovené meze nebo dosahují nad tuto stanovenou mez. Více viz. příloha č. 2 zákona o ochraně ovzduší.
2. Zdroje NEVYJMENOVANÉ v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší jsou veškeré zdroje jejichž celkový jmenovitý příkon, projektovaná kapacita, spotřeba surovin, emise znečišťujících látek apod. je nižší než tato stanovená mez v příloze č.

Stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší, na který se vztahuje zákon č. Oblast ochrany ovzduší je upravena zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a nezbytnými prováděcími předpisy (Vyhlášky MŽP).

Meteorologické podmínky v červnu 2021

Měsíc červen 2021 byl ve všech sledovaných krajích hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální a srážkově normální, s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde byl měsíc hodnocen jako srážkově silně podnormální. Od roku 1961 je letošní červen v těchto krajích s průměrnou odchylkou teploty vzduchu +2,9 °C hodnocen jako 3. nejteplejší.

U měsíčních úhrnů srážek najdeme výrazné rozdíly při pohledu na jejich prostorové rozložení, a to z důvodu výrazného podílu srážek, které padaly při bouřkách. Některé stanice zaznamenaly měsíční úhrny i pod 30 % dlouhodobého srážkového průměru (např. Měsíční suma doby trvání slunečního svitu byla na většině stanic mimořádně vysoká.

Moravskoslezský kraj

Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 18,4 °C, což je o 2,8 °C vyšší hodnota než teplotní normál 1981-2010, měsíc červen byl v kraji hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě, Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 19,9 °C, což je tepleji oproti normálu o 2,9 °C. Na Lysé hoře byla v červnu průměrná teplota vzduchu 13,9 °C (o 3,6 °C tepleji než normál).

Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla v červnu naměřena na stanici Slezská Ostrava (20,5 °C), druhá nejvyšší hodnota byla zaznamenaná v Karviné (20,3 °C) a třetí nejvyšší průměrná teplota vzduchu byla naměřena na stanici Ostrava, Mošnov (20,1 °C). Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Lysé hoře (13,9 °C). Druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu byla v kraji změřena na stanici Karlova Studánka (15,2 °C) a třetí na stanici Javorový (15,5 °C).

V červnu byl nejteplejší 20. den měsíce, s průměrnou teplotou vzduchu v kraji 23,8 °C. V tento den byla naměřena i nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu na stanici, a to v Karviné a ve Slezské Ostravě (26,8 °C). Nejchladnějším dnem byl 13. červen s průměrnou denní teplotou vzduchu v kraji 11,5 °C. Nejnižší denní průměrná teplota vzduchu na stanici byla změřena v ten samý den na Lysé hoře (4,8 °C).

Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena dne 21. června v Ostravě, Porubě (33,6 °C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu (9,8 °C) byla změřena dne 13. června na Lysé hoře. Nejnižší minimální teplota vzduchu (0,5 °C) byla změřena dne 1. června v Rýmařově. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla změřena dne 19. června na stanici Červená (20,0 °C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána na stanici Lučina dne 6.

V MS kraji spadlo průměrně 56,5 mm srážek, což je 56 % normálu (srážkově silně podnormální měsíc). V Ostravě, Porubě jsme v červnu naměřili 72,9 mm srážek (80 % normálu). Na Lysé hoře jsme naměřili 62,7 mm, což odpovídá 37 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek zaznamenala stanice Lučina (122,7 mm), druhý nejvyšší stanice Raškovice (97,6 mm) a třetí nejvyšší stanice Ropice (92,3 mm). Nejméně srážek spadlo na stanicích Lomnice (17,8 mm), Lichnov (18,8 mm) a Rýmařov (21,7 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek 49,3 mm zaznamenala stanice Lučina dne 24. června.

V kraji svítilo slunce průměrně 294,2 hod., bylo to o 81,7 hod. více než normál, tj. 138 % normálu. Nejvíce svítilo slunce na stanicích Krnov (322,4 hod.), Lučina (318,5 hod.) a Osoblaha (313,9 hod.), nejméně v Karlově Studánce (236,7 hod.), v Rýmařově (244,7 hod.) a ve Světlé Hoře (261 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu 15,4 hod. jsme naměřili na stanici Červená dne 3.

Z hlediska průměrných rychlostí větru na všech stanicích v kraji byl největrnější den 13. červen. Nejvyšší maximální rychlosti větru pak zaznamenaly stanice Bílá, Konečná dne 24. června (28,0 m.s-1) a Javorový dne 30. června (25,3 m.s-1). V Ostravě, Porubě dosáhl vítr maximální rychlosti 17,0 m.s-1 dne 29. června a na Lysé hoře 20,5 m.s-1 dne 24.

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 18,8 °C byl o 3,0 °C teplejší než krajový normál 1981-2010. Měsíc červen byl v kraji klasifikován jako teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 21,5 °C (o 3,9 °C tepleji než normál). V Šumperku jsme zaznamenali průměrnou měsíční teplotu vzduchu 18,7 °C (o 2,5 °C tepleji oproti normálu) a na Šeráku byla v červnu průměrná teplota vzduchu 13,0 °C (o 2,6 °C tepleji oproti normálu).

Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena na stanici Olomouc (21,5 °C), druhá nejvyšší v Pasece (21,0 °C) a třetí nejvyšší ve Šternberku a v Prostějově (20,7 °C). Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Šeráku (13,0 °C). Na Paprsku byla zaznamenána druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu (15,4 °C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána na stanici Klepáčov (16,4 °C).

V červnu byl v kraji nejteplejší 20. den měsíce, s průměrnou teplotou vzduchu v kraji 24,2 °C. Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu na stanici byla naměřena také dne 20. června v Pasece (27,2 °C). Průměrně nejchladnějším dnem byl 13. červen s průměrnou teplotou vzduchu v kraji 12,0 °C. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla změřena dne 20. června na stanici Javorník (33,7 °C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 13. června na Šeráku (7,1 °C).

Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 1. června na stanicích Hanušovice a Potštát, Boškov (0,7 °C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 29. června ve Šternberku (21,5 °C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu (−1,8 °C) byla změřena v Protivanově dne 1. června.

Srážek spadlo v kraji průměrně 61,4 mm, to je 71 % normálu 1981-2010, jednalo se o srážkově normální měsíc. V Olomouci spadlo 34,4 mm, což je 51 % normálu, v Šumperku 83,5 mm (100 % normálu) a na Šeráku 77,2 mm (55 % normálu). Nejvíce srážek v kraji spadlo v červnu na stanici Rozstání (112,1 mm). Druhý nejvyšší měsíční úhrn srážek byl zaznamenán na stanici Hranice, Drahotuše (109,7 mm) a třetí nejvyšší na stanici Ostružná, Ramzová (94,8 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn jsme zaznamenali na stanicích Zlaté Hory (24,6 mm), Olomouc, Klášterní Hradisko (29,4 mm) a Oskava (33,2 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek (52,4 mm) zaznamenala dne 29.

Slunce svítilo v kraji průměrně 292,2 hod., bylo to o 90,8 hod. více než normál, tj. 145 % normálu. V červnu slunce svítilo nejvíce na stanicích Prostějov (321 hod.), Olomouc (316 hod.) a Přerov (313,1 hod.). Naopak nejméně svítilo slunce na Šeráku (242,6 hod.), v Jeseníku (252,6 hod.) a v Javorníku (279,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Luké dne 19.

Z hlediska průměrných rychlostí větru na všech stanicích v kraji byl největrnější den 13. červen. Nejvyšší maximální rychlosti větru pak zaznamenaly dne 29. června stanice Luká (26,4 m.s-1) a Šumperk (24,8 m.s-1).

Zlínský kraj

Ve Zlínském kraji byla průměrná teplota vzduchu v červnu 19,1 °C. Kraj byl o 2,8 °C teplejší než teplotní normál 1981-2010 pro měsíc červen (teplotně mimořádně nadnormální měsíc). Ve Zlíně byla průměrná teplota vzduchu 20,0 °C (o 3,5 °C tepleji než normál) a ve Valašském Meziříčí 19,2 °C (o 2,9 °C tepleji než normál).

Průměrně nejtepleji bylo ve Starém Městě u Uherského Hradiště (20,5 °C). Druhá nejvyšší hodnota byla naměřena v Kroměříži (20,3 °C) a třetí v Bojkovicích (20,1 °C). Průměrně nejchladněji (17,3 °C) bylo na Kohútce, dále ve Velkých Karlovicích a na Beneškách (17,5 °C) a ve Valašské Senici (17,6 °C).

Nejteplejší den byl 19. červen s průměrnou denní teplotou vzduchu v kraji 23,7 °C. Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu na stanici byla naměřena dne 20. června ve Zlíně (25,9 °C). Nejchladnější den byl 13. červen s denní průměrnou teplotou vzduchu v kraji 12,7 °C i s nejnižší denní průměrnou teplotou vzduchu na stanici, a to na Kohútce (12,7 °C).

Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 24. června v Bojkovicích (33,0 °C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu (15,5 °C) byla naměřena dne 13. června na stanici Maruška. Nejnižší minimální teplota vzduchu byla naměřena dne 1. června na stanici Velké Karlovice (0,0 °C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 19. června na Marušce (20,6 °C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu (−2,2 °C) byla naměřena dne 1.

V celém kraji spadlo v červnu průměrně 73,9 mm srážek, což odpovídá 81 % normálu (srážkově normální měsíc). Ve Valašském Meziříčí bylo naměřeno 83,5 mm srážek (89 % normálu) a ve Zlíně 86,4 mm (105 % normálu). Nejvíce srážek v kraji za měsíc červen spadlo na stanici Staré Hutě (147,8 mm), dále na stanicích Zlín, Velíková (124,5 mm) a Huslenky (112,3 mm). Nejméně srážek bylo zaznamenáno na stanicích Štítná nad Vláří, Popov (18,8 mm), Starý Hrozenkov (19,2 mm) a Valašské Klobouky (21,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 21. června na stanici Staré Hutě (59,8 mm).

V kraji svítilo slunce průměrně 304 hod., což bylo o 90,1 hod. více než normál, tj. 142 % normálu. Nejdelší sluneční svit byl zaznamenán na stanicích Staré Město u Uherského Hradiště (349,9 hod.), Holešov (329,6 hod.) a Kroměříž (314 hod.), nejméně svítilo slunce na Horní Bečvě (264,9 hod.), následovaly stanice Strání (266 hod.) a Valašská Senice (275,4 hod.). Nejvyšší denní úhrn délky slunečního svitu v kraji (15 hod.) byl změřen dne 18.

Z hlediska průměrných rychlostí větru na všech stanicích v kraji byl největrnější den 13. červen. Nejvyšší maximální rychlosti větru pak zaznamenaly dne 24. června stanice Luhačovice, Kladná-Žilín (24,5 m.s-1) a Kroměříž dne 29. června (19,9 m.s-1). V Holešově dosáhl vítr maximální rychlosti 19,8 m.s-1 dne 29.

Měsíc červen 2021 byl vyhodnocen na základě údajů ze všech dostupných měření na začátku měsíce července 2021. Uvedené údaje jsou tedy pouze předběžné a mohou se ještě měnit, neboť data nebyla kompletně verifikována. K porovnání byly použity příslušné měsíční normály 1981-2010.

tags: #chmu #stanice #kvalita #ovzduší #zlín

Oblíbené příspěvky:

• Fyzikální jevy ionizované rtuti
• Bezdotykové koše Deuba
• Dopad nové legislativy o odpadech
• Variabilní Symbol Dobříš
• Jak se chránit před klíšťaty